Proč?
Režie Karel Smyczek, 1987, 86 min.
„Kdo vyhraje ligu? SPARTA! Kdo vyhraje pohár? SPARTA! Kdo vyhraje superpohár? SPARTA!“ Projekt režiséra Karla Smyczka a scenáristy Radka Johna se stal svou precizností, syrovostí a ničím nerušeným zpracováním tématu labutí písní českého filmu doby normalizace. Na začátku stál dlouhý a důkladný sběr materiálů – jako redaktor Mladého světa měl totiž Radek John přístup k soudním spisům z procesu s „reálnými“ sparťanskými fans. Fakta jsou potom filmově tlumočena formou paradokumentu, který kolážovitě propojuje fiktivní rekonstrukci příběhu z vlaku a průběhu procesu, inscenované interview a dokumentární záběry ze stadionů. Mezi fiktivními narativními pásmy řádění ve vlaku a soudních výpovědí probíhá živá interakce – zatloukání u soudu je zpochybňováno a uváděno na pravou míru záběry z vlaku. Výsledný tvar se snaží postihnout obecné příčiny vzniku fenoménu rowdies (především ze sociologického hlediska) a stejně tak je reakcí na konkrétní dobovou atmosféru (skandování „Brusel!“, nepřímé narážky na krizi hodnot v klížící se socialistické společnosti). Z hereckého hlediska je Proč? manifestem tehdejší mladé generace – jména jako Dejdar, Langmajer, Potměšil, Landa či Kraus se poté nikdy znovu nesešla. DVD disponuje nejen graficky nadstandardně ztvárněným menu, ale také cennými a informačně nabitými rozhovory s několika na filmu zainteresovanými tvůrci (Smyczek, John, Langmajer).
Jan Jílek
Hanussen / Hanussen
Režie István Szabó, 1988, 111 min.
Klaus Schneider, rakouský voják zraněný v 1. světové válce, zjistí, že vládne silnými empatickými schopnostmi a jasnovidectvím. Válka skončí a on pod pseudonymem Eric Jan Hanussen dává svůj dar na odiv lidem kabaretů, senzacechtivých „obyčejných“ smrtelníků na území Berlína. Německo je v krizi, lidé mu naslouchají a hledají v jeho předpovědích útěchu. Co když ale Hanussen předpoví, že se k moci dostane Adolf Hitler? Jeho odpůrci jej odvrhnou, naopak přívrženci budoucího Vůdce se snaží Hanussenových schopností využít. Hanussen tají svůj židovský původ, své vidění hrůzností nadcházejících let však ne. Stává se vyděděncem doby, místa a osudu, do něhož dokázal až příliš proniknout. Člověk mezi mlýnskými koly, kterým nemůže uniknout. Masa v područí totalitní ideologie, které nedokázala odolat. Se zrozením zla zaniká dobro. Se smrtí Hanussenova proroctví se rodí smrt budoucnosti. Klaus Maria Brandauer je jako oltář v kostele – strhává na sebe pozornost, mocnou, a přesto trpitelsky bolestnou. Světlo je průzračné, mlhavé, měkké, a přesto důrazné. Jen věčné pohlcení postav světlem. István Szabó nevypráví příběh velkolepě, snímek působí spíš jako dražší televizní film. Možná právě díky tomuto „řemeslnému tichu“ je více slyšet hlas příběhu. DVD neobsahuje žádný bonusový materiál.
Lukáš Gregor
Noční hlídka / Nočnoj dozor
Režie Timur Bekmambetov, 2004, 115 min.
Současná Moskva, socialistické rozvaliny, carské metro, bohatá smetánka, špinaví řezníci, vyhlášená vodka a řízný ruský rap. Pod touto kulisou kvasí odvěký souboj sil Dobra a Zla. Nekonečný boj bez šancí na úspěch té či oné strany musel být ukončen mírovou dohodou, aby svět nepodlehl zkáze. Noc patří temným pod dozorem světlých a naopak. V harmonickém napětí se rodí hlavní hrdina Anton, chybující a pochybující, viník, který se dal na stranu dobra, muž, v jehož moci je změnit mnohé. S rytmem Antonova hudebního výběru současných ruských hitů se můžeme pohupovat nocí, postupně se nořit do rychlého videoklipu, jehož je součástí, proplétat se intermediálním chaosem, přeskakovat ze stylu počítačových her do klasické animace, propadat se obrazy, vstupovat nejen do jiných časoprostorů, ale i odlišných dimenzí světa šera, utíkat před vlkodlaky a upíry i odvěkou kletbou. Žádná doslovnost, opakované boření známých schémat, hádanka, která žene diváka vpřed, ale zejména originální propojení současného stylu hollywoodských velkofilmů a ruské literatury 19. století. DVD je cenným příspěvkem pro každého stoupence prvního dílu trilogie. Obsahuje nejen upoutávku na pokračování, ale zejména přes hodinu trvající anglický audiokomentář režiséra. Kdo jiný by nás mohl lépe provést říší temnoty a světla?
Kateřina Svatoňová
Heroes of Might and Magic V
UBI Soft
PC
Jen málo herních sérií udrží úroveň kvality až do pátého dílu jako v případě Heroes of Might and Magic, která vznikla jako strategická odnož RPG série Might and Magic. Hra se dělí na několik částí, a sice na management města, realtimeový pohyb po mapě a kolové souboje. Vývoj pátého dílu byl svěřen do rukou ruským Nival Entertainment, kteří v minulosti projevili porozumění pro strategický žánr (Etherlords II, Rage of Mages, Silent Storm) a zároveň dokázali vytvořit úžasnou grafiku. Ano, HOMAM V je plně trojrozměrná strategie, kde potkáte obyvatele pohádkového fantastického království a budete z nich skládat armády pro tahové souboje. Zážitek je podobně silný jako u předchozích sérií, to znamená plný nečekaných situací a pečlivého vylepšování generálů skrze magické artefakty a mocné zbraně. Právě konzervativnost hry je třeba vypíchnout: vývojáři se nesnažili přijít s originálním zpracováním a novými pravidly, čímž by hru možná pokazili. Klišé „starý nápad v novém kabátě“ se na HOMAM V hodí nejvíc – a rozhodně nejde o negativní přirovnání. České hráče potěší, že hra vychází v kompletní lokalizaci.
Pavel Dobrovský
Ms. John Soda
Notes And The Like
Morr Music/Starcastic.cz 2006
Natočit smutné/veselé album umí kdekdo. Ale nahrát desku, kde by posluchač vůbec netušil, jak to kapela myslí, je těžké. Ms. John Soda se ovšem trefila přesně. Chvíli se pohoupete ve středoškolském rocku, za chvíli sníte, a nakonec zjistíte, že se vám do rukou dostalo jedno z nejsilnějších německých alb poslední doby. Ms. John Soda se na své aktuální nahrávce položila do rozvláčné indie elektroniky s přesahy až do downtempových pasáží. Pokud jste si mysleli, že tohle umí jen Sofa Surfers, zadejte si do hudebních vyhledávačů jméno zpěvačky Stefanie Böhmové. Vokalistka Sody je totiž tím hlavním, co kapelu v dnešním světě komputerů dělá jinou a shlížející na ostatní z pěkně vysokého kopce. Samozřejmě, kytary rozleptané elektronikou jsou pěkné samy o sobě, ale až recitace Böhmové z nich dělá zážitek. A i když občas působí infantilně, k té hudbě to patří. Ms. John Soda si přizvala spoustu hostů, a tak nepřekvapí, když na vás jednou „vybafne“ se smutnou árií violoncello nebo zastřený saxofon. Všechno to dohromady dělá z alba Notes And The Like nečekaně přístupný materiál, ale nemá cenu pokaždé plakat nad tím, že v Česku asi neprorazí. Tahle deska má ovšem tak vysoký potenciál (hitový i umělecký), že by se snad mohlo něco dít. A pokud ne, sežeňte si ji sami.
Ondřej Stratilík
Gnarls Barkley
St. Elsewhere
Downtown 2006
Hit Crazy začal postupně okupovat komerční rádia i televize a jako první píseň v historii se dostal na přední příčky hitparád, aniž by vyšel na CD. Stačila mu k tomu distribuce přes mobilní sítě a internet. Kdo se ale ve skutečnosti skrývá za jménem Gnarls Barkley? Nejde o sólového zpěváka, ale dvojčlenný projekt. Stojí, za ním hiphopový producent a mistr mash-upu Danger Mouse, kterého možná někteří znají ze spolupráce na albu Demon Days komiksového seskupení Gorillaz a Cee-Lo, zakladatel skupiny Goodie Mob. V hudbě Gnarls Barkley můžeme najít silný vliv soulu, především jeho ikony Jamese Browna spolu s neobvyklými rytmickými postupy DJ Shadowa. Výsledná směs je posluchačsky velmi návyková a CD se jen těžko vyjímá z přehrávače. Deska St. Elsewhere působí vyrovnaným dojmem a těžko se na ní hledá slabší skladba. Nevýhodou je snad jen to, že se při častém pouštění za chvíli ohraje. Pobaví na ní zejména The Boogie Monster, oplývající temnými basy, které vytvářejí jakoby hororovou atmosféru: zpěvák v ní vypráví o strašidle, které má na záchodě a pod postelí, a těší se, až vyjde slunce. K vrcholům alba patří vedle titulní skladby třeba Just a Thought, která se pomalu rozjíždí za podpory lámaných bicích a country-kytarových rifů. St. Elsewhere je album, které patří k létu stejně jako slunění na plovárně.
Jiří G. Růžička