Diskuse A2: O využití psychedelik v psychiatrii a péči o duševní zdraví

Moderovaná debata ve spolupráci s časopisem A2

Aktuální téma, které se zabývá tenkou hranicí mezi normalitou a duševní nemocí, a reflektuje fakt, že v posledních letech se mění pohled na obtížné psychické stavy i na péči o ty, kteří jimi trpí. Jaký je problém v nedostatku příležitostí s někým si popovídat, někomu se svěřit, najít někoho, kdo naslouchá. Jak by moderní péče o duši mohla v budoucnu vypadat – jak je v některých případech už teď uplatňována? O léčbě úzkosti i o tom, co čeká nastupující generaci.

Hosté:
IVANA ŠPILLEROVÁ, členka terenního týmu Centra duševního zdraví v Brně, autorka kvalitativního výzkumu na téma zkušenosti s psilocybinem z dlouhodobé perspektivy.
JINDŘICH JAŠÍK, autor autobiografické knihy Cesta ze schizofrenie.
VÍT POKORNÝ, filozof, autor knihy Myslet z psychedelických zkušeností.
MICHAELA VIKTORINOVA, klinická psycholožka, podílí se na výzkumu s užitím psychedelik v Národním ústavu duševního zdraví

Moderátorka:
Martina Faltýnová, A2 kulturní čtrnáctideník

Moderovaná diskuze je součástí doprovodného programu výstavy Topografie pozornosti – Zpřítomnění v Galerii Hraničář v rámci festivalu FIK 2018.

Vstupné dobrovolné

Diskuze A2: Umění avantgardy, avantgarda umění

Hosté
Martina Smutná, výtvarná umělkyně
Alexey Klyuykov, výtvarný umělec

Moderuje
Anežka Bartlová, kritička umění

Loni uběhlo sto let nejen od Ruské revoluce, ale také od vystavení jednoho z nejdiskutovanějších děl v dějinách umění, Fontány Marcela Duchampa. Obrácený pisoár podepsaný R. Mutt je jedním z vrcholů a symbolů avantgardy. Revoluční proměna tehdy zasáhla život i umění a v letech, jež následovaly, se zdálo, že by obojí mohlo jít ruku v ruce, ba dokonce, že by hranice mezi nimi mohly padnout. Politická a umělecká avantgarda se ale rozešly a snaha o rozbíjení zaběhlých pořádků zůstala vlastní spíše té umělecké. Co ale zbylo z autonomie umění, tedy hlavního dědictví avantgard, v době všudypřítomnosti internetu? Nemusí se umění zbavit i posledních ostrůvků, kde autonomie přežívá? A co v tomto ohledu s problémem elitářství a nesrozumitelnosti současného umění? Může vůbec umění doufat, že by i dnes dokázalo měnit svět?

Debata nejen k premiéře hry Čevengur.

Radikalita lásky

Čtenářský klub kulturního čtrnáctideníku A2

Přijďte diskutovat o knize Radikalita lásky chorvatského filosofa Srećka Horvata

Těší se na vás redaktorka kulturního čtrnáctideníku A2 Marta Martinová, překladatel knihy Jaroslav Michl a hosté

Srećko Horvat je jednou z vůdčích postav dnešní postjugoslávské intelektuální levice. V drobné knížce Radikalita lásky se snaží propojit dvě témata, která nepřestávají vzbuzovat pozornost a emoce: lásku a revoluci. Podává je překvapivě beletrizovanou formou, jež kombinuje faktografii, osobní zážitky z cest i filosofické úvahy.

Co by se stalo, pokud bychom měli možnost projít si revoluční historií 20. století a klást jejím hlavním protagonistům zdánlivě naivní otázky na téma lásky? Lze vůbec něco na současných podobách lásky označit za radikální? Milovali revolucionáři a revolucionářky jinak? Může být láska hnací silou revoluce? A o jaké lásce je tu vůbec pořád řeč?

„Vztah mezi politikou a fyzickou láskou byl velmi často překrucován a mystifikován levicí – od tradičního komunistického erotického konzervatismu přes směšné pseudorevoluční excesy sexuální revoluce až po šílenství politické korektnosti. Ve své nádherně čtivé knize to Horvat říká na rovinu: za prvé mluví bez ostychu o lásce, ne o sexu, který svůj subverzivní rozměr ztratil už před lety; za druhé prosazuje radikalitu lásky coby sílu, která odolává samotným základům liberální povolnosti. Je to kniha, která komunisty změní v milence a milence v komunisty!“ říká o knize Slavoj Žižek.

„Ve snaze přivést lásku zpět do oblasti politiky je třeba nejenom začít diskutovat o lásce jako o důležité součásti našeho úsilí, ale také potenciálně vytvářet nové formy života i samotné lásky,“ tvrdí provokativně sám autor.

Lze ale s Horvatovým přístupem i formou knihy polemizovat? Co když si autor v honbě za co nejširším publikem zjednodušil okruh svých otázek natolik, že nemůže přinést ty opravdu radikální odpovědi? Co dílo vypovídá o svém autorovi? A jak nahlíží mytickou postavu evropského filosofa? A proč vlastně v knize téměř chybí myslitelky?

Organizováno s podporou Městské části Praha 4.

Diskuze A2: Svoboda v umění a ve společnosti

VSTUP VOLNÝ

Hosté:
Matěj Metelec, redaktor A2
Barbora Kašparová, teatroložka a publicistka
Rostislav Koryčánek, kurátor

Moderuje:
Matěj Nytra, člen dramaturgické rady DSB

Na letošním festivalu Divadelní svět Brno přerušili členové organizace Slušní lidé představení Olivera Frljiće Naše násilí a vaše násilí. Tato událost byla vyvrcholením předešlých diskuzí a pokusů vymoci si úřední zákaz představení, během nichž i volení zástupci Rady města Brna mluvili o omezení svobody umění nebo o „trestu pro festival“ v podobě ekonomické cenzury. Lze akci tzv. slušných lidí považovat za ojedinělý fenomén nebo je součástí širších procesů „utahování demokracie“ a svobody projevu? Na druhé straně, na počátku dvacátého století avantgardy požadovaly, aby se umění vylilo do společnosti, a podobná intervence zvláštním způsobem stvrzuje závažnost uměleckého vyjádření. Nebo jsou podobné snahy jen projevem simulace skutečných konfliktů? Je současné umění svobodné? Existuje v umění morálka? A dokáže v něm současná společnost vůbec číst?

Diskuze A2: Světová revoluce ’68

VSTUP VOLNÝ

Hosté:
Kristína Andělová, historička
Martin Vrba, filozof

Moderuje:
Matěj Metelec, redaktor A2

Americký sociolog Immanuel Wallerstein o roku 1968 mluví jako o „světové revoluci“, jejíž význam dalece překračuje nejen „rok zázraků“ 1989, ale i Ruské revoluce 1917 nebo druhou světovou válku. Podle něj právě tento rok přinesl skutečně převratné změny, k nimž došlo ve stávajícím kapitalistickém světo-systému. To se může zdát jako trochu zveličený obraz roku 1968. Na druhou stranu je možné právě s étosem 68 spojit krach liberalismu jako životaschopné globální ideologie, definitivní kolaps evropského kolonialismu a rozpad tradiční, třídně definované politiky i nástup nových protestních hnutí – a také populismu. Čímž proměny politického, sociálního ani kulturního terénu ani zdaleka nekončí. Právě s rokem 68 je spojen nástup politiky identit, fenoménu, jemuž jedni s radostným mrazením a druzí s odporem říkají postmoderna a také konec „éry dospělosti“ a nástup normy „věčného mládí.“ Rok 68 také přinesl nejspíš definitivní zánik nadějí vkládaných do sovětského socialismu, jež rozmetaly tanky okupující Československo. V československém kontextu okupace mimo jiné vytvořila dodnes trvající nejistotu ohledně interpretace vlastních dějin, ale také svébytné chápání kultury protestu. Padesát let od roku 1968 je příležitostí položit si řadu otázek: byl stejným přelomem na východě i na západě? Jaká je jeho role v českých dějinách? A došlo vlastně ke světové revoluci?

Diskuze A2: Kontrarevoluce

VSTUP VOLNÝ

Vystupují:
Matěj Metelec, publicista, redaktor A2
Tereza Reichelová, reportérka

Říká se, že utopie jsou pravdou zítřka. Jenomže co se stane pozítří? Problém revoluční proměny společnosti se stává skutečně zajímavým až v momentě, kdy si přestaneme klást pouze otázku, jak revoluci provést, a doplníme ji též o tázání se po tom, jak jí zůstat věrný. Historie revolucí ve Francii nebo v Rusku svědčí o tom, jak složitý takovýto úkol je: zdá se, že každé emancipační vzepětí má svoji napoleonskou nebo stalinskou tečku. Musí každá revoluce skončit její zradou? Je možné vyhnout se kontrarevolučním tendencím, nebo s nimi naopak třeba počítat jako s neodmyslitelnou součástí každé revoluční dynamiky? Mění se vztah revoluce a kontrarevoluce v průběhu dějin? A jak jsme na tom dnes? Soudě dle vzestupu konzervativních sil ve východní Evropě, nacházíme se uprostřed dalšího kontrarevolučního tažení? Nebo jde jenom o pokračovaní revolučních událostí roku ‘89 jinými prostředky?

Diskuze A2: Konec buržoazie

VSTUP VOLNÝ

Hosté:
Ľuba Kobová, filosofka
Martin Dokoupil Škabraha, filosof

Moderuje:
Lukáš Likavčan, filosof

Když Hegel ve Filosofii práva píše o „bürgerlichegesellschaft“ – tedy o občanské společnosti – staví ji do samotného základu moderního státu. Považuje ji za sféru soukromích zájmů a zároveň živnou půdu politického života. Pojem soukromí tak doprovází občanskou, nebo chcete-li měšťanskou společnost již od jejího úsvitu. I proto Marx později identifikuje liberální demokracii jako politický projekt jedné konkrétní třídy – totiž buržoazie – který je tím pádem úzce spjatý s existencí kapitalistické třídní společnosti. Zdá se však, že první dvě dekády 21. století uvrhly tak postavení buržoazie, jako i možnosti naší třídní analýzy dnešní společnosti, do naprostého chaosu. Lavina vítězství pravicových demagogů a demagožek strhla na svou stranu masy hypnotizované vzkříšeným rasismem, nacionalismem a xenofobií, a uvolnila cesta novému druhu „manažerské politiky“, jež se stala poměrně zvrhlou realizací havlovské vize „nepolitické politiky“. Tento nový druh manažerismu se obejde bez podpory buržoazie, i když ta si to možná ani neuvědomuje – prosazování politického zájmu totiž nahradila technokratická správa státních záležitostí: politici a političky makají, zatímco občané a občanky mají už jen spokojeně konzumovat. Je tedy buržoazie definitivně mrtvá a vyprázdněná? A záleželo vůbec někdy na ní? Jaká je vůbec nová třídní stratifikace dnešní západní společnosti? Je v těchto podmínkách možné demokratický projekt oddělit od jeho liberálního obsahu? Co pak nám ale z něho zbyde? Konec konců, nestali se dnes pojmy rodiny, soukromí a svobody jenom lešením novodobé železné klece ideologie? Jestli jo, jak, a hlavně kam z ní utéct, pokud chceme zůstat věrní cílům politické emancipace?

Záznam diskuze

Diskuze A2: Krize a budoucnost alternativního divadla

VSTUP VOLNÝ

Moderují:Lenka Dombrovská a Matěj Nytra

Jaké jsou příští cesty českého alternativního divadla a umění? Jaké okolnosti, limity, hrozby a výzvy je formují? Jaká je pozice současného alternativního umělce v kontextu dominantní mainstreamové tvorby? Z podzemních krizí k budoucím vizím!

Nedělní debata festivalu ...příští vlna/next wave..., HaDivadla a kulturního čtrnáctideníku A2.

www.nextwave.cz

Záznam diskuze

Diskuze A2: Žena v pozdním kapitalismu

Dnešní feministické myšlení stojí na rozcestí: na jedné straně volá po emancipaci žen v práci a pro práci, na straně druhé touží překlenout samotnou logiku komodifikované práce, což by umožnilo rozbít disciplinující moc kapitálu nad lidskými životy. Patriarchální rámování ženy je spjaté s chápáním reproduktivních aktivit péče a výchovy jako samozřejmé domény sociálně konstruovaného konceptu „ženskosti“, kterou není nutno ohodnocovat jako práci. Žena je tak postavena mezi dva mlýnské kameny – na jedné straně je volána do boje za rovnoprávnost na pracovišti, zároveň však na jejích bedrech zůstává nutnost výchovy a péče, čímž se nevzdaluje hrozbě totálního psychického vyhoření. Otázkou proto je, jak z tohoto bludného kruhu vystoupit. Volat po de-feminizaci péče? Hledat cestu v ženských kolektivech? Či se vzdát kategorie genderu a přitakávat nekonečným možnostem sebe-identifikace každého člověka? A jak přesunout pozornost feministického hnutí z boje za emancipaci v práci k boji za emancipaci od práce? Nebo jde spíše o vynalézání nového konceptu práce, jenž by byl nosnou linkou procedur vedoucích k post-kapitalistickým budoucnostem?

Hosté

Petra Hlaváčková, historička umění a redaktorka A2

Nicole Sabella, kulturní teoretička a umělkyně

Johana Nejedlová, aktivistka

Moderátorka

Kristýna Pešáková, lidskoprávní aktivistka NESEHNUTÍ

vstup volný

Záznam diskuze