Román Časokryt oceňovaného bulharského spisovatele Georgiho Gospodinova vykresluje minulost jako šatník plný starých obleků, do kterých se lze skrýt, když si nevíme rady s přítomností a budoucností. Vysoká míra intertextuality a práce se současnými paměťovými koncepty z něj vytváří vzorový postmoderní román pro 21. století.

Básnický debut Jana Trtílka Zpoza dveří serverovny je slyšet hlasy lze zjednodušeně popsat jako rozpínavý, přehlcený a entropický. Jeho básně „spojuje snaha uchopit bytí a jeho podstatu skrze něco, co nás přesahuje“, a tak zde najdeme mezopotámskou mytologii, židovskou kabalu, kosmický řád i informační přesycení digitálního věku.

Druhá próza architektky a spisovatelky Anny Beaty Háblové by mohla být dobrým sociálním dramatem. Stejně jako ve svém prozaickém debutu autorka staví do centra dění ženu v nelehké osobní i sociální situaci. Příběhu důvěřivé prostitutky, která miluje svého syna a vaření, se ale nedaří překonat předvídatelná klišé.

Neuchopitelná postava české poezie byla vždy zahalena tajemstvím. Podobně nesnadné je to i s kompletací a interpretací jeho díla, jehož zpracování variuje od komplexních studií po „šebkovsky“ chaotické sbírky.