Literatura
Svátek překladatelů
Svátek překladatelů Jeronýmovy dny 2005, který se koná 4. a 5. 11., pořádá Jednota tlumočníků a překladatelů. Doporučujeme tradiční Bubeníčkovský večer Obce překladatelů, na kterém jsou každý měsíc čteny ukázky z nevydaných překladů. Večery se kdysi odehrávaly v pražské hospodě U Bubeníčků, nyní se herci, překladatelé a posluchači sejdou 4. 11. v 19.00 v Divadle Na prádle, Besední 3, Praha 1.
V K-Centru (Senovážné nám. 23, Praha 1) „zazní“ 5. 11. od 17.00 přednáška s názvem Hudba pro oči – tlumočení hudby do znakového jazyka pro neslyšící. Kateřina Červinková--Houšková a Andrea Kalců přiblíží umělecký překlad a specifika tlumočení uměleckého textu do znakového jazyka s důrazem na tlumočení hudby a uvedou a okomentují ukázky z tlumočených koncertů.
KPČJ
Kruh přátel českého jazyka při Klubu Melantrich zahájil listopadový cyklus přednášek. Dne 9. 11. bude Petr Sgall hovořit o přirozenosti vyjadřování v češtině, 23. 11. promluví Petr Nejedlý na téma Co (ne)víme o slovní zásobě češtiny doby střední. Přednášky se konají vždy od 18.00 v posluchárně číslo 18 na FF UK, nám. J. Palacha 2, Praha 1.
Petr Král
Svou novou básnickou sbírku Přesuny představí Petr Král v Týnské literární kavárně v Praze 1. Čtení uvede Marek Stašek. 3. 11. od 18.30.
Pavel Brycz
V brněnském Kleinově paláci na náměstí Svobody 15 bude 8. 11. od 18.00 číst ze svého díla laureát Ceny Jiřího Ortena a loňský nositel Státní ceny za literaturu. Pavel Brycz (1968) nyní pracuje jako učitel češtiny na gymnáziu v Liberci, živil se také jako reklamní textař a novinář. Z jeho děl připomeňme Hlavu Upanišády, Jsem město, Miloval jsem Teklu a jiné povídky, Lásku na konci světa, Sloni mlčí, a Patriarchátu dávno zašlou slávu. Není zcela jasné, proč si dílo Pavla Brycze komise tak urputně vybírají k ocenění, ale třeba se to ukáže právě v Brně. Pořádá Knihovna Jiřího Mahena.
–lb–
Divadlo
Ingmar Villqist: Helverova noc
Současný polský historik umění, dramatik a režisér se skandinávsky znějícím pseudonymem Ingmar Villqist (vlastním jménem Jaroslaw Świerszcz) je současnou hvězdou světového divadla. Seversky nezní pouze pseudonym. I dusná atmosféra jeho textů se mohla inspirovat Ibsenem nebo Strindbergem. Po inscenaci Bez kyslíku v Divadle Disk je Helverova noc druhým setkáním s Villqistem na českých jevištích. V rámci projektu 12 a dost ho uvádí Divadelní spolek Kašpar. Jedna kuchyně, dvojice lidí a za okny se chystá pogrom. V režii Jakuba Špalka hrají Petr Lněnička a Monika Zoubková. Divadelní spolek Kašpar v Divadle v Celetné, Praha, 5. 11. ve 20.30.
Ivan Alexandrovič Gončarov: Oblomov
Ilja Iljič Oblomov, statkář z kdysi bohatého rodu, zdědil rozlehlé pozemky a statky, ale je líný a ještě k tomu se zamiluje. Divadelní adaptace románu o netypickém hrdinovi nejen své doby. Už pět let na repertoáru Dejvického divadla v Praze s Ivanem Trojanem v hlavní roli a spolu s ním na jevišti další současné herecké osobnosti, jako např. Igor Chmela a Jiří Macháček. Adaptace a režie Miroslav Krobot. 6. 11. v 19.30.
Tracy Letts: Zabiják Joe
Inscenace nastudovaná Michalem Langem v pražském Činoherním klubu již v roce 1996, později hraná v Branickém divadle a v roce 2003 obnovená ve Švandově divadle na Smíchově. Svou drsností až brutalitou na pomezí komiksu byla inscenace svého času v kontextu českého divadla úžasným zjevením a zafungovala jako předzvěst následné vlny zvané coolness. Může být zajímavé sledovat, jak i po jejím odeznění dokáže inscenace zapůsobit. Nejde jen o to, že se obyčejná americká rodina rozhodne řešit špatnou finanční situaci vraždou matky, která má uzavřenou vysokou životní pojistku, ale především, že vražda je tu vnímána jako ryze technický problém, ke kterému se přistupuje se stejným zaujetím jako k výměně staré ledničky. Hrají Michal Dlouhý, Petra Špalková, Ivan Řezáč, Simona Stašová, Martin Sitta nebo Tomáš Pavelka. 7. 11. v 19.00.
Robert Musil, Dušan D. Pařízek: Zmatky chovance Törlesse
Česká premiéra koprodukční inscenace (Divadlo Komedie, Salzburger Festspiele, Deutches Theater Berlin) v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka (informace na theater.cz). Zmatky chovance Törlesse mapují cestu mezi oázou dětské nevinnosti a temným světem dospělosti. V režii Dušana D. Pařízka hrají Alexander Khuon, Gabor Biedermann, Niklas Kohrt, Jiří Černý a Gabriela Míčová. Adaptace románu rakouského autora Roberta Musila měla první premiéru na festivalu v Salcburku 15. srpna a druhou v berlínském Kammerspiele 3. září. V Praze se hra objeví poprvé 7. 11. v Divadle Komedie v 19.30.
(Další reprízy 8. a 9. 11.)
–kk–
William Shakespeare: Hamlet
Pražské Divadlo v Celetné uvádí v rámci své klasické dramaturgické linie v mnoha ohledech novou a svěží inscenaci snad nejslavnější Shakespearovy tragédie Hamlet. Představení, jež je ztvárněno tradičními a neagresivními prostředky, se jako mnoho jiných nezabývá populárním tématem šílenství dánského prince, ale naopak si bere za cíl očistit slavnou hru od podobných interpretací. Režisér Jakub Špalek obsadil do hlavní role Petra Lněničku. Jeho Hamlet okouzlí rozvážností, svěžestí a jednoznačnou odhodlaností zneškodnit vraha svého otce. Jím je král Klaudius, kterého ztvárnil Jan Potměšil jako nejistého člověka, jenž se ale o to více chvástá coby politik. 6. 11. v 19.30.
Jenna Erpenbecková: Kočky mají sedm životů
Hra Kočky mají sedm životů mladé berlínské autorky Jenny Erpenbeckové, již nastudoval v pražském sklepním A studiu Rubín režisér Akram Stašek, pojednává o nesmiřitelném zápase mezi dvěma ženami v různých životních rolích a situacích. Boj mezi učitelkou a žákyní, šéfovou a podřízenou, manželkou a milenkou stejného muže nebo matkou a dcerou vždy končí prohrou, tedy smrtí jedné z protagonistek. Hrdinky se ale nejen nenávidí, nýbrž i vzájemně milují. Mezi každou z dvanácti scének, z nichž se hra skládá, jsou vsunuty poetické mezihry. V představení o mnoha ženských tvářích vystoupí herečky Erika Deutschová a Ivana Milbachová. 9. 11. v 19.30.
–ov–
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice touha
V razantní úpravě známé hry amerického dramatika obrací hostující režisér Janusz Klimsza z Ostravy svou pozornost více k okolí ústřední hrdinky než k „pitvání“ její ztrýzněné duše, jak to při inscenování tohoto dramatu bývá obvyklé. Ústřední dvojici v dejvické inscenaci – která si do podtitulu vložila motto Chlast, Buddha, nirvána aneb Návrat problémové sestry – ztvárnili Ivan Trojan a držitelka prestižní Ceny Alfréda Radoka Pavla Tomicová z Klicperova divadla v Hradci Králové. Dejvické divadlo, Praha, 4. 11. v 19.30.
Cult Fiction I. – Démon alkohol
Příští úterý začíná v brněnském HaDivadle dlouhodobý projekt, který chce scénickou formou přiblížit kultovní autory a jejich tvorbu. Jde vlastně o divadelní přednášky, první díl v HaDivadle bude věnován dílu Jacka Londona a Jima Morrisona. Netradičním způsobem jsou převyprávěny romány Jacka Londona Démon alkohol, Tulák po hvězdách a Mořský vlk. Vše bude doprovázet živá rocková hudba. Další díl Cult Fictionu má být věnován Franzi Kafkovi. Premiéra prvního dílu v HaDivadle, Brno, 8. 11. v 19.30.
Federico García Lorca: V zahradě jsou s láskou svou don Perlimplin a Belisou
Loutkářská hříčka z dílny nedávných absolventů pražské DAMU vydobyla z díla španělského básníka čistou jevištní poezii. Jiří Adámek, režisér inscenace, přizval ke spolupráci výbornou Kristýnu Maděričovou, známou z Divadla Na zábradlí či Buchet a loutek. Inscenace zaznamenala velký ohlas a v loňském roce reprezentovala nezávislou loutkovou scénu na Skupově Plzni. Studio Damúza, kde inscenace vznikla, vystupuje v Eliadově knihovně, Divadlo Na zábradlí, Praha, 7. 11. ve 20.00.
Přelet nad loutkářským hnízdem
O tomto víkendu bude v pražském divadle Minor a ve Studiu Y probíhat 15. ročník oborové přehlídky českého profesionálního i amatérského loutkového divadla. Celkem osmnáct představení z Česka doplní tři zahraniční hosté z Německa, Maďarska a Slovenska. Krom pohádek pro děti se na programu objeví „loutkářská kuriozita“ – Grónská písnička Hany Voříškové z Chocně, jež je určena pro jednoho, maximálně dva diváky. Organizátoři festivalu slibují, že herečka zahraje pro všechny zájemce. Také letos bude závěr setkání českých loutkářů patřit vyhlášení ceny ERIK za nejzajímavější inscenaci divadelní sezony 2004–2005. Podrobný program přehlídky lze najít na adrese
prelet.scena.cz.
–jj–
Pražský divadelní festival německého jazyka
Ve vinohradském divadle začíná tento pátek desátý ročník předního a dramaturgicky nejpozoruhodnějšího festivalu u nás. Během dvanáctidenního divadelního maratonu vystoupí v Praze hvězda evropské divadelní režie Frank Castorf s inscenací Moje Sněhová královna (8. 11. v 19.00 ve Státní opeře). Dále bude uvedena hra Dey Loherové Modrovous – naděje žen z brněnské Husy na provázku, oceněná cenou MAX (nejlepší představení původního německy psaného textu; 9. 11. v Divadle DISK). Událostí bude představení Thalia Theater Hamburg Heddy Gablerové od Henrika Ibsena (4. 11., Divadlo na Vinohradech). Ronalda Schimmelpfenniga, známého z českých inscenací, bude reprezentovat Žena z dřívějška v podání Bayerische Staatsschauspiel München (15. 11. v 20.00; 16. 11. v 16.30, Divadlo Archa). Inscenace Moje Sněhová královna je pro mládež do 16 let nevhodná, dětem je naopak určen loutkový Cínový vojáček od H. Ch. Andersena (12. 11. v 15.00 a 19.00, Divadlo Archa). Doprovodný program doplní cyklus scénických čtení zastoupených dvěma osobnostmi: první je německý multitalent Armin Müller-Stahl (13. 11., Divadlo na Vinohradech, bez překladu), druhou Bruno Ganz (6. 11., Divadlo na Vinohradech, bez překladu) a inscenace Perzekuce.cz
(viz recenze Vladimíra Justa v A2 č. 3). Více informací na theater.cz.
–jj–, –ah–
Film
Kletba bratří Grimmů
Terry Gilliam se 9. 11. osobně zúčastní slavnostní premiéry svého snímku Kletba bratří Grimmů. Ve tři hodiny odpoledne proběhne za jeho přítomnosti v pražském hotelu Jalta tisková konference a v 19.30 vykročí na červený koberec před Slovanským domem. Po katastrofě, kterou skončila adaptace Dona Quijota, byl i tento film expythona a jednoho z vizuálně nejzajímavějších amerických režisérů stíhán jedním problémem za druhým. Z projektu postupně vycouvali nasmlouvaní herci i studio MGM, kameraman Nicola Pecorini byl bez Gilliamova vědomí na hodinu vyhozen, natáčení se na půl roku zastavilo a premiéra se odložila o rok. Gilliam se skutečnými osudy spisovatelského dua inspiroval pouze vzdáleně. V jeho podání je to dvojice podloudných mágů, potulujících se po německém venkově a zbavujících nevinné obyvatelstvo démonů a zlých monster. Natáčelo se na Barrandově, v Kutné Hoře, v Ledči, na Kačině a na Křivoklátě.
Toyen
Podobné problémy stíhaly i natáčení nejnovějšího filmu Jana Němce Toyen. Životopisný snímek o přední české surrealistické malířce byl původně koncipován jako evropský koprodukční velkofilm. Výsledek je nakonec komornější a kombinuje archivní materiál s nově natočenými scénami. Němec se přesto nevzdal původní myšlenky a poprvé v České republice natáčel technologií HDV, digitální kamerou s vysokým stupněm rozlišení, která se vyrovná tradiční filmové kameře. Zajímavý by měl být i způsob řazení materiálu – představitelka Toyen Zuzana Stivínová hovoří o „surrealistickém filmu o surrealismu“. Vedle ní ve filmu uvidíme ještě Jana Budaře v roli surrealistického básníka a malíře Jindřicha Heislera.
Slavnostní premiéra 2. 11. ve 20 hodin v kině Světozor, Praha.
–rg–
Hudba
Svět v bicích nástrojích
V netradičním cyklu Státní filharmonie Brno zazní skladby inspirované bicími nástroji a hudebními kulturami celého světa. Globus Lukáše Hurníka eklekticky spojuje inspirace a rytmy z různých kontinentů, Brána slunce Víta Zouhara pracuje s rituálním chápáním hudby a extatickými rytmy. Dále zazní Rock 1618 Miloše Štědroně a Znějící objekt Dana Dlouhého. Dlouhý je také vedoucím souboru bicích nástrojů DAMA DAMA, který se svým rozsáhlým instrumentářem netradičních bicích nástrojů doplní orchestr. Diriguje Gabriela Tardonová. 3. a 4. 11., Besední dům, Brno.
LaBdi
Poprvé se v rámci evropského turné představí českým posluchačům projekt Samii Bouderbala LaBdi. Samia působila dříve jako zpěvačka a bubenice v několika stylově různorodých projektech. Hostovala například na turné alžírského zpěváka a hráče na oud Samira Tahara, na albech fusionrockových Zombie Eaters, punkových Kondcoi nebo skupiny Sleeppers. Stylově se LaBdi označuje nálepkou „elektronická hudba s arabskými vibracemi“. V hudbě projektu najdete dozvuky trip hopu, electra nebo jungle s příměsí akustických zvuků, to vše výrazně ovlivněné arabskou melodikou. Poetické texty skladeb jsou v arabštině a francouzštině. Na koncertech se LaBdi představí jako duo, v kterém zpěvačku Samiu doplní kytarista Bonnaud Mamu z hlukově rockové skupiny Sleeppers. 4. 11., Divadlo 29, Pardubice.
John Surman, Jean-Paul Celea, Daniel Humair
Angličan John Surman, který loni oslavil šedesáté narozeniny, je hráčem mnoha nástrojů i stylů. Kromě saxofonů a klarinetů různých velikostí využívá bambusové flétny i syntezátory. Během své kariéry se od počátku šedesátých let věnoval divokým improvizacím i meditativně ztišenému jazzu. Nahrával sólově, ale také snad se všemi významnými jazzovými osobnostmi. V současnosti se představí s francouzským basistou Jean-Paulem Celeou a švýcarským bubeníkem Danielem Humairem. 6. 11. ve vídeňském klubu Porgy & Bess na Riemergasse 11.
Emiszyn
Název polského elektronicky postrockového projektu Emiszyn vznikl spojením pseudonymů Krzysztofa Topolského (Arszyn) a Marcina Dymitera (Emiter). Jde o dvě významné postavy polské hudební scény, známé ze skupin Ludzie, Ewa Braun nebo Mordy. Kytara a bicí ve spojení s elektronikou se pohybují od jazzových a rockových rytmů po odkazy na avantgardní elektroniku i abstraktní hlukové plochy. 7. 11., Experimentální prostor NoD, Dlouhá 33, Praha 1.
Tradice – vize – aktualizace
Další z večerů cyklu Krása dneška, který pořádá Pražská komorní filharmonie, bude z velké části věnován jednomu z nejvýznamnějších českých skladatelů současnosti, Marku Kopelentovi. Zazní jeho Ballada pro klavír, Furiant pro klavír, housle a violoncello a Cantus rogans pro sólové violoncello. Program doplňují Variace pro klavír Antona Weberna, jednoho z klíčových skladatelů první poloviny 20. století, a Trio pro lesní roh, housle a klavír Györgye Ligetiho, jehož hudba představuje syntézu evropské avantgardy ve druhé polovině 20. století. 8. 11., Švandovo divadlo, Praha.
Generace
Koncertní večer bude věnován komorním skladbám autorů do třiceti let, jejichž díla byla oceněna v celostátní soutěži Generace. Zazní: Suita pro dvě tuby Veroniky Pražákové, Sonatina pro housle a klavír Michala Šupáka, Klavírní trio Michaely Plachké, Obnažený plaz pro mužské pěvecké kvarteto (na verše Zdeňka Rotrekla) Markéty Dvořákové a Kvartet Tomáše Pálky. Půjde o zajímavou příležitost slyšet, jak tvoří generace, která bude možná za několik let určovat podobu české hudby. 8. 11., sál Janáčkovy konzervatoře, Ostrava.
Matt Darriau & Paradox Trio
Paradox trio hraje nenapodobitelnou a strhující hudbu na pomezí balkánských a arabských tradic, klezmeru a jazzu. Matt Darriau je jedním z nejvýznamnějších hudebníků newyorského Downtownu, soustředěných kolem legendárního klubu a hudebního vydavatelství Knitting Factory. Kromě svého působení v The Klezmatics je jeho hlavní skupinou Paradox Trio, v němž hraje kromě saxofonů, klarinetu a basklarinetu také na různé flétny, dudy a další lidové nástroje. Hudba Paradox tria čerpá inspiraci v jazzu, klezmeru, v tradici amerických experimentů, ale také v keltské, balkánské, turecké a perské hudbě. Paradox Trio vzniklo v roce 1991 a jeho členy jsou uznávaní hudebníci, patřící k newyorské downtownové scéně: kytarista Brad Shepik, violoncellista Rufus Cappadocia a perkusista Seido Salifoski. 9. 11., Divadlo 29, Pardubice.
–mk–
Výtvarné umění
Michaela Thelenová: Krajiny
Autorka z ústeckého okruhu a loňská finalistka Ceny Jindřicha Chalupeckého se představuje v tradičním prostoru Sudkova ateliéru netradičním cyklem digitálně manipulovaných krajin, do nichž se násilně i poeticky vlamují okna počítačových programů. Fotograf v zahradě, Ateliér Josefa Sudka, Újezd 30, Praha 1. Do 27. 11.
–pv–
Superstars
Vídeňská výstava The Celebrity Factor. From Warhol to Madonna se zabývá fenoménem slávy a způsobů, jimiž jsou budovány mediální obrazy slavných umělců. Na výstavě ale neuvidíte až na výjimky, jako jsou Pablo Picasso, Andy Warhol nebo Jeff Koons, umělecká díla autorů, kterým se lepí nebo lepil na paty hvězdný prach. Dozvíte se však, jak daný fenomén zpracovávají současní umělci, samozřejmě kritickou formou. Od imitace celebrit a atributů mediální slávy až po sondování a kritické vyhodnocování mechanismů, na jejichž základě je sycen planetární zábavní průmysl. Kunsthalle Wien (www.kunsthallewien.at), Vídeň, 4. 11. až 22. 2. 2006.
Cena Jindřicha Chalupeckého
Letošní finalisté CJCH jsou Zbyněk Baladrán, Josef Bolf, Jakub Hošek, Alena Kotzmannová, Kateřina Šedá a Jan Šerých. I když na veřejnosti nejsou jejich jména příliš známá, jde o skutečně reprezentativní výběr autorů, jejichž práce patří v současném umění k nejzajímavějším. Komise, která zasedá v novém složení oproti minulým třem rokům, rozhodne o laureátovi 10. 11.; návštěvníci výstavy budou hlasovat o vítězi divácké soutěže až v lednu. Kromě českých finalistů se v Městské knihovně prezentují finalisté obdobných cen ze Slovenska, Chorvatska, Srbska a Černé Hory, Kosova a Makedonie. Vernisáž výstavy bude 3. 11., více informací na www.jchalupecky.cz. Městská knihovna, GHMP, Praha, 4. 11. až 15. 1. 2006.
František Skála
Do Uměleckoprůmyslového muzea v Brně se po několikaměsíční odmlce přesunula divácky výrazně úspěšná retrospektiva Františka Skály jr. Poprvé se konala v Galerii Rudolfinum v Praze a do Brna odcestovala jen s drobnými změnami. Skála svou tvorbou představuje v českém umění pozici, která by se dala charakterizovat jako jakási „domácí jistota“. Intimní prostor imaginace, zaplněný snovými rekvizitami, nalezenými přírodninami i dovedně opracovanými a pospojovanými objekty, zaručuje vtipný nadhled a vyhledávané útočiště před absurdními dotěrnostmi dehumanizované reality. V určitém úhlu pohledu je však Skálova umělecká říše spíše uspávající než burcující. Moravská galerie, Brno, 3. 11. až 29. 1. 2006.
Deimantas Narkevičius – Tenkrát ve 20. století
Litevský umělec Deimantas Narkevičius (1964) patří mezi úspěšné umělce z bývalého východního bloku, kteří dokázali v mezinárodním kontextu zaujmout uměleckými projekty, jež se zakládají na reflexi minulosti. Tedy spíše „jiné minulosti“, a také teprve nedávno ukončeného (?) transformačního období Východu. Narkevičius točí filmy a pracuje s archivními dokumenty, které dále zpracovává. Spolu s Arturasem Railou a manžely Urbonasovými na Západě zaujali právě svou objektivní metodou vycházející z dokumentu či dokumentární postprodukcí současných i historických momentů. Narkevičiusovo hledání středu Evropy či deinstalaci pomníku V. I. Lenina pozpátku můžete vidět v berlínské Akademie der Künste
(www.adk.de), Pariser Platz, 4. 11. až 15. 1. 2006.
Muzeum a změna II
V Praze probíhá mezinárodní muzeologická konference, která se zabývá novými trendy a strategiemi provozu muzeálních institucí a naplňováním jejich nových funkcí. Hlavním tématem konference je Management změny, další tematické bloky jsou věnovány vztahu muzeí a dobrovolníků, mobilitě sbírek a využití virtuálního prostoru. Po ukončení konference se uskuteční výroční zasedání Mezinárodního výboru pro muzejní management. Bez účastnického poplatku či novinářské akreditace se však o budoucí podobě muzeálních institucí nedozvíte, nezbývá než čekat na veřejné výstupy, kterým by měl být zejména chystaný sborník a CD-ROM. Pantheon Národního muzea, Praha, 8. až 10. 11.
Luigi Snozzi – Architektura a město
Švýcarský architekt Luigi Snozzi působí od konce 50. let v kantonu Ticino a jeho architektonická kancelář sídlí v Locarnu. Jedním z jeho dominantních projektů je urbanistická úprava městečka Monte Carasso, jehož charakter proměňoval svými vstupy v období od 70. do 90. let. Jeho přednáška v České republice je další částí cyklu, jenž prezentuje švýcarskou architekturu posledních desítiletí. Výsledkem tohoto projektu bude vydání sborníku Napříč švýcarskou architekturou, které se plánuje na konec roku 2005. Veletržní palác, Praha, pořádá Kruh (www.kruh.info) s podporou nadace Pro-Helvetia, úterý 8. 11. od 19.30.
–dk–
Gavron – příběhy odnikud nikam
V Galerii Kabinet, Radnická 4, Brno, můžete do 30. 11. navštívit výstavu komiksového projektu Gavron, za kterým se skrývají – vedle Jiřího Gruse, jediného českého komiksového kreslíře, o kterého je zájem i mimo Českou republiku – výtvarníci Karel Jerie, Tomáš Kučerovský, Ján Lastomírský a Michal Bednář. Scenáristou projektu, který se zabývá podstatou komiksu a zkoumá jeho komunikační a narativní možnosti, je Tomáš Prokůpek. Příběh je rozdělen do pěti samostatných epizod a použité výtvarné techniky jsou různorodé – od monotypu upravovaného v počítači přes kvaš a akvarel až po kombinovanou kresbu.
–jgr–
Martin Manojlín – grafika
Ve foyeru Městského divadla v Děčíně vystavuje do konce listopadu svou tvorbu děčínský grafik Martin Manojlín. K vidění budou jeho ex libris, drobná grafika, ale i větší volné listy. Námětově čerpá autor převážně z přírody. Dojmy z přírodních krás, jevů a zákonitostí přetavuje do převážně abstraktních strukturálních kompozic. V jeho tvorbě se ale objevují i grafiky s reálnými náměty. Autorovou nejoblíbenější technikou je tisk z výšky – tedy dřevořez, linoryt, kombinace těchto technik a autorské technologické experimenty. Ukázky z jeho tvorby lze najít na www.manojlin.com.
Televize
Tento týden rozjíždí Česká televize hned dva seriály, adaptující slavná literární díla. Ve čtvrtek 3. 11. to bude Doktor Živago Borise Pasternaka (20.00, ČT 1), kterého italský režisér Giacomo Campiotto natáčel v Praze, a v sobotu 5. 11. Dumasův Hrabě Monte Cristo s Gérardem Depardieuem v roli Dantese (16.10, ČT 1). Film Nevědomé víly tureckého režiséra Ferzana Ozpeteka (3. 11., 22.10, ČT 2) zachycuje podivuhodný zvrat v životě ženy, která se seznámí s milencem svého náhle zesnulého muže. Jinou adaptací, tentokrát šestnáctiletého německého autora Benjamina Liberta, je film Crazy v režii Hanse-Christiana Schmida (6. 11., 23.10, ČT 2), pojednávající o jeho zážitcích na internátní škole. Hrdinou filmu Zelig Woodyho Allena (7. 11., 21.30, ČT 2) je člověk, který ve snaze zařadit se do společnosti je schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Nedělní večer je věnován Zlínské filmové škole (6. 11., 21.00, ČT 2), která vznikla počátkem 20. století původně jako odnož Baťova obuvnického impéria. Nejvíce ji však proslavily osobnosti jako Hermína Týrlová nebo Karel Zeman. V komponovaném večeru lze vidět krátké filmy současné generace zlínských studentů. Na dokumentární filmy si bude divák muset tentokrát počkat až do brzkých ranních hodin. V sobotu 5. 11. bude k vidění snímek Blues o mrtvém vrabci, přibližující osobnost Josefa Kainara, básníka a textaře, komunisty i jazzmana (22.00, ČT 2), a v úterý 8. 11. dokument o spisovateli Vladimíru Körnerovi (4.30, ČT 1). Hudební pořady zastupuje záznam koncertu skupiny Tata Bojs z října 2004 (4. 11., 21.50, ČT 2) a 5. 11. Mše h moll J. S. Bacha ze Svatováclavského hudebního festivalu 2005 (20.00, ČT 2).
Kabel a satelit
V programu stanice HBO se ve čtvrtek poprvé objeví film Příběh Antwona Fishera (3. 11., 20.30), režijní debut herce Denzela Washingtona, inspirovaný skutečným osudem. Je psychoanalytickou sondou do duše agresivního námořníka. V pondělí 7. 11. má pak premiéru komedie Král slunce Tomase Villuma Jensena, v níž se objeví hvězdy současného dánského filmu Nikolaj Lie Kaas a Thomas Bo Larsen.
Skromná je tento týden nabídka kanálu Cinemax. Vybíráme mysteriózní thriller Slídil Josepha L. Mankiewicze (8. 11., 20.00), nominovaný v roce 1972 na čtyři Oscary, a loňský německý rodinný film Slepá patrona od Bernda Sahlinga (9. 11., 20.00), oceněný mimo jiné Skleněným lvem za nejlepší dětský film na festivalu v Berlíně.
Filmový kanál CS film opět přináší několik mistrovských děl českého filmu. V pátek 4. 11. to bude Divotvorný klobouk Alfréda Radoka (12.00), v sobotu 5. 11. Naděje Karla Kachyni (12.00), v úterý 8. 11. Morgiana Juraje Herze (20.00) a ve středu 9. 11. Čas sluhů Ireny Pavláskové (20.00).
Program Filmbox přináší 4. 11. film kanadského režiséra Atoma Egoyana Ararat (22.55) o arménské genocidě na počátku 20. století, 7. 11. Sedmikrásky Věry Chytilové (21.00) a 8. 11. další klasiku české nové vlny, Den sedmý, osmou noc Evalda Schorma (13.35).
Vzhledem k tomu, že Film+ uvádí tento týden buď snímky, o kterých jsme se tu již zmiňovali, anebo ty, o kterých raději nemluvit, a ani dokumentární Spektrum nic zajímavého nedává, přejděme poprvé ke stanici Viasat History, přestože ji mnoho diváků těžko naladí. Její dokumenty o historii však stojí za zmínku. V sérii o životech historických osobností se objeví 3. 11. král Herodes (20.00) a 8. 11. Spartakus (20.00). Druhou světovou válku přiblíží dokumenty Varšavské povstání: Zapomenutí bojovníci 2 světové války (4. 11., 19.00) a Děti, které podvedly nacisty, o tzv. dětských transportech před začátkem války (7. 11., 19.00). Válce v Koreji se věnuje snímek Zabijte je všechny: americké válečné zločiny v Koreji (9. 11., 22.00), válce v Iráku Invaze do Iráku: Jak se Británie a Amerika spletly? (8. a 9. 11., 19.00) a válce s „terorismem“ izraelský dokument Boj s leteckým terorismem (9. 11., 18.00). O jiné válce, tentokrát obchodní, je snímek Coca-Cola vs. Pepsi: Souboj gigantů (5. 11., 23.00). Osobností Jana Pavla II. se zabývá seriál Život a éra papeže Jana Pavla II. (4., 5. a 6. 11., 20.00), o jazyce jidiš se zase dozvíte ve filmu Svět Jidiš (6. 11., 23.00).
Rozhlas
V rámci Dnů slovenské kultury uvede stanice Vltava povídku Dnes se ti nezdám Václava Pankovčína (3. 11., 16.00), Vzpomínky Dominika Tatarky (23.00) a rozhlasové hry Pohľad do hmly Pauly Sabolové-Jelínkové (20.00) a Posledný z posledných Stanislava Prochotského (5. 11., 14.00). Cyklus doplní prezentace sborníku oceněných prací literární soutěže Poviedka 2005 (6. 11., 20.20). Přímé přenosy z hudebního fóra v Hradci Králové pokračují 4. a 9. 11. vždy od 20.00. V sobotním operním večeru posluchači uslyší Jeden den vlády Giuseppe Verdiho (5. 11., 20.00), v pondělí 7. 11. pokračuje Koncertní nabídka EBU oratoriem Felixe Mendelssohna-Bartholdyho Eliáš (20.00), v úterý koncertní sezona SOČR přímým přenosem z Dvořákovy síně pražského Rudolfina (8. 11., 19.30). V pondělním Kritickém klubu se bude diskutovat tzv. živý Zlatý fond naší a světové kinematografie (7. 11., 16.00), v úterním Klubu rozhlasové hry je na programu
hra Benno Barnarda Veřejná žena
(8. 11., 21.30).
Z programu stanice Praha vybíráme dokončení Puškinovy Kapitánské dcerky (5. 11., 13.05), dramatizaci pohádky Hanse Christiana Andersena Sněhová královna (6. 11., 13.00), Slečnu Julii Augusta Strindberga (20.30), začátek četby na pokračování z románu Hermana Melvilla Taipi (7. 11., 22.05) a povídku Arthura Conana Doylea Makléřův úředník (9. 11., 21.05).
Na poslední chvíli
Německo-německá hranice
Výstava Moc obrazů a strach režimu, přístupná do 6. 11. v Galerii Millennium (Praha 1, Tržiště 5), představuje na šesti desítkách fotografií bývalou vnitroněmeckou hranici, tj. demarkační linii mezi Spolkovou republikou Německo a Německou demokratickou republikou – komunistickým státem, vzniklým na území sovětské okupační zöny dne 7. října 1949. Fotoreportér Jürgen Ritter (narozený téhož roku v Dolním Sasku) prostřednictvím záběrů „včera a dnes“ dokládá, jak stanovené rozhraní nemilosrdně přeťalo krajinu, obce, ulice a v důsledku toho prakticky ze dne na den rozdělilo i rodiny. Autor vystavoval již v Německu, Francii, Dánsku a ve Švédsku a vydal rovněž několik tematických publikací (Ne všechny hranice zůstávají, 1989; Hranice, německá stavba, 1997). Především však vybudoval unikátní archiv 40 000 snímků oné nelidské dělicí čáry, kterou – v doprovodu pohraniční stráže SRN – v celé její délce od Baltu po Fichtelgebirge systematicky prošel se záměrem zdokumentovat ji pro budoucí generace. Státní bezpečnost NDR ho samozřejmě permanentně sledovala a vedla o něm spis. Výstava odráží nejen nepřirozenou územní situaci za totalitního režimu, kdy zeď a ostnatý drát tvořily pásmo smrti, ale i okamžik pádu berlínské zdi a otevření hranic v listopadu 1989. Sleduje, jak se vytrácejí fyzické i myšlenkové bariéry, na čemž má zásluhu zejména opětné sjednocování vesnic a městeček. A také dosvědčuje, že úkolu zahladit „území nikoho“ se ujala i příroda, která zacelila tehdejší brázdy, příkopy i průseky a krajině vrací její původní, nezjizvenou tvář.
–vb–
ah = Anna Hejmová
dk = David Kulhánek
jgr = Jiří G. Růžička
jj = Jan Jiřík
kk = Karel Katarovic
lb = Libuše Bělunková
mk = Matěj kratochvíl
ov = Olga Vlčková
pv = Pavel Vančát
rg = Roman Gazdík
vb = Věra Becková