SOUND BRUT #11. Ruinu: Work in Regress
Pokud improvizační skupina existuje bezmála dvě dekády a chce zůstat improvizační skupinou, nemůže jít pořád jen dopředu. Ruinu pochopili, že po tolika letech se neznámé oblasti, které stojí za to prozkoumat, přesunuly do minulosti. Po zhruba roce nečinnosti se upnuli k nástrojům, které používali (nebo chtěli používat) před patnácti lety, a mentálně se ponořili ještě hloub, jako by cesta začala právě teď. Kam jít? A kudy? Co si vzít s sebou?
If an improv group has been around for almost two decades and wants to remain an improv group, it can’t just keep moving forward. Ruinu understood that after so many years, the unknown areas worth exploring had moved into the past. After a year of inactivity, they decided to cling to the instruments they used (or wanted to use) fifteen years ago and mentally submerged even deeper, as if the journey had just begun. Where to go? And which way? What to take with them?
