Hru Franze Grillparzera z roku 1825 König Ottokars Glück und Ende přiblížil Jiří Gruša v eseji Moravské pole aneb Jak nám zabili Otakara (Kontexty č. 5/2009).

Medailon Siegfrieda Kappera (1821–1879) u příležitosti 165. výročí jeho překladu Máchova Máje do němčiny (vyšel v roce 1844 v ročence Libussa) a 130. výročí jeho úmrtí (7. 6. 1879 v Pise) přineslo říjnové Kalendárium Roš chodeš.

Katalog k výstavě Edgar Allan Poe (1809–1849) v Křížové chodbě Mendelova muzea Masarykovy univerzity v Brně (do 20. 1. 2010) obsahuje kromě reprodukcí vystavených ilustrací a bibliofilií nový překlad Havrana od Ivana Petlana, originál této básně a tři stati: Martina Hilského (původně doslov k výboru z povídek Jáma a kyvadlo, 1978), Ivo Fencla a Georga Krtka. – E. A. Poe byl skrytě přítomen i na slavnostním koncertě v Pražské křižovatce 14. 11. t. r. Píseň Guardian Angel, kterou jako třetí zazpíval Václavu Havlovi Lou Reed, pochází z jeho „poeovského“ alba The Raven z roku 2003.

V třetí desítce životopisných portrétů Pavla Kosatíka Česká inteligence (Respekt č. 36–45/2009) je polovina literárních vědců a spisovatelů: Albert Pražák (č. 37), Arne Novák (č. 38), Jaroslav Durych (č. 40), Pavel Eisner (č. 43) a Karel Čapek (č. 45).

V třetí kapitole vzpomínek Zákruty a odbočky (Divadelní noviny č. 17/2009) vyhradil Zdeněk Hořínek čestné místo Ottovi Františku Bablerovi, Timotheu Vodičkovi, Josefu Vašicovi a Albertu Vyskočilovi, v následující kapitole (DN č. 18/2009) přetiskl pak věnování, které mu do výtisku Mého očistce v roce 1954 vepsal Jakub Deml.

Řeč, jíž se 16. 11. dopoledne loučil v Národním divadle dramaturg Karel Kraus se svým celoživotním spolupracovníkem Otomarem Krejčou, otiskly Lidové noviny 21. 11. 2009. – V Právu týž den vzpomínal na stockholmská setkání s věhlasným režisérem František Janouch. Havlíčkobrodský deník a další deníkové mutace Vysočiny zaznamenaly už 13. 11. t. r. pocity pelhřimovských ochotníků, k nimž se Krejča, rodák ze Skrýšova, zvláště v posledních letech života hrdě hlásil.

Pochvalná slova na obálku knihy Michala Bystrova Příběhy písní (Galén 2009) napsal ten, který má k americkému hudebnímu folkloru nejblíž, Josef Škvorecký.

Výbor z povídek Petra Prouzy Tiché krutosti lásky (Petrklíč 2009) doporučil na zadní záložce knihy Milan Kundera.