Ačkoli alternativní kulturní prostory v moravských a slezských malých městech zůstávají ve stínu svých velkoměstských protějšků, mnohde přes všemožné překážky více či méně úspěšně fungují. Klíč k úspěchu ovšem dost možná nespočívá tolik v samotné kultuře, jako v komunitě kolem ní.

Hudební improvizace klade specifické nároky nejen na vystupující, ale i na posluchačstvo. U obou se předpokládá tvůrčí přístup, ale také otevřenost vnějším vlivům a schopnost docenit selhání. Jak dosáhnout takového nastavení? To je jedno z hlavních témat knihy brněnského improvizátora Ivana Palackého.

„Kdo nedělá při koncertě chyby, hraje pod své možnosti,“ tvrdí hudební improvizátor Ivan Palacký. V rozhovoru zacíleném především na jeho vlastní přístup k improvisingu jsme neustále kroužili kolem nahodilosti, intuice, selhávání či nerozumění. Co je tak přitažlivého na „hudbě bez pointy“?

Festival Trať, propojující experimentální hudbu, divadlo a výtvarné umění s architekturou nádražních budov, se letos uskuteční už posedmé, tentokrát v sýpce u hlavního nádraží v Hradci Králové. O aktuálním ročníku, ale i o historii a budoucnosti festivalu jsme hovořili s dramaturgem hudebního programu Antonínem Závodným.

Dvě desetiletí po electroclashové vlně se eklektického žánru, jenž se mezitím stal retrem na druhou, chopila generace Z a obohatila ho o vlivy postklubové elektroniky či trapu. Electroclash tak zažívá renesanci. Potenciál kontroverzního londýnského dua Bassvictim nicméně přesahuje žánrové hrátky s popovým pozlátkem i zálibu v „edginess“.