Podle řady mytologických příběhů, ale i podle některých současných teorií lze lidstvo chápat jako geologickou sílu, která významně a dlouhodobě ovlivňuje život na planetě. Mytologie se v této perspektivě potkává s geologickým časem a dobové vědecké přístupy se zase mohou odrážet v počátcích …

V brazilském vnitrozemí se čím dál častěji nedá dýchat – následky klimatické krize se tu vymykají tomu, co známe z Evropy. Dokáže vůbec současná literatura tyto extrémy účinně ztvárnit? Žánr klimatické fikce sice začíná slavit umělecké i komerční úspěchy, se suchem a žárem nám ale nepomůže.

Kyberpunková fascinace japonskou popkulturou a technologickým futurismem pomalu odeznívá – a spolu s ní i jedna kapitola kulturních dějin. Dnes se Japonsko potýká se stárnutím populace a nedostatkem péče, ale jeho vztah k technologiím, který se od toho západního značně liší, může být …

Násilí, které Americká celní správa a cizinecká policie vyvíjí vůči osobám bez dokladů, mnohdy zasahuje do prostor každodenního života, jako jsou bydliště a pracoviště. Do jaké míry z toho můžeme vinit architekturu? A jakými zásahy ve prospěch lidských práv by mohla situaci zlepšit?

Touha po destrukci i jiném, lepším světě, vyjádřená v Komunistickém manifestu, se časem přenesla i do sféry umění a literatury. Avantgardy a kontrakultury sice dávno pohltil kapitalistický provoz, ale potřeba radikálního gesta zůstává – i kdybychom měli jen „říct něco o světě slovníkem …

Podobu tuzemského feminismu po roce 1989 neurčovala jen reflexe západní praxe, ale také socialistická zkušenost a to, jak se proměňoval pohled na řešení genderové nerovnosti za minulého režimu. Objevila se kritika „zotročení“ žen i teorie o „lepším sexu“. Konstruktivní …

Muzea a archivy jsou privilegovaná místa, kde se kolektivní paměť setkává s pamětí individuální, poznamenanou osobní zkušeností. Kulturní a společenské konstrukty kolektivní identity ovšem mají mnoho podob. Paměťové instituce by proto měly být platformou umožňující komunikaci hlasů z celého …

Román Co přichází aneb Cesta na Kouzelný vrch dopsala Daniela Hodrová letos v červnu a ještě se stačila dožít jeho vydání. Text jako by páral tkanivo předchozích autorčiných próz a odevzdaně dospíval k posledním věcem – člověka, literatury i Daniely Hodrové.

Vzestup fašismu v meziválečné Evropě se projevil především v Itálii a Německu. Obdobná politická hnutí však vznikala na celém kontinentu – a české země nebyly výjimkou. I když domácí fašismus zůstal marginální, jeho program a ideologie nijak nezaostávaly za úspěšnějšími zahraničními souputníky. …

Kolumbijský spisovatel Héctor Abad při reportérské cestě na Donbas těsně unikl smrti. Útok ruské rakety ale nepřežila jeho ukrajinská kolegyně Viktorija Amelina, s níž v tu chvíli seděl u jednoho stolu. Následující text, v originále dosud nepublikovaný, vznikl ve snaze pochopit, co se tehdy …