Francouzská divadelní tvůrkyně Marion Siéfert v inscenaci Bunkr, uvedené na prestižním festivalu v Avignonu, zkoumá svět vlivných technokratů a posedlost výkonem. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, proč se umění musí bránit jazyku byznysu a politickým tlakům.

Trojice absolventů bratislavské VŠMU připravila k sedmému výročí založení své skupiny participativní performanci, v níž spolu s diváky hlasuje o tom, zda má v činnosti pokračovat. Publikum se schází v improvizované zasedací místnosti, kde na stolech vedle obligátních chlebíčků a karaf s vodou leží materiály o dosavadním fungování souboru. Tvůrci Peter Podolský, Roman Poliak a Tereza Smetanová představují své tři…

V novém nastudování Christophera Marlowa v Divadle X10 tečou potoky krve, mění se králové a víra slouží jako záminka k cestě za mocí. Ondřej Štefaňák tuto logiku převádí do temně groteskní podoby a hledá v ní paralely s dneškem. Inscenace však lépe rozumí mocenským elitám než společnosti, která je následuje.

Divadlo světla respektovaného ansámblu Musica Florea ve spolupráci se zavedenými Geisslers Hofcomoedianten a ateliérem světelného designu DAMU bylo ambiciózně propagováno jako událost sezony. Vysoké očekávání však představení nenaplnilo.

V evropských institucích se stále častěji mluví o férové práci v kultuře. Mezi deklaracemi či kodexy a každodenní praxí však zůstává velká mezera. Nejisté smlouvy, nepravidelné příjmy či vyhoření ukazují, že podporovat divadelní tvorbu – a umění obecně – nestačí, pokud se nestaráme o podmínky, v nichž vzniká.