Když potřebujete skripta, v knihovně vám je vytisknou a svážou. O kvalitě svých básní nemusíte přesvědčovat nakladatelské redaktory, prostě si je vydáte. Sousloví „vyprodaný titul“ pomalu zmizí z našeho slovníku. V nakladatelském průmyslu se dějí velké změny. Víme o nich?
„S výsledkem jsem spokojená, mých pár povídek opravdu vypadá jako kniha,“ říká Edita Svatošová, která svůj rukopis Budu zářit vydala technologií print on demand (tisk na zakázku) v americké firmě Lulu.com. V devadesátých letech se v médiích mluvilo o tom, že knihy v papírové formě ztrácejí dech. Od té doby však počet vydávaných titulů celosvětově stoupá. A klesají jejich náklady.
Technologie print on demand využívá mezery na trhu, nabízí autorům vydání jejich knihy v menším počtu výtisků, než umožňují klasické tiskárny. Zmenšuje se tím riziko prodělku: lze si objednat třeba 10 výtisků a pak libovolně dotiskovat. Edita Svatošová si knihu sestavila sama a ve formátu pdf ji poslala na Lulu.com, kde ji publikovali v elektronické formě. Knihu si tu můžete zdarma stáhnout a přečíst, ale také objednat její tištěnou verzi, která vyjde na necelých 8 eur (asi 200 Kč) plus poštovné 5 eur (125 Kč). Firma knihu v krátkém termínu vytiskne a pošle. Na skladě přitom nemusí mít žádné zásoby. „Běžným způsobem by knížka stála mnohem víc a nikdo nezaručí, že vytištěný náklad bude někdo někdy číst,“ pochvaluje si Svatošová. Firmy, které se na službu print on demand (POD) zaměřují, nekonkurují elektronickým knihám, naopak, využívají je a dávají svým zákazníkům na vybranou.
Když velcí tisknou v malém
Podle nakladatele Vladimíra Pistoria se tisk levným ofsetem vyplatí v počtu 600 až 800 kusů. Nakladatel ale musí zaplatit celý náklad a hrozí, že se knihy neprodají a navíc je bude muset někde skladovat. U poezie nebo specializované odborné literatury je ale 600 výtisků moc. Technologii POD proto využívají univerzitní nakladatelství. Knihovny v USA mají tiskové stroje, které dokážou knihu z připraveného souboru vytisknout a sešít. Když student potřebuje nějaké skriptum, zajde do knihovny a ta mu je na místě vytiskne. Sama ušetří místo na policích a přitom vyhoví všem svým uživatelům. Přišel patrně konec „vyprodaných“ titulů.
V červnu se dokonce objevil první velký nakladatel, který chce tuto technologii využívat. Britské nakladatelství Faber & Faber představilo novou službu Faber Finds. Slibuje, že každý měsíc dotiskne v počtu kolem padesáti kusů dvacet titulů, které už nejsou na trhu dostupné a nevyplatilo by se je dotiskovat ve velkém. Ostatní firmy čekají, jak bude Faber úspěšný; americký magazín Bookseller píše, že vše záleží na tom, zda nakladatelství „dokáže vytvořit po dotiskovaných knihách poptávku, když nebudou k dispozici v kamenných knihkupectvích“. Služba je totiž určena především internetovým obchodům, které mohou u knihy uvádět, že ji mají na skladě, a na objednávku ji vytisknou a pošlou.
Svou pozici chce s POD posílit i jeden z největších světových internetových obchodníků, společnost Amazon. Ta koupila firmu BookSurge a odmítá přijímat do prodeje knihy ostatních POD vydavatelů a autorů.
Tvrdí, že vytištění těchto titulů u nich ušetří poplatky za dopravu a pohonné hmoty. A nemusí se s nikým dělit o výdělek, dodejme, zaplatí jen pár procent autorovi. Obraty v tomto odvětví se v současnosti pohybují už v miliardách dolarů, například právě Lulu.com nabízí přes 200 tisíc titulů a každý týden přibývají další čtyři tisíce.
České knihy na zakázku na webu
U nás službu POD nabízí několik kopírovacích center, ale třeba i nakladatelství Dokořán (dokoran.cz). Kromě tisku knihu zredigují, udělají korektury, vysázejí a přivezou na místo určení. Minimální náklad je však 200 kusů a například u knihy o 160 stranách vás přijde na 40 tisíc. Když budete chtít pevné desky, musíte si objednat hned 500 kusů, tady už se cena vyšplhá na 70 tisíc. Konkurenční firma Knihy pro radost (knihyproradost.cz) nabízí i menší náklady. Můžete si objednat i jeden kus knihy, za který zaplatíte 809 Kč; to je ovšem cena pouze za tisk a svázání. Za další redaktorské a korektorské práce či sazbu si musíte připlatit, stejně jako za vazbu, která přijde na 100 až 400 korun za kus. Při vyšším počtu objednaných výtisků cena klesá.
Nakladatelství Libri (libri.cz) nabízí své už vydané knihy v elektronické verzi za ceny nižší, než na kolik vyjde vytištěný exemplář. Knihu si lze objednat buď k prohlížení (40 % ceny knihy) anebo k vytištění (60 % ceny). Vytisknout si ji musíte na své tiskárně. Postup je jednoduchý. Na web u vybrané knihy zadáte heslo, které dostanete od nakladatele proti platbě. Zatím o tuto službu není velký zájem, ale roste. Nejvíce ji využívají lidé žijící v zahraničí, kteří šetří na dopravném, a studenti. Nakladatelství takto zpřístupnilo edici Stručná historie států a knihy, které se mu již nevyplatí dotiskovat. Například Slovník balkánských spisovatelů. Podle šéfredaktora Františka Honzáka tento distribuční kanál nijak neohrožuje tištěná vydání knih.
Elektronické knihy nabízí také firma PalmKnihy (palmknihy.cz), které jde především o popularizaci kapesních elektronických přístrojů. Nabídka knih je zatím skromná, především kvůli autorským právům. Tituly tu najdete v několika formátech pro různé čtečky a ve formátu pdf, z něhož si knihu můžete kdekoliv vytisknout. Sám tento formát je však trochu sporný. Jeho majitelkou je totiž firma Adobe, která může jeho využívání kdykoliv zpoplatnit.
Boj s elektronickým temnem
Edita Lichtenbergová z Oddělení zpracování knižních fondů v Národní knihovně říká, že u nás ročně vychází asi 20 tisíc titulů. Její oddělení z nich zpracuje 13 tisíc. Podle Zákona o neperiodických publikacích je nutné nahlásit a poslat povinný výtisk neperiodických publikací veřejně šířených, tedy těch, které jsou zpřístupňovány „individuálně neurčenému okruhu osob“. Pokud autor vydá pár kusů knihy pro své nejbližší, nemusí se o tom Národní knihovna dozvědět. Tím narůstá počet knih, které nikdo neeviduje. I to patří k dnešnímu elektronickému věku, který jednou možná budeme nazývat věkem elektronického temna.
POD není dobročinná záležitost. Náklady knih se pohybují mezi 100 a 200 výtisky, z nichž si většinu koupí autor a jeho příbuzní. Jen asi ve 3–4 % se náklad knihy dostane nad 1000 kusů (v USA) a zájem o ni projeví i čtenáři, kteří se s autorem osobně neznají. Některým těmto firmám se v zahraničí přezdívá „autorské továrny“ – nehledí na kvalitu nabízených knih, ale na zisky od autorů, kteří chtějí své dílo prezentovat přátelům. Prodávají tedy knihu především autorovi. Skupina spisovatelů například poslala společnosti PublishAmerica k vytištění knihu, v níž se desetkrát opakovalo stejných 30 stran, u téže firmy pak jeden autor zaplatil za propagaci své knihy přes 7 tisíc dolarů a kniha stejně nebyla v kamenných knihkupectvích k dostání. Cena může narůst i za další doplňkové služby, jako je získání čísla ISBN nebo dodání povinných výtisků knihovnám.
Kvalita tisku, vazby nebo ořezu nemusí být stoprocentní, proto by si měl autor nejprve objednat testovací výtisk. Vydání knihy přes službu POD zdaleka nezaručuje, že si autora všimne větší nakladatelství. Z 10 000 knih publikovaných přes firmu Xlibris našlo podle deníku New York Times nakladatele jen 20. Autoři se nemohou spoléhat pouze na internetový prodej, ten tvoří zlomek z celkového počtu prodaných knih. Když k tomu připočteme nezájem médií, autor zkrátka příliš šancí na úspěch nemá.
Technologie POD bude v budoucnu dobývat knihovny a zřejmě se objeví i jako doplňková služba kamenných knihkupectví. Investice do kvalitních tiskáren, které knihu zároveň svážou, je však ještě stále veliká (lepší přístroje vyjdou i na půl milionu dolarů, tedy asi 9 milionů korun). Díky službě POD má každý možnost si splnit svůj spisovatelský sen, a jak říká Edita Svatošová, „když knížku nikdo nechce, nikdo si ji nekoupí a nevytiskne, těch pár megabytů zapadne, aniž by to někomu uškodilo“.