V prostorách bývalé humpolecké textilní továrny prezentuje své práce Pavla Sceranková. Výstava Moli, kteří prožírají ruce do světel, složená z objektů, soch a videosoch, zkoumá neviditelné síly formující svět, jejž společně tvoříme.

Odborové organizování v kultuře není jednoduché zejména kvůli roztříštěnosti a fluktuaci lidí na volné noze. Jiná je situace umělců a dalších kulturních pracovníků s klasickým pracovním úvazkem – ať už se jedná o členy orchestrů, zaměstnance galerií a muzeí, nebo jiné pracující v příspěvkových …

Současnou globální politickou situaci nelze pochopit bez nepřehlédnutelného vlivu technologických gigantů, kteří v představách o směřování budoucnosti naší planety hrají čím dál významnější roli. Jak se tuto realitu pokouší uchopit a reflektovat výtvarné umění?

Jednou z možností, jak usilovat o lepší pracovní podmínky v kultuře, je odborové organizování. Tomu se ale na tuzemské kulturní scéně moc nedaří, jakkoli existuje množství opatření, jež by právě odbory mohly pomoct prosadit. Jakým způsobem se mohou pracující v kultuře připravit na příští volební …

Národní galerie Praha představuje tři české moderní malíře – Georgese Karse, Othona Coubina a Françoise Zdenka Eberla –, kteří se úspěšně začlenili do uměleckého prostředí meziválečné Paříže. Jak vypadá dílo autorů, jež francouzská kultura přijala za své?

V následujících měsících se budou v této rubrice vedle jiných příspěvků pravidelně objevovat komentáře věnované podmínkám práce v umění a kulturních institucích. První text této volné série shrnuje, co se stalo s dlouho slibovaným, očekávaným a diskutovaným statusem umělce a umělkyně.

Vídeňské Leopold Museum hostí obsáhlou retrospektivní výstavu malíře Rudolfa Wackera. Jedná se o pečlivé prozkoumání jednoho z mála rakouských představitelů směru Neue Sachlichkeit. Jeho dílo dodnes provokuje svou ambivalencí a zdánlivou neprostupností.

Cena Jindřicha Chalupeckého se letos vrací do brněnského Pražákova paláce, kde prezentují svá díla Oskar Helcel, Judita Levitnerová a No Fun kolektiv. Jak nejdůležitější tuzemskou uměleckou cenu proměnily její nedávné reformy a co spojuje letošní trojici oceněných?

Příprava výstavních expozic věnovaných významným osobnostem tuzemské literární historie naráží na mnoho výzev a otevírá nečekané otázky. Může být práce s nejnovějšími technologiemi způsobem, jak aktualizovat muzeum literatury pro 21. století a znovu je přiblížit veřejnosti?

Jak mohou současní hudebníci a hudebnice komunikovat s uměleckými díly, aniž by se jednalo o pouhý „zvukový doprovod“? Podoby takového dialogu zkoumá v prostorech Trojského zámku výstavní projekt Galerie hlavního města Prahy Album zpomalených obrazů.