Trumpovo tažení proti environmentálnímu zápolení s klimatickou krizí začalo těsně po inauguraci. Americký prezident podobně jako ve svém prvním volebním období téměř okamžitě odstoupil od Pařížské dohody, jíž se v roce 2015 více než dvě stě států zavázalo ke společnému snižování emisí skleníkových …

V průběhu posledního roku přišel Írán o řadu pozic, které si na Blízkém východě budoval po desetiletí. Ztratil mimo jiné klíčové klienty a spojence. Oslabení v mezinárodních vztazích jej může vést k opatrné liberalizaci v domácí politice.

Konflikty, které se odehrávají na blízkovýchodních válčištích, se přenášejí také do Evropy. Týká se to zejména Německa, které tento přenos zažilo po roce 2015 během uprchlické krize a zažívá ho i nyní v souvislosti s válkou v Gaze.

Když je řeč o Blízkém východě, nelze vynechat saúdskou monarchii a její vliv na tamní dění. Pod vedením korunního prince Muhammada bin Salmána se sice země opatrně reformuje, na charakteru diktatury to však nic nemění. Do popředí zájmu vládnoucí dynastie se navíc vrátila palestinská otázka.

Co bude s kurdskou autonomní oblastí na severovýchodě Sýrie poté, co se vlády v zemi ujalo islamistické hnutí Hajját Tahrír aš­-Šám? Z jakých variant dalšího vývoje si Kurdové mohou vybírat? A kde je Západ, který syrské Kurdy donedávna považoval za spolehlivé spojence?

V Libanonu a v jeho sousedství se toho v posledních týdnech děje příliš mnoho: příměří, pády režimů, nové vlády, porušování příměří. Místní obyvatelé nevědí, zda mají dřív truchlit, nebo se radovat. Společností se šíří především obrovské vyčerpání, ale občas se objeví záblesk naděje.

Podle oxfordského slovníku se slovem roku 2016 stal pojem „post­-truth“, zřejmě v reakci na výsledek referenda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a na výhru Donalda Trumpa v prezidentských volbách téhož roku. Hlavními atributy postfaktické doby jsou zahlcení nesourodými …

Monografie historika Pavla Dvořáka nazvaná Apoštol demokracie se věnuje budování oslavné mytologie kolem prezidenta Edvarda Beneše. Autor však pomíjí politikův „antimýtus“, nereflektuje aktuální benešovské polemiky a pracuje s velmi vágní koncepcí mýtu jako takového.

Skoro šedesát let trvalo, než se disertace Václava Štěpána na téma českého anarchistického hnutí od devadesátých let 19. století do první světové války dostala ke čtenářům. Přesto kniha Český anarchismus na přelomu století představuje dosud nejpodrobnější zpracování tuzemských dějin tohoto …

Rozsáhlý příspěvek k dějinám Spojených států amerických nazvaný Samozřejmé pravdy původně vyšel v době prvního Trumpova mandátu. Americká historička Jill Lepore v knize líčí americkou historii prizmatem klíčových rozepří. Ty současné přitom vidí jako jedny z nejvyhrocenějších.