Minulý rok jsem byla na stáži v jednom velkém nakladatelství. Pracovala jsem v sekci knih pro děti a mládež a jedním z mých úkolů bylo zredigovat rukopis. Šlo o zavedenou autorku a další z jejích young adult románů podle osvědčeného receptu: dva dospívající kluci se setkají, překonají spolu nějakou – v zásadě nedůležitou – překážku a zamilují se do sebe. Autorka románů je ovšem cis žena a z textu je znát, že postrádá životní zkušenost dospívajících queer kluků.

„Nechápu, proč se čte jenom o klucích,“ říká mi redaktorka, se kterou na editování spolupracuji. O příběhy s jinými queer identitami nebo s trans postavami prý zájem není, nakladatelství nevydalo takový titul ani jeden. Ke zredigovanému rukopisu připojím komentář, co by knize prospělo: mimo jiné zpětná vazba od „sensitivity readers“, větší rešerše a důkladnější porozumění jednotlivostem. Děj se sice odehrává v prostředí taneční skupiny, ale její hrdinové jako by žili ve vakuu mimo popkulturu dospívajících. Především však netematizuje heteronormativitu, homofobii ani vyrovnávání se s queer identitou. Kdyby byl jeden z hrdinů nahrazen dívkou, na příběhu by se nic nezměnilo. Specifické podoby hledání identity v době dospívání, vyrovnávání se s vlastní odlišností a objevování sebe i druhých skrze queer perspektivu zde nahrazuje stereotypní lovestory, která obsahuje všechna…