Portál Xinhua News 29. srpna obšírně informoval o tragédii, která začala jako konflikt mezi třináctiletým chlapcem a pětatřicetiletou doktorkou An Jing­-jen na sečuánském koupališti. Žena chlapce osočila z osahávání, za což se jí prý od něj dostalo nadávek a plivance do obličeje. Následně ke dvojici přiskočil ženin manžel Čchiao Wej, chlapci dal facku a krátce ho ponořil pod vodu. Po incidentu manželský pár bazén kvapně opustil, ale podle doktorčiny kolegyně ještě předtím matka chlapce s dalšími dvěma ženami lékařku v šatně zmlátila. Obě rodiny pak společně dorazily na místní policejní stanici. An a Čchiao se za své chování omluvili, ale podle chlapcovy rodiny nikoliv dostatečně, takže začala hádka. Policisté nakonec znesvářené tábory rozsadili do různých místností. Po hodině An a Čchiaovi sdělili, že druhá strana již odešla, a vyzvali je k sepsání protokolu o usmíření. Manželský pár situaci považoval za vyřešenou, jenže skutečný problém měl teprve přijít. Druhý den šel chlapcův otec do Čchiaovy práce, kde žádal jeho propuštění, a následně An hledal v nemocnici, kde byla zaměstnána. Lékařka ale požádala o několik dní volna, aby mohla být se svou malou dcerkou, která se chystala poprvé do školy. Během tří dnů začala na sociálních sítích proti An štvavá kampaň. Došlo i na metodu, které se v Číně říká „vyhledavač lidského masa“, tedy na zveřejnění osobních dat manželského páru, včetně adresy pracoviště a fotografií. Po pěti dnech od incidentu volal Čchiaovi strýc jeho manželky, že ho An telefonicky žádala o zaslání fotografie, jelikož ho „už nikdy znovu neuvidí“. Její matka dostala podobně znepokojivou zprávu. Poté se doktorka předávkovala prášky na spaní a i přes lékařský zásah zemřela. Nebyla schopná unést, že se sociální sítě obrátily proti její rodině, a zaznělo dokonce obvinění z pokusu o vraždu dítěte. Příběh zasáhl celou zemi, po smrti An začaly pozůstalým přicházet omluvy a kondolence i od lidí, kteří předtím štvavé kampani napomáhali sdílením na sítích. Nezdá se ovšem, že by se čínská internetová komunita poučila, protože v současnosti mnozí naopak navrhují použít „vyhledavač lidského masa“ proti rodině chlapce, který stál u počátku incidentu.

V čínské severovýchodní provincii Liao­-ning vypukla 3. srpna epidemie afrického prasečího moru. Od té doby se virus rozšířil nejméně do dalších tří provincií. Epidemologové v celé zemi jsou v pohotovosti. Virus afrického moru zatím usmrtil několik stovek prasat a další desetitisíce kusů byly vybity preventivně. Deník Žen­-min ž’­-pao v článku z 22. srpna uklidňuje čtenáře, že situace není vážná a není třeba panikařit, jelikož se nemoc šíří jen mezi prasaty. Přetrvává ovšem obava, že epidemie negativně ovlivní produkci vepřového. Již nyní se jeho cena zvedla o deset procent. Vepřové maso je pro čínskou kuchyni naprosto zásadní. Podle Lidového deníku získávají čínští strávníci až 60 procent bílkovin právě z něj. Virus se zatím nedaří zastavit, a patrně i proto 26. srpna vydali čínští cenzoři novinářům příkaz, aby o epidemii přestali psát a již napsané komentáře nesdíleli a nešířili. Pro čínskou vládu je to očividně citlivé téma. V čínských médiích se tak lze dočíst spíše o epidemii moru v Bulharsku nebo Rumunsku. Stále se také čeká na oficiální prohlášení ohledně původce choroby. Podle některých zdrojů dorazil mor do Číny z Ruska, a to i přes sankce na něj uvalené.

Tajfuny jsou v Číně přes léto poměrně běžnou záležitostí. Letos však byly tropické bouře obzvláště silné, především pak v provincii Šan­-tung, kde bylo dlouho období sucha. Na rychlé zvyšování hladiny vody na řece Mi reagovala vodní správa upouštěním ze tří přehrad na jejím horním toku. Následkem toho došlo k zaplavení města Šou­-kuang, oblasti s nejvyšší produkcí zeleniny v zemi. Záplavy byly podle Phoenix News z 28. srpna nejhorší od roku 1974. Škody dosahují 1,34 miliardy dolarů, zničeno bylo na deset tisíc domovů a 200 tisíc skleníků. Úředníci se brání tím, že tak velkou bouři nečekali a nemohli jednat jinak než přehrady upustit, protože hrozilo jejich protržení. Obyvatelé Šou­-kuangu však zuří a úředníky viní ze záplav. Prý nešlo ani tak o přírodní katastrofu, jako o pochybení, které stálo život třináct lidí. Záplavy navíc dovedly jednoho místního zemědělce, jenž se kvůli stavbě skleníků zadlužil, k sebevraždě. Podle zprávy na serveru China Digital Times z 28. srpna jsou ovšem informace o sebevraždě cenzurovány a čínské úřady bedlivě kontrolují a promazávají jakýkoliv „nevhodný“ obsah týkající se Šou­-kuangu. Cenzura tisku totiž neznamená jen potlačování disentu, ale také potírání veškerých negativních zpráv.