Režie Judd Apatow, 2007, 129 min.
Bontonfilm 2008
V oblasti komediálního žánru se čím dál častěji skloňuje jméno Judd Apatow, díky zatím poslednímu režijnímu počinu v rozhodně zasloužené míře. Jeho výlet do rozkolísané psychiky nevybouřených nadrženců by mohl být jednoduše zkazitelnou teenagerskou variací na stokrát viděné, Apatow však tento komediální subžánr posouvá dál. „Hustej týpek“ na střední školu už nechodí a jeho dlouho sněná noc se odehraje již na samotném začátku filmu a není vyvrcholením, nýbrž definitivním (a vlastně dosti neveselým) vkročením do světa zodpovědnosti. Na druhé straně nestojí dívka, nýbrž žena zaprodaná serióznímu vnímání světa a stoupání do kariérních výšin. Ač oba zcela jiní, setkají se a výsledkem je pozitivní těhotenský test. Kdepak jsou ty bezstarostné časy pseudovážných problémů a vztahů Prciček! Apatow směle střídá sklony k nekonformnosti s melodramatickými motivy, stejně jako prvky z re-marriage a screwball komedií. Může si to dovolit, neboť scénář má natolik ujasněné hlavní téma, že jej žánrový koktejl netříští do více či méně soudržných epizod. Nemenší oporu skýtají Katherine Heiglová a Seth Rogen, kteří nabízejí starosti a vrtošivé (po)city naprosto přirozeně, a tedy uvěřitelně. Zbouchnutá představuje dílo, jemuž nedojde dech ani při opakovaném sledování.
Lukáš Gregor
Skandál / The Hoax
Režie Lasse Hallström, 2006, 115 min.
MagicBox 2008
Postava podivínského miliardáře Howarda Hughese byla nedávno předmětem biografického snímku Letec Martina Scorseseho. V novějším filmu vystupuje Hughes jen zprostředkovaně: nepříliš známý spisovatel Clifford Irving (v tomto případě vcelku přijatelný Richard Gere) totiž namluví svému vydavateli, že se s nepřístupným Hughesem domluvil na sepsání jeho životopisu. Už od počátku však jde o podvod, a sám Irving poté, co nastuduje nejrůznější dokumenty a především strukturu Hughesova vyjadřování a jeho slovní zásobu, namluví do diktafonu fiktivní rozhovor, který v životopise použije. Divák už od počátku tuší, že tohle asi nemůže projít, a sám Irving spoléhá na Hughesovu velkodušnost. Hughes mu navíc pošle tajné dokumenty o korupci prezidenta Nixona, které mu přikáže v životopise použít. Falešný životopis se však stává jen jednou z nátlakových cest na prezidenta a chudák Irving za tento „vtípek“ (jeho součástí je také fiktivní vyúčtování peněz určených Hughesovi) musí sám zaplatit kriminálem, aniž by kniha kdy oficiálně vyšla. Lákavé téma, ztvárněné podle skutečných událostí, natočil už možná trochu moc zaběhnutý režisér Lasse Hallström velmi klasicky. Snímek přitom mohl být vtipnější i formálně nápaditější. Takhle divák dostává jen lehce nadprůměrné drama s příměsí trochy humoru. Bonusy bohužel sestávají jen z traileru.
Jiří G. Růžička
Evropa / Europa
Režie Lars von Trier, 1991, 112 min.
Současní fanoušci Larse von Triera, zvyklí na jeho provokativní experimenty, budou možná snímkem Evropa překvapeni. Děj tohoto vrcholně stylizovaného díla s podivně bizarní atmosférou a místy až halucinogeními účinky je zasazen do těsně poválečného Německa, nacházejícího se v rozvratu, zmatku a topícího se v beznaději. Mladý Američan Leo, syn poválečného emigranta, přijíždí v „roce nula“ (odkaz na slavný snímek Roberta Rosselliniho Německo v roce nula) s nadějí na nový život. Brzy je ale zapleten do podivných vztahů ve firmě svého strýce, kde většina lidí stejně stále sympatizuje s nacismem. Kafkovský příběh, vyprávěný s úžasným smyslem pro vizualitu (použit černobílý materiál), je obecnějším zamyšlením nad střetem ideálů humanismu s destruktivními silami zla, který v dějinách Evropy hrál často zásadní roli. Podstatnou roli na sugestivním účinku díla má neviditelný vypravěč-hypnotizér, průvodce hlavního hrdiny i diváka, jemuž propůjčil hlas Max von Sydow. České DVD obsahuje film v kvalitním přepisu širokoúhlého formátu 2.35:1 s českými titulky i s volitelným dabingem.
Petr Gajdošík
Ghostface Killah
The Big Doe Rehab
Def Jam / Universal 2008
Hollywood Classic Entertainment 2008
Idylku při návratu Wu Tang Clan výrazně narušily spory o to, jestli se na předvánoční trh dříve dostane společné album 8 Diagrams nebo Big Doe Rehab od jednoho z členů Wu, který si říkal Ghostface Killah. Byla to reálná ukázka jeho síly, protože, co si budeme namlouvat, Ghostface je patnáct let po Enter the Wu-Tang jediným raperem z party, který patří do první hiphopové ligy. Jeho sólová alba si udržují vysokou kvalitu s nepopiratelným vrcholem na The Pretty Toney Album (2004) a také rozpoznatelný styl, vycházející z rabování zaprášených soulových či funkových hitů. Ghostface si pečlivě hlídá, aby přizvaní producenti vyznávali stejnou estetiku, a platí to i na nové desce. Výsledek však bohužel není tak impresivní jako na předešlé Fishscale. Beaty tentokrát neobstarali mistři jako J Dilla, Just Blaze nebo MF Doom, ale méně známější jména, a to je znát. Plačící raper (jak se Ghostovi někdy přezdívá) září stejně jako na první polovině 8 Diagrams, ale jeho talent často padá na neúrodnou nebo částečně neplodnou půdu. Výjimkou jsou We Celebrate (notoricky známý sampl Rare Earth) a Toney Sigel (vysamplovaný Al Wilson), což jsou tracky, které si vzali na starost LV & Sean C z Diddyho hitové továrny. Tihle pánové stejně jako na Jay-Zho albu American Gangster převyšují ostatní o hlavu a nezbývá než litovat, že s Ghostface Killah nenatočili kompletní album.
Karel Veselý
Bad Religion
New Maps Of Hell
Epitaph Records 2007
Podobně jako mnoho dalších legend rokenrolu jsou kalifornští punkrockoví veteráni Bad Religion odsouzeni k nahrávání stále stejných alb. Nových a novátorských jen naoko, aby neodradila dlouholeté posluchače, a přitom vyzrálých a vyvážených natolik, aby je totéž publikum nezatratilo. Oproti většině kolegů však mají v záloze tři zbraně. V devadesátých letech sice inspirovali celou vlnu pop-punku, přesto si Bad Religion nemůžete splést. Ctností je schopnost i po pětadvaceti letech a dvanácti albech napsat silné písničky. A do třetice, novinku provázejí (jako vždy) vynikající texty. Mohou se zabývat tisíckrát propranými tématy, ale jejich uchopení a zpracování (práce s jazykem, veršem nebo metaforou) je ojedinělé. Shrnuje-li zpěvák Greg Graffin obsah novinky jako „především protibushovský“, není to jen heslo poplatné době. Namísto nabízejícího se ironického šklebu předkládá pečlivé psychologické drobnokresby americké každodennosti, poznamenané nastupující hospodářskou recesí. S přibývajícími lety se hudba Bad Religion stává více retro. Ne snad proto, že ohlížení se za kořeny je na pořadu dne. V rámci otevírání se jiným žánrům najdete v písničkách více raných The Ramones nebo The Stoogies, ale s Biblí v ruce bilancujícího muže s kytarou z pozdních nahrávek Johnnyho Cashe. I to je důvodem, proč Bad Religion stále vyčnívají mezi podobnými kapelami.
Petr Frinta
Mňága & Žďorp
Na stanici polární
EMI 2008
Dlouhou dobu se říkalo, že valašskomeziříčská Mňága & Žďorp nepřichází s ničím novým. Už s předešlým počinem Dutý ale Áree však nastal zásadní obrat. Zatímco do té doby byl textař (a zpěvák i skladatel) Petr Fiala pesimistický, smutný a často bezvýchodný, tehdy našel optimismus. Za vším hledej ženu, pročež pozitivní vibrace a úsměv nových Fialových textů připišme jako zásluhu jeho životní lásce. Vzhledem k tomu, že ji intenzivně prožívá dosud, Mňága & Žďorp zůstala zásadně kladná. V jejích nových písních je spousta lásky, přátelství i mírumilovných úsměvů nad tím, co se dělo v minulosti, a jak hloupé to mnohdy bylo. Je tam také nadhled a nově i přiznané stárnutí. Přicházejí však doprovázeny ironií (Dubový taxík, Kam se dožijem), a tak netlačí filosofii kapely do starých časů. Po hudební stránce se však žádná zásadní změna neudála. Kapela jen mohla dát desce lepší zvuk, kdyby chtěla. Tradiční kytarovo--saxofonový zvuk posílila skladba Kafe, kterou zpívá její autor Jaromír Mikel a hlásí se v ní spíše k písničkářství, k folku. Nová deska Mňágy & Žďorp patří k těm lepším, které kapela v diskografii má. Podařilo se jí totiž napsat vzácně vyrovnané písničky, kterým vévodí titulní Na stanici polární, v níž Fiala bilancuje všechno, co se mu do čtyřicátého roku stalo i co bylo potom, a Kam se dožijem, v níž se zabývá tím, jakým způsobem se dostat k posledním chvílím života.
Jaroslav Špulák