Režie Sylvester Stallone, 2006, 102 min.
Bontonfilm 2007
Už dávno je známo, že šestý díl jedné z nejvýznamnějších filmových sérií se povedl a stal se milým překvapením. Rozhodně si totiž nezasloužil obvinění z nastavované kaše, protože do příběhu Rockyho zapadá (a patří), stejně jako do příběhu samotného Stallonea. Ten se chopil opět režie, a pochopitelně i scénáře a hlavní role. Rocky je bezesporu jeho životním filmem a jeho poslední díl to patřičně zdůrazňuje. Šťastným krokem je návrat k poetice prvních dvou částí (tak nějak si o to říkal i samotný děj), k oprýskanosti, chudobě, reálnosti. Šestý díl je cestou ke kořenům – příběhem i formou, proto hudební podmalba využívá základních motivů, proto kamera komponuje stejně záběry a proto je Rocky více smutný, melancholický. Ve filmu se objevuje pěkná řádka retrospektiv, odkazů. S náladou snímku se však střetá závěrečný zápas v ringu, který je naopak natočen doposud „nejmoderněji“ (rozuměj: digitální kamera, rychlá montáž krátkých záběrů, filtry, korekce barevnosti…). Škoda, filmu by slušelo klasičtější finále. Samotné DVD jde ruku v ruce s diváckým zážitkem z filmu. Opatřeno je bonusy (audiokomentář, vystřižené a nepovedené scény, kolekce dokumentů), kterých je nejen mnoho, ale jsou skutečně zajímavé a pečlivě vybrané.
Lukáš Gregor
Amatér / Amator
Režie Krzystof Kieslowski, 1979, 112 min.
Levné knihy 2007
Lze-li nějaký film označit za synonymum polského „kina morálního neklidu“, pak nepochybně Kieslowského snímek Amatér z roku 1979. Scenáristicky, režijně i herecky neobyčejně zkoncentrovaná výpověď s autobiografickými motivy přibližuje zlomový okamžik v životě doposud nevýrazného třicátníka, který po pořízení malé amatérské filmové kamery (důvodem mu je čerstvě narozený potomek) začne vnímat svět kolem sebe i svůj vlastní život jinýma očima. Od nesmělých záznamů svého okolí brzy přejde k tvorbě dokumentárních snímků, vypovídajících o době, lidech a systému. Jeho duchovní proměna tak s sebou nese nejen zisky v podobě vykročení z fádního života, ale i potenciální ztráty, kterými je hlavně ohrožená životní jistota doposud jednotvárné existence. Pro Kieslowského je to velmi osobní dílo, neboť v něm zužitkovává vlastní dokumentaristickou zkušenost. Těžko u filmu něco vyzdvihovat zvlášť: vynikající Jerzy Stuhr v jedné ze svých nejlepších rolí, pečlivá režie či narativní kamera – to vše tvoří mimořádně kompaktní celek, v němž má každá složka pevné místo. Jeden z nejlepších Kieslowského snímků vůbec je na disku v průměrném obrazovém transferu, s původním polským mono zvukem a českými vypinatelnými titulky.
Petr Gajdošík
Král a pták / Le Roi et l’oiseau
Režie Paul Grimault, 1980, 83 min.
Hollywood Classic Entertainment 2007
Francouzská animovaná pohádka stojí na třech pilířích: námět napsal Hans Christian Andersen, scénář básník Jacques Prévert a režie se ujala legenda francouzského animovaného filmu, Paul Grimault. Snímek se začal točit na konci 40. let, dokončen byl však až na konci let sedmdesátých. Divák to však těžko postřehne. Příběh o pastýřce a kominičkovi, které láska donutí utéct z obrazů a utkat se s králem (za svým jménem používá číslici V.+III.=VIII.+VIII.=XVI.), který si umane získat pastýřku za ženu, je zasazen do propracovaného prostředí, které trochu připomíná Dalího obrazy. V jedné sekvenci například král projíždí výtahem mnoha patry svého paláce, a divák, jakoby se ocitl v Langově Metropoli. Král a pták sice náleží do dnes zastaralého, i když v současné době oprašovaného světa 2-D animace, to mu však nic neubírá na kvalitách. Posmutnělá pohádka bez laciného patosu se řadí k tomu nejlepšímu z filmové tvorby pro děti, kterou na DVD pořídíte. Ke kladům patří kvalitní dabing i přepis z filmového pásu do digitálního formátu.
Jiří G. Růžička
Nikomu to neříkej! / Ne le dis à personne
Režie Guillaume Canet, 2006, 125 min.
MagicBox 2007
Úspěšný pediatr Alex Beck (Francois Cluzet) se osm let trápí smrtí své manželky Margot (Marie-Josée Crozeová), zavražděné sériovým vrahem. Náhle však dostane e-mailem záznam veřejné kamery v reálném čase, na němž se domněle zesnulá choť objeví. Pátrání po zmizelé manželce mu řádně zkomplikuje policie, jež se starý případ rozhodla znovu otevřít. Alex se totiž stává hlavním podezřelým z vraždy Margot. Zápletka filmu upomíná na klasické thrillery, jako Hitchcockovo Vertigo nebo Polanského 48 hodin v Paříži. Guillaume Canet ale není Alfred Hitchcock. Snímku schází především atmosféra. Naopak nechybějí zkorumpovaní policisté, bizarní nájemní (a téměř nesmrtelní) vrazi, pouliční gangsteři, neurotičtí detektivové, pedofilové, mocní dostihoví magnáti a další podivné existence. Dvouhodinovému snímku se dá rovněž vyčíst spousta nevyužitého prostoru, neboť po celý film sledujeme zoufalého Alexe, jak pobíhá po městě, občas pronásledován policií, a stále se nic zásadního nedozvídá. Až na trochu překomplikovanou pointu jde však ve výsledku o divácky vděčný snímek.
Filip Šula
Ramon Lopez
Drums Solo II – Swinging with doors
Leo Records 2007
Zvuky vrzajících dveří většinou vnímáme jako cosi nepatřičného a spíše než jejich výšky a barvy si všímáme husí kůže, kterou nám táhlé tóny nahánějí. Na novém albu španělského jazzového bubeníka Ramona Lopeze s poněkud matoucím názvem Drums Solo II se však skřípajícím dveřím dostalo značné hudební pozornosti. Lopez totiž spojil síly s finským jazzovým kontrabasistou a skladatelem Teppo Hauta-Ahem, který na nahrávce vyluzuje zvuky pomocí nenaolejovaných dveří svého domu a sauny, přičemž v několika skladbách si pomáhá záznamy vrzání dveří, jež při nahrávání alba neměl k dispozici. Ramon Lopez má zkušenosti jak s poměrně tradičním nebo avantgardním jazzem, tak i s fúzemi world music; všechny tyto vlivy jsou na nahrávce patrné, ovšem vše je přeloženo do jazyka volné improvizace. Album vzniklo během jednoho spontánního setu bez dodatečného dohrávání – různé bicí a perkusní nástroje vytvářejí dynamický základ hudby, skřípot dveří pak pojící linii a atmosféru. V některých improvizacích zní dveře jako smyčcový nástroj (kovové dveře ve skladbě Monterrey), jinde jako freejazzový sopránsaxofon (Bismillah) nebo jako současná experimentální elektronika (The moon came to the forge). Pouze dvě skladby alba jsou založeny jen na zvuku bicích nástrojů. Swinging doors je originální nahrávka, na níž je spojen silný nápad s poutavou formou a vynikajícím technickým provedením.
Karel Kouba
Deerhunter
Fluorescent Grey EP
Kranky 2007
Atlantští Deerhunter debutovali v roce 2005 na nezávislé DIY značce Stickfinger Records. Eponymní album se do povědomí posluchačů brzy dostalo pod krycím názvem Turn it up, Faggot. Počáteční otcovská hrdost muzikantů šla stranou, když si uvědomili, že ona deska je jen nezvedený, ukřičený fracek. Dalšího potomka chtěli počít s písničkářkou Samarou Lubelskou, kterou potkali na festivalu Notown Sound – jenže se ukázalo, že v tomto ohledu je zpěvačka neplodná. Potracené embryo ve formě vypáleného CD má frontman Deerhunter Bradford Cox prý schované pod postelí; asi jako odstrašujícího bubáka. Deziluzi narušili spříznění Liars. Měli pravdu, když radili, že má cenu pokračovat a ať Deerhunter vyrazí na pořádně vysokou. V porodnici Kranky Records letos v lednu došlo k radostné události, na svět přišlo album Cryptograms. A o pár měsíců později ještě dvojčátko Fluorescent Grey EP. Oproti kompozicím na Cryptograms obsahuje mladší EP čtyři útvary více podobné písním; nachází se v nich něco jako refrény, ale s obsedantní umanutostí se uchylují do bezpečí úvodních repetitivních motivů. I přes tradiční nástrojové obsazení zní kapela jen zřídka rockově (z toho nejvíce v závěrečné Wash off). Stísněnou atmosféru doplňují detaily, jako je třeba perkusivní cvakání v Dr. Glass, evokující nervové tiky. Dítě coby neurotický autista, sen každého rodiče.
Jakub Pech