Filmy i zábavní parky společnosti Disney vytvářejí světy, kde se všechno „vyřeší úsměvem a písničkou“. Dějiny tohoto popkulturního fenoménu jsou však mnohem temnější. S americkou literární vědkyní Rebeccou Rowe jsme mluvili o tom, jak se z Disneyho pohádek stal symbol americké moci.
Disneylandy jsou zejména v Evropě považovány za symbol kýče. Jak ale tyto parky vznikaly a jaký vliv měly na zábavní průmysl? Jaká byla původní vize Walta Disneyho a nakolik se od ní odklonily? Následující text je stručnou historií tohoto fenoménu globalizované americké popkultury.
Poválečný film Píseň jihu se společnost Disney pokusila vymazat ze svého portfolia. Počin s jednou z nejoblíbenějších disneyovských písniček byl přitom v době svého vzniku ukázkou špičkové práce animátorů. Z jakých pohnutek vzniklo spektakulární dílo, v němž se romantizují plantáže a dozvuky otroctví?
Walt Disney se nechtěl do dějin zapsat jen jako velký vypravěč a král imaginace, ale také jako průmyslník a inovátor. Utopický urbanistický projekt EPCOT, kombinující prvky města a zábavního parku, se mu realizovat nepodařilo. Avšak coby studijní materiál je jeho vize soběstačné komunity dodnes fascinující.
Skrblík McKvák je jednou z nejvýraznějších a nejpozoruhodnějších postav z portfolia Společnosti Walta Disneyho. Charakter nejbohatšího kačera a největšího lakomce na světě, kterého můžeme považovat za ztělesnění amerického snu i jeho odvrácené tváře, se však během let proměňoval.




