Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic a intelektuálnímu životu jeho doby je věnováno 1. číslo nového časopisu HOP (Historie – Otázky – Problémy), vydávaného Ústavem českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

České vydání Dějin německé literatury v Čechách 1900–1939 od trutnovského rodáka Josefa Mühlbergera (Albis International, Ústí nad Labem 2006) vysoce ocenil Jiří Daníček v dubnovém čísle věstníku židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku Roš chodeš.

Nad kvalitním překladem románu Thomase Manna Josef a bratří jeho, který za protektorátu pořídili Ivan Olbracht a Helena Malířová, a rozhodnutím městské rady v Semilech odejmout Olbrachtovi čestné občanství („ta zpráva nikoho nezajímala, nikdo se ani neozval“) se v Listech č. 2/2010 zamýšlel Antonín J. Liehm. (AJL není zcela přesný: semilské radní kritizoval Jiří Hanák v Právu 30. 3. 2006, Jaroslav Kojzar týž den v Haló novinách, Zd. Hrabica v Obrysu/Kmenu 28. 4., Václav Svatek v Naší pravdě 17. 5. 2006 a čtenářka Týdeníku Rozhlas v číslech 42 a 49/2006.)

V témže čísle Listů, jež letos vstoupily do 40. ročníku (prvních devatenáct bylo exilových), pogratuloval Dušan Havlíček k 80. narozeninám publicistovi Milanu Schulzovi, někdejšímu dramaturgovi Semaforu.

Jana Rychlíka, jemuž nepřestává být „synovsky“ zavázán, a Grahama Greena, s nímž si v 80. letech popovídal v Antibes-Juan les Pins, vzpomínal Lubomír Dorůžka v bilančním rozhovoru Panoráma života (Harmonie č. 4/2010).

Dokumentačně bohatý materiál o Emanuelu Fryntovi (1923–1975), založený na vzpomínkách jeho ženy a syna, obsahuje dubnová Xantypa.

Výhradně na poezii zaměřený rozhovor s Jiřím Suchým v Literárních novinách č. 16/2010 se dotkl i problému básnických překladů.

O vysoké prestiži, jíž se těší v anglosaském světě básník a esejista Miroslav Holub (1923–1998), píše Jan Lukavec v úvodu eseje O vědě a literatuře třikrát jinak (Prostor č. 85, jaro 2010).

Památku estetika Vladimíra Boreckého uctil Spolek českých bibliofilů v Praze ve svých Zprávách č. 1/2009 přetištěním dvou Boreckého studií (K teoretickým otázkám komiky, Dvojí zdroj absurdní komiky), výběrovou bibliografií Boreckého prací a otištěním řeči, již nad Boreckého rakví pronesl ve strašnickém krematoriu 13. 2. 2009 Ivo Tretera.