Poslední akce proti zamoření veřejného prostoru v Praze politickou a komerční reklamou vyvolává řadu otázek.
Hesla „Exekuce“, „Určeno k demolici“, „Zrušeno“, „Zlo“ a další se v noci z 2 na 3. října 2010 objevila na desítkách pražských billboardů a citylightů. Ještě více reklamních ploch bylo prostě jen postříkáno růžovou barvou. Zjevně se jednalo o třetí diverzní akci proti reklamám v českém veřejném prostoru. Ty předchozí proběhly v září a listopadu 2008 na dálnicích D1 a D5 a informovali jsme o nich i v našem časopise (Jana Rychlá: Zasáhli jsme na citlivém místě, A2 č. 39/2008).
Akce nyní přišla v době vrcholící předvolební kampaně ke komunálním volbám a postihla především velké strany, které věnovaly nejvíce prostředků na klasickou outdoorovou kampaň, tedy ODS a ČSSD. Zasaženy však byly i reklamy dalších stran nebo čistě komerčních subjektů, takže nelze hovořit o tom, že by šlo o cílený útok na některé z politických uskupení. K uspořádání sprejerského řádění se nepřihlásila žádná skupina a nikdo také veřejně nedeklaroval cíle a východiska protestu. Svou formou však akce zjevně odkazuje k tradici subvertisingu, se kterým v šedesátých letech minulého století přišli situacionisté či hnutí Billboard Liberation Front (BLF) z let sedmdesátých, nebo k současným Adbusters (více jsme o těchto hnutích psali v A2 č. 39/2008). Tyto skupiny poukazují na zamoření ulic a náměstí reklamou, snaží se pozměňovat reklamní vzkazy a vybojovat veřejný prostor zpět z rukou komerčních subjektů.
O žádné pohromě nevím
O počtu reklamních ploch, které se na mnoha místech vyskytují v ulicích hlavního města a v pěti výškových rovinách, neexistují přesné informace. Odhady se pohybují v řádu desítek tisíc. Poškození stovek z nich na velké rozloze hlavního města při poslední protestní akci nevyvolalo žádnou větší pozornost. O události mainstreamová média do data uzávěrky tohoto čísla vůbec nereferovala. První zmínky přinesly až Pirátské noviny. Nepovšimli si jí ani velcí hráči v reklamě: „O žádné pohromě nevím,“ podivila se nad otázkou po důsledcích „růžové invaze“ ředitelka firmy Outdoor Akzent, která je největší na trhu v počtu nosičů formátu billboard. Rovněž policie akci nepřikládá větší důležitost. „Zatím jsem našla jen záznam o tom, že bylo v Újezdě nad Lesy nahlášeno poškození 9 billboardů se škodou 14 tisíc korun,“ uvádí mluvčí pražské policie nprap. Jana Rösslerová a dodává, že v soupisu důležitých událostí, který operační důstojník předává další směně, se žádný závažnější sériový zločin podobného druhu neobjevil.
Policii se však možná podařilo jednoho ze sprejerů dopadnout. „V sobotu nad ránem mě srazil z kola zaměstnanec reklamky, který mě prý viděl, jak poškozuji billboard,“ popisuje Pavel (jméno změněno redakcí). „Držel mě do příjezdu policistů, z nichž jeden mi pak vyhrožoval, že mi zlomí pár prstů na ruce, když neřeknu, kdo byl ten druhý, který z místa utekl,“ dodává. Po více než šesti hodinách byl Pavel propuštěn z policejní cely a nyní čeká na dopis od soudu. Obviněn má být z trestného činu poškozování cizí věci. Do tohoto paragrafu byl před pár lety zanesen nový odstavec. Podle něj tomu, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou, hrozí až jeden rok vězení; v případě, že se činu dopustí jako člen skupiny, může dostat až tři roky.
Jak dál?
V situaci, kdy účastníkům hrozí za tento druh protestu tak tvrdé tresty, objevuje se naléhavě otázka, zda se jedná o dostatečně efektní a efektivní strategii. Firmy zajišťující servis citylightů a billboardů většinu poškozených míst umyly či plakáty nahradily do dvou dnů od subverze. Většina veřejnosti akci vůbec nezaznamenala, a pokud si poškozených reklam všimla, nemohla je spojit s nějakou konkrétní myšlenkou. Pomoci by v budoucnu mohly samolepky či DIY plakáty s vysvětleným poselstvím akce. Jejich vylepování by navíc mohlo být posuzováno jako pouhý přestupek, u něhož nehrozí tak tvrdé sazby. Jak se ale v případě několika vylepených plakátů nyní ukázalo, bylo jejich odstraňování pro reklamní firmy poměrně snadné, a na místě tudíž dlouho nepřežily. Komunikace protireklamních aktivistů s veřejností je ale zcela zásadní. Nedá se totiž čekat, že by subvertising ovlivnil praxi reklamních společností přímo. „Reklamky mají určitě své plochy pojištěné proti vandalismu. Jejich byznys by ovlivnila jen dlouhodobá akce,“ vyjadřuje svou skepsi odborník na reklamu Jan Brychta z týdeníku Strategie.