Mezinárodně neuznaná republika Podněstří se občas mihne médii jako „sovětský skanzen“. Jaké bylo vyrůstat v chudobě za časů jejího vzniku? Moldavský prozaik Alexandru Popescu své zkušenosti zúročil v románu Montana, který koncem loňského roku vyšel i v češtině.
Pachtění se životem, bezradnost, konflikty mládí a odcizený, nesmyslný svět. Nová sbírka Daniela Hradeckého, nazvaná Náměstí Práce, je dalším nekompromisním řezem do útrob okolní reality, byť za sžíravostí, skeptickými povzdechy i vulgaritami zůstává patrná básníkova „účast s tímto bezradným světem“.
Román oceňovaného estonského spisovatele Reina Rauda Smrt dokonalé věty se odehrává během posledních měsíců sovětské nadvlády nad Estonskem. Místo velkých historických zlomů však zachycuje mozaiku každodenních životů postav, jež mají v měnícím se mocenském systému různé postavení i možnosti.
Věrní čtenáři Jamese Ellroye si už navykli, že každý další autorův román může snadno odstartovat nové kolo nelítostných polemik a neutuchajících diskusí. U „Jeho neonoirové eminence“ (jak píše New Yorker), která svým celoživotním dílem, jež aktuálně čítá osmnáct románů, prostředkuje alternativní, přízračně špinavé, chvílemi až konspirační kontrahistorie Spojených států amerických a nikdy neváhá…
V červnu zemřela ve věku sedmdesáti šesti let chorvatská spisovatelka, novinářka a feministka Slavenka Drakulić, která patřila k nejvýraznějším hlasům postjugoslávské literatury. Nesmlouvavě se stavěla proti nacionalistickému běsnění a byla trnem v oku národoveckých a misogynních elit zemí bývalé Jugoslávie.
