Oslovili jsme české designéry a teoretiky designu a položili jim několik otázek týkajících se designu a jeho možností pozitivně ovlivňovat společenské dění.
1. Co pro vás znamená angažovaný design? Jaká je jeho pozice v českém designu?
2. Jakou roli podle vás může design hrát při kritické
reflexi současné společnosti?
3. Jakým způsobem může design přispět k pozitivní společenské proměně? Máme tím na mysli např. změnu v chování občanské společnosti, ekonomickou sféru či ochranu přírody.
Jana Zielinski
ředitelka Designbloku
1. Angažovaný design se vyjadřuje k problémům, které by mohly být za pomoci designu řešeny. V kontextu české scény se nejedná o výrazné téma.
2. Zásadní. Žijeme totiž v době, kdy se designu nemůžeme vyhnout, v jakési totalitě designu. Vše, včetně krajiny, ve které žijeme, je designováno. Proto kvalitní design může být jedním z hnacích motorů vývoje společnosti.
3. V záplavě nekvalitních a často i zdraví a prostředí škodlivých produktů, které jsou navíc esteticky zcela neúnosné, by měl být požadavek na kvalitní design stále naléhavější. Designéři mohou pomoci proměnit naše prostředí v esteticky, ekologicky i ekonomicky zajímavější a lepší, ale musíme na tom trvat.
Petr Babák
grafický designér, Laboratory
1. Termín angažovaný design pro mě neznamená vůbec nic. Je jím pračka navržená tak, aby nám ušetřila polovinu běžné spotřeby vody? Je jím dobře čitelná kniha, která šetří čtenářovy oči, aby nemusel zatěžovat planetu výrobou dalších brýlí z plastu? Rozumím pojmu angažované akce, v níž pak nějakou roli hraje design. Existuje třeba výborný projekt Design Help, je tu řada zajímavých inovací v rámci akce Městské zásahy, konané už v řadě měst, dále Street For Art festival, Auto*mat, Den architektury a řada dalších. Jsou to aktivity, kterým rozumím a o kterých si myslím, že jsou v pravém slova smyslu angažované. Pomáhají něco zlepšovat. Jinak znám hlavně design dobrý a špatný a mezi oběma kategoriemi pak můžeme určitě najít jak angažované, tak totálně neangažované kousky, pokud je tedy poznáme.
2. Může jednodušším způsobem umožnit rozkrýt složitá sdělení. Tak chápu funkci designu vůbec a nejsem určitě sám. Jak rád všem designérům, a zejména těm grafickým, připomínám, ještě jsem například nezaznamenal plakát, který by vyřešil nějaký konflikt. Viděl jsem například pěkné japonské plakáty na téma Planeta, ale byly pro mě pěkné hlavně proto, že jsem „rozsypanému čaji“ vůbec nerozuměl. Nevěřím však, že by ten krásný plakát zachránil třeba jen deset litrů vody na planetě.
3. V současné době se grafickému i průmyslovému designu přisuzuje až léčitelská moc. Jako by grafický designér byl zároveň tvůrce světového míru či minimálně zachránce celého vesmíru. Ani nevím, kde se taková naprosto scestná představa vzala. Jako bychom úplně zapomněli na to, že grafický designér především „jen“ přikrášluje něčí myšlenky. Samozřejmě velká čest výjimkám, ale opravdu bych grafické designéry tak nepřeceňoval. Co však může určitě přispět k pozitivní společenské proměně, jsou akce uvedené výše.
Martina Pachmanová
historička umění, Vysoká škola umělecko-průmyslová
1. Design jako činitel kulturní, sociální a ekologické transformace, který spíše než estetiku vyzdvihuje etiku.
2. V jistém ohledu důležitější než umění, a to právě proto, že design zasahuje do všech oblastí lidského života nejen ve formě předmětů, ale i v nemateriální formě služeb a informací. Ačkoli se designem v tuzemsku nadále rozumí spíše produkce luxusních předmětů, jež jsou symbolem jistého sociálního statusu, s méně okázalými a finančně dostupnějšími formami designu se setkáváme na každém kroku. Právě ony přitom mohou proměnit myšlení a životy lidí nebo částí společnosti více než ikonické artefakty typu odšťavňovače Juicy Salif od Philippa Starcka. Již v sedmdesátých letech minulého století ostatně volal Victor Papanek po „designu pro skutečný svět“, včetně zemí třetího světa, který by narušil hegemonii západního modelu designu jako spotřebního artiklu a akcentoval naopak jeho sociální a dokonce humanitární funkci. Kritický nebo angažovaný design se tedy diskutuje bezmála čtyřicet let, realizovat ho je ale stále obtížné.
3. Tím, že bude narušovat naučené vzorce chování spotřebitelů i výrobců. K tomu je však potřeba nejen individuální iniciativa designérů, ale také institucionální podpora, a to jak na lokální, tak na té nejvyšší, vládní úrovni. Tento potenciál designu je však v našem prostředí využíván minimálně. Situaci nepochybně zhoršuje i absence důstojného následovníka Design Centra České republiky, které bylo zrušeno rozhodnutím ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2007.
Lada Hubatová-Vacková
historička umění, Vysoká škola umělecko-průmyslová
1. Angažovaný je takový design, který aktivně reaguje na problémy různého druhu (společenské, ekologické, politické) a snaží se je nějakým způsobem řešit anebo na ně upozorňovat. Někdy se může jednat o vizuálně exponovaný projev revolty či užitečnou mediální agitaci, kampaň zaměřenou na pozitivní cíle, individuální apel prostřednictvím jedinečného designérského projektu. Jindy může designér navrhnout a technicky promyslet produkt, který citelně usnadní život mnoha lidem v různých situacích. Ve světě se o angažovanost designéra kdysi snažil Victor Papanek (zemřel 1998), dnes existuje řada designérských a architektonických neziskových organizací, které v jeho iniciativě pokračují (např. Architecture for Humanity, Africa’s Design Institute).
2. Určitou roli design sehrát může, ale jsou oblasti, kde je společenská kritika účinnější. Design by měl víc prakticky konat, neměl by se tak podbízet spotřebnímu způsobu života a touze po luxusu. Mohl by se zaměřovat na jiné hodnoty. Ale ono to moralizování je taky klišé. Jedině ekonomicky vyspělé země, které se řadí mezi konzumní společnosti, postupně spějí k jiným, obecně prospěšnějším hodnotám a kultivovanému chování v širším rámci občanské společnosti.
3. Akademické prostředí výuky designu by nemělo směřovat jen k ekonomicky výhodnému konzumerismu a udržování stávajícího stavu, ale mělo by mít i aspekty vizionářské, utopické, výzkumné. O něco podobného se snaží londýnská Royal School of Arts, kde se zabývají otázkou tzv. kritického a investigativního designu. Uvedu radikální příklad, který se nezabývá ani tak otázkou pozitivní společenské přeměny, ale svědčí o nekonvenčním horizontu uvažování: jedná se o jakousi přípravu na nejhorší ekologické předpovědi. Pokud by se na určité části kontinentu potvrdila předpověď špatných klimatických podmínek pro růst obilnin a travin, bude třeba vymyslet k lidskému potravnímu metabolismu speciální dodatečný přístroj, který člověku umožní trávit a získávat živiny například z větví stromů a dřeva. Tento přístroj navrhli investigativní designéři Anthony Dunne a Fiona Raby. Českou pragmatickou optikou se podobná témata můžou jevit jako bláznivé sci-fi, ale je to proto, že se u nás ekologické problémy klausovsky bagatelizují a i obecně se, myslím, o ekologických změnách, mluví málo.
Petr Bosák a Robert Jansa
grafičtí designéři, studio Advanceddesign
1. Libovolná platforma, která pomáhá kriticky informovat o konkrétních tématech a nemá jasného klienta nebo zadání. V ideálním případě vzniká od kohokoli (třeba i grafického designéra), kdo má sílu říct něco, co není běžné téma v médiích středního proudu. V českém prostředí existuje několik fanzinů nebo blogů.
2. + 3. Bohužel grafičtí designéři nechtějí přijmout určitou dávku odpovědnosti za informace, které zpracovávají, což vnímáme jako problém. Ve chvíli, kdy si designér bude uvědomovat pravděpodobné důsledky své práce a dokáže je zpětně reflektovat, může být teprve „společensky prospěšný“. Grafický design je přenosem informací a libovolnou formou komunikace. Avšak obsah, který přenáší, je dost často mystifikační. Proto je důležitá spoluzodpovědnost na obsahu informací, které designér zprostředkovává, třeba jen morální.
Adéla Svobodová
umělkyně a grafická designérka
1. Pohybuji se především v prostředí grafického designu a tam, myslím, jeho dřívější angažovanou pozici přebírá z velké části internet. Dřívější vyzývání k účasti prostřednictvím letáků a plakátů v dnešní době zastává e-mail a facebook. V posledních letech vznikají i kampaně, které neslouží produktům, ale společenským tématům a morálce. Nevznikají však „zdola“, ale jsou vytvářené reklamními agenturami na zadání státu a neziskových organizací.
2. Grafický design, kterým se zabývám, chápu především jako službu. Záleží na záměru autora myšlenky, kterou se designér snaží vizualizovat. Pokud ta se snaží reflektovat společnost, pak ji může svými prostředky podpořit i její vizuální podoba, jejímž autorem je designér. Na druhé straně autorských projektů v grafickém designu přibývá. V těch, které znám, ale žádnou kritickou reflexi společnosti nevidím.
3. Grafický design se může podílet na kultivaci společnosti. Od vzhledu a srozumitelnosti formulářů po způsob sazby knih. Má schopnost věci zestručnit, zaměřit se pouze na to, co je důležité. Produktový design pak má určitě velkou moc v oblasti úspory zdrojů. Je na designérech, aby volili materiály šetrné k přírodě a svým postojem jejich design ovlivňoval i své uživatele. Myslím, že v posledních letech dochází i k odklonu od vnímání designu jako něčeho exkluzivního a že mladí designéři se zaměřují více na projekty určené pro veřejný prostor a společnost.
Jan Michl
profesor historie a teorie designu na Vysoké škole architektury a designu v Oslu
1. Design je angažovaný už samotnou svou povahou, neboť jde vždy o nahrazování méně vyhovujících řešení řešeními lepšími. Vyhradit slovo „angažovaný“ pouze pro určitý typ designérské činnosti zavání podle mého velikášstvím. Je „angažovaný design“ (AD) především způsob, jak si opatřit mediální pozornost dlouho před tím, než designér udělá něco opravdu užitečného?
2. Malou, protože onen druh kritické reflexe, kterou AD reprezentuje, je dost předvídatelný. Můj dojem je, že pro AD je charakteristická značná nedůvěra k tržní orientaci společnosti (navzdory tomu, že moderní design s obchodem stojí a padá) a značná důvěra v byrokratická opatření (příští zastávka: Ministerstvo Angažovaného Designu?).
3. Designéři jsou dnes a denně pozitivní silou v tom, že snižují naše frustrace ze zacházení s desítkami nejrůznějších zařízení - a někdy i stihnou zjemnit naše vnímání rafinovaností svých výtvarných a funkčních řešení. Protože ale stále platí: víc hlav - víc ví, není vyloučeno, že i AD přes všechny zmíněné námitky třeba objeví dosud nepojmenované problémy, které unikají naší pozornosti.
David Kašpar
kreativní ředitel Street for Art Festival
1. Znamená pro mě design funkční, chytrý a s přesahem. Jeho pozice je přímo úměrná pozici designu ve společnosti.
2. Může objevovat, provokovat, připomínat nebo prostě nastavovat zrcadlo.
3. Design může formovat chování mnoha lidí.
Michal Rydval
grafický designér, nakladatel, editor DesignReader.org
1. Něco nejasného, formujícího se (byť jde o odkaz avantgardy) a jako pojmenování až příliš obecného. Snižování spotřeby energie u počítačů nebo vody v automatických pračkách, sociální projekty (nejen) pro třetí svět a současně nápisy „Jezte bohaté“ po zdech. Angažovaný vizuální design může být zdánlivě neutrální nástroj pro formulování stanovisek a požadavků, angažování se. Jeho pozice u nás je okrajová, pokud vůbec existuje, reprezentovaná několika solitéry a projekty. Podobně jako v celé společnosti je angažovanost chápána (a do jisté míry bohužel oprávněně) jako něco otravného, záležitost věčných potížistů, tedy více věcí povah než názorů.
2. Jako cokoliv jiného, různou a marginální, což je s ohledem na jeho všudypřítomnost asi paradoxní, ale příznačné. Tedy i negativní. Design je dnes, jako třeba PR, především marketingový nástroj. Kdo jej používá, obvykle neusiluje o reflexi, ale upevňuje si pozici, deklaruje status, rozšiřuje trh. Současně u designérů převládá představa, že je třeba vrazit nohu do každých dveří, všem vyrobit logo, vše redesignovat, srovnat, sjednotit a přebarvit. Designéři by museli najít odvahu (a tedy především motivaci) přestat být převážně parazity institucí a sestoupit do ulic a začít skutečně komunikovat a spolupracovat, hledat obsahy, které má smysl formulovat nebo formovat. Vlastně by kritická reflexe mohla pomoci samotným designérům.
3. Veselejšími barvami, vysmátými slogany a oblejšími tvary či příjemnými povrchy. Nízkými náklady a malou ekologickou stopou. Nebo jinou zkušeností, étosem. Hledáním cest mimo marketingové strategie, pokud takové jsou. Spoluvytvářením prostoru pro sdílení, diskuzi a iniciativu. Přestat chrlit produkty, pomáhat utvářet rámce. Prostě začít komunikovat, řešit problémy. Nebo se opravdu jen dobře bavit.
Konstatování, že je design všudypřítomný a aktuálně proniká i do naší každodenní aktivní zkušenosti, je již banální, ale možná si plně neuvědomujeme jeho význam. Design v celé své šíři skutečně formuje a dominuje nejen našemu vizuálnímu a předmětnému světu. Design a technologie překonaly dříve tušené hranice a sny, a to s takovou razancí a rychlostí, že v jistém smyslu už není třeba hledat další designová řešení pro naléhavé problémy, ale samotné problémy pro stávající řešení, resp. jejich smysl v našich životech. Možná nastal čas na kritický odstup a obezřetnost, na pokus o charakteristiku současnosti a hledání možností a prostorů vně designu.
Připravila Tereza Stejskalová.