Festival Creepy Teepee – s pověstí komunitní, ale také exkluzivní a poměrně drahé události, díky níž se tuzemské publikum může setkat s aktuálními popkulturními trendy v hudbě – byl v uplynulých šestnácti letech spojený s Kutnou Horou. Jaká je historie této akce? A proč se letošní ročník konal na pražské Štvanici?
Kanadská hardcorepunková kapela D. O. A. se letos ohlédla za svou bezmála půlstoletí trvající hudební kariérou bilanční kompilací Take on the Tyrants. Její dlouhá cesta však není svázaná jen s hudbou, ale také se společenským aktivismem a v případě jejího lídra i s aktivní politikou.
Současnou angažovanou tvorbu napříč žánry charakterizuje svého druhu transparentnost: umělkyně a umělci jakoby z úzkosti, že své poselství publiku nepodají dost srozumitelně, volí čím dál přímočařejší, někdy až didaktické způsoby komunikace. Jednoduše řečeno, musíme vědět, „o čem“ dané dílo je a jakou názorovou pozici autor či autorka zastávají. Tento přístup se neprojevuje jen…
Ačkoli alternativní kulturní prostory v moravských a slezských malých městech zůstávají ve stínu svých velkoměstských protějšků, mnohde přes všemožné překážky více či méně úspěšně fungují. Klíč k úspěchu ovšem dost možná nespočívá tolik v samotné kultuře, jako v komunitě kolem ní.
Hudební improvizace klade specifické nároky nejen na vystupující, ale i na posluchačstvo. U obou se předpokládá tvůrčí přístup, ale také otevřenost vnějším vlivům a schopnost docenit selhání. Jak dosáhnout takového nastavení? To je jedno z hlavních témat knihy brněnského improvizátora Ivana Palackého.







