literatura
Mikael Niemi v Praze
Překladatel Zbyněk Černík uvede autorské čtení a debatu s finsko-švédským autorem knihy Popmusic z Vittuly. Mikael Niemi (nar. 1959), který debutoval jako básník a píše dobrodružné romány a divadelní hry, pochází z kraje za polárním kruhem, kde se střetávají švédské, finské a laponské kulturní a jazykové vlivy. Jeho román, odměněný Augustovou cenou za nejlepší švédskou knihu roku, zfilmovaný a přeložený do více než deseti jazyků, je částečně autobiografický, autor v něm líčí názorové střety zastánců tradičních hodnot s moderní společností, záměrně stírá hranici mezi skutečností a fantazií a královsky baví sebe i čtenáře. Čtení proběhnou ve švédštině a v češtině, debata v angličtině.
Přednáškový sál Skandinávského domu (Zlatnická 10, Praha 1), v úterý 6. 11. v 18.30; film Popmusic z Vittuly bude tamtéž uveden ve středu 7. 11. v 19.00.
–pa–
Miloš Urban čte
Ze své poslední vydané povídkové knihy Mrtvý holky bude číst Miloš Urban v rámci nového cyklu literárních čtení. Úvodní slovo pronese jiný prozaik, Jan Jandourek.
Kavárna Musea Karlova mostu (Křižovnické nám. 3, Praha 1), ve čtvrtek 1. 11. v 19.00.
–ml–
divadlo
…loutky letí!
Přelet nad loutkářským hnízdem patří k tradičním festivalům zaměřeným (sice nejen, ale přesto většinou) na dětského diváka. Letošní ročník je už sedmnáctý a pořádá ho časopis Loutkář ve spolupráci s Divadlem Minor, jehož všechny scény jsou k dispozici hostujícím souborům. Během tří dnů vystoupí celkem 13 loutkových souborů a skupin s 15 představeními pro děti i dospělé. V nabídce jsou například Vetřelec – autorský projekt Jiřího Adámka, Roberta Smolíka a Kristýny Maděričové, Krvavé koleno – Divadlo Alfa Plzeň, Neposlušná kůzlátka – Buchty a loutky Praha, Miniatury Hanky Voříškové, Hrnečku, vař! – Naivní divadlo Liberec, Fucking generation aneb Zbavme se svých patosů a hymen – LS L. S. Věk Plzeň, Z knihy džunglí – Divadlo Minor Praha, Lapohádky, tedy ledové techno – DNO Hradec Králové… a další. V rámci festivalu se na Divadelní fakultě Akademie múzických umění uskuteční sympozium na téma Postavení a význam loutkového divadla v Evropě. Podrobný program na prelet.cz
Divadlo Minor (Vodičkova 6, Praha 1), od pátku 2. do neděle 4. 11.
–ah–
Is Money Money
Inscenace s názvem Is Money Money vychází z dlouholetého výzkumu tanečnice, choreografky a umělecké vedoucí souboru We Are We Evy Weissmannové, v němž se zaměřila na mezilidský konflikt. Jako nástroje zkoumání jí posloužily tanec, literární dílo Gertrudy Steinové, živá i elektronická hudba a video. Prostřednictvím umělecké akce jsou rozkrývány principy vzniku konfliktu. Performeři Perrine Dages, Kerstin Geilhufe, Martin Morshaeuser, Milan Tomasik a další pracují za doprovodu saxofonu (Felix Probst) a zpěvu (Maren Claus) s tím, „co je ve vzduchu“, vstupují do kontaktu s publikem a tím otevírají prostor pro vyjádření všech přítomných názorů a pocitů. Vzniká tak ojedinělá situace, která se pohybuje na jemné hranici umění a terapie. Alfred ve dvoře (Františka Křižíka 36, Praha 7), premiéra v sobotu 3. 11. ve 20.00, repríza v neděli 4. 11. taktéž ve 20.00.
–kv–
Nejen moravskoslezský festival v Těšíně
Divadlo v Českém Těšíně po sedmé hostí Festival divadel Moravy a Slezska. Vedle českého a polského souboru pořádajícího divadla se představí i inscenace z Brna, Ostravy či Prahy. Mezi nimi například vřelé divácké i kritické ohlasy sklízející Racek Komorní scény Aréna z Ostravy nebo další Čechovův titul, pěti cenami Dosky ověnčený Ivanov ze slovenského Martina. Těšínské divadlo (Ostravská 67, Český Těšín), od 5. do 10. 11.
Jiné café na Provázku
Cyklus Jiné café je prologem k permanentnímu festivalu Divadlo v pohybu VIII, pořádanému na počest 40. výročí vzniku Divadla Husa na provázku. V komponovaných večerech se bude vzpomínat na kmenové režiséry a osobnosti spojené s divadlem. První listopadové Jiné café si můžete dát se skladatelem Milošem Štědroněm v jeho Sauně vzpomínek, kde mj. zazní úryvek ze Štědroňovy opery Švejk v režii Vladimíra Morávka, propojený s hudebně- divadelní koláží s podnázvem „na okraj notových záznamů“. Kongresový sál Divadla Husa na provázku (Zelný trh 9, Brno), ve středu 7. 11. po skončení inscenace Balada pro banditu.
–jip–
film
Invaze
Psychologická sci-fi Invaze patří do skupiny prokletých filmů. Vznik snímku provázela řada problémů. Začínající scenárista Dave Kajganich vytvořil hybrid částečně vycházející z klasického sci-fi hororu Invaze lupičů těl (1956), částečně reagující na současnost – studio Warner Brothers nebylo s jeho prací spokojeno, a proto najalo bratry Wachovské (Matrix), kteří řadu scén včetně závěru přepsali. Invaze byla prvním zámořským projektem německého tvůrce Olivera Hirschbiegela (Pád Třetí říše); ani s jeho prací nebyli WB spokojeni, přepsané scény proto přetočil a akcí ozdobil James McTeigue (V jako Vendeta). Při natáčení nových scén se zranila Nicole Kidmanová (čtyři zlomená žebra). Název filmu z nepochopitelných důvodů neustále osciloval mezi The Invasion a The Visiting. Konečná verze vstupující do kin je tak poznamenána svým kostrbatým zrodem a lpí na ní hořká pachuť nevyužitých možností. I přesto je snímek, ve kterém se hrdinové utkávají s tajemnou mimozemskou infekcí, napadající spánkovou fázi R.E.M., divácky atraktivním počinem. Přinejmenším pro ústřední hvězdný herecký tandem Nicole Kidmanová, Daniel Craig.
Premiéra 1. 11.
–jj–
Mezipatra
O osmém ročníku českého gay a lesbického filmového festivalu organizátoři hovoří jako o bilančním. Pravděpodobně proto, že některé sekce přinášejí retrospektivu dílčích tvůrců (Rainer Werner Fassbinder, John Greyson, Ulrike Ottinger), kteří se tematice homosexuality věnují/věnovali dlouhodobě, a lze je vnímat jako odraz jejího vnímání ve společnosti. Vpravdě bilanční je přehlídka Zkouška z dospělosti. Ta přinese výběr českých filmů, které po roce 1989 znázorňovaly (především negativně a stereotypně) homosexuální postavy. Impulsem k této sekci se stal snímek Pusinky, jenž je jako první český celovečerní film součástí hlavní soutěže festivalu. Ústředním tématem Mezipater je však buřičství, dramaturgie se proto zaměřila na tituly, jež pracují s tématy, o kterých se v konzumní mainstreamové kultuře nemluví, a zobrazují postavy, které většinová gay a lesbická komunita vnímá jako hrozbu pro své začlenění do společnosti. Mezinárodní rozměr má i blok přednášek o historii a kontextech gayů a leseb ve světové kinematografii. Pozváni jsou filmoví vědci a historikové, aby nabídli odpovědi na stále se vracející otázku ,,co je to gay a lesbický film?“. Festival se z Brna přesouvá do Prahy (kina Světozor a Oko), kde bude probíhat od 5. do 11. 11.
–lg–
hudba
Noise v Chateau
První listopadový den se v nově rekonstruovaném podzemí pražského klubu Chateau sejdou tři představitelé krajního přístupu k noisu. Dvojčlenný projekt Lick Your Eyeball hravě rozkládá zvuk rockové kytary a hlasu, Kaspar von Urbach, jejichž přítomnost na letošním Mezinárodním festivalu studentských filmů v Písku vyvolala lokální skandál a následnou změnu programu, rozšiřují své převážně nefunkční strojky o theremin či trubku, mostečtí Napalmed pak tvrdošíjně zůstávají u té nejextrémnější podoby hlukového experimentu, ať už se jejich performance, tentokrát audiovizuální, přikloní k ambientnějším polohám nebo čistému noisu, inspirovanému japonskou scénou. Druhý pokus pro ty, kdo ze zdravotních důvodů odcházeli z vystoupení Keijiho Haina na Stimulu. Chateau L’Enfer Rouge (Jakubská ul., Praha 1), ve čtvrtek 1. 11. v 20.30.
–kk–
Zpěvačka bývalých Moloko v Roxy
V pražském klubu Roxy vystoupí irská zpěvačka Róisín Murphy. Posluchači ji znají díky jejímu působení v popové dvojici s názvem Moloko. Jejím tichým společníkem byl producent Mark Brydon (na začátku devadesátých let spolupracoval třeba s Cabaret Voltaire). Pod hlavičkou Moloko natočila Róisín Murphy mezi lety 1995 a 2002 čtyři úspěšné desky. Největším hitem projektu je píseň The Time is Now z předposledního alba Things to Make and Do (2000; Roadrunner). Poté, co se Moloko po vydání alba Statues (2002; Japanese Import) rozpadli, vydala se Róisín Murphy na sólovou dráhu. V roce 2005 o sobě dala vědět albem Ruby Blue (Echo UK). Dopadla s ním dobře u posluchačů i u kritiky. V polovině letošního října vydává desku novou. Jmenuje se Overpowered (EMI) a již od konce srpna s ním cestuje po Evropě. Nový materiál předvede i v Praze.
Klub Roxy (Dlouhá 66, Praha 1), v pátek 2. 11. ve 20.00.
–jp–
Hudební fórum Hradec Králové
Již potřetí se ve východních Čechách bude konat přehlídka soudobé hudby se zajímavou dramaturgií. Jednotlivé koncerty spojují podle různých hledisek díla jinak poměrně odlišná a nabízejí tak posluchačům nové souvislosti. Během večera nazvaného Berg Company (31. 10.) zahraje Komorní orchestr Berg s dirigentem Peterem Vrábelem Company pro smyčcový orchestr amerického minimalisty Philipa Glasse, Koncert pro klavír a smyčce židovsko-německo-ruského postmodernisty Alfreda Šnitkeho (jako sólista vystoupí Daniel Wiesner), Symphönë pro smyčcový orchestr a bicí nástroje Estonce Lepo Sumery a Hudbu pro strunné nástroje, bicí a celestu Bély Bartóka. Koncert s podtitulem Krásné chiméry (5. 11.) bude věnován skladatelkám. Pod vedením Miriam Němcové zahraje Filharmonie Hradec Králové skladby Kaiji Saariaho – Song for Betty, Julie Wolfeové – My Beautiful Scream a Lery Auerbachové – Symfonie č. 1 „Chiméra“. Pod společným titulem Čtyři místa v Novém světě (7. 11.) se sejde Charles Ives, John Adams, György Ligeti a Essa-Pekka Salonenová. Závěrečný koncert (12. 11.) se ponese ve znamení tanga, dirigovat bude Benjamin Jusupov. Více informací na hfhk.cz.
–mk–
výtvarné umění
Festival Enter
Mezinárodní centrum pro umění a nové technologie v Praze CIANT pořádá 3. ročník mezinárodního festivalu zaměřeného na prolínání umění, vědy a nových technologií. Festival, kterého se zúčastní přes 50 umělců a 80 přednášejících, je oproti minulým ročníkům rozdělen do tří na sobě nezávislých sekcí. Hlavní sekcí je soubor výstav, uměleckých performancí a experimentálních filmových projekcí, které budou probíhat v době od 8. do 11. 11. v Domě U Kamenného zvonu (Staroměstské náměstí 13), Galerii CIANT (Křížkovského 18) či galerii Francouzského institutu (Štěpánská 35). Info a program na enter3.org.
Praha, od pondělí 5. 11. do neděle 11. 11.
–pa–
Polibek sfingy
Francie a Belgie byly na konci 19. a přelomu 19. a 20. století kolébkou literárního symbolismu, ale zrodil se tu také symbolismus malířský. Jeho protagonisty nespojuje pouze podobný umělecký výraz a tvarosloví, ale především společně laděný vnitřní „duch“, zhmotňovaný vyhraněnou představivostí a obrazotvorností. Symbolismus jako narativní umělecký proud je definován konstantním dialogem hraničních oblastí mezi realitou, snem a pochybnostmi, mezi trváním a pomíjivostí, spasením a zatracením. Symbolismus překračuje různá média a zabydluje se v rozmanitých formách – vedle malířství je to především grafika, kresba, umělecké řemeslo, šperkařství či dokonce tapety nebo nábytek. Vídeňská prezentace belgického symbolismu, nazvaná Polibek sfingy (Der Kuss der Sphinx) a připravená ve spolupráci s Musées royaux des Beaux-
-Arts de Belgique, zahrnuje kolem 100 děl, mezi jinými práce Fernanda Khnopffa, Odilona Redona, Féliciena Ropse, Constantina Meuniera, Wiliama Degouve de Nuncques nebo Jeana Delvilla.
BA-CA Kunstforum (Freyung 8, Vídeň), do 3. 2. 2008.
–pev–
televize
Ruská archa
V roce 2002 se dočkala kinematografie unikátu, který vyšlapal novou cestu filmového stylu. Ruská archa je v pořadí třetím filmem Alexandra Sokurova uvedeným v miniprofilu na ČT; tentokrát reprezentuje tvůrcův historický směr. Jde o filmový esej o třísetleté historii Ruska i o jeho vazbách na dějiny celé Evropy. Sokurov nevypráví dějinný příběh konvenčním způsobem, události z minulosti Ruska (od 17. století) představuje ve stylizovaných výjevech, doslova živých obrazech. Děj filmu se odehrává v petrohradské galerii Ermitáž, kterou prochází hlavní hrdina, francouzský spisovatel. Je sledován neviditelným společníkem, jehož zastupuje objektiv kamery, a komentuje jednotlivá výtvarná díla, osobnosti a historické události. Náročného projektu se zúčastnilo 2000 herců, ale podstatný je především jeho styl. Celých pětadevadesát minut je natočeno na jediný záběr, tedy bez jakéhokoliv střihu. Sokurovovi to umožnila digitální technologie. Snímek nelze brát jako pouhý experiment se stylem; jde o plnohodnotné a fascinující filmové dílo.
ČT 2, ve čtvrtek 1. 11. ve 21.40.
–lg–
rozhlas
Proč jsme přišli o elity
Alena Wagnerová je intelektuálka z generace Václava Havla či Josefa Topola. V sedmdesátých letech se provdala do západního Německa, kde se údajně stala jednou z průkopnic orální historie. Přepisováním výpovědí pamětníků se zabývá dodnes. Pro čtvrtletník Listy napsala esej, který nyní vysílá Vltava v rámci pravidelného dopoledního pořadu Psáno kurzívou. Název textu zní lákavě: Vzestup a pád českých kulturních elit.
Český rozhlas 3 – Vltava, ve čtvrtek 1. 11. v 10.00.
Hradní hudba pro Klause
Prezident Václav Klaus vyhnal ze svého sídla kdejakou kulturu, která mu příliš připomínala jeho předchůdce. Mezi Klausovy vlastní libůstky patří ovšem slavnostní jazzové večery. Cyklus koncertů Jazz na Hradě probíhá již čtvrtým rokem. V polovině září vystoupil ve Španělském sále se svým kvartetem legendární rodák z Chicaga, tenorsaxofonista Johny Griffin. Tomuto bezmála osmdesátiletému hudebníkovi se bude v Jazzovém podvečeru podvakrát věnovat Vojtěch Hueber. Český rozhlas 3 – Vltava, v pátek 2. 11. v 17.45.
Komu není pomoci, tomu je rady
Od letošního roku se redakce stanice Praha pokouší v rámci nedělních Křižovatek o nový druh interaktivního pořadu. Host, který se účastní živého vysílání ve studiu, vypráví o zlomovém okamžiku ve svém životě. Než však dopoví, jak svůj problém vyřešil nebo kam dospěl, dostane na chvíli slovo nezaujatý odborník a také posluchači u telefonu. Teprve po vzájemné výměně názorů, informací a zkušeností se ujímá mikrofonu opět „hrdina“ příběhu a hlavní účastník pořadu. Tuto neděli se můžeme stát svědky dramatu, jímž byl odchod dítěte do náboženské sekty.
Český rozhlas 2 – Praha, v neděli 4. 11. ve 22.05.
Nezmar Uhde
Letos jednasedmdesátiletý spisovatel Milan Uhde, chartista v době normalizace, později poslanec i ministr kultury, patří mezi ty bývalé disidenty, kteří po revoluci neztratili elán a inspiraci k tvorbě. Jedna z jeho posledních her, Zázrak v černém domě, se v současnosti úspěšně hraje v Divadle Na zábradlí. Před půlrokem zase Český rozhlas natočil Uhdeho rozhlasovou Zjasněnou noc, kterou nyní reprízuje. Titul převzal autor ze skladby Arnolda Schönberga, o níž debatují muzikolog a hudebník. Jak se dá očekávat, odborné téma slouží jen jako zástěrka pro osobní výpovědi obou mužů. V režii Lídy Engelové účinkují Josef Somr a Ivan Řezáč.
Český rozhlas 3 – Vltava, v úterý 6. 11. ve 21.30.
Nic víc než jeden politik
Je tomu patnáct let, co zemřel Alexander Dubček, státník, který byl na konci šedesátých let jednou z ústředních postav našich dějin. Byl symbolem všech národních nadějí. Jak se brzy poté ukázalo, w oprávněně. O dvacet let později v době sametové revoluce fungoval spíše jako živoucí důkaz toho, že politik stárne ještě rychleji než obyčejný smrtelník. V mečiarovském Slovensku ovšem patřil mezi osobnosti vyvažující svou morálkou bezohlednost a cynismus. A dnes už je dávno zapomenutý. Jakým způsobem na něj budou vzpomínat redaktoři Českého rozhlasu?
Český rozhlas 2 – Praha, ve středu 7. 11. v 17.30.
–ja–
ah – Anna Hejmová / ja – Jiří Adámek / jip – Jitka Páleníková / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / kk – Karel Kouba / kv – Kateřina Veselovská / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / ml – Marta Ljubková / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous