Povídková kniha Michala Talla, nazvaná Všetko je v poriadku, všade je láska, předkládá znepokojivé a částečně i fantaskní pohledy na svět, který nezvratně podléhá zkáze. Zároveň autor v něčem navazuje na „anestetické psaní“, jež se před časem rozšířilo ve slovenské poezii.

Prozaický debut Ondřeje Šance Jako po drátku je rodinná sága. Příběh začíná v polovině 19. století na slovenské Kysuci a oklikou přes Spojené státy vede do Ústí nad Labem minulého desetiletí. Ve vyprávění potomka romského dráteníka z Horních Uher se střídají odkazy ke klíčovým historickým událostem …

Současná literární fantastika se často potácí mezi póly experimentu a nenáročného mainstreamu. Anglický spisovatel a komiksový scenárista Alan Moore v novém románu The Great When ukazuje, že lze skloubit oba přístupy a že ani zdánlivě jednoduchý dobrodružný příběh nemusí podceňovat čtenáře.

Situací, ve kterých lze veřejně vyslechnout verše, je čím dál víc.

Je vám asi dvanáct, sedíte na fialové žíněnce v tělocvičně víceletého gymnázia. Před vstupem do tělocvičny jste se museli zout. Žmouláte v prstech zvlhlé špičky svých ponožek a čekáte, co vám budou říkat ti cizí, neforemní …

Ať už v avantgardních manifestech, deklarujících nové estetické názory i politické postoje, nacházíme kritiku buržoazní společnosti, nebo v nich naopak vidíme radikalizaci kapitalistické modernity, nelze jim upřít sílu. Ta spočívá nejen v bojovné rétorice, ale především ve schopnosti provokovat …

Marinettiho Manifest futurismu z roku 1909 byl první z řady avantgardních proklamací, který těm dalším ukazoval cestu. Přesto byl futurismus – mimo jiné kvůli vazbě svého zakladatele na fašismus – dlouho nespravedlivě přehlížen jako slepá větev moderního umění. Skutečnost je ovšem …

Povídková tvorba Maxima Osipova, který od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu žije v exilu, se českému čtenáři představuje poprvé. Autor pohlíží na provinční život v Rusku krutě realisticky i groteskně zároveň. Ukazuje ho jako bezútěšný, temný a plný ztrát, ale přesto se v něm najde i místo pro štěstí.

Milostný román v dopisech, ekologická detektivka, meziplanetární klimatická fikce z 22. století – všechny tyto polohy se spojují v zatím poslední knize finské spisovatelky Emmi Itäranty. Český překlad se navíc musel vypořádat s tím, že jedna ze dvou hlavních postav je nebinární.

Olga Wawracz ve sbírce Komunitní rozměr reflektuje společenské problémy současného světa. Její pohled na žitou skutečnost nás všech je ale vzácný tím, že za autorčiným aktivismem zbývá dost místa pro introspekci, neokázalou účast i humor.

Nestává se často, aby Čech na vlastní kůži pocítil, jaké je to, patřit k mašinerii, která od počátku novověku v zájmu nejosvícenější civilizace světa zaváděla na cizích kontinentech svá vlastní pravidla. Někteří z nás sice tuší, že člověk nemusí být přímo Angličan nebo Španěl či Portugalec, …