Režie Pier Paolo Pasolini, 1966, 88 min.
Tvorba Piera Paola Pasoliniho na českých DVD zatím zastoupení neměla a již dlouho se v internetových diskusích nad tímto stavem žehralo. První vlaštovkou malé kolekce jeho filmů, která vyjde v Levných knihách, je disk se snímkem Dravci a vrabci. Zvláštní alegorie o „třídním“ boji ve společnosti rozdělené na ty, co se snaží naplnit si žaludek, a ty, kteří jsou potravou, balancuje na rozmezí satiry, bajky a symbolického příběhu. Vlastní dějové schéma, založené na cestě dvou hrdinů Itálií, případně jejími historickými epochami, tvoří jen rámec pro strukturovanější režisérův záměr. Pasolini do svého filmu vložil mnoho aforismů a stylizace, takže Dravci a vrabci jsou i dnes v řadě míst obtížně vyložitelní. V tom je ale paradoxně jejich kouzlo. Divák zde objevuje souvislosti historické, společenské i ryze filmové, je konfrontován s různými ideologickými a filosofickými směry, jejich střety a proměnami. Někoho může tezovitost snímku odrazovat, ale na druhé straně si přiznejme: kolik podobně originálních dílek vzniká dnes? Disk vyšel ve vydavatelství Levné knihy v obvyklé firemní úpravě: přináší film v původním obrazovém formátu 1.85:1 v anamorfním přepisu, s možností výběru kapitol a ukázkovou nabídkou dalších DVD titulů vydavatele. Kvalita černobílého obrazu je dobrá, české titulky opět nevypnete.
Petr Gajdošík
Zlomené květiny / Broken flowers
Režie Jim Jarmusch, 2005, 106 min.
Stárnoucí Don Johnston (Bill Murray) je úspěšný, leč osamělý muž, čekající na okamžik, který ho přiměje vybočit ze stereotypu. Ten přijde v podobě růžové obálky. Tehdy se Don, s pomocí jediného přítele, kterým je soused Winston (skvělý Jeffrey Wright), vydává na cestu oživující minulost skrze mnohá setkání s bývalými přítelkyněmi. V lineárně vystavěném příběhu o osamělosti se divák plně neztotožňuje s hrdinou, ale je naprosto vtažen do nálady filmu. Nechá na sebe působit střídmou komiku i jemnou melancholii, aby na něho vnitřní chmura prázdnoty dopadla sice později, avšak s větší intenzitou. Závěrečná metafora, kdy se hrdina nachází na rozcestí, by jindy mohla působit banálně, ne však v Jarmuschově filmu: pro Dona Johnstona, stejně jako pro mnohé z nás, je rozhodnutí někdy daleko těžší než přijímání následků z rozhodnutí druhých. Všechny hrdiny Jarmuschových děl sjednocuje motiv cesty, avšak smysl a cíl se liší stejně jako postavy samy. Dalším společným prvkem, jenž platí hlavně pro poslední tři Jarmuschovy opusy, je přátelství mezi lidmi, jejichž odlišnosti je spojují, a kteří si jsou i přes svou jinakost blízcí. V bonusech se nachází delší verze filmu, vystřižené scény a komentář Billa Murraye k vyřazeným scénám. Ačkoli tento snímek Jima Jarmusche nepatří k jeho vrcholům, ve srovnání s ostatními filmy běžné produkce si zachovává statut nadprůměrnosti.
Klára Libertová
Žít po svém / An Unfinished Life
Režie Lars Hallström, 2005, 103 min.
Švédský režisér, pracující v poslední době převážně pro Hollywood, se po romancích Čokoláda a Ostrovní zprávy a výběru hitů skupiny ABBA pustil do melodramatu o souznění mezi lidmi a mezi člověkem a přírodou. Zaříkávač koní Robert Redford (Einar) tu hraje rančera, uzavřeného před ostatním světem, poté, co přišel po autonehodě o syna. Jednoho dne se však na ranč vrátí manželka jeho syna (Jean) spolu se svou dospívající dcerou (a rančerovou zatajenou vnučkou); obě unikají před matčiným současným přítelem, domácím násilníkem. Einar však Jean obviňuje ze smrti syna, a tak musí dát dohromady zbytek rodiny postarší muž (Mitch), který jediný zůstal s Einarem na ranči a léčí se tu z ran, jež mu uštědřil medvěd. Když k tomu připojíme pár tajemství z minulosti a především vznikající vztah mezi Einarem a jeho vnučkou, která pomalu začíná nahrazovat místo po svém otci, dostaneme pohádku pro nedělní odpoledne. Ta je navíc doplněna o malebnou krajinu amerických hor, která kýčovitost snímku podtrhuje. Film je řemeslně zručně natočen a nabízí několik slzopudných scén pro ty méně otrlé. Těžko však přesvědčí náročnějšího diváka o svých kvalitách, banálnost příběhu je totiž zjevná, směřování na popcornového diváka dotvrdí i Jenifer Lopezová v roli Jean. Bonusy na DVD nenajdete.
Jiří G. Růžička
Erasmus 2
Les Poupées russes
Režie Cédric Klapisch, 2005, 125 min.
Snímek Erasmus a spol. vyhrál v roce 2002 diváckou cenu v Karlových Varech, byl docela komerčně úspěšný ve světě, a tak se režisér ke svým postavám vrátil. Ve filmu jsou o pět let starší, už nestudují, ale mají děti a pracují. Hlavní hrdina, Xavier, je pak nepříliš úspěšným spisovatelem, píšícím milostné příběhy do ženských časopisů, který dostane zakázku na scénář pokračování přihlouplého romantického filmu… O to však v tomto filmu nejde, všechno se totiž točí kolem mnoha Xavierových vztahů, většinou dost nepravděpodobných (když dá například jedné prodavačce svůj telefon, ona mu večer zavolá a ráno se spolu probudí v posteli). Film je tak trochu francouzskou verzí amerických komedií pro dospívající, posunutou o pár let směrem ke krizi středního věku. Humorných scén je ve snímku poskrovnu, zato se tu objevuje několik zajímavých obrazových koláží, režisér využívá i dnes populární komentář hlavní postavy, na začátku filmu nás pak Xavier odkáže o rok zpět, odkud svůj příběh rozplétá – originálního je tedy na filmu pramálo. Pokud si ale nedovedete představit „evropský film“ vyrobený na zakázku EU, těžko najdete lepší příklad. Xavier tu přejíždí z Paříže do Londýna a Petrohradu, přičemž se setkává s příslušníky dalších evropských národů. V bonusových materiálech najdete hromadu vystřižených scén, hůře jazykově vybavený Evropan si však neškrtne, všechny jsou v původním znění.
–jgr–
Prey
Take 2 Interactive 2006
PC, Xbox 360
Skutečný skvost pro vyznavače akčních her připravilo studio Human Heads pod názvem Prey. Prefabrikované klišé o životem zdrceném člověku, který nemá budoucnost, dostává nový rozměr, když je unesen mimozemšťany a musí zachránit svět. Otevírá se tak další kapitola v herním mlácení slizkých potvor, jejichž nechutnost jde tentokrát skutečně daleko, až do gigerovské perverze. Kromě samotného střílení nepřátel se můžete převtělovat do spirituální podoby, s níž otevřete jinak nepřístupné dveře či vyřešíte hlavolamy. Trojrozměrné akce už delší dobou trpí nedostatkem nápadů, Prey ale uvádí dva originální prvky: portály, které spojují jednotlivé lokace v úrovni a jsou použitelné na střílení i na „nakukování“ za roh a místy převrácenou gravitaci. Než se nadějete, chodíte po stropě nebo měníte gravitační pole v místnosti tak, abyste dosáhli na daný východ. Oba nápady jsou velmi svěží, po čase se však stávají součástí herního světa a z Prey se tak vyklube normální střílečka. Situaci zachraňuje hlavní hrdina a jeho obhroublé hodnocení situace, které je podobné tomu ze hry Duke Nukem 3D. Čekání na Duke Nukem Forever si tedy můžete ukrátit hraním Prey. Průměrná doba hratelnosti? Dva dny, tedy ideální víkendovka!
Pavel Dobrovský
Dave Douglas Quintet
Meaning and Mystery
Greenleaf Music 2006
Americký trumpetista a skladatel Dave Douglas je známý svou hudební mnohostranností, která se nonšalantně pohybuje v rozmezí od improvizací a avantgardních experimentů až po tradičnější jazzové fúze či inspirace východoevropským folklorem. Třetí deska Douglasova kvintetu patří spíše do skupiny tradičnějších jazzových nahrávek. Oproti přelomovému albu Freak In, jímž vnesl Douglas do své tvorby nebanální elektronické groovy, nebo oproti předchozí nahrávce Keystone, která byla poctou komikovi z éry němých grotesek Roscoe Arbuckleovi a k níž si Douglas přizval mimo jinými newyorského DJe Olive, se Meaning and Mystery posouvá zpět k fúzujícímu jazzu počátku sedmdesátých let a přiznaně tak rozvíjí tradici modálního jazzu Milese Davise. Patrná je i inspirace současným zvukem uskupení Waynea Shortera, avšak jednotlivé skladby obsahují i reminiscence na historickou jazzovou avantgardu – například skladba The Sheik of Things to Come, jejíž titul i styl odkazují na freejazzové album Ornette Colemana, nebo kompozice Blues to Steve Lacy, věnovaná významnému saxofonistovi. Douglasovy výrazné virtuózní trubkové party, které po příchodu nového člena, tenorsaxofonisty Donnyho McCaslina vystoupily do prvního plánu, doplňuje plasticky znějícími archaickými klávesami Fender Rhodes Uri Caine. Meaning and Mystery je i přes svůj lyrický konzervatismus potvrzením konstantní kvality Douglasovy tvorby.
Karel Kouba