tipy

literatura

Julek Fučík – Věčně živý!

Literárněvědnou konferenci věnovanou literárnímu a divadelnímu kritikovi Juliu Fučíkovi pořádá evropská revue Vulgo.net a Ústav pro českou literaturu AV ČR. Přednášky, které jsou rozděleny do tří tematických bloků (Druhý život a život; Reportáž; Žurnalista, kritik, historik), doplní projekce filmu Reportáž psaná na oprátce a návštěva „biografu“ v Pečkově paláci. Na konferenci vystoupí například Tomáš Glanc, Pavel Janáček, Stefan Zwicker nebo Ondřej Sládek.

Akademie věd ČR (Národní 3, Praha 1), 21.22. 8., od 10.00.

–kk–

 

Obrazy Ludvíka Kundery

Básník, prozaik, překladatel, pedagog a od roku 2007 nositel Medaile za zásluhy o stát v oblasti umění Ludvík Kundera žije v Kunštátě na Moravě a výtvarnou oblast své tvorby, která u něho zůstává méně známá, představí v Městské knihovně v Blansku.

Výtvarné tvorbě se Kundera věnuje od roku 1942, kdy frotážemi, kolážemi, dekolážemi a kresbami reagoval na skutečnost okupace a kdy se stýkal s protagonisty tehdy se vyhraňující, surrealisticky orientované Skupiny Ra. Mezi vystavenými budou i obrazy tvořené technikou suché jehly, ke které se autor dostal jako osmdesátiletý. Úvodní slovo bude mít Irma Charvátová, zazpívá studentka JAMU Lenka Zářická.

Městská knihovna v Blansku (Rožmitálova 4, Blansko), vernisáž v pátek 15. 8. v 18.00, výstava potrvá do 7. 9.

–pa–

 

divadlo

Tanz im August

Berlíně patří celá druhá půlka srpna tanci. A mezinárodní festival má jednoduchý a výstižný název – Tanz im August, prostě Tanec v srpnu (viz A2 č. 29/2008). Kdybych si z programu měla vybrat jen jedinou věc, určitě nevynechám berlínské představení společné inscenace Akram Khan Company a Národního čínského baletu s názvem Bahok.

Dokonale dokazuje multikulturnost tance. Na jevišti se totiž objevují tanečnice a tanečníci z Číny, Koreje, Indie, Slovenska, Jižní Afriky a Španělska. A samotný Kahn v sobě slučuje indický tanec (bengálský lidový a tradiční kathak) s taneční i činoherní britskou tradicí. Možná bych ale váhala, jestli raději nepozorovat „lidské tělo jako subjekt fyzického a estetického opotřebovávání“ v inscenaci Lili Handel – blood, poetry and music from the white whore´s boudoir od sofijského choreografa Ivo Dimčeva (A2 č. 20/2006). Nebo spíš zajít na Japonce Hiroakiho Umedu, choreografa a tanečníka, sound, image a lighting designéra? Na programu jsou také workshopy, z nichž jeden mentorují bruselští Les Slovaks Martin Kilvady, Anton Lachký a Milan Tomášek. Berlínský taneční festival začíná v pátek 15. 8. a končí v neděli 31. 8.

 

Letní Letná

Na pražské Letné, kousek od Hanavského pavilonu, začíná dvacátý srpnový den festival Letní Letná (viz A2 č. 28/2008). Na programu je asi třicítka domácích a zahraničních souborů z oblasti pohybového divadla, nového cirkusu či loutkového divadla. Nebo, a to vůbec nejčastěji, divadla napříč žánry.

Mezi domácími soubory nacházíme známá jména. Bilbo Compagnie, klaunerie, nový kabaret, fyzické divadlo Jiřího Bilbo Reidingera a Sylvie Krobové. Buchty a loutky, které uvedou hned několik inscenací ze svého repertoáru – ať už jsouto Tři malá prasátka, Neposlušná kůzlátka nebo Žabák Valentýn. Česko-francouzští Décalages tvůrců Seiline Valléeové a Salviho Salvatora, kteří se původně setkali v Divadle Continuo. Divadlo ANPU „divoké kočky“ Bely Schenkové, které nabízí inscenaci vestavěnou do starého karavanu Konec srandy – konec psiny. Divadlo VOSTO5. Minor či Krepsko, které od začátku své existence dokazuje, že v pohybu lze nacházet absurdní černý humor. Vedle francouzských hvězd nového cirkusu Les Colporteurs Antoina a Agathe Rigotové, kteří se zřejmě stanou pomyslnými králem a královnou festivalu, obohatí repertoár ještě francouzští Cie Moglice – Von Verx dvou absolventů cirkusové školy Centre National des Arts du Cirque v Châlons-en-Champagne. A nakonec? Primate z Venezuely, zkoumající zvuky každodennosti. Bude na co se dívat i co poslouchat, a to od středy 20. 8. až do úterý 2. 9.

Letenských sadech v Praze 7.

–jb–

 

film

Konečně spolu

Snímek Konečně spolu je režijním debutem známé americké herečky Helen Huntové, která se do povědomí diváků zapsala svými rolemi v nenáročných komediích Lepší už to nebude (oceněna Oscarem) či Po čem ženy touží. Zájem o náročnější díla naznačuje její účinkování ve snímcích Vějíř lady Windermerové či Atentát v Ambassadoru. Film Konečně spolu vypráví příběh newyorské učitelky ve středních letech, která po krachu manželství a smrti své nevlastní matky hledá nový smysl života. Zahořklá učitelka April (Helen Huntová) se setkává se svou opravdovou matkou (Bette Midlerová) a sympatickým otcem jedné své žákyně (Colin Firth), kteří ji jsou schopni vytrhnout z nebezpečného stereotypu. Zdánlivě banální příběh je překvapivě režírován s bravurou, Huntová zvládla svůj letošní režijní debut stejně suverénně jako její herecký kolega Ben Affleck (Gone, Baby, Gone).

Film sklidil ohlas i na letošním MFF v Karlových Varech a byl s úspěchem uveden na celé řadě světových přehlídek. Pro literární milovníky je připravena lahůdka v podobě cameo role Salmana Rushdieho, který ztvárnil postavu gynekologa.

Premiéra v ČR 14. 8.

–jj–

 

Litoměřice po osmé

Filmový festival v Litoměřicích se narodil před osmi lety. Netrvalo to dlouho a z čistě regionální přehlídky se stala značně navštěvovaná a respektovaná akce. Pravidlem je účast předních českých a slovenských filmařů, ale také dramaturgů a dalších lidí z oblasti filmu, s nimiž se mohou diváci setkat na společných besedách. Letošek se ponese ve znamení střetu realit, zatímco v minulosti byly tématem protiklady kultur, pohlaví a generací. Podle dramaturgů v sobě toto téma ukrývá nejen rozpory snů a skutečnosti, ale také člověka a přírody, která ho obklopuje, případně politických či uměleckých idejí a jejich prosazování. Z celovečerních filmů má na festivalu zastoupení kinematografie francouzská (Orfeus, Ať žije Alžírsko), slovenská (Panna zázračnica, Slávnosť v botanickej záhrade), česká (Případ pro začínajícího kata, Baron Prášil), britská (Tristram Shandy, Muž, který spadl na Zemi), rumunská (Rekonstrukce, California Dreamin‘) nebo izraelská (Svatá Klára, Broken Wings). Ojedinělé bude kompletní uvedení sci-fi trilogie polského režiséra Piotra Szulkina s díly Válka světů – příští století, O-bi, O-ba – Zánik civilizace a Ga ga – sláva hrdinům. Program však obsáhne i několik titulů dokumentárních a krátkometrážních. Stranou hlavního tématu pak budou stát sekce mapující dění v oblasti studentské tvorby a v neposlední řadě i ozvěny festivalů. Akce se odehraje v litoměřickém kině Máj, Divadélku Minimax, Knihovně K. H. Máchy a Letním kině na Střeleckém ostrově. Více informací o programu na kinoostrov.cz/filmfest08/.

Litoměřice, 21.–24. 8.

–lg–

 

hudba

3 dny, 2 pódia, 70 kapel

Open air festival Brutal Assault, který se letos koná již po třinácté, dorostl v jeden z nejvýznamnějších evropských metalových podniků a svůj status se bude snažit potvrdit i tento rok. Unikátní areál Vojenské pevnosti Josefov (20 km od Hradce Králové) se bude po tři dny otřásat pod náporem sedmi desítek převážně zahraničních kapel. Mezi doposud potvrzenými skupinami opět figurují zvučná jména rozličných smrtících a kovových podžánrů: britská grindcorová legenda Carcass, která v rámci letošního reunionu vystoupí na nemnoha vybraných akcích. Blackmetalové hvězdy Cradle of Filth vystoupí v sestavě s českým bubeníkem Martinem Škaroupkou, objeví se i švédští melodici Arch Enemy nebo deathmetalová legenda Six Feet Under v čele s ďábelským frontmanem Chrisem Barnesem. Devízou festivalu je tradičně velmi vyrovnaná sestava kapel, ve které si svého „headlinera“ najde zaručeně každý. Takže co říkáte třeba na Neurosis, Paradise Lost, Agnostic Front, Finntroll, Sodom, Exodus nebo Soilwork?

Vojenská pevnost Josefov (Jaroměř), od čtvrtka 14. 8. do soboty 16. 8.

 

Vítězná růže

Čtveřice Sigur Rós, která na obalu posledního alba Međ suđ í eyrum viđ spilum endalaust (Hrajeme dál i s nekonečným bzukotem v uších) běží nahá přes svodidla, okouzlila posluchače stěnou kytarových a elektronických zvuků, křehkou atmosférou a pohádkovým zpěvem. Je to asi dáno duchem jejich domovského Islandu, který už světu dal nejednu hudební produkci něžně operující s hlukem, jenž by dost dobře mohl být destruktivní, ale zůstává roztomilým zkroceným zvířetem.

Albová novinka je sice přímočařejší a rockovější, všechno kouzlo skupinu ale zdaleka neopustilo. Po sedmi letech se vracejí do Prahy i s dechovou sekcí a smyčcovým kvartetem. Jejich koncert zahajuje další sérii setkání se severskou kulturou Midnight Sun Sessions.

Aréna HC Sparta (Za elektrárnou 419, Výstaviště, Praha 7), v úterý 19. 8. ve 20.00.

–pf–

 

výtvarné umění

Cracking Art Group

Pražské Museum Kampa pořádá v okolí svého sídla na malostranské Kampě „intervenční“ projekt nazvaný Re-evolution. Na fasádě Sovových mlýnů, do prostoru nádvoří, parku, nábřeží a dalších přilehlých prostranství expandují pestře barevné zvířecí figury z plastu. Defilují tu z velké dálky patrné, ba přímo vyzývavě zářící zvětšeniny psů, krokodýlů, zástup tučňáků, králíků ad. Za tímto exodem stojí italská umělecká skupina Cracking Art Group, tvořící podobné situační umění ve veřejném prostoru po celém světě, především pak v historických centrech měst, kde sochy-objekty-instalace vytvářejí dostatečně ostrý kontrast k původní zástavbě a geniu loci (Benátky, Milán). Humor a ironie skupiny, sdružující umělce Marka Veroneseho, Kicca, Carla Rizzettiho, Renza Nucara, Wiliama Sweetlovea a Alexe Angiho, navazuje na tradici jaryovské patafyziky, hnutí dada, amerického pop artu, ale i francouzské nové figurace.

Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových (U Sovových mlýnů 2, Praha 1), do 12. 10.

 

Mikulovské výtvarné sympozium 2008

Již po patnácté se v Mikulově koná výtvarné sympozium „dílna“. Tradice těchto tvůrčích setkání byla založena v roce 1994 s tím, že tu bude každé léto pracovat sedm vybraných výtvarných umělců, kteří nebudou tematicky ani materiálově limitováni.

Jedinou podmínkou pořadatele celé akce, kterým je Město Mikulov, spočívá v tom, aby vzniklá díla zůstala „in situ“, tedy „na místě“, v majetku města, potažmo jihomoravského města. Cílem je kulturní rozvoj regionu a přiblížení současného umění široké veřejnosti. Každý ročník má svého kurátora, kterým je letos Jiří David. Ten se sám účastní jako aktivní umělec a k sobě si vybral Jiřího Kovandu, Evu Koťátkovou, Vladimíra Salnikova, Milana Caise, odborná rada sympozia pak doplnila další dva zúčastněné: Radovana Krále a Petru Pavlicovou. Výstavu finálních realizací lze navštívit do 31. 10. ve stálé expozici Regionálního muzea v Mikulově, Zámek 1.

–pev–

 

televize

Verdikt

Atraktivní Teresa Leoniová si nese životem cejch. Byla totiž provdána za muže s pověstí gangstera a tento prohřešek jí společnost neodpustila ani po jeho smrti. A vina se posléze přenese i na jejího syna. Teresa, která věří v synovu nevinu, je ale schopna udělat cokoli, jen aby ho zachránila před uvězněním. Dokonce zkontaktuje i podsvětí kdysi nakloněné manželovi a nakonec se uchýlí k únosu nemocné manželky hlavního soudce. Věci se jí ale záhy vymknou z rukou a tragédie nabývá antických rozměrů. Ve vynikajícím dramatu z roku 1974, plném osobního neštěstí a zločinů ze žalu, se potkala Sophia Lorenová s Jeanem Gabinem.

Cinemax, ve středu 13. 8. ve 20.00.

 

Jánošík

Legendární slovenský zbojník se stal protagonistou řady filmů. Režie v pořadí druhého z nich se chopil v roce 1935 Martin Frič. Při natáčení (ve slovenských reáliích a ve slovenském jazyce) prokázal mimořádnou dovednost při splétání napínavých zápletek, zaujal výtvarnou stylizací i dynamickým vypravěčstvím. Obratně propojil polohu pověsti s akčním provedením, proti sympatickým zbojníkům staví zhýralou, arogantní šlechtu. Do hlavní role obsadil slovenského herce Paľo Bielika, který se o třicet let později k Jánošíkovi opět vrátil, tentokrát ale coby režisér. Historické drama má ve Fričově filmografii zvláštní postavení, neboť tento filmař se velkovýpravným látkám vyhýbal a podle pamětníků se práci s větším množstvím lidí (a komparsu) přímo děsil.

CS Film, ve středu 13. 8. ve 20.00.

 

John Q

Jednoho dne se Johnu Q. Archibaldovi (klasicky spolehlivý Denzel Washington) zhroutí celý svět. Jeho syn onemocní, a pokud má přežít, je nutná okamžitá transplantace srdce. Čas běží a situace začíná být zoufalá... John se proto rozhodne pro krajní řešení. Nick Cassavetes dokázal ve své dosavadní kariéře odzkoušet nejeden žánr, zatímco ten romantický (Zápisník jedné lásky) ovládl na výbornou, s dramatem (Alpha Dog) a thrillerem svedl ne zcela úspěšný boj. John Q. z roku 2002 soupeří s několika klišé, nicméně se může pochlubit ostrou kritikou zdravotnického systému.

Prima, v pátek 15. 8. ve 20.00.

 

Světlo v temnotě

Německý režisér Kaspar Heidelbach (u nás známý televizní sérií Místo činu) našel látku pro svůj zatím poslední film (z roku 2003) v tragické události, kdy došlo v malém městě Lengede vinou průniku vody k sesuvu půdy a zasypání uhelného dolu. Heidelbach obrací pozornost především do jádra tragédie, na dvacítku horníků uvězněných šedesát metrů pod zemí. Boj o přežití trval nekonečných čtrnáct dní a ne každý se jeho konce dočkal. Režisér v sobě nezapře zkušenost výhradně s televizním formátem, volí méně nápadité výrazové prostředky a místo síly obrazů upřednostňuje dialogy.

ČT 1, v pátek 15. 8. ve 22.50.

 

Noc filmových nadějí IV

Co řeší roštěnky, jak moc nebezpečná může být morseovka, co se děje před usnutím, jaké sny má paní Kolomazníková, jak se žije v autě, kdy umírá úředník, jaké dobrodružství může prožít žížala a kdo je agent John? Odpovědi na tyto otázky najdete v Noci filmových nadějí – již čtvrté přehlídce filmů studentů filmových škol. A jako přídavek bude nabídnut i studentský film režiséra Tomáše Vorla.

Nova, v pátek 15. 8. od 23.55.

–lg–

 

V pravé poledne

Strážce zákona Divokého západu, jenž stojí osamocen proti přesile desperádů, je sám o sobě krystalickým westernovým klišé. To pak může být odhaleno a převráceno (viz antiwesterny devadesátých let) nebo naopak posíleno v tradiční westernové struktuře.

Snímek V pravé poledne režiséra Freda Zinnemanna a scenáristy Carla Foremana je krásným příkladem druhého typu filmu, ve kterém se tvůrci žánr nesnaží oživit a omladit, ale naopak jej naplňují, jak nejlépe mohou. Will Kane (Gary Cooper), bývalý šerif zapadlého městečka, se na své svatbě dozví o příjezdu muže, kterého pomohl dostat za mříže. Willovi je jasné, že se mu dříve nebo později musí postavit, a tak se v průběhu půl druhé hodiny pokouší nalézt spojence, kteří by se spolu s ním s bandity střetli. V městečku ale jako by nikdo nebyl… Zinnemannův snímek volbou „reálného“ času vytváří stupňující se napětí, jež vyvrcholí právě v poledním slunci.

ČT 1, v sobotu 16. 8. od 21.55.

–ph–

 

rozhlas

Z pamětí hmyzovědce

Jean Henri Fabre (1823–1915), fyzik, chemik, botanik, ale především entomolog, byl z valné části autodidaktem (pocházel ze sociálně slabé rodiny), v 19 letech pouze získal certifikát k učitelskému povolání. Význam jeho prací o životě hmyzu a pavouků nicméně nespočívá jenom v jejich biografické formě a lidu přístupném vyjadřování. Dopustiv se několika významných objevů, měl určitý vliv na Charlese Darwina, který jej nazval „nenapodobitelným pozorovatelem“. Šest ukázek z desetisvazkového megasouboru Souvenirs entomologiques (1879–1909) připravil jako Četbu na dobrou noc Jan Halas. V režii Jana Fuchse čte „včelí medvědář“ Zdeněk Svěrák – o vosách ploskočelkách, o kudlance na honbě a o jejích láskách, o hmyzí geometrii a o mnohém dalším.

ĆRo 3 – Vltava, od pondělí 18. 8. do soboty 23. 8., vždy ve 23.00.

 

Naučná hra bez naučení

– tak zní podtitul rozhlasové hry Pan Biedermann a žháři (1953). Její autor, švýcarský architekt, dramatik a spisovatel Max Frisch (1911–1991), zde v brechtovském stylu traktuje svá oblíbená témata – lidskou identitu a společenskou zodpovědnost. Dílo po svém jevištním přepracování znamenalo první Frischův celosvětový dramatický úspěch. K původní verzi se v roce 2007 vrátila režisérka Hana Kofránková a spolu s Viktorem Preissem (v titulní roli), Jiřím Ornestem (v roli autora), Milenou Steinmasslovou ad. ji skvěle zrealizovala.

ČRo 3 – Vltava, v úterý 19. 8. ve 21.30.

 

Srpen 68

Ke 40. výročí vstupu spřátelených armád rozhlasoví dramaturgové kromě obligátních ukázek z archivních záznamů připravili dva pořady, jejichž cílem je připomenout odraz tehdejších událostí v literatuře. V časném odpoledni zazní pásmo Vlajka pocákaná krví, tvořené deníkovými zápisy a verši Ivana Diviše, večer zase bude patřit zvukové koláži Václava Havla Čechy krásné, Čechy mé, zkoncipované v roce 1969, natočené však až 22 let poté.

ČRo 3 – Vltava, ve čtvrtek 21. 8. ve 13.30 a ve 20.00.

 

Krvavá svatba

Děj je prostý: O svatbě nevěsta prchá s ženatým milencem, pronásledována rozzuřenými svatebčany. Ženich a milenec se navzájem zabijí. Geniální text Federika Garcíi Lorky (1898–1936) je psán převážně prózou, veršované jsou jen emocionálně vypjaté lyrické pasáže a vložené obřadní písně (svatební zpěvy apod.). Vnější podnět (skutečnou událost) dokázal Lorca skloubit s tradicí klasického i moderního (zejména symbolistního) dramatu. Nepominutelný je vliv lidové poezie. V rozhlasové adaptaci (1990) Josefa Melče se lze těšit na Janu Hlaváčovou, Danielu Kolářovou, Václava Postráneckého, Jana Hartla ad.

ČRo 3 – Vltava, v sobotu 23. 8. ve 14.00.

–mc–

 

jb – Jana Bohutínská / jj – Jan Jílek / kk – Karel Kouba / lg – Lukáš Gregor / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík / pev – Petr Vaňous