Může být dělnictvo servisního sektoru předvojem nových třídních bojů, jak tvrdí politická teoretička Jodi Dean? V každém případě se tito pracující stali námětem pro postavy v románech spisovatelky Marion Messiny. Poslední z nich je inspirován povstáním Žlutých vest ve Francii.

Proč se v Polsku dějiny vnímané skrze pracující třídu a marginalizované skupiny těší takové oblibě, že se tam dokonce mluví o „lidovém obratu“, zatímco u nás koncepce lidových dějin v odborných kruzích příliš populární není? Existují v českých dějinách místa, která si říkají o zpracování přesně tímto způsobem? A jaká jsou metodologická úskalí dějin zdola?

Alternativní solidární ekonomické modely se i v důsledku současných krizí těší obnovenému zájmu. Nabourávají představu kapitalismu jako jediného funkčního ekonomického systému a ukazují, že ekonomiku lze organizovat i podle jiných principů, než je maximalizace zisku.

Přináší platformová ekonomika větší svobodu práce? V jazyce flexibility se skrývá přesun rizik, nákladů i odpovědnosti z firem na jednotlivce. Lidé, kteří mají místo šéfa aplikaci, zažívají novou formu odcizení: jsou neustále online, a přitom izolovaní. Co to znamená pro budoucnost práce i společnosti?

V dalším díle literárního podcastu Pletivo jsme s romanistkou Michaelou Rumpíkovou a komparatistkou Barborou Vackovou rozebírali téma lesbického psaní. Lze charakterizovat poetiku lesbické literatury? Jedná se o tvorbu marginalizovanou a zároveň emancipační? A kdo vůbec má právo promlouvat o zkušenosti druhých.