Druhé město 2022, 304 s.
Jiří Strach, Petr Stančík, Bogdan Trojak – těmito osobnostmi se v rozhovorech zaklíná autor románu Opona, kreativec Ondřej Hübl. Není to jeho první prozaická kniha, v roce 2018 vydal vcelku zdařilou sbírku povídek Hod mrtvou labutí. V letos vydané próze se však ukazuje, že mít dobrý nápad je sice výhodné v reklamě a vystačí to i na kratší příběh, ale vystavět výhradně na něm celý román se nedá. Jistě, proč by nemohla existovat společnost, která by zájemce přesunula v prostoru i v čase do napodobeniny tuhého stalinismu? Samozřejmě není vyloučeno ani to, že kdekomu by se právě v tomto společenském uspořádání zalíbilo a mohl by si v něm ukájet své mocenské či tyranské choutky… Právě v takovém paralelním vesmíru se ocitne Hüblův hrdina, spolumajitel IT firmy Josef se svou ženou Markétou a dcerou Luisou, kterou konfrontace s nefalšovaným budováním světlých zítřků přiměje k revidování její inklinace k levici. Rodinný pobyt ve stalinistickém světě se ovšem zkomplikuje, příběh se zašmodrchá a pak už jen přihlížíme dějovým zvratům, špionážním eskapádám a podnikovým čachrům, až dojde na sladký happy end. Hübl sice umí poskládat větu, odstavec i kapitolu, občas má břitký jazyk, sem tam se zasmějeme, ale tyto schopnosti z něj rozhodně ještě nedělají spisovatele. Čtenář netuší, proč vlastně román napsal, a obávám se, že to neví ani autor sám. Nejspíš jde jen o vedlejší produkt jeho scénáře pro Strachův nový film. A tím měl také zůstat.