literatura
Jednou nohou
Od 16. 11. do 1. 12. se koná v plzeňské kavárně Jabloň druhý ročník festivalu Jednou nohou. Nenechme se zmást názvem projektu, který organizuje plzeňský básník Tomáš Kůs, nemá nic společného s předrevolučním titulem periodika Revolver Revue. Naopak: jde o otevřenou akci, na které se poezie rozprostře do všech možných uměleckých žánrů – divadla, hudby, výtvarného umění, performance či literatury. Letos se během čtrnáctidenního festivalu představí mj. hudebníci Vladimír Václavek a Petr Váša se skupinou Ty Syčáci, Ridina Ahmedová s multimediálním projektem Hlasokraj, básník a performer Karel Škrabal a Vítrholc, kapela Hm… či spisovatel Jaroslav Rudiš, který v Plzni uvede svoji komiksovou trilogii o Aloisi Nebelovi. Letošní ročník zahájí spisovatel a hudebník Tobiáš Jirous, který mj. přečte úryvky ze své nové prózy Než vodopády spadnou. Podrobný program celého festivalu najdete na
www.czlit.cz.
Všechna představení začínají ve 20 hodin.
–pčl–
Památník písemnictví Rajhrad
První část nově zřizovaného Památníku písemnictví na Moravě byla otevřena 28. června 2005 a postupně budou předány do užívání další prostory. Areál Benediktinského opatství Rajhrad, za totalitního režimu z většiny přeměněný v kasárna a skladiště, prochází dlouhodobou rekonstrukcí a upravuje se pro potřeby historické knihovny. V konventu Santiniho monumentální architektury vzniká centrum poutní tradice, vzdělanosti a klášterního života, které bude sloužit i studentům a odborné veřejnosti. Památník bude rovněž pořádat krátkodobé výstavy věnované velkým literárním osobnostem s těsným vztahem k Moravě. Ta současná, Básník Jan Zahradníček – „...bývalo u mne zotvíráno“, trvá do konce roku.
–vb–
divadlo
Per Olov Enquist: Noc tribádek
Švédský dramatik, prozaik a scenárista P. O. Enquist se v několika svých dílech zabýval s až neuctivou otevřeností životy některých severských kulturních velikánů – Ze života žížal (Hans Christian Andersen), Obrázkáři (Selma Lagerlöfová), Hamsun (Knut Hamsun), Noc tribádek (August Strindberg). Strindberg byl a je dramatik světového uznání, který ovšem také proslul jako despota a misogyn. Hra Noc tribádek se odehrává ve Strindbergově divadle v Kodani na konci 19. století. Začíná zkouška jeho hry, ve které vystupuje jeho manželka (s níž se právě rozvádí), jejich společná známá a slavný mladý herec. Drásavá komedie o Strindbergově vztahu k ženám, o hranicích lásky a svobody. Inscenace je logickým pokračováním režisérské cesty Viktorie Čermákové, která se cíleně zabývá problematikou postavení ženy v současném světě. Hrají Martin Pechlát, Lucie Roznětínská, Gabriela Míčová, Tomáš Petřík. A studio Rubín, Praha, 17. 11. v 19.30.
Petr Zelenka: Teremin
Druhý divadelní opus známého filmového scenáristy a režiséra Petra Zelenky. Příběhy obyčejného šílenství se úspěšně hrají v Dejvickém divadle čtyři roky a došlo i na filmové zpracování. Hra Teremin vychází z osudů autentické postavy ruského vědce Lva Sergejeviče Teremina, vynálezce, hudebníka a špiona, muže, o kterém prohlásil Robert Moog, že nebýt jeho, nedokázal by sestrojit syntezátor. Děj se odehrává ve třicátých letech v Americe, kde Teremin založil první elektrickou kapelu na světě a zažil s ní období slávy i úder hospodářské krize. Inscenací pokračuje spolupráce režiséra Petra Zelenky s hercem Ivanem Trojanem. Dejvické divadlo, Praha, světová premiéra 17. 11. (repríza 25. 11.) v 19.30.
–kk–
Arthur Schnitzler: Duše – krajina širá
Tvorba předního představitele rakouské moderny se na našich jevištích objevuje velice zřídka – nejčastěji pak v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka, který se tento týden chýlí ke konci. Jeho Duši – krajinu širou nasazuje pražské Národní divadlo jako svou první premiéru letošní sezony. Dramaturgyně a autorka úpravy Daria Ullrichová, která již několik let upoutává pozornost na své pronikavé úpravy dramatických textů, charakterizuje připravovanou inscenaci následovně: „Duše je krajina neprobadatelná, neznámá, její propasti jsou hlubší než nejvyšší horské štíty a překvapí i toho, kdo si myslí, že svůj život drží pevně v rukou.“ V režii Ivana Rajmonta vystoupí v hlavní roli David Prachař. Premiéra ve Stavovském divadle, Praha, 17. 11. v 19.00.
–jj–
Gabriela Preissová: Gazdina roba
Ke Gabriele Preissové se režisér Jiří Pokorný vrátil po více než deseti letech (absolventská inscenace Její pastorkyňa v Disku) a cíleně se snaží ukázat, že jde o moderní autorku. Preissová se zaobírá postavami výrazných venkovských žen, které v prudkých vášních jdou za svým cílem až k sebezničení. A především hájí právo žen na lásku, štěstí a nezávislost. Autorka bojovala s předsudky své doby (náboženský alibismus, moc peněz, postavení ženy ve společnosti), inscenátoři musí bojovat s předsudky školního nánosu venkovského realismu a krkolomného nářečí. Spojení režiséra Pokorného s Preissovou slibuje moderní divadlo na podkladě kvalitní české klasiky. Hrají Kristina Maděričová, Jaroslava Tvrzníková, Zdena Hadrbolcová, David Švehlík, Igor Chmela a další. Divadlo Na zábradlí, Praha, 18. 11. v 19.00.
–kk–
Kahlo, Baďura a spol.: Frida, Frida Kahlo
„Otevřená zkouška projektu o životě i tvorbě skandální mexické malířky. V tragikomickém, snad malinko groteskním příběhu o touze žít, o křídlech slávy, troše morfia, schizofrenním boji se smrtí a jejím věrném psíku Itzcuintlim.“ Takto zve divadelní soubor DIVO4 na sobotu do brněnského divadla Husa na provázku. Život a dílo legendární mexické výtvarnice poutá svou dramatičností divadelní a filmové tvůrce neustále. Připomeňme jen film se Selmou Hayekovou, který před nedávnem uváděla česká kina, či slavnou taneční koláž Johanna Kresnika, se kterou vystoupila berlínská Volksbühne v roce 1998 na mezinárodním divadelním festivalu v Plzni. Bude jistě zajímavé vidět, jaké životní momenty nekonformní umělkyně zaujaly brněnské tvůrce. DIVO4 v divadle Husa na provázku, Brno, 19. 11. v 19.30.
Ernst Jandl: Z cizoty
Inscenace Jana Nebeského se na stránkách našeho servisu objevují sice poměrně pravidelně, avšak určitě zcela zaslouženě. Ne vždy lehce stravitelná a jednoduchá představení Nebeského totiž náleží k tomu nejlepšímu, co lze na našich scénách v současnosti vidět. Tuto sobotu reprízuje Divadlo Na zábradlí jeho rok starou inscenaci, která byla v prestižní anketě českých divadelních kritiků Ceny Alfréda Radoka vyhlášena jako nejlepší inscenace roku 2004. Režisér do jazykově experimentujícího Jandlova textu obsadil Aloise a Davida Švehlíkovy a Marii Málkovou, kteří v silné režijní a výtvarné stylizaci rozehrávají jakoby groteskní „operetku“ o nicotnosti lidské existence. Divadlo Na zábradlí, Praha, 19. 11. v 19.00.
Anja Hilling: Monzum/8@8
Divadelní spolek čerstvých absolventů pražské DAMU, který na sebe v Divadle DISK poutal pozornost svou „ruskou sezonou“, pokračuje v rámci projektu 8@8 v rozšiřování dramaturgických obzorů českého divadla. V této sezoně postupně uvede osm českých a zahraničních dramatických novinek. Seriál inscenačních skic otevírá tuto neděli poetickou hrou mladé dramatičky Anji Hilling Monzum. V inscenaci jako divadelní režisér debutuje mladý filmař a dokumentarista Janek Růžička. Divadlo Letí v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí, Praha, 20. 11. v 20.00.
Už muž/Secondhand Women
Pod tímto názvem pokračuje „genderový“ projekt nezávislých českých performerek, které na sebe upozornily v loňské sezoně inscenací MEZZO, v níž se zpovídalo pět „holek“ kolem třicítky. Už muž je slovy autorek: „Muž v nás ženách, muž, kterým se nikdy nemůžeme stát, muž jako náš přítel i nepřítel, muž jako otec a muž jako syn. Nechceme toho jako ženy až moc? Lezeme mužům do jejich profesí, nosíme jejich kalhoty, lezeme mužům do jejich kapes s alibi praní špinavého prádla. Teď jim i jako Secondhand Women polezeme do jejich mozků a duší.“ Divadlo Alfred ve dvoře, Praha, premiéra 23. 11. v 20.00.
–jj–
Moskevský festival NET
Od 15. do 26. 11. se na několika moskevských scénách koná divadelní festival s názvem NET (tj. Nové evropské divadlo). Jak napovídá název, jedná se o mezinárodní festival, jehož cílem je ukázat moskevskému divákovi, jak vypadá současné evropské divadlo na profesionální úrovni. Festival zahájí petrohradské Formální divadlo představením Mezi psem a vlkem podle stejnojmenného románu S. Sokolova. K zahraničním hostům patří např. Anouk van Dijk Dance Company’s Heads nebo belgické divadlo Fraction s vlastní verzí hry I. Vyrypajeva Kyslík, která už je dnes považována za manifest současného moskevského divadla. Podrobný program viz na www.netfest.ru.
–lh–
Zlínská divadelní přehlídka
Během tří dnů představí Městské divadlo Zlín všechny inscenace, které na jeho scéně vznikly v poslední sezoně. Interní přehlídka, která se letos uskuteční
od 22. do 24. 11., vznikla před třemi lety podle vzoru podobných přehlídek dalších divadel (např. Ostravar). Během několika dnů se snaží seznámit odbornou i širokou veřejnost z celé republiky se svou divadelní produkcí. Více informací na divadlo.zlin.cz.
–jj–
film
Země mrtvých
Dlouho očekávaný čtvrtý díl (ne)mrtvé série po několikrát ohlašovaných a dementovaných premiérách snad 17. 11. dorazí i k nám. Režisér George A. Romero se ve svém nízkorozpočtovém debutu Noc oživlých mrtvých (1968) nejen vytasil s originálním monstrem v podobě tupého a zcela neovladatelného davu, ale také velmi zatlačil na pilu, co se týče viscerálních efektů. A každým dalším dílem – Úsvit mrtvých (1978), Den mrtvých (1985), remake Noc oživlých mrtvých (1990) – svou poetiku dále obohacoval a rozvíjel, takže se tato série stala oblíbeným předmětem výkladů z psychoanalytických, sociologických a feministických pozic. I ve čtvrtém díle hodlá Romero pronést komentář k dnešní společenské realitě a coby protagonistku si ke své výpovědi vybral Asiu Argento, dceru jiného slavného hororového tvůrce Daria Argenta, se kterým už spolupracoval na Dni mrtvých a hororu Two Evil Eyes (1990).
Šílení
Stejný den nabízí i premiéru dalšího hororového klasika. Tentokrát Jana Švankmajera, který se podobně jako Romero kromě budování děsivé atmosféry věnuje i reflexi lidské tělesnosti. V Šílení volně adaptuje povídky Edgara Allana Poea Zaživa pohřben a Šílený psychiatr, které skloubil v souvislý děj skrze postavu Markýze, inspirovanou figurou Markýze de Sade. Podobně jako předchozí Otesánek bude i Šílení převážně hrané; animované sekvence režisér vyhradil pro snové výjevy. O svém filmu Švankmajer mluví jako o „filosofickém hororu“, zabývajícím se tématy „absolutní svobody, civilizační represe a manipulace“. Premiéra 17. 11.
Dny slovinského filmu a Týden proti násilí na ženách
Dvě zajímavé akce pořádá v tomto týdnu brněnské kino Art. V rámci přehlídky nazvané Dny slovinského filmu představí 21. a 22. 11. čtyři celovečerní snímky a jeden krátkometrážní film z této bývalé jugoslávské republiky, které jsou jinak v celorepublikové distribuci zcela opomíjené. Půjde o filmy Šelestění (2002), Kajmak a marmeláda, Pod jejím oknem a Z východu (vše 2003). Kromě toho budeme moct zhlédnout i debut slovinského klasika Boštjana Hladnika Tanec v dešti (1961). Druhou přehlídkou je Týden proti násilí na ženách od 21. 11. do 23. 11., který nabídne jak slavný hraný film Lukase Moodyssona Lylya 4-ever (2002), tak i pět dokumentárních snímků zabývajících se domácím násilím, ženskými právy a pohlavní diskriminací. Pořadatelé zvou i k diskusím se zástupkyněmi Amnesty International, La Strady a Ligy lidských práv.
–rg–
Želimir Žilnik – Stvořitel Doku-dramatu
V rámci programu Audio Visual pokračuje série projekcí, kterou připravuje iniciativa v oblasti současného umění tranzit. Další večer, který bude věnován tvorbě srbského režiséra Želimira Žilnika, připravila Vjera Borozan. Žilnik představuje neortodoxní podobu filmového dokumentu, který se definuje na rozhraní sociální kritiky, politické angažovanosti a vizuální expresivnosti. Jeho „doku-dramata“ zprostředkovávají realitu i produkují fikci. Již v roce 1969 získal Žilnik za film Early Works cenu Zlatého medvěda v Berlíně. Od 70. let žil a tvořil v německé emigraci, v 90. letech se začal věnovat kořenům jugoslávské krize. Během večera bude uvedeno pět filmů ze 70. a 90. let. AudioVisual, Kino Světozor, Praha, středa 23. 11. od 20.00.
–dk–
hudba
Melos-Étos
Festival Melos-Étos každoročně představuje trendy soudobé vážné hudby ve spojení s významnými i zapomenutými díly hudby dvacátého století. Závěrečný koncert letošního ročníku nabízí skladby autorů z Polska, Slovenska, Ruska a Japonska. Večeru dodá exotický nádech skladba japonského skladatele Isao Matsushity Hi-Ten-Yu (Let-nebo-hra, 1994), která ke klasickému orchestru přidává velké tradiční japonské bubny wadaiko. Dále zazní Tafle Tadeusze Wieleckého, A Prima Vista Alexandra Ščetinského a Vittoria Pavla Šimaie. Hraje Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu pod vedením specialisty na současnou hudbu Zsolta Nagyho. 17. 11., 19.00, Velké koncertní studio Slovenského rozhlasu, Bratislava.
Maraton soudobé hudby
Dvoudenní Maraton soudobé hudby přináší již po dvanácté novinky českých autorů i významná díla ze zahraničí. Profilové koncerty se zaměří na dva významné zástupce mladé generace: Marka Ivanoviće a Michala Nejtka. Oba ve svých skladbách spojují „vážnou“ a „lehkou“ hudbu, každý svým osobitým způsobem. Starší generaci zastupuje Petr Kofroň, jinak také dirigent souboru Agon Orchestra, jehož Symfonie Titan bude mít na Maratonu svou premiéru. V podání souboru Kiev Kamerata budeme mít možnost seznámit se s výběrem z díla nejvýznamnějšího ukrajinského skladatele Valentina Silvestrova. Západní hudbu bude zastupovat americký minimalista Steve Reich. V interpretaci České komorní filharmonie budou provedeny jeho skladby Tehilim a Music for Mallet Instruments, Voices and Organ.
Odbočku do jiného žánru zajistí multimediální program s názvem Koberce, záclony. V něm spojí své síly kytarista a improvizátor Ivan Palacký a výtvarník Filip Cenek. 17. 11. od 20.00 a 18. 11. od 18.00, divadlo Archa, Praha.
Hudební současnost
V rámci přehlídky Hudební současnost 2005 zazní v jednom večeru dva samostatné interaktivní multimediální projekty. První polovinu naplní dílo Markéty Dvořákové Oživlé automaty pro 10 živých automatů (v obsazení zpěv, flétna, trombon, violoncello, kontrabas, bicí I, bicí II, 2 tanečnice, 2 herci, malíř) a diváky, kteří je oživují. Ve druhé polovině bude následovat kompozice OT 301 s prvky improvizace, elektronikou a videosložkou v podání Ensemble Marijan (Markéta Dvořáková – klávesy, elektronika, Jan Kavan – violoncello, Ivo Medek – trumpetka, ukulele, bicí, David Šubík – trombon, elektronika, live processing, Tomáš Hrůza – video). 22. 11., 18.00, foyer a sál Janáčkovy konzervatoře, Ostrava. Dog Star Man Live Soundtrack
Projekce legendárního filmu Dog Star Man experimentálního režiséra Stana Brakhage (1933–2003), která bude doprovázena živým soundtrackem v podání Petra Ference, jinak člena dua Birds Build Nests Underground, experimentujícího se šesti gramofony a tereminem. Lze očekávat koláž a překvapivé kombinace hudebních i hlukových ploch. 22. 11., 19.00, Klub v Jelení, Praha.
Brötzmann/Brötzmann
Po úspěšném pražském koncertu s North Quartetem se legenda extrémního free jazzu, saxofonista a klarinetista Peter Brötzmann představí ve Vídni v duu se svým synem. Caspar Brötzmann hraje na elektrickou kytaru a baskytaru a jeho hudební zájmy sahají od free jazzu až do oblastí hluku a industriální hudby. Navzdory generačnímu rozdílu spojuje otce se synem extatická hudební energie. 23. 11., 20.30, Blue Tomato, Vídeň.
Petar Ralčev/Georgi Janev
Bulhar Petar Ralčev je uveden ve francouzské encyklopedii Dějiny akordeonu jako harmonikář č. 1 dvacátého století. Avšak nepleťme si to s harmonikou, jak ji známe ze začouzených staropražských lokálů Hříšných lidí města pražského. Ralčev je specialistou nejen v oblasti tradiční lidové hudby, ale také ve sféře jazzu a klasické hudby. S houslistou Georgim Janevem, s nímž přijíždí do Prahy, založil soubor Orfeus. Oba mají unikátní, hluboké a přitom geniálně jednoduché hudební myšlení a k tomu přesvědčivě improvizují. Nepravidelný rytmus, jímž ožívají koncertní sály a jenž dobře charakterizuje bohatství bulharské hudby, má v jejich podání v sobě i něco z nekonečnosti Východu a jeho hudební tradice. Duo Ralčev – Janev přemisťuje tradiční folklor do nových dimenzí: z dramatických scenerií Balkánu až k uchu posluchače třetího tisíciletí. 23. 11., 19.00, klub Roxy, Praha.
–mk–
výtvarné umění
Jan Šerých – Abbey Road 2:45
Nový projekt Jana Šerých je audiovizuální instalací, založenou na práci s populární zvukovou nahrávkou. Šerých pokračuje v prozkoumávání principu vrstvení a překrývání informací tak jako v pracích, které vystavuje mezi letošními finalisty Chalupeckého ceny. Série skladeb se v superpozici mění do nečitelné podoby, ztrácí se v novém časovém aranžmá. Křížovka, která odhaluje informačně nesourodý shluk slov na ploše, má tentokrát zvukovou tajenku… Vernisáž výstavy 23. 11. od 17.00, Atrium Pražákova paláce, Moravská galerie, Brno. Výstava trvá od 24. 11. do 29. 1. 2006.
Atelier 69
Výstava mapuje vývoj uměleckého názoru předního českého architektonického studia, které založili v roce 1994 architekti Boris Redčenkov, Prokop Tomášek a Jaroslav Wertig. Mezi jejich realizace patří např. Villa Park na Strahově, rekonstrukce obchodního domu Elektra v Chebu a další úpravy veřejného prostoru v tomto městě a ve Františkových Lázních. K výstavě vychází barevný katalog, kurátory výstavy jsou Renata Vrabelová a Dan Merta. Více informací na www.atelier69.cz. Galerie J. Fragnera, 22. 11. až 15. 1. 2006.
Krzysztof Wodiczko – Monumentální terapie
Monumentální terapie je monografická výstava jednoho z nejznámějších polských umělců, který žije ve Spojených státech. Představuje Wodiczkovy objekty a nástroje v konfrontaci s filmovými dokumentacemi jeho monumentálních projekcí na fasády budov. Název výstavy odkazuje k umělcovým velkým realizacím a k jeho sociální angažovanosti a zájmu o proces léčení a účasti. Svůj první „instrument“ vytvořil Wodiczko ve Varšavě v roce 1969. Do svých pojízdných či obyvatelných objektů zasazuje konkrétní osoby, bezdomovce, imigranty. Veřejný prostor aktivuje i monumentálními projekcemi rozhovorů s lidmi, kteří popisují traumatické zážitky a události daného místa. Galeria Zachęta, Varšava, 19. 11. až 22. 1. 2006.
Jindřich Štreit
Beseda s protagonistou české dokumentární fotografie posledních desítiletí se koná u příležitosti jeho aktuální výstavy v Moravské galerii. Výstava s názvem Vesnice mapuje autorovy cesty s fotoaparátem moravskou krajinou a návštěvy obcí zejména na Bruntálsku a Olomoucku. Moravská galerie – Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno, pondělí 21. 11. od 11.00.
–dk–
Pohádky Petra Nikla
Malíř, sochař, režisér, herec, hudebník, básník, textař, scénograf a performer Petr Nikl, člen bývalé skupiny Tvrdohlaví a autor interaktivního projektu Hnízda her, uvedeného v Galerii Rudolfinum v roce 2000, je rovněž tvůrcem bilderbuchů neboli autorských obrazových knih (Prasklá pohádka, Pohádka o Rybitince, O Rybabě a Mořské duši). Galerie výtvarného umění v Chebu zvolila pro svou letošní vánočně-novoroční prezentaci právě tuto oblast jeho díla a Niklovy ilustrace k pohádkám vystavuje od 19. 11. do 22. 1. 2006.
Dvakrát Jitka a Květa Válovy
Sestry Jitka (1922) a Květa (1922–1998) Válovy byly členkami skupiny Trasa, spolu žily a tvořily v kladenském domku a společně obdržely v roce 1994 Herderovu cenu. Jitka Válová se řadila do proudu nové figurace, zabývala se náměty lidských vztahů, doteků, výskoků a pádů, v pozdějších letech pak smířlivými motivy podpírání; Květa Válová svá gigantická plátna zaplňovala fragmenty rukou, tváří, očí, úst a v posledku její tvorbou prolíná téma milosrdenství. Pro totalitní režim byly nežádoucí, a tak se jejich retrospektiva, doprovázená monografií, uskutečnila až v roce 2000 ve Veletržním paláci NG. Po pěti letech se „Válovky“ představují znovu, a to souběžně na dvou místech: komornější expozicí v Galerii Montanelli (Praha 1, Nerudova 13) od 18. 11. do 20. 1. 2006, větším výběrem v Památníku v Lidicích od 10. 11.
do 5. 2. 2006.
–vb–
Otto Dix v Řeznu
Kunstforum Východoněmecké galerie v Řeznu (www.kog-regensburg.de) zve do 29. 1. 2006 na výstavu expresionisty a dadaisty Otto Dixe (1891–1969), jehož provokativně nelíbivé obrazy zařadili nacionální socialisté pod pojem „entartete Kunst“. Otevřeno denně kromě pondělků od 10 do 17 hodin, ve čtvrtek do 20 hod., vstupné 6 eur (zlevněné 4 eura). K výstavě s názvem Otto Dix – Welt & Sinnlichkeit je k dispozici stejnojmenná monografie (29 eur).
–fk–
konference
Evropské softwarové patenty
Polský institut v Praze pořádá 21. 11. celodenní (10–17 h.) diskusi. Evropské softwarové patenty – vede patentování počítačových programů k atentátu na naši svobodu a občanská práva?. Diskuse se zúčastní osobnosti, které se aktivně angažovaly v kampani proti evropské patentové směrnici, mj. Hartmut Pilch, předseda FFII, hlavní bašty odporu proti softwarovým patentům, Florian Mueller, veterán softwarového průmyslu, tvůrce a organizátor protipatentové kampaně www.nosoftwarepatents.com, Józef Halbersztadt, specialista z polského Patentového úřadu, člen FFII a ISOC, spolupracovník bývalého polského premiéra, nyní europoslance Jerzyho Buzka, klíčové postavy protipatentové kampaně v Evropském parlamentu. Témata panelů: I. Patent na program neboli monopol na ideje. Co nám hrozilo? II. Zavedení patentů a mechanismy Evropské unie. Historie jisté směrnice evropské komise. III. Solidarita proti patentům neboli globální mobilizace uživatelů internetu. VI. Důsledky zamítnutí směrnice. Perspektivy do budoucnosti. Diskuse se koná v Polském institutu v Praze, Malé náměstí 1 (vchod Karlova 27). Účast je bezplatná. Konference je tlumočena do češtiny, angličtiny a polštiny. O podrobný program nebo přihlášky lze požádat na adrese [email protected].
televize
17. 11. V den oslav výročí 17. listopadu uvede Česká televize hned několik zajímavých pořadů. Ve střihovém dokumentu uvidíte, Jak nás viděl svět (10.35, ČT 2) ve zpravodajství stanic jako BBC, SKY nebo CNN. Trezorový snímek oscarové režisérské dvojice Kadár a Klos Obžalovaný (16.25, ČT 1) poukazuje na provázanost strany a justice. Profil čerstvého nositele Nobelovy ceny za literaturu Harolda Pintera začíná v 16.30 na ČT 2. Režisérka Andrea Prenghyová ve snímku 11 pater ideálu (20.00, ČT 2) ukazuje na takzvaném kolektivním domě v Litvínově snahu o naplnění novodobé lidské touhy po ideálním soužití sobě rovných občanů, osvobozených od společenské hierarchie. Ve 21.45 představí Jaroslav Brabec Stanislava Milotu a Vlastu Chramostovou v Paralelním portrétu (ČT 1). Spletité mezilidské vztahy se snaží v australském filmu Lantana ještě víc zamotat režisér Ray Lawrence (22.15, ČT 2).
18. 11. V pátek bude nutné si přivstat na dokument Bulat Okudžava – Věčná píseň (5.00, ČT 1), odpoledne pak pokračuje literární show Třistatřicettři (18.00, ČT 2), která se tentokrát zaměřila
na severní Čechy.
19. 11. V sobotu n abízí program ČT 1 spíše zábavu. Ve 21.25 začíná duchařský horor Alejandra Amenábara Ti druzí a po něm parafráze Shakespearova Othella, snímek O, natočený Timem Blakem Nelsonem (23.55). Druhý program nabízí náročnějším divákům záznam Moravského podzimu 2005 (20.00) a dokument o letní výstavě Františka Kupky v Číně (21.25).
20. 11. Nedělní večer připomíná 40. výročí večerníčků (20.50, ČT 2) výběrem několika z nich. Režijní debut herce Jona Favreaua Ranaři v Nočním filmovém klubu prý přináší „nebývalé množství vulgárních nadávek“, takže ve 23.10 vezměte do ruky papír a tužku a za každou si udělejte čárku, pak si můžete svůj výsledek srovnat s ostatními.
21. 11. V pondělí připomene program ČT 2 bitvu o francouzskou pevnost v severním Vietnamu Dien Bien Phu (20.00) a v Allenovském filmovém klubu uvidíte snímek Hana a její sestry, oceněný třemi Oscary.
HBO Na placeném filmovém kanálu má ve čtvrtek 17. 11. premiéru politické drama Silver City režiséra Johna Saylese (20.00), které bylo v roce 2004 jedním z účastníků soutěže ve španělském San Sebastiánu. V nedělní premiéře 20. 11. uvidíte romantické drama Anthonyho Minghelly podle románu Charlese Fraziera Návrat do Cold Mountain (20.00), v pondělí 21. 11. se ve filmu režiséra Normana Jewisona Promlčení (20.00) stanete svědky lovu na muže, který se dopustil za 2. světové války zločinu, jehož oběťmi se stalo sedm Židů.
Cinemax Z programu vybíráme jen nepříliš povedenou adaptaci komiksu Punisher, kterou uvidíte pod názvem Kat 19. 11. od 20.00.
CS Film Uvede 17. 11. od 14.00 jediný film, který režírovala výtvarnice Ester Krumbachová – Vražda ing. Čerta,
a od 20.00 první celovečerní film Tomáše Vorla Kouř. V neděli 20. 11. se můžete opět ponořit do 60. let snímkem Zbyňka Brynycha …a pátý jezdec je Strach (20.00).
Film+ Z jeho premiér stojí za pozornost Smaragdový les režiséra Johna Boormana (19. 11., 20.35), natočený podle skutečné události, při níž se americký inženýr vydává do brazilského pralesa hledat svého ztraceného syna. Film by měl současně vyjít na DVD. Zároveň upozorňujeme na netradiční francouzský horor Smrt přichází v bílém (22. 11., 23.40).
Filmbox Z jeho nabídky vybíráme film Františka Vláčila Mág (17. 11., 21.00), Tarantinův v Cannes oceněný snímek Pulp Fiction (19. 11., 21.00) a vynikající dánskou komedii Anderse Thomase Jensena Blikající světla (22. 11., 21.00) o gangsterech, kteří si otevřou restauraci na opuštěném místě v lese.
Spektrum Dokumentární kanál přináší v pátek 18. 11. nový seriál Broadwayský muzikál (22.40 a 23. 11., 20.50). V sobotu 19. 11. pak dokument Chlapci z Buchenwaldu – přátelství vzniklé v hloubi pekla (13.55).
Viasat History Na placeném kanálu pokračuje 17. 11. od 23.00 čtvrtým dílem seriál Uvnitř Saddámova Iráku. V pátek 18. 11. od 19.00 uvidíte dokument Palestina je stále problém, v sobotu 19. 11. od 18.00 Kdo zabil Ivana Hrozného? a od 20.30 Ztracený irácký poklad. Nedělní podvečer (20. 11.) je věnován norimberským procesům. Od 20.00 to bude dokument Norimberk a od 21.00 první část stejnojmenného hraného filmu, pokračování následuje 21. 11. v témže čase. Ještě předtím, od 20.00, začíná snímek Albert Speer – nacista, který se omluvil. Úterní večer (22. 11.) bude pestřejší. V 19.00 uvidíte dokument Prezident Kennedy byl zastřelen, od 20.00 Saddám Husajn – nejlepší přítel Ameriky a ve 22.00 Stalin a zrada Leningradu o jednom z politických procesů 50. let.
rozhlas
17. 11. Rozhlasová stanice Vltava uvítá výročí 17. listopadu povídkou Bohumila Hrabala Kouzelná flétna (16.26), večerní program vyplní hra Pavla Landovského Objížďka (20.00).
18. 11. Páteční večer je věnován kytarovému mágovi Jimi Hendrixovi (20.00).
19. 11. V sobotu uslyšíte veršovanou poetickou komedii Christophera Frye Velice hojný Fénix (14.00) a večer přímý přenos koncertů vítězů soutěže Concerto Bohemia (19.00).
20. 11. V nedělní klasické povídce uvádí Vltava Marcela Aymého a jeho Muže, který procházel zdí (11.30), od 19.00 vás čeká další klasická hudba v přímém přenosu, koncert komorních souborů Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity (19.00) a v pořadu Schůzky s literaturou literárně-dramatická kompozice z díla firmy Böhler Klíma – Postmortalia (20.20).
19. 11. Stanice Praha uvede v sobotu hru pro mládež podle povídky Isaaka Asimova, nazvanou Věčný člověk (13.00), od 22.05 pak začíná jako četba na pokračování Lord Jim Josepha Conrada.
20. 11. V neděli od 20.30 uslyšíte Molièrovu hru Lékařem prosti své vůli.
–jgr–
na poslední chvíli
Krakonoš v literatuře
Krkonošské muzeum Jilemnice spolu s partnerskou institucí z polské Jelení Hory a s podporou Evropské unie pořádá výstavu Krakonoš v literatuře/Duch gór w literaturze. Prezentovány jsou české, německé i polské tisky, které o této nejznámější postavě našich hor vznikly v průběhu staletí. Patří k nim například mapa Slezska z roku 1561 s nejstarší dochovanou podobou Krakonoše, kniha O zlých anjelích neb ďáblích od kněze H. Žalanského z roku 1618, v níž se v české literatuře objevila první zmínka o Krakonošovi, třísvazková Daemonologia Rubenzalii Silezii od německého autora P. J. Praetoria z let 1662–65, staročeská smyšlenka Rybrcol na Krkonoských horách, vydaná V. M. Krameriem v roce 1794, či populární dětské knížky o dobrém duchu hor od L. Grossmannové-Brodské z roku 1905. Z literatury 20. století mj. M. Kubátová, A. Kutinová, J. Jech, J. Š. Kubín, z odborných tisků např. Čtení o Krakonošovi – sborník studií (převážně) o literárních podobách vládce hor, vydaný v roce 2002. Zámek v Jilemnici, do 20. 11.
Plavky dolů
Z tematických výstav, podchycujících historii určitého fenoménu, patří k těm dráždivějším expozice Plavky dolů – Dějiny koupání a nudismus, přístupná v Muzeu města Ústí nad Labem do 26. 11. Připomíná všechna období a mezníky: starověk (nejstarší „bikiny“ na mozaice ze 4. století), středověk (očistné lázeňství, spojené s nevázanou zábavou), renesanci (Komenský upozorňuje na význam plavání), 18. století (přímořské lázně na Baltu, proužkovaný úbor sahající od zápěstí po kotníky), osvícenství (první společné koupání mužů a žen), rok 1911 (Anette Kellerová a její neslýchané plavky s ramínky). Klikatou cestou prochází nudismus: od antické nahoty přes středověké zahalování k renesančnímu znovuodhalování; ojedinělá naturistická osvěta (Thoreau), Neinrich Pudor s knihou Kult nahoty a v roce 1903 první natur-klub v Hamburku. Koncem 20. let přeskočí jiskra nudismu za oceán, zatímco v hitlerovské Evropě je hnutí naopak vytlačeno do ilegality. Od 60. let velké uvolnění: „christian naturism“, hledající pro sebe oporu v Bibli, vznik a rozmach nuda pláží (v Čechách první oficiální v roce 1985), atd. A že se výstava koná v listopadu? Seveřané říkají, že přichází-li zima, nemůže být daleko jaro.
–vb–
dk – David Kulhánek / fk – František Knopp / jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jiřík / kk – Karel Katarovic / lh – Linda Hartmannová / mk – Matěj Kratochvíl / pčl – převzato z Portálu české literatury, www.czlit.cz / rg – Roman Gazdík / vb – Věra Becková