Když před deseti lety zemřel David Bowie, publikovali jsme esej Agaty Pyzik zacílený na politické souvislosti jeho tvorby a zejména na fascinaci fašistickou estetikou. Hudebníkův vztah k politickým hnutím byl podle polské teoretičky nejednoznačnější, než si jeho kritici byli ochotni připustit. Bowieho hudba je dodnes inspirativní a fašismus nadále zůstává ožehavým tématem.

V současnosti zaznamenáváme renesanci zájmu o folklor, v rámci modernity už poněkolikáté. S antropologem Josephem Grimem Feinbergem a muzikoložkou Dominikou Moravčíkovou jsme si povídali nejen o návratu folkloru, ale také o tom, jak historicky souvisí s migrací a třídou, nebo o vyjednávání na poli současného slovenského folkloru.

Pokud jde o lidské zdroje, ruská válečná mašinérie má pořád kde brát. Typickým příslušníkem ruské armády bojujícím na Ukrajině je člověk, který je pro ruskou ekonomiku (i sám pro sebe) naprosto bezperspektivní. Ideální rekruti jsou dlužníci, nezaměstnaní, lidé závislí na drogách nebo kriminálníci. A těch je v Rusku stále dost.

Trojhlavý kohout na přebalu rapového alba, básně psané z perspektivy hluchavky, queer performeři v krojích, vyšívající feministické kolektivy, rappeři, kteří svou gangsterskou stylizaci nahradili trampskými táboráky. Folklor utekl ze skanzenu a vkradl se do autorské tvorby i Poslanecké sněmovny.





Zjistěte, kde si můžete Ádvojku prohlédnout či koupit
mapa míst »
Kurátoři virtuálního Muzea imaginárních hudebních nástrojů odhalují historii smyšlených akustických kuriozit, včetně piana sestávajícího z mňoukajících koček či přístrojů zesilujících a přenášejících zvuk, jak si je na počátku 17. století představoval Francis Bacon. Co tyto bizarní instrumenty říkají o cestách imaginace?
