Rozhovor s Paolem Giordanem vznikal před jeho odletem na Frankfurtský knižní veletrh, jehož čestným hostem byla loni Itálie. Autor, který v posledních letech kritizuje cenzuru v italské kultuře, se tam na protest proti složení oficiální italské delegace vypravil po vlastní ose. Hovořili jsme …

K tématům spojeným s reflexí klimatické a environmentální krize patří i rodičovství. Není nezodpovědné přivádět na svět další děti? Prospějeme planetě tím, že se zřekneme potomků? A máme takové dilema vůbec řešit? Prózy Evy Kesslerové a Paola Giordana ukazují, že na podobné otázky lze odpovídat …

Flora, záhadná bytost ze stejnojmenné prózy Jonáše Zbořila, je změtí odpadků a rostlinných i živočišných částí. Symbolizuje tak vytěsňované prostory městské divočiny, pro něž je charakteristické rozostření hranic mezi chaosem a řádem. Neprostupnost takových míst jako by se částečně odrážela …

Lo­-fi estetika bývá spojována především s hudbou, respektive se způsobem jejího nahrávání. Básnické sbírky Anny Řezníčkové a Jakuba Vaňka alias vanjeka i prozaický debut Jonáše Zbořila však ukazují, že se může jednat o výstižné označení určité tendence v současné tuzemské literatuře, reflektující …

Chilský spisovatel Benjamín Labatut pokračuje v uměleckém výzkumu lidí, kteří jsou geniální, ale jejich extrémní inteligenci provází větší či menší míra asociálnosti. V novém románu Maniac se zaměřuje na výsostně aktuální témata: rozvoj umělé inteligence a zbraní hromadného ničení.

V okamžiku, kdy to divadlo skončilo, jsem měl plnou pusu milostných slov: protimiska, opačná kádinka, tulipánový škopek. A ještě také „smaragd kádě“. Ale zapomněl jsem je rychleji, nežli jsem po potlesku sešel na jeviště, kde stál dlouhý stůl s osmdesáti nebo devadesáti miskami, …

Jakým způsobem se v tuzemské popkultuře a literatuře osmdesátých let potkával smutek ze ztráty krajiny s oslavou techniky? A jak s tím souvisí pohádkový seriál Arabela nebo literární tvorba autora knih o přírodě Jaromíra Tomečka? Narážíme na specifickou poetiku, která usilovala o návrat k přírodě, …

Spisovatelka Jóko Tawada podobně jako průkopníci moderní japonské literatury těží ze znalosti dvou kultur. V jejích německy i japonsky psaných románech převládá skeptický pohled na Japonsko. Autorka žijící v Berlíně zkoumá i zkušenost cizince, který nikdy tak docela nezapadne do evropské společnosti. …

V japonské kultuře existuje dlouhá tradice eroticky explicitních děl radikálních svou formou i politickými názory. Manga kreslíř Šintaró Kago vychází z undergroundového komiksu a jeho tvorba je plná kopulací či znetvořených těl, ale také pečlivého zachycení společenských neuróz. Mangou Princezna …

Jedna z prvních zmínek o japonské komiksové produkci v československém tisku pochází z poloviny osmdesátých let. Deník Svobodné slovo tehdy se směsicí fascinace a pohrdání označil mangu za „papírovou drogu“. Dnes tato metafora platí jen zčásti a zanedlouho možná nebude platit vůbec.