Michel Foucault měl na současnou podobu humanitních a společenských věd mimořádný vliv, a to nejen díky tomu, že do nich vnesl dnes už zdomácnělý pojem diskurs. Své antiautoritářské myšlenky se snažil uplatňovat také ve veřejném životě jako aktivista, i za tu cenu, že občas šlápl vedle.
S předním znalcem francouzské filosofie jsme hovořili o vztahu Michela Foucaulta a Jacquesa Derridy i o tom, jakou roli v něm hrálo Československo. Dotkli jsme se také revolučního roku 1968 a Foucaultova politického aktivismu následujících desetiletí.
Málokterý nehistorik ovlivnil historiografii a přemýšlení o dějinách a společnosti tak výrazně jako Michel Foucault. Jeho stopy dnes nalezneme i tam, kde bychom je vůbec nečekali.
Je možné, že Michel Foucault ve své koncepci řeči jako diskursu specifickým způsobem rozvinul moderní lingvistické směry střední a východní Evropy? V tom případě u toho nemohl chybět Pražský lingvistický kroužek, jenž stejně jako Foucault letos slaví sté výročí. Jaké jsou kořeny tohoto teoretického průniku?
V přednáškách na Collège de France mluvil Michel Foucault o tom, že politika je pokračování války jinými prostředky. Nepodcenil ale fyzickou povahu válečného konfliktu a utrpení, které ve válce v brutální doslovnosti dopadá na konkrétní životy?






