Konflikty na Středním východě v posledních dekádách probíhaly v rámci „muslimské studené války“, v níž soupeřily o hegemonii státy závislé na Západu s „osou odporu“ vedenou Íránem. Rozložení sil se ale změnilo s pádem Asadova režimu a decimací Hizballáhu. Další vývoj …

Před rokem považoval ukrajinský spisovatel Andrij Ljubka za jeden z nejstrašnějších důsledků války to, že si na ni zvykneme a začneme ji vnímat jako normální stav (viz A2 č. 6/2024). Ve čtvrtém roce válečného stavu se ale jako ještě děsivější může jevit ponižující vyhlídka na mír.

Jsou Lynchovy mysteriózní filmy příkladem extrémní vypravěčské rafinovanosti, nebo naopak nemohoucnosti? Ani jedno pojetí nám toho příliš neřekne. Zajímavější je zaměřit se místo příběhů na „ne­-místa“, v nichž se odehrávají, a zamyslet se nad tím, v čem mohou být osvobozující.

Kdo je Vernon Subutex, titulní postava románové trilogie Virginie Despentes? To nakonec nejspíš není tak důležité, on sám toho ostatně zas tak moc nedělá. Kniha je totiž strhující především díky tomu, co se postupně začne dít v nesourodé partě lidí kolem něj.

Podle řady mytologických příběhů, ale i podle některých současných teorií lze lidstvo chápat jako geologickou sílu, která významně a dlouhodobě ovlivňuje život na planetě. Mytologie se v této perspektivě potkává s geologickým časem a dobové vědecké přístupy se zase mohou odrážet v počátcích …

V brazilském vnitrozemí se čím dál častěji nedá dýchat – následky klimatické krize se tu vymykají tomu, co známe z Evropy. Dokáže vůbec současná literatura tyto extrémy účinně ztvárnit? Žánr klimatické fikce sice začíná slavit umělecké i komerční úspěchy, se suchem a žárem nám ale nepomůže.

Kyberpunková fascinace japonskou popkulturou a technologickým futurismem pomalu odeznívá – a spolu s ní i jedna kapitola kulturních dějin. Dnes se Japonsko potýká se stárnutím populace a nedostatkem péče, ale jeho vztah k technologiím, který se od toho západního značně liší, může být …

Násilí, které Americká celní správa a cizinecká policie vyvíjí vůči osobám bez dokladů, mnohdy zasahuje do prostor každodenního života, jako jsou bydliště a pracoviště. Do jaké míry z toho můžeme vinit architekturu? A jakými zásahy ve prospěch lidských práv by mohla situaci zlepšit?

Touha po destrukci i jiném, lepším světě, vyjádřená v Komunistickém manifestu, se časem přenesla i do sféry umění a literatury. Avantgardy a kontrakultury sice dávno pohltil kapitalistický provoz, ale potřeba radikálního gesta zůstává – i kdybychom měli jen „říct něco o světě slovníkem …

Podobu tuzemského feminismu po roce 1989 neurčovala jen reflexe západní praxe, ale také socialistická zkušenost a to, jak se proměňoval pohled na řešení genderové nerovnosti za minulého režimu. Objevila se kritika „zotročení“ žen i teorie o „lepším sexu“. Konstruktivní …