Tereza Reichelová si troufá pouštět se do vizionářství. V debutovém románu Acheron, odehrávajícím se částečně v naší době a částečně v utopické budoucnosti, ohledává limity politické imaginace, napětí mezi smířením a vzdorem i nemožnost vzájemného porozumění.

Jižní Město bylo plánováno jako utopistický urbanistický projekt, jehož nedílnou součástí mělo být i velkorysé výtvarné řešení. Zdařilý koncept se podařilo realizovat jen částečně, největší ranou pro něj ale je současný neoliberální přístup k městu a k umění ve veřejném prostoru.

Kdyby byl Václav Havel naživu, situace okolo knihovny nesoucí jeho jméno by mu jistě poskytla námět na novou hru. Knihovna se spokojila se záměrem prezentovat prvního polistopadového prezidenta jako mentální mumii liberální demokracie a jeho odkaz zcela vyprázdnila.

Pražské Jižní Město jako symbol masové panelové výstavby za minulého režimu, do nějž si leckdo projektuje své ideologické postoje, dodnes budí emoce. Při ideových bojích se ovšem často zapomíná na to nejzákladnější – jak se obyvatelům „Jižáku“ žije a co si o svém domově sami myslí. Nelze totiž popřít, že toto sídliště se přes všechny potíže a počáteční nedostatky stalo důstojným domovem pro osmdesát tisíc lidí.





Zjistěte, kde si můžete Ádvojku prohlédnout či koupit
mapa míst »
Život britského spisovatele Arthura Conana Doylea přesně odpovídal době, kterou později George Orwell nazval „největším obdobím anglické vraždy“. Holmesovský cyklus spojil zločin s novou slastí a vytvořil pro ni žánr, jehož osnovou je estetika „odhalení“. Jakou roli při tom hraje hudba?
