Slovanská knihovna je součástí Národní knihovny od roku 1958, její historie ale sahá mnohem dál. Má unikátní slavistický fond – sbírku periodik vydávaných ruskou, ukrajinskou a běloruskou emigrací po první světové válce najdeme dokonce na seznamu Paměti světa UNESCO. Aktuální stěhování jejího fondu vzbuzuje řadu otázek.
Úctyhodných a požehnaných pětadevadesáti let se 1. října dožil literární kritik a historik Vladimír Karfík. Je to příležitost věnovat několik slov jemu i generaci narozené v dvacátých a třicátých letech, respektive jejím příslušníkům zaobírajícím se literaturou. Na první pohled musí zaujmout, jakou mají výdrž. Kromě oslavence jmenujme Jiřího Brabce (1929), Milana Suchomela (1928), Mojmíra Grygara (1928),…
Nová sbírka Petra Borkovce Malé lodě nás vrací na severoitalské pobřeží, do světa rybích trhů, přístavního ruchu, bójí a všudypřítomných zvířat. Pod průzračně jednoduchými, „hezkými a krásnými“ verši je ovšem ukryto víc, než se na první pohled zdá: představa věčnosti, děsivá i důvěrná zároveň, a především touha, která se nenaplní.
Česká literární scéna si od svého hostování na Frankfurtském knižním veletrhu slibovala leccos. Jestli se opravdu podaří „nastartovat“ tuzemskou literaturu a učinit ji světovou, anebo to byl jen pomalu se rozplývající sen, se teprve ukáže. V autorovi následující reportáže několik dní strávených v německé metropoli zanechalo protichůdné pocity.
Nové básně Kamila Boušky pocházejí z připravovaného cyklu s příznačným názvem Experiment. Krátké, lakonické záznamy z ulice, z paneláku nebo z televizního zpravodajství se skládají v obraz doby, v níž neustále „probíhají přípravy“ na cosi velkého. Všichni čekají, „nikdo se nenudí“ – a přitom žijí pořád tentýž den.



