literatura
Magnesia Litera 2005
Do 28. 1. 2006 mohou nakladatelé i další subjekty nominovat tituly vydané v letošním roce do soutěže Magnesia Litera 2005. Ocenění se uděluje v devíti kategoriích: Litera za dětskou knihu, nakladatelský čin, překladovou knihu, populárně naučnou literaturu, poezii, prózu, za přínos české literatuře, Litera pro objev roku a Litera pro knihu roku. Připomeňme, že knihou roku 2004 se stal román Jana Nováka Zatím dobrý, který vydalo nakladatelství Petrov. Nominace – vyplněná přihláška a dva výtisky knihy – se zasílají na adresu: Občanské sdružení Litera, Švédská 25, 150 00 Praha 5. Formulář a další informace jsou ke stažení na magnesia-litera.cz.
Na této stránce mohou hlasovat pro svou nejoblíbenější knihu roku 2005 také čtenáři. Vyhlášení vítězů se bude konat 24. dubna 2006.
–pčl–
Literární Varnsdorf 2006
Město Varnsdorf a Městská knihovna Varnsdorf vyhlašují soutěž Literární Varnsdorf 2006. Na rozdíl od řady jiných soutěží není omezen věk účastníků ani téma soutěžních příspěvků. Jediné omezení se týká rozsahu a zpracování – přijímají se pouze původní, dosud nepublikované práce psané na psacím stroji nebo formou tištěného výstupu z počítače. Soutěžní příspěvek musí být zaslán ve čtyřech vyhotoveních a nesmí mít víc než 10 stran textu. U prací většího rozsahu lze zaslat pouze úryvek. V záhlaví je nutno uvést název a označení žánru. Vzhledem k tomu,
že soutěž je anonymní, autor k soutěžní práci přiloží v zalepené obálce tyto údaje: název soutěžní práce, jméno autora, datum narození, adresa bydliště, číslo telefonu, e-mail. Texty bude hodnotit odborná porota v kategoriích próza, poezie, publicistika. Tři nejlepší práce v každé kategorii budou odměněny cenami. Texty je třeba odeslat nejpozději do 28. 2. 2006 na adresu: Městská knihovna Varnsdorf, Legií 2574, 407 47 Varnsdorf. Obálku označte v levém dolním rohu heslem Literární soutěž. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční v sobotu 17. června 2006. Organizátoři soutěže vydají do konce roku 2006 sborník vybraných prací. Podrobnější informace k soutěži získáte v Městské knihovně Varnsdorf, tel.: 412 372 476, 412 372 088, nebo na [email protected].
divadlo
Josef Kajetán Tyl: Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové
Jedním z úkolů Národního divadla je uvádět české klasiky, a tedy i J. K. Tyla. Jeho hra Krvavé křtiny s až shakespearovsky drsnou zápletkou, jež se zabývá krvavější částí naší historie – střetem pohanství a křesťanství a mocenskými ambicemi tehdejších vládců –, může zaujmout i dnešního diváka. Určitě by k tomu měl přispět moderní inscenační jazyk režiséra Jiřího Pokorného a jeho spolupracovníků – dramaturgie Lenky Kolihové Havlíkové, scéna Jana Štěpánka, kostýmy Kateřiny Štefkové, hudba Michala Novinského a Jana P. Muchowa. V hlavích rolích vystoupí Taťjana Medvecká (Drahomíra), Vladimír Javorský (Václav), Jan Dolanský (Boleslav) a Iva Janžurová (Ludmila). Národní divadlo, Praha, 26. 12. v 19.00.
Henrik Ibsen: Nora
Drama norského klasika Henrika Ibsena Nora se dotýká, na svou dobu přelomově (1869), otázky ženské emancipace. Nora jednoho vánočního dne zjistí, že její svět založený na šťastném manželství se nezadržitelně hroutí pod nápory jejího vlastního uvažování i jednání. K němu byla donucena poté, co začala být vydírána pro padělaný dokument, kterým kdysi chtěla zachránit manželskou harmonii a zdraví svého muže. Inscenace v režii a úpravě Jana Antonína Pitínského v brněnském Divadle v 7 a půl obdržela Cenu Sazky a Společnosti pro Divadelní noviny za tvůrčí počin sezony 2003/04 v oboru činohra. V hlavní roli Dana Růžičková, v roli jejího manžela Václav Neužil. Divadlo v 7 a půl v Kabinetu Múz, 29. 12. v 19.30.
Molière: Lakomec
Klasická komedie od slavného francouzského komediografa se hraje ve Stavovském divadle již téměř dva roky. Titulní roli v ní nastudoval Boris Rösner, který za Harpagona získal několik prestižních ocenění (Cena Nadace Alfréda Radoka, Cena Thálie ad.). Po jeho zdravotních problémech roli dočasně převzal herec Slovenského národního divadla Emil Horváth. Z tohoto pohledu může být zajímavé zhlédnout inscenaci i pro diváky, kteří ji už viděli s Rösnerem. V moderně pojatém Lakomci v režii šéfa činohry ND Michala Dočekala jde ovšem i v tomto případě hlavně o peníze. Molière, dramatik, herec a principál vlastní divadelní společnosti v 17. století, měl ideu vážného dramatického umění. Komedie psal z existenčních důvodů. Přesto paradoxně právě jimi se proslavil už za svého života, a jak je vidět, živé jsou dodnes. V dalších rolích Saša Rašilov nebo Richard Krajčo, Hana Ševčíková, David Matásek, Jana Janěková ml., Eva Salzmannová, František Němec a další. Národní divadlo ve Stavovském divadle, 4. 1. 2006 v 19.00.
–kk–
film
Život Briana
Jako každý rok bude Štědrý večer v kinu Aero ve znamení Monty Pythonova létajícího cirkusu. S úderem půlnoci se roztočí promítačka, majíc na programu film Život Briana, stvořený roku 1979. Film, v němž se šest Pythonů podělilo o čtyřicet ženských i mužských rolí, si dělá legraci nejen z evangelijních příběhů, ale také z mnoha soupeřících palestinských osvobozeneckých organizací (Lidová fronta Judeje v. Judejská lidová fronta). Film měl problémy s distribucí v mnoha zemích a poté, co nemohl být uveden v Norsku, byl ve Švédsku propagován sloganem: „Tak vtipný film, že ho v Norsku zakázali!“ Snímek ve čtvrtek promítne i ostravské Minikino. O den dříve poběží v Aeru další film sexteta Monty Python: Smysl života (1983). Život Briana: Aero, 24. 12., 24.00; Minikino, 22. 12., 17.00 a 19.30. Monty Python: Smysl života, Aero, 23. 12., 18.00.
Filmové klasiky v Divadle v 7 a půl
Ani o Vánocích se nezastaví filmové projekce v brněnském Divadle v 7 a půl. Představí se nám tři klasické filmy tří rozdílných kinematografií. Nejprve to bude Rashomon Akiry Kurosawy, který na festivalu v Benátkách roku 1950 otevřel Západu dveře do zcela neznámého hájemství japonské kinematografie a odnesl si hlavní cenu Zlatého lva. Druhým filmem je Nebe nad Berlínem německého režiséra Wima Wenderse, který za něj roku 1987 obdržel v Cannes cenu za režii. A nakonec to bude Casablanca Michaela Curtize – snímek, který získal Oscara za nejlepší film, režii a scénář za rok 1942 a vyhrál několika anket o nejlepší film všech dob. Rashomon, 25. 12., Nebe nad Berlínem, 26. 12., Casablanca, 27. 12., Divadlo v 7 a půl, vše od 19.30.
Jak se krotí krokodýli
Marie Poledňáková uchvátila několik generací svými filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977), Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) a S tebou mě baví svět (1982). Jejím posledním filmem byli Dva lidi v zoo z roku 1989 a po dlouhých sedmnácti letech teď přichází s novým snímkem Jak se krotí krokodýli, který se snaží pokračovat v intencích poledňákovské rodinné komedie, tak jak ji známe: hory, ztřeštění tatínkové a dědečkové, ustarané maminky, neposedné děti a několik rodin v bláznivých situacích. Oficiální česká premiéra je 12. ledna, ale v pražském kinu Bio Illusion budeme mít možnost film vidět už od 25. 12.. Jak se krotí krokodýli v Biu Illusion, 25. až 28. 12., v 15.30, 18.00 a 20.15, 29. až 30. 12., v 18.00 a 20.15, oficiální premiéra 12. 1. 2006.
Zdroj
Držitel ceny diváků a ceny za nejlepší český dokumentární film roku 2005 na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě Zdroj režiséra Martina Marečka má českou premiéru 29. 12. Film získal i celou řadu dalších ocenění (velkou cenu Ekofilmu v Českém Krumlově, cenu diváků na festivalu Jeden svět, cenu za nejlepší východoevropský dokument v Lipsku). Mareček se ve filmu snaží komplexním způsobem popsat situaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Černé zlato je sice předpokladem k velkému bohatství, nicméně korupční prostředí země nedovoluje, aby se finance dostaly k těm nejpotřebnějším. Zdroj je prvním filmem z cyklu Auto*mat, který se bude snažit upozorňovat na alternativní způsoby dopravy, například cyklistiku.
–rg–
hudba
Vejvanovský, Dvořák, Fišer
Moravská filharmonie Olomouc do programu svého vánočního koncertu zařadila vedle Serenády pro žestě, smyčce a basso continuo Pavla Vejvanovského a České suity Antonína Dvořáka také Vánoční suitu, kterou z českých koled sestavil jeden z nejosobitějších skladatelů české hudby druhé poloviny dvacátého století, Luboš Fišer. Filharmonii doplní Akademický sbor Žerotín, diriguje Petr Šumník. 22. 12., 19.00, Moravská filharmonie, Olomouc.
Impulsantwort & [midshi]
Rakousko-německé trio Impulsantwort ve složení kytara, trubka, bicí obohacuje svůj zvuk živou elektronickou manipulací. Název skupiny (lze snad přeložit jako „impulzivní odpověď“) vystihuje směs jazzu, rocku a elektronických rytmů. Pro zvýšení kontrastu občas trumpetista přesedlává na tahací harmoniku.
Slovo „midshi“ znamená japonsky „cesty“. Trio tohoto jména má tradiční jazzové obsazení (saxofon, basa, bicí), rozšířené o „stálého speciálního hosta“, saxofonistu a basklarinetistu Geralda Preinfalka. Tradice moderního jazzu je obohacována o nové pojetí zvuku, které se nebojí ani moderních technologií. 22. 12., 20.00 ve vídeňském klubu Porgy & Bess na Riemergasse 11.
Iva Bittová a Škampovo kvarteto
V rámci Dnů Bohuslava Martinů představí Iva Bittová se Škampovým kvartetem (Pavel Fischer – housle, Jana Lukášová – housle, Radim Sedmidubský – viola, Lukáš Polák – violoncello) velmi pestrý program. Jeho základem je cyklus Moravská lidová poezie v písních. Byl vytvořen v roce 2004 Ivou Bittovou, Škampovým kvartetem a slovenským skladatelem Vladimírem Godárem, který původní Janáčkovu verzi lidových písní pro klavír a hlas transkriboval pro smyčcový kvartet a hlas, čímž se mu podařilo originálním způsobem přiblížit Janáčkovu invenci zpět k jejím kořenům – k lidové písni. V autorské části koncertu zazní improvizace Ivy Bittové, její skladby Déšť, Quatuor pour Cora a další. Program doplní Smyčcový kvartet č. 5 od Bohuslava Martinů, který skladatel věnoval své žačce a celoživotní lásce Vítězslavě Kaprálové. Iva Bittová přednese také výběr písní z nejznámějších vokálních cyklů Bohuslava Martinů – Nový Špalíček, Písničky na jednu stránku a Písničky na dvě stránky. Koncert bude posledním vystoupením Ivy Bittové v České republice před plánovanou roční koncertní přestávkou, v níž se bude věnovat kompozici nových skladeb, a zároveň závěrečným koncertem podzimního evropského turné, v jehož rámci protagonisté pražského koncertu vystoupili v Německu, Švýcarsku, Velké Británii a Belgii. 25. 12., 19.30, Rudolfinum, Praha.
Řecké pašije
Z románu řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise Kristus znovu ukřižovaný upravil Bohuslav Martinů libreto v angličtině (český překlad Eva Bezděková). V žádném jiném díle není skladatelova řeč tak prostá a srozumitelná jako v Řeckých pašijích, které jsou lyricky hymnickým divadlem s eticky vyhraněným dějem i vyznáním lásky k člověku. 25. 12., 16.00, Divadlo Antonína Dvořáka, Ostrava.
Hry o Marii
Hry o Marii psal Bohuslav Martinů v Paříži mezi květnem 1933 a červencem 1934. Hledal způsob, jak se vyhnout tradičnímu opernímu tvaru, a vrátil se ke starým lidových hrám, které za pomoci vypravěčů a statických scén předváděly příběhy ze života svatých. Cyklus čtyř Her o Marii, které spolu tematicky jen volně souvisejí, obsahuje: Prolog. Panny moudré a panny pošetilé (text: Vítězslav Nezval podle starofrancouzské liturgické hry); Mariken z Nimégue (text: Hénri Ghéon podle vlámské balady, český překlad Vilém Závada); Narození Páně (tradiční pastorále podle moravské lidové poezie) a Sestra Paskalina (text: Julius Zeyer podle španělského námětu a podle lidové poezie). Režií byl pověřen Jiří Nagy, který absolvoval brněnskou JAMU pod vedením jedné z nejvýznamnějších osobností české operní režie Václava Věžníka. Nastudoval dirigent a šéf opery DJKT Jan Zbavitel. 25. 12., Divadlo J. K. Tyla, Plzeň.
–mk–
výtvarné umění
Adéla Svobodová: O umění / About Art
Výstava Adély Svobodové v Galerii Jelení nabízí komplexní vhled do problémů týkajících se teorie a praxe současného umění. Instalaci tvoří dvě videoprojekce, na nichž se střídají citáty vytržené z časopiseckých rozhovorů s umělci a teoretiky umění. Zvláštní pozornost ve výběru replik je věnována tématům kontextu díla, diváka, role umění ve společnosti, vztahu lokálního a světového v umění. Galerie Jelení, Drtinova 15, Praha 5, fcca.cz, od 20. 12. do 30. 1. 2006, otevřeno do konce prosince po domluvě na telefonním čísle 731 823 670, v lednu úterý až čtvrtek 15.00–18.00.
Laďa Gažiová: Žijem v detskej izbe ako mrtvý pes
Galerie AM 180 vystavuje nový malířský cyklus Ladi Gažiové, jejíž práce se vyznačují vytříbenou hrou s narativními a grafickými prvky obrazu, v nichž příběh často zůstává v náznakové rovině a tvarosloví se blíží dekoru. Převážně figurální motivy nabývají specifické vizuální podoby, již lze stylově zařadit někam mezi poloabstraktní barevné skvrny, piktografické symboly a velmi sofistikovanou komiksovou stylizaci. Potemnělé až sadistické náměty vynikají v kontrastu s přitažlivým výtvarným zpracováním. Galerie AM 180, Bělehradská 45, Praha 2, od 17. 12. do 4. 1. 2006.
–vm–
Alexej Savrasov
U příležitosti 150. výročí Treťjakovské galerie v Moskvě byla na začátku prosince zahájena rozsáhlá expozice tvorby Alexeje Savrasova (1830–1897), zakladatele ruské lyrické krajinomalby a spoluzakladatele tzv. Peredvižniků (Společnosti pohyblivých uměleckých výstav), umělecké skupiny, která cestovala po Rusku a přibližovala umění obyvatelům provincie. Za zlomové bývá v ruském výtvarném umění označováno Savrasovovo plátno Havrani přilétli, zejména díky své poetice krásy všednodennosti. Odtud i se Savrasov někdy označuje jako autor jednoho díla. Výstava končí 12. 3. 2006. Více informací na tretyakovgallery.ru.
–lh–
Francouzské gotické umění
Čtyři ukázky francouzského umění 13. a 14. století poskytlo Metropolitní muzeum v New Yorku jako výměnu za umělecká díla české gotiky, zapůjčená Národní galerií v Praze na výstavu Prague, The Crown of Bohemia,
1347–1437. Soubor tvoří dvě řezby ze slonoviny, list z iluminovaného rukopisu z doby Karla IV. a mramorová socha trůnící P. Marie. Klášter sv. Anežky České, Praha, do 21. 5. 2006.
fotografie
Franz Fiedler
Moravská galerie v Brně otevírá výstavu Franze Fiedlera (1885–1956), prostějovského rodáka a fotografa evropského významu. Fiedler se prosadil především v německé jazykové oblasti (později působil jako fotograf a pedagog v Drážďanech) a je jedním z posledních významných fotografů, jejichž tvorba dosud nebyla důkladně zpracována. Fiedler v sobě zahrnuje (často souběžně) rozličné styly od piktorialismu přes moderní fotografii až po reportáž a barevná zátiší. K výstavě vyšla obsáhlá publikace Antonína Dufka, podrobně mapující Fiedlerovo dílo a život. Moravská galerie – Pražákův palác, Brno. Do 5. 3. 2006.
–pv–
Haymo Richter: Zpátky do Evropy
Připomínkou 16. výročí listopadové revoluce je v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni výstava německého fotodokumentaristy Haymo Richtera, nazvaná Zpátky do Evropy aneb Když padla železná opona. Bezprostřední záběry postihují první, euforický čas a jeho citově nejvypjatější okamžiky: otevírání hraničních přechodů, likvidaci ostnatých drátů, setkání Čechů a Němců, svaté pouti, lidské řetězy. Do 8. 1. 2006.
Od Vltavy k Piavě / Dalla Moldava al Piave
Putovní výstava od Vltavy k Piavě, která na čtvrt roku zakotvila v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, přibližuje jeden z pohnutých úseků historie československého odboje za první světové války. Expozici zorganizovalo Dokumentační středisko Velké války v San Polo di Piave a českou premiéru měla v Praze v roce 1999. Připomenut je zejména rok 1918, kdy v městě Oderzo nechaly rakousko-uherské vojenské orgány popravit zajaté československé legionáře. Pamětní desky se jmény těch, kteří položili život za vznik samostatného státu Čechů a Slováků, jsou dodnes opatrovány v řadě míst severní Itálie. Dobové fotografie a kresby ukazují život v italských zajateckých táborech, vznik Čs. dobrovolnického sboru, formování a výcvik vojenských jednotek a jejich bojové nasazení na italské frontě. Výstavu doplňují archiválie a sbírkové předměty z fondů muzea. Do 19. 2. 2006.
Fotoateliér Seidel
Po celý rok 2006 budou probíhat záchranné práce na unikátním českokrumlovském fotoateliéru Seidel (Linecká ul.), aby mohl opět začít sloužit veřejnosti. Dům, v němž až do svého znárodnění v roce 1949 sídlila známá fotografická firma, město vykoupilo od dědiců ve snaze zachránit zbylý inventář: fotokomoru, stojany, opony, fotopřístroje, skleněné desky, negativy a řadu alb s pohlednicemi, především krajinářskými. Česko-německý fotograf Josef Seidel a jeho syn Franz na nich zvěčnili stovky památek a obcí, které tvořily součást jihozápadního pohraničního pásma a byly později zlikvidovány. Seidel je mj. autorem prvního panoramatického snímku Šumavy z roku 1920 – leporela složeného z 28 záběrů, anebo známé přízračné fotografie z Kleti, na níž se za šumavským hřebenem tyčí vzdálené vrcholky Alp. V domě vznikne muzeum, badatelské a konzervátorské pracoviště historické fotografie a Centrum česko-rakousko-německého porozumění.
–vb–
televize
22. 12. Od 20.00 uvidíte dokument o osudu dcery japonského obchodníka Aoyamy, která se provdala za hraběte Jindřicha Coudenhove-Kalergi a společně s ním se odstěhovala do Čech (ČT 2). Romantický snímek Sansára, postavený především na krásách himálajského úpatí, můžete zhlédnout ve 21.45 (ČT 2).
23. 12. Bertolucciho film Snílci o studentských bouřích v západní Evropě v 60. letech uvádí ČT 1 od 22.50.
24. 12. Štědrý den si žádá alespoň trochu sentimentu, a tak si Česká televize pro diváky vyšetřila snímek Tatínek, který o svém otci natočil Jan Svěrák (22.25, ČT 1). Druhý program se pokusí své diváky uspokojit první částí dokumentu Jan XXIII.: Papež míru (10.00, druhou uvidíte 26. 12. v 10.00) a večer pozve všechny do divadla na komedii Antonína Procházky Přes přísný zákaz dotýká se sněhu v nastudování Divadla J. K. Tyla v Plzni (20.15). Večer zakončí Paměť anděla, dokumentární film o proměně rušné křižovatky na pražském Smíchově (1.30).
25. 12. Kvalitnější tvorbu pro děti i dospělé jistě představují animované filmy Nicka Parka – Cestu na Měsíc uvidíte v 9.15 na ČT 1. Odpoledne si pak můžete vybrat ze dvou adaptací literárních děl: ČT 1 uvede Févalova Hrbáče (16.00) a ČT 2 Falletovu Zelňačku (17.40). Druhý program pak od 20.00 představí Vídeňskou státní operu a ve 23.35 další adaptaci, tentokrát knihy Johna Irwinga Hotel New Hampshire v režii Tonyho Richardsona (23.25).
26. 12. Nesprávné kalhoty je název dalšího krátkého filmu Nicka Parka (9.20, ČT 1). Pro ty, kteří mají rádi vážnou hudbu, je přichystán záznam Hudebních slavností Emy Destinnové 2005 (20.00, ČT 2) a poté jeden z nejhorších snímků Woodyho Allena Prokletí žlutozeleného škorpiona (21.50, ČT 2).
27. 12. Ještě zábavnější než Parkův Wallace a Gromit je Sob Robie, který vznikl ve stejném studiu – ve 14.05 si nenechte ujít díl nazvaný Velké sobí hry (ČT 1). Ve 20.00 začíná na ČT 1 adaptace humoristického románu Zdeňka Jirotky Saturnin a na programu ČT 2 první část dokumentu Pavla Štingla Mír jejich duši, podkrkonošské příběhy z kronik, vzpomínek, hospodských legend a vypravování (druhou uvidíte 28. 12.
ve 20.00).
28. 12. Na tento den je připravena další adaptace, Forsterovo Rodinné sídlo v režii Jamese Ivoryho (21.05, ČT 2).
29. 12. Ve Filmovém klubu uvidíte muzikál Miloše Formana Vlasy (21.40).
30. 12. Dokument o matce (Olze Sommerové) a dceři (Olze Špátové) nazvaný (Ne)cenzurované rozhovory uvidíte ve 21.25 na ČT 2. Poté můžete sledovat záznam koncertu folkové skupiny Čechomor (21.50).
31. 12. Epizodou nazvanou O chloupek pokračují dobrodružství Wallace a Gromita (9.10, ČT 1). Silvestrovské estrády jsou neúprosné, a tak v poslední den roku doporučujeme už jen divadelní představení Švestka z Divadla Járy Cimrmana (16.20, ČT 2).
1. 1. Novoroční premiérou je přepis povídky Jozova Hanule Květy Legátové – Želary v režii Ondřeje Trojana (20.00, ČT 1). Za pozornost stojí maďarský film Náměsíčníci režiséra Bence Miklauzice „o pocitech a hledání mladé generace“ (22.50, ČT 2).
2. 1. Příběhy železné opony vás provede Jaroslav Hutka (22.10, ČT 1), na ČT 2 můžete sledovat dokument o bratrech Janu a Karlu Saudkových v režii Petra Kaňky (18.00). Filmový klub by se měl na začátku nového roku soustředit na téma „film ve filmu“, nicméně pod názvem Konec podle Hollywoodu se skrývá další z novějších (a horších) snímků Woodyho Allena (21.20).
3. 1. Dokument Démon alkohol ukazuje ženy, jejichž osud poznamenala závislost (20.00, ČT 2), po něm následuje dokument Bin Ládin na útěku (20.30).
4. 1. Na středu je připravena další filmová adaptace literárního díla, tentokrát románu Čtyři pírka Alfreda Edwarda Woodleyho Masona (20.00, ČT 2).
Biografický film Luther (22. 12., 20.00) o slavném protestantském knězi Martinu Lutherovi v režii Erika Tilla je jednou ze svátečních premiér kanálu HBO. Nedlouho poté, co snímek Immortal režiséra a kreslíře Enki Bilala vyšel na DVD, můžete ho pod názvem Prokletí bohů vidět i na HBO (30. 12., 20.00). Na poslední den roku přichystalo HBO premiéru akčního hororu Underworld (31. 12., 22.00) a od 0.10 tradiční film – Novoroční překvapení. Novoroční premiérou je pak Harry Potter a vězeň z Azkabanu v režii Alfonsa Cuaróna (1. 1., 20.00) a 3. 1. začíná zatím poslední, pátá řada seriálu Odpočívej v pokoji (21.00). Sesterský kanál Cinemax uvádí 31. 12. westernové drama Rona Howarda Ztracené (20.00), které se objevilo v roce 2003 v soutěži na berlínském festivalu. Na canneském festivalu v roce 1981 se zas promítalo kriminální drama Michaela Manna Zloděj (3. 1., 20.00). Ve středu 4. 1. pak Cinemax premiérově uvede brazilský snímek Matčiny šaty režiséra Paula Thiaga (20.00). Nabitá je premiérová nabídka programu Filmbox, který ještě do konce roku můžete volně přijímat přes satelitní anténu. V pátek 23. 12. uvede film Jackie Brown Quentina Tarantina (21.00) a poté hudební dokument z Kuby Buena Vista Social Club Wima Wenderse (23.40). V pondělí 26. 12. uvidíte Džusový román Fera Feniče (21.00), v úterý 27. 12. další z projektů, ve kterém má Tarantino prsty, Čtyři pokoje (21.00), ve čtvrtek 29. 12. film o socialistických estrádách Prodavač humoru Jiřího Krejčíka (21.00) a v sobotu 31. 12. Princeznu Mononoke, jeden z nejlepších filmů mistra animace Hayao Miyazakiho (17.05). Dokumentární kanál Viasat History premiérově uvádí čtyři pořady. Historické drama Zvláštní příběh Sherlocka Holmese a Arthura Conana Doylea (25. 12., 21.00), dokumentární seriál Dickens v Americe (27. 12., 20.00), a dokumenty Po stopách Che Guevary (3. 1., 20.00) a Záhada Železného mostu (4. 1., 18.00).
–jgr–
rozhlas
22. 12. Na stanici Vltava uslyšíte povídku Borise Viana Mateřství (16.00). Týž den začíná nová četba na pokračování, patnáctidílný Vítek Adalberta Stiftera (18.30) a večer můžete poslouchat hru Ephraima Kishona Sallach (20.00).
23. 12. V páteční večer na Vltavě uslyšíte část nového cyklu o dopisech a lidech kolem pošty Vážená přítelkyně, milý příteli! (20.00).
24. 12. Štědrý den je v televizi doslova zamořen pohádkami, na stanici Praha si od všech x-tých repríz můžete odpočinout u Komtesky a Koloděje Karla Šiktance (13.00), ve 20.00 pak začíná vánoční příběh Selmy Lagerlöfové, nazvaný Myš. Stanice Vltava uvádí rozhlasovou hru Jana Kopeckého Komedie o hvězdě (14.00), jesličkové mystérium Sziláda Borbélyho Dokud Jezule v srdcích spí (20.00) a vánoční ukázku z životopisu Agathy Christie (22.40).
25. 11. V první svátek vánoční můžete na Praze slyšet tragikomedii Přemysla Ruta Druhé mládí Kašpara Junga (21.00) a Štědrovečerní příhodu Jana Nerudy (22.00). Vltava ve 20.00 uvede epizodu z románu francouzského spisovatele Anatola France Vánoční poleno (20.20) a tři minuty po půlnoci Zkrocení zlé ženy Williama Shakespeara.
26. 12. Na stanici Praha uslyšíte kapitolu z knihy Jerome Klapka Jeromeho Lenochovy myšlenky (20.30), hru Antona Pavloviče Čechova Švédská zápalka (21.05) a povídku Horský křišťál Adalberta Stiftera (22.30). Na Vltavě pak další hru Williama Shakespeara Othello (20.00).
27. 12. Především pro děti je určen seriál Tři mušketýři (19.00), který můžete poslouchat na Praze. Ve 22.05 začíná čtyřdílné dokumentární pásmo o korespondenci mezi Karlem Čapkem a Tomášem Garrigue Masarykem, nazvané V hluboké úctě a oddanosti – Karel Čapek. Na Vltavě začíná čtyřdílné čtení na pokračování ze vzpomínek Jaroslava Seiferta Všecky krásy světa (11.28) a večer uslyšíte hru Anthonyho Burgesse Setkání ve Valladolidu (21.30).
28. 12. Ve středu budou dávat na stanici Praha hru Malvína z Bretaně Jerome Klapka Jeromeho (21.05).
29. 12. Stanice Vltava uvede povídku Petra Šabacha Opilé banány (16.00) a hru Pierra Henri Camiho Noc orgií v Nesleské věži (20.00).
30. 12. Ozvěny cyklu Chantez avec nous! Encore une fois..., věnovaného francouzským šansonům, uslyšíte na Vltavě ve 20.00.
31. 12. Celý den na Vltavě je věnován tématu Já: robot, golem, monstrum? Během dne uslyšíte například Frankensteina Mary Shellyové (první část v 8.40) nebo operu Slavík Igora Stravinského (20.30).
1. 1. Praha na Nový rok uvede drama Jaroslava Hilberta Falkenštejn (20.30), na Vltavě uslyšíte od 11.15 Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků a od 19.00 operu Wolfganga Amadea Mozarta Kouzelná flétna (19.00). O osudech knihy Broučci Jana Karafiáta se dozvíte ve 22.15.
2. 1. V pondělí začíná na Vltavě pětidílné čtení z knihy Jacquesa Le Goffa Za jiný středověk (10.00) a desetidílné vzpomínky Jana Jeníka z Bratřic Z mých pamětí (11.30). V 16.00 můžete poslouchat debatu o filmech uvedených v dalším cyklu Projektu 100.
3. 1. V dnešním Klubu rozhlasové hry na Vltavě uslyšíte Případ Bedřicha Samky od Arnošta Goldflama (21.30).
4. 1. Stanice Praha uvede rozhlasovou hru Antonije Pogorelského Lafertovská perníkářka (21.05) a na Vltavě uslyšíte v 16.00 debatu o knize Gordona W. Allporta O povaze předsudků.
–jgr–
na poslední chvíli
Březová revoluce
V prostorách nedávno otevřeného divadla Praktika v Moskvě se do 28. 12. koná výstava s názvem Březová revoluce. Jde o expozici, jež se dle vlastních slov snaží „analyzovat mechanismus vytvoření a existence symbolů“. Název a vlastně i celá výstava reaguje na sousloví „březová revoluce“, které bylo tiskem vytvořeno analogicky k pojmu „oranžová revoluce“. Mezi účastníky projektu patří O. Kulik, Ostengruppe, K. Rubcov, skupina Modré nosy. Více informací na praktikatheatre.ru.
–lh–
Edvard Munch: Bouře
U příležitosti 100. výročí slavné výstavy norského umělce Edvarda Muncha (1863–1944), kterou roku 1905 připravil v Praze Spolek výtvarných umělců Mánes, zapůjčilo The Museum of Modern Art v New Yorku Národní galerii v Praze jedno z nejvýznamnějších děl ze svých sbírek, Munchův obraz Bouře z roku 1893. Toto dílo vzniklo za umělcova pobytu v norském městě Asgardstrandu. Pro Muncha není bouře brutalitou přírodních sil, ale metaforou lidské úzkosti. Ve zvláštním polosvětle skandinávské letní noci se vynořuje skupina mladých žen, jež stejně jako postava na nejslavnějším Munchově obraze Výkřik mají u hlavy zdvižené ruce. Síla Munchových obrazů měla trvalý vliv na několik uměleckých generací. Veletržní palác v Praze, 1. patro, do 31. 12.
jgr – Jiří G. Růžička / kk – Karel Katarovic / lh – Linda Hartmannová / mk – Matěj Kratochvíl / pčl – Portál české literatury, czlit.cz / pv – Pavel Vančát / rg – Roman Gazdík / vb – Věra Becková / vm – Václav Magid