close search

Nová cesta Hvězdných válek

O prvenství seriálu Bludná banda

Na nejnovějším seriálu ze světa Star Wars se podíleli tvůrci, kteří mají rádi dětská filmová dobrodružství Stevena Spielberga. Bludná banda však není pozoruhodná jen jako povedený seriál pro mládež, ale také jako společenskokritické dílo odklánějící se od fetišů své rodné ságy.

Kladné recenze Bludné bandy hovoří o prvním pořádném dětském seriálu ze světa Star Wars. Trochu přitom zaráží, že děj začíná na záhadné, poněkud dystopicky působící planetě, kde lidé žijí ve strojovém rytmu, vyskytuje se tu zlý Jedi a piráti nelítostně vraždící každého, kdo jim zkříží cestu. V každém případě jde o první hranou ryze televizní realizaci pod značkou Hvězdných válek, alespoň v jejich novodobé historii. Všechny dosavadní seriálové příspěvky do franšízy, ať už ty vydařenější jako Mandalorian, nebo méně povedené jako Obi­-Wan Kenobi, představovaly spin­-offy hodně těsně přimknuté k hlavní filmové sérii. Esteticky výrazně navazovaly na epické vyprávění určené pro filmová plátna, jen se poplatně zvolenému formátu více orientovaly na individuální linie protagonistů. Ne náhodou také většina z nich má v titulu právě jméno konkrétního hrdiny.

 

Síla televize

V tomto smyslu představuje Bludná ­banda úkrok stranou. A nutno dodat, že správným směrem. Jako by tvůrci chtěli načrtnout vi­ditelnou čáru mezi světem filmu a televize a dokázat, že mohou vznikat i seriály do velké míry nezávislé na ústřední sérii (animované počiny záměrně opomíjím). Zřejmé odpojení signalizuje už umístění děje na planetu, jejíž obyvatelé netuší vůbec nic o událostech ztvárňovaných ve všech předešlých zpracováních příběhů Star Wars. Oni nevědí dokonce nic o tom, že by probíhaly nějaké hvězdné války! A přece jejich svět působí na diváky povědomě. Například autoři obrazových a zvukových aranžmá zmiňují v doprovodných materiálech nutnost udržovat evidentní návaznost na celou ságu minimálně v tomto směru.

Jako zdroj inspirace pro výstavbu příběhu o partě dětí, jež se náhodou ocitne uprostřed hvězdnoválečného dobrodružství, scenáristé uvádějí Rošťáky (Goonies, 1985) a další spielbergovské náměty z osmdesátých let, v jejichž centru stáli dětští hrdinové. Případně korzárské spektákly ve stylu Pirátů z Karibiku. Nezazní přitom jméno jiného silného popkulturního fenoménu, jehož připomenutí se vyloženě nabízí. Mnohem více než původním filmům franšízy Star Wars se totiž Bludná banda podobá novodobým řadám britské kultovní série Doctor Who – umělými barvami a temnějším interiérovým svícením, větší frekvencí „televizních záběrů“ zblízka a bez hloubky pole i značně vylidněnými otevřenými prostory. To vše evokuje stylizaci, po níž sahají tvůrci sci­-fi příběhů odehrávajících se na rozličných planetách, kteří disponují omezeným rozpočtem. S tím si samozřejmě autoři Star Wars tolik lámat hlavu nemusejí. Z jejich strany jde spíše o stvrzení funkčnosti modelu, který do svého estetického kódu kreativním způsobem zahrnul fakt, že dílo může být sledováno na menších obrazovkách.

 

Konejšit i zneklidňovat

Paralelu s Doctorem Who najdeme ale i na úrovni ústřední dějové linie Bludné bandy. Vyprávění o obyvatelích planety manipulované zlou nebo indiferentní silou nám připomene zápletky některých epizod proslulé britské veřejnoprávní série. Najdeme zde ale i aluzi na poblouzněný počítač HAL9000 z Kubrickovy a Clarkovy Vesmírné odysey. Pohybujeme se po světě, kde nejsou na první pohled patrné rozdíly mezi dobrem a zlem. A lidské životy se nacházejí v područí mocnějších sil, ať už mají podobu společenskou, technologickou nebo mytickou. A uniknout jim nejde, maximálně jen na chvíli.

Bezstarostní dětští hrdinové, užívající si své „dva roky prázdnin“, jsou nelítostně uvržení do kobky, je jim mnohokrát zcela vážně vyhrožováno smrtí, ocitnou se na bojové linii v nemilosrdné bratrovražedné občanské válce a nakonec způsobí epochální geopolitický zvrat v historii rodné planety. Právě z těchto paradoxních vláken je tkán příběh, který konejší i zneklidňuje. Podobně jako v případě Doctora Who připoutává diváky k obrazovkám předivem vztahů, které si vytvoří k hlavním představitelům, a po těchto emocionálních drahách jim potom dávkuje sdělení obsahující společenskou a kulturní kritiku.

Dánští televizní producenti pro takovou strategii zavedli označení „double storytelling“. Jde o jeden z nejmocnějších nástrojů, jakým televize v dramatické tvorbě disponuje. Tedy pokud na ni klademe nárok nás nejen bavit, ale i vést k reflexi sebe samých a světa kolem nás. Tak zásadní obrat k televizi, který provedli tvůrci Bludné bandy, by mohl mimo jiné signalizovat přechod do další fáze univerza Star Wars, kde se už vše neodvíjí od ústřední filmové série. V „předaleké galaxii“ musí přece existovat spousta míst, na která nevstoupili Skywalkeři ani Jediové. A právě o těch by mohla být radost vyprávět.

Autor je filmový publicista.


Star Wars: Bludná banda (Star Wars: Skeleton Crew). USA, 2024–2025, osm epizod. Tvůrci Jon Watts, Christopher Ford, režie Jon Watts, David Lowery, Bryce Dallas Howard a další, hrají Jude Law, Kerry Condon, Ryan Kiera Armstrong, Ravi Cabot­-Conyers, Tunde Adebimpe a další. Premiéra na Disney+ 2. 12. 2024.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image

Příbuzné články