Na konci září se v Německu uskutečnil již osmý ročník přímých akcí proti těžbě fosilních paliv Ende Gelände. Jedné z největších akcí klimatického hnutí se sice letos v důsledku koronavirové pandemie neúčastnilo tolik lidí jako v minulých letech, rozšířila však své taktiky i organizaci o zajímavé aspekty, jimiž se může inspirovat i české hnutí.

Kvůli nebezpečí šíření koronavirové nákazy byly letos místo jednoho velkého kempu akce rozprostřeny do deseti míst v hnědouhelné oblasti v Porýní, z nichž vyrážely „fingery“ – tedy pochody několika stovek až tisíců lidí – do decentralizovaných přímých akcí. Organizátorský tým připravil striktní hygienická pravidla, vlastní systém péče a anonymní trasování pro lidi, kteří mohli přijít do kontaktu s virem, aby se minimalizovala možnost šíření nákazy.

Asi nejzásadnějším posunem bylo, že se poprvé blokovala nejen uhelná, ale také plynová infrastruktura. Klimatičtí aktivisté a aktivistky zablokovali výstavbu plynovodu Zeelink, jednoho z největších plynových projektů v Evropě, další skupina obsadila plynovou elektrárnu.

Jak ukazují výzkumy, podíl zpracování a distribuce zemního plynu na celkovém objemu emisí skleníkových plynů stále roste. Dosud však klimatické hnutí na problematičnost tohoto paliva příliš neupozorňovalo a soustředilo se na boj proti těžbě uhlí. Mnoho vládních plánů – včetně českého, který chystá rozšiřování plynové infrastruktury v nejbližších letech – přitom na plyn sází jako na zdroj, který nahradí uhlí při přechodu na obnovitelné zdroje energie. V Německu správně vytušili nebezpečí této alternativy. Jejich odkaz je jasný: Nechceme žádnou formu fosilních paliv, požadujeme co nejrychlejší přechod na zelenou energii.

U nás je situace ještě o něco složitější. Ve hře jsou pořád ještě jaderné elektrárny, které německá vláda po vlně kampaní a protestů odepsala již v sedmdesátých letech. Dostavba jaderných bloků Temelína a Dukovan je bohužel zatím pořád reálným scénářem, a české klimatické hnutí se proto bude muset zasazovat za odklon od špinavé a nebezpečné energie hned na třech frontách.

I letos se v rámci protestů Ende Gelände rozvíjela vzájemná solidarita a přístupnost akcí pro celé spektrum aktivistů. Jeden z fingerů byl určen lidem s fyzickým znevýhodněním, další byl queer­-feministický a upozorňoval na nebezpečí toxické maskulinity, která je přítomna i v klimatickém hnutí. Jiná skupina zase akcentovala podporu migrantů a finger se nesl v antikoloniálním duchu: upozorňoval na to, jak fosilní průmysl vykořisťuje země globálního Jihu a podílí se na jejich znečišťování. Podpora zazněla i letošním protestům amerického hnutí Black Lives Matter.

Ve stejný čas probíhaly celorepublikově i protesty studentského hnutí Fridays for Future a demonstrace iniciativy Alle Dörfer Bleiben (Všechny vesnice zůstanou), která v regionu bojuje proti bourání vsí ohrožených těžbou uhlí. Ve spolupráci s druhou zmíněnou iniciativou jedna ze skupin Ende Gelände na několik hodin obsadila a znovuotevřela nefungující hospodu v obci Keyenberg. Díky propojení klimatických uskupení se tak do různých akcí během jednoho víkendu zapojilo přes dvě stě tisíc lidí.