I když spousta uměleckých děl nabízí kritický pohled na současnost, těžko se mohou vymanit z pravidel vymezených kapitalismem. Týká se to i konců vyprávěných nebo předváděných příběhů. Zbývá nám v divadelních představeních nebo netflixových seriálech něco víc než zábavná bezmoc?
Ilustrovaný bedekr po netradičních pražských místech představuje čtenářstvu metropoli jinýma očima, než jsme z průvodců zvyklí. Žánr klasických turistických průvodců překračuje nejen formou, ale také obsahem, kdy poukazuje na důležitost periferních struktur v urbánních sídlech i v našem prožívání města.
Obsáhlá monografie antropologa Martina Rychlíka přináší dosud nejucelenější historii skalpáže, která se sice soustředí především na původní kultury Severní Ameriky, ale dokládá i skutečnost, že zdaleka nešlo o úzce lokalizovaný fenomén. Ukazuje přitom „odvrácenou stranu lidství“, která především ve válečných konfliktech sahá až do současnosti.
Ekonomický růst se stal měřítkem úspěchu. Jenže co když jeho nejdůležitější předpoklady leží úplně jinde než v tempu rostoucího HDP? Kniha Spravedlivý růst mapuje systémové překážky české prosperity. Přestože hlavní vize není dotažena do konce, významně rozšiřuje rámec tuzemské debaty o tom, na čem v prosperující společnosti záleží.
I když se Češi zpravidla považují za filosemity, což potvrzuje rovněž většinová a často bezvýhradná podpora státu Izrael, mnohdy podléhají antisemitským předsudkům. I za sympatiemi se tak mohou skrývat stereotypní představy – včetně těch o jinakosti židovského těla. Jaké to je, být Židovkou, která se po dlouhé době vrátila do země svých předků? Byl…


