Boj s klimatickým kolapsem a další zelená agenda bývají v politice automaticky vnímány jako kontroverzní a zejména v předvolebním období se k nim hlásí jen málokdo. Na spoustě z nich přitom panuje veřejná shoda a v kampaních by našla své místo.

Část evropských úřadů a politiků už se několik …

Kromě historických prací Jan Tesař napsal i dva delší eseje o psychiatrické represi v „konsolidovaném“ Československu, jež vyšly v knize Zamlčená diagnóza. Analyzuje v nich nejen fenomén, který byl součástí útlaku předlistopadového režimu, ale i společnost, která před touto praxí …

Mnichovský komplex je dodnes patrně nejkontroverznější prací historika Jana Tesaře. Odmítá v ní tradiční interpretace klíčové zápletky českých dějin 20. století, ale nejen to: zároveň přichází s hlubší kritikou moderního „češství“. Palčivost komplexu sice zeslábla, ale jeho interpretace …

Lékař a emigrant Jan Příbaň v osmdesátých letech organizoval pašování časopisu Dialogy, vydávaného Janem Tesařem, do Československa. Po roce 1989 pak se svým přítelem sdílel zklamání z polistopadového vývoje. Hovořili jsme o konspiračních aktivitách i životě v emigraci.

Češi podle Jana Tesaře „neumějí exil“, což vynikne zejména ve srovnání s Poláky. On sám v emigraci prohloubil svůj nonkonformismus. Svědectví o jeho silném politickém myšlení nabízí devět čísel časopisu Dialogy, který vydával v průběhu osmdesátých let minulého století.

Děti Země na konci června zveřejnily výsledky 30. ročníku ankety Zelená perla o antiekologický výrok. Letos v ní hlasovalo osmdesát z celkových devadesáti dvou členek a členů komise. Veřejnost zaslala třicet pět výroků od devatenácti osob a komise pak bodováním rozhodla o pořadí finálové osmnáctky. …

Rozsahem nevelká kniha francouzské badatelky a aktivistky přináší kritický pohled na feminismus, doplněný, jak název napovídá, o dekoloniální – anebo postkoloniální – perspektivu. Ukazuje mimo jiné, že ani feminismus není rezistentní vůči nacionalismu či imperialismu.

Sovětský svaz za Stalina potřeboval ukázat světu, kdo udává tempo dějin. Nejen prostřednictvím tanků a ideologie, ale také skrze architekturu. Gigantické budovy nebyly pouhou hmotou z betonu a kamene, ale také mocenskými manifesty a viditelnými symboly síly, stability a věčnosti.

Tvůrci a tvůrkyně ukrajinského monumentálního umění čelili v šedesátých letech řadě problémů. V čem se jejich boj se státním aparátem a byrokracií podobá situaci současných umělců a umělkyň, kteří si pro své vyjádření zvolili ulici? Společensko­-politické podmínky se proměnily, ale neochota …

Jak se vyrovnat s dědictvím socialismu a antifašistického odboje během druhé světové války? Historické muzeum Bosny a Hercegoviny v Sarajevu se o to pokouší navzdory ztíženým podmínkám a stále přetrvávajícím konfliktům o politiku paměti.