eskA2látor 1

Chumel osob korzujících po nástupišti, plná nádražka a přídavná pípa na peróně – tak vypadal konečný den provozu stanice Praha-­Bubeneč. Přestože samotné nádraží, sloužící od roku 1850, z dopravního hlediska nezaniká, 28. srpna večer tu zastavil poslední osobní vlak; první vlak následující ráno už místo Bubenče stavěl na zatím nedostavěné zastávce v Podbabě o necelý kilometr dál. Technicky vzato je to rozumná změna: v Podbabě vznikl přestup na tramvaje a autobusy a cestující od Roztok a Kralup tak ušetří čas a námahu. Podobně to zřejmě chápe většina cestujících, protože kromě marginální internetové petice žádné akce za zachování bubenečské zastávky neproběhly. Lidé se do Bubenče nejspíš přišli rozloučit s něčím jiným. Tamní nádraží stojí ve stínu kaštanů, má hospodu, která teď nejspíš zavře, automat na kávu, lavičky, výpravčího, který poradí. Nová zastávka v Podbabě je bezbariérová, ale kromě kamerového systému nemá vůbec nic. Do opravy úseku z Podbaby do Holešovic je investována téměř miliarda, na zázemí pro cestující však nezbyla ani šestimístná částka. Na běžné příměstské cestování už se zřejmě pohlíží jen jako na čas, který je záhodno zkracovat – bez jakékoli snahy učinit jej příjemným.