Romány Abdulrazaka Gurnaha, který obdržel v roce 2021 Nobelovu cenu za literaturu, se odehrávají ve východní Africe. Stereotypům o Evropanech­-uzurpátorech a rajských domorodcích se však vyhýbají. Hovořili jsme o knížkách, jež vyšly česky, o autorově zkušenosti exilu či efektu literárních cen.

Belgický kreslíř Olivier Schrauwen patří mezi nejvýraznější autory na poli evropského alternativního komiksu. Dokládá to i jeho ambiciózní a oceňovaný počin Sunday, experimentální odysea joyceovských proporcí, odehrávající se během jediného, nepříliš plodného dne.

Miroslav Mišák ve své druhé knize líčí romantické toulání Strážovskými vrchy, pozorování divoké zvěře a vztah mezi hlavním hrdinou a jeho přítelkyní. Prózu lze číst jako beletrizovaný ekoaktivistický manifest, jak naznačuje mimo jiné protagonistův otevřený boj proti myslivcům.

Není to tak dávno, co měl návštěvník běžného českého antikvariátu příležitost zhodnotit svůj nákup částkou až ve výši 50 000 procent původní investice. Na poměry v knižní branži – nevídaný výnos. Zvlášť uvážíme­-li, že šlo o obchodní transakci, jejíž komoditou je titul, který dlouho …

Poezie Jakuba Řeháka vzniká bez potřeby přitahovat pozornost nebo vytvářet literární události. Jeho sbírku Konkrétní poštolka můžeme číst jako portrét apokalypsy, konečné stvrzení nesnesitelnosti existence nebo diagnózu odcizené přítomnosti.

Pohľad grófky Hahn­-Hahn maďarského spisovatele Pétera Esterházyho vyšel ve slovenském překladu. Jeden z vypravěčů román charakterizuje jako faktografické drobky mezi dvěma předkrmy. Najdeme v něm očité svědectví o neklidné době v nejistém regionu, recepty na místní speciality i pořádnou …

K prozaickým debutům minulého roku, které upoutaly pozornost recenzentů, patří i novela Doroty Ambrožové Poslední léto. Samotný námět vyprávění dospívající hrdinky je sice banální, knihu ale můžeme číst jako vhled do světa teenagerů a do úzkostí, jež provázejí dospívání.

Druhá próza Ondřeje Škrabala si pohrává s žánrovými znaky cestopisu, ale autofikční vypravěč se vydává jen do rekreačního areálu na Mallorce, kde nachází titulní „druhé Německo“. Objevovat není co, a tak se věnuje hlavně přemýšlení o nejrůznějších aspektech identity.

Nezvalovská biografie Krystyny Wanatowiczové ukazuje často až nesnesitelnou ambivalenci, která charakterizuje život a osobnost českého avantgardisty. Politický a společenský portrét se zaměřuje především na básníkovu poválečnou mocenskou kariéru, ale také na krátký a tragický život jeho syna.

Jsem sice Češka, ale nikoli pivařka. Kontrolor pravopisu mi to slovo podtrhl, čímž udělal otazník nad tím, jestli má ženská část populace na momentálně propírané české pivní kultuře vůbec podíl – a zřejmě by to zasloužilo i genderovou úvahu, protože souvislost s konsenzuálním obrazem …