literatura
Dětská kniha v Liberci
Ve dnech 16. až 18. 3. se v Liberci uskuteční 4. ročník Veletrhu dětské knihy. Zúčastní se ho na třicet nakladatelství, mezi nimiž nechybí jak mainstreamový Albatros či Egmont, tak ani menší nakladatelství, jako Baobab, Brio či Meander, která se snaží pohnout domácí tradicí dětské literatury novým směrem a představit kvalitní zahraniční produkci. Zdůrazňují přitom důležitost grafické stránky vydávaných knih i úroveň původních textů. Pro děti jsou v Liberci jako každoročně připraveny literární dílny, besedy s autory či divadelní představení na motivy vystavovaných knih. Nejlépe ilustrované, napsané, přeložené a vydané knihy budou již po jedenácté nominovány do soutěže o Zlatou stuhu. V Liberci se však uskuteční pouze nominace, ceny budou předány až v Praze na veletrhu Svět knihy. Novinkou letošního libereckého ročníku je anketa návštěvníků, kteří budou mít možnost sami vybrat Nejúspěšnější knihu veletrhu. Více informací na veletrhdetskeknihy.cz.
–jm–
divadlo
Miroslav Bambušek: Uražení a ponížení (pocta Dostojevskému)
Tento pátek se v ústeckém Činoherním studiu koná premiéra dramatizace méně známého románu ruského klasika F. M. Dostojevského, kterou přímo pro soubor ústeckého divadla připravil dramatik, producent, režisér a dramaturg Miroslav Bambušek. Tragický příběh o lásce a vášni, odehrávající se v petrohradských palácích předminulého století, má být koncipována klipově a využívat filmové střihy. Na choreografii se podílela Irina Andreeva, známá z mezinárodního souboru Teatr Novogo Fronta. Hru režíruje Filip Nuckolls, jenž se do Činoherního studia vrátil po třech letech. Hrají Matúš Bukovčan, Kryštof Rímský, Tereza Hofová, Nataša Gáčová, Marek Němec, Michal Kern, Zuzana Onufráková a Jiří Černý. Činoherní studio, Ústí nad Labem, 17. 3. od 19.00. Repríza 20. 3. v 19.00.
–kk–, –ir–
Vaření polívky – Miroslav Bambušek: Porta Apostolorum
Tentýž den na druhém konci republiky se v rámci společného projektu Divadla Husa na provázku a nakladatelství Větrné mlýny uskuteční scénické čtení Bambuškovy hry Porta Apostolorum. Hra byla loni oceněna druhým místem v soutěži o nejlepší českou nebo slovenskou hru Nadací Alfréda Radoka a od loňského podzimu je uváděna v bývalé slévárně hliníku v pražských Holešovicích. Porta Apostolorum se zabývá jedním z největších poválečných masakrů na našich německojazyčných spoluobčanech v Postoloprtech. Divadlo Husa na provázku, Brno, 17. 3. od 17.30.
Karel Steigerwald: Horáková x Gottwald
Následující den pokračuje další pražský divadelní projekt dotýkající se aktuálních problémů české společnosti. V La Fabrice se tuto neděli premiéruje třetí část volného cyklu, který se zabývá citlivými momenty našich soudobých dějin a jenž se tentokrát věnuje Miladě Horákové. Inscenaci podle textu Karla Steigerwalda připravila režisérka Viktorie Čermáková. Ve čtyřech obrazech (Zatčení, Výslech, Proces, Poprava) autoři inscenace sledují nejen osudy Milady Horákové a průběh jednoho z prvních a zároveň i nejkrutějších komunistických monstrprocesů, ale také atmosféru doby či mechanismus tehdejší justiční zvůle. Hrají Rudolf Stärz, Marie Spurná, Luboš Veselý, Jiří Štrébl, Eva Salzmanová, Anna Hrnečková, Filip Rajmont, Stanislav Majer, Jindřiška Křivánková, Jan Lepšík a studenti prvního ročníku KALD DAMU. La Fabrika, Komunardů 30, Praha 7, 19. 3. od 20.00.
–ir–
Aischylos: Oresteia II. – Úlitba mrtvému
Soubor Divadla Rokoko postupně naplňuje svůj dramaturgický slib a pokračuje v trilogii antického dramatu Oresteia premiérou druhé části. První díl Aischylos zaujal kontroverzním, aktuálně politickým výkladem a z uváděných podtitulů k Úlitbě mrtvému je patrné, že Rokoko bude v této linii pokračovat: „Diktatura, pomsta, sourozenecká láska. Co je lepším nástrojem na potlačení odporu občanů vůči mocným tohoto světa a jejich neospravedlnitelným skutkům? Vláda tvrdé ruky, cenzura a útlak, nebo uspokojení všech potřeb obyvatelstva? Konzum vládne světem a zacpává ústa. Není třeba nic měnit, když se máme vlastně dobře.“ Současné Divadlo Rokoko, které se zdá být likvidováno především politicky, má k tomuto úhlu pohledu určitě blízko. Hrají Hana Vagnerová, Jan Bidlas, Kryštof Hádek, Alena Štréblová, Hynek Chmelař, Dana Batelková, Jan Plouhar, Jiří Hána a další. Premiéra 18. 3. v 19.00. Repríza 22. 3. v 19.00.
–kk–
Zlatá maska
Ve dnech od 29. 3. do 17. 4. se na jevištích moskevských divadel v rámci festivalu Zlatá maska uvedou nejlepší ruská představení současnosti. Z předem vybraného úzkého okruhu dramatických i loutkových her, baletu, současného tance, oper, operet a muzikálů budou na závěr vyhlášeny nejlepší kusy a rovněž budou uděleny ceny hercům, herečkám, režisérům, choreografům a dirigentům. Po dlouhé době bude například uvedena „postmoderní opera“ Rosenthalovy děti v režii E. Nyakrushuse s hudbou L. Děsjatnikova a libretem V. Sorokina, kterou se před rokem poslanci Dumy, již uvědoměle hájí opravdové umění, pokoušeli zakázat. Více na goldenmask.ru.
–lh–
Čeští loutkáři v Madridu
Prakticky po celý březen budou v Madridu a celé madridské autonomní oblasti vystupovat dva české loutkové soubory – Divadlo Líšeň a Divadlo Karromato. Jejich vystoupení zařadil na program tradiční festival divadla pro děti a mládež Teatralia, pořádaný místní autonomní vládou. Divadlo Líšeň představí příběh na motivy staroindické báje o princezně Savítrí ve stylu „loutkové stínohry“ a Karromato vystoupí s barokní veselohrou pro marionety s titulem Císařská slavnost. Obě turné se uskuteční v rámci celoroční přehlídky Sezona české scény v Madridu, kterou připravilo České centrum Madrid a jež je součástí projektu Divadelního ústavu Invaze do Evropy 2006.
film
Seminář 750mm filmu v Krnově
Ve studijním duchu se bude odehrávat seminář věnovaný velkému filmovému formátu. Přednáška o 70mm filmu, lektorské úvody, možnost návštěvy promítací kabiny a především sedm celovečerních a dva krátkometrážní filmy. Budou se též promítat snímky žánrů, pro něž je velké plátno doslova nutností: americké sci-fi Zajati vesmírem (1969) od Johna Sturgesse, válečná epopej Jurije Ozrova Vojáci Svobody (1977), životopis ruského otce kosmonautiky K. E. Ciolkovského Vzlet (1979), východoněmecké sci-fi Ikaros (1970), Scottův Vetřelec (1979), sovětský western Ozbrojen a velmi nebezpečný (1977) a slavný cikánský muzikál Cikáni jdou do nebe (1976). Účastnický poplatek činí 250 korun na tři dny, ubytování je k dispozici za baťůžkářské i tradiční ceny. Kino Mír v Krnově 17. až 19. 3. První den probíhá od 17.30 akreditace, promítat se začne ve 20.00.
Strings
Nápad na celovečerní loutkový film Strings (koprodukce Dánska, Norska, Švédska a VB) se údajně zrodil v letadle poté, co režisér Anders Ronnow-Klarlund zhlédl reklamu s loutkami, jež se odehrává v Praze. Držitel mnoha cen za krátké fantasy snímky se obklopil dvěma sty spolupracovníky, sto patnácti loutkami a po čtyřech letech práce je na světě variace na Shakespeara a Pána prstenů. Fantasy příběh vypráví o princi Hal Tarovi, který se vydává na cestu, aby pomstil otcovu smrt. Místo toho ale objevuje pravdu o svém lidu a osudovou lásku. Z provázků, na kterých jsou loutky vedeny a jež je animačně „handicapují“, učinil režisér – jak dokazuje i název snímku – přednost. Loutky jsou tak symbolicky spojeny s nebem, král páchá sebevraždu přestřihnutím „strun života“ a dřevěný pták se v závěru zbavuje pout a odlétá pryč. Premiéra 16. 3.
Factotum
Režisérem dalšího snímku je rovněž Skandinávec, Bent Hamer (Povídky z kuchyně), který převedl na plátno jeden ze slavných (pseudo)autobiografických románů Charlese Bukowského (inspiroval se však i v jiných mistrových knížkách). Jak je u Bukowského obvyklé, sledujeme jeho alter ego Hanka Chinaskiho, který se potlouká po barech a shání práci a milostná dobrodružství. Podle tohoto spisovatele-opilce se o společnosti něco dozvíte, jen když jste na dně. A Chinaski se do stoky noří s optimismem a sarkastickým šklebem na rtech. V hlavní roli uvidíme Matta Dillona (Něco na té Mary je, nominace na Oscara za Crash), Lili Taylor (Prostřihy, Výkupné) a Marisu Tomeiovou (Oscar za Mého bratrance Vinnyho, nominace za snímek V ložnici). Premiéra 16. 3.
–rg–
hudba
Roxy Ensemble: Mluvící dobytek
Roxy Ensemble je nové komorní těleso složené z mladých hudebníků, kteří chtějí představovat současnou vážnou hudbu v nových kontextech a přibližovat ji tak širšímu okruhu posluchačů. První položkou jejich programu je hororová miniopera autorů O. Kyase a P. Drábka Mluvící dobytek. 17. 3., 19.00, NoD, Roxy, Praha.
La Varda
Skupina La Varda vznikla v roce 1999. Tvoří ji šestice hudebníků s bohatými zkušenostmi s různými hudebními styly (francouzský chanson, cikánská hudba, punk, klasická hudba, hudba pouličních muzikantů, irská lidová hudba, ale i rock, jazz a alternativa). Zvuk skupiny tvoří převážně akustické nástroje s dominujícími houslemi, akordeonem a kytarou, které doplňují i středověká niněra, buzuki, irské flétny nebo dudy. Po svém velmi zdařilém druhém albu Folk You z roku 2002, které skupině otevřelo dveře mimo domovskou Francii, vydala La Varda desku Les Chemins de l‘errance, na níž dokazuje, že neztrácí nic ze svých kvalit. Kromě již tak dosti bohatých etnických inspirací přibývá vliv maďarské a severské lidové hudby nebo židovského klezmeru. To vše je ovšem přetaveno a přearanžováno do kompaktního a přesvědčivého hudebního tvaru, prezentovaného s živelnou a téměř až punkovou energií. 18. 3., Divadlo 29, Pardubice.
Pražské premiéry
Česká filharmonie pořádá další ročník rozsáhlé přehlídky soudobé vážné hudby. Letos poprvé bude na Pražských premiérách konfrontována hudba českých autorů s aktuální tvorbou zahraniční, konkrétně německou, rakouskou, nizozemskou, belgickou a lucemburskou. Zazní skladby, které vznikly v letech 2001–2005, a prostor dostanou jak skladatelé již zavedení, tak představitelé mladších generací. Z domácích se představí Tomáš Pálka, Ondřej Kukal, Arnošt Parsch, Jindřich Feld, Otomar Kvěch. Mezi „západoevropskými“ jmény najdeme významné osobnosti formátu Heinera Goebbelse či Louise Andriessena, dále Manfreda Trojahna, Michela van der Aa, Boudewijna Coxe a další. Hrát budou orchestry: Státní filharmonie Brno, dirigent Jakub Hrůša, Český filharmonický sbor, Pražská komorní filharmonie, dirigent Michel Swierczewski, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Ronald Zollman, Plzeňská filharmonie, dirigent Jiří Malát a Komorní filharmonie Pardubice, dirigent Leoš Svárovský. Sólových partů se ujmou: Arno Bornkamp – saxofon, Roman Janál – baryton, Michiyo Keiko – soprán, Carlo Jans – flétna, Zdeněk a Jiří Šedivých – trubky, Bohuslav Matoušek – viola, Emil Drápela – klarinet, Edita Adlerová – mezzosoprán, Gabriela Plachá – anglický roh. Vedle večerních představení proběhne cyklus pěti koncertů Hudba na výstavě, vždy od 17.30 v Galerii Rudolfinum. Zde budou na programu skladby Pavla Nováka-Zemka, Haralda Genzmera, Martina Marka, Ondřeje Štochla, Vlastislava Matouška, Isabel Mundry, v podání souborů Moens, Ensemble Martinů, Resonance, České filharmonické kvarteto a Octopus Pragensis. 18.–24. 3., 17.30 a 19.30, Dvořákova síň Rudolfinum, Praha.
Expozice nové hudby
Čtrnáctý ročník brněnského mezinárodního hudebního festivalu si dal do podtitulu heslo „Cestou odebírání“, v jehož duchu se dramaturgie zaměřuje na hudbu, která je v různém smyslu oproštěná. Takové oproštění může mít podobu vybroušených jednohlasů Pavla Zemka či naopak čistých souzvuků Hauke Hardera, může to být miniopera Vlastimila Pešky nebo „elektronický protestsong proti technologizaci hudby – skladba Trzy motywy pastoralne Martina Smolky spojená s přehlídkou „minimální módy“ brněnské návrhářky Hany Kubešové. Prostor dostanou dva klasici hudebního experimentu: John Cage, jehož skladbu Solo for Voice 58 (18 microtonal ragas) provede italská zpěvačka Amelia Cuni, a Alvin Lucier, který zkoumá krásu akustických jevů oproštěných od veškeré psychologie. Zazní jeho skladby Music For Pure Waves, Bass Drums and Acoustic Pendulums, Opera with Objects nebo Still and Moving Lines of Silence in Families of Hyperbolas. Rytmický impuls dodá český soubor Afro Break (Tomáš Ondrůšek, Petr Hladík a Martin Hybner) a švýcarské trio Steamboat Switzerland, jehož hudba bývá označována jako avant-core a spojuje improvizaci, rockovou energii a techniky soudobé kompozice. 19.–23. 3., vždy od 19.30, Loutkové divadlo Radost, Cejl 29, Brno.
Čas – barva – emoce
Pražská komorní filharmonie uvádí další koncert z cyklu Krása dneška. V jeho programu vedle sebe stojí dechový sextet Leoše Janáčka Mládí, Ranní Hajahu pro bicí nástroje, Moldau Remixed a Magnitudo 9.0 Miroslava Srnky a česká premiéra skladby Vortex Temporum Gérarda Griseyho. 20. 3., 19.30, Švandovo divadlo, Praha.
–mk–
výtvarné umění
ANYMADE: Ahoj všem
Kolektiv ANYMADE vznikl na brněnské FaVU VUT. Členy jsou čtyři mladí animátoři: Jan Šrámek, Petr Kocourek, Jan Žalio a Filip Nerad. Protože je jejich spojenectví volné, počítá se s tím, že se ANYMADE bude rozvíjet po čtyřech individuálních liniích. Záběr je široký: vj-ing, flashové skeče, videoklipy, interaktivní animace, abstraktní kompozice obrazu a zvuku i křehké, nedořečené narativní útvary. Nepočítáme-li založení webových stránek anymade.org, je výstava v Galerii Eskort prvním společným podnikem určeným veřejnosti. Galerie Eskort (galerieeskort.net), do 4. 4.
NET OPENMIND GALLERY
Před několika týdny začal na adrese nogallery.info fungovat bulletin o výtvarném umění kombinovaný s net galerií. Článků je zde zatím poskrovnu a na rozpoutání diskuse ještě také nebylo dost času. Pokud někoho ovšem zaujala anoncovaná výstava kolektivu ANYMADE, mohla by ho zajímat i prezentace Play Time na NET OPENMIND GALLERY. Přináší ukázky práce od tuctu umělců z Brna, kteří se věnují uměleckým formám animace.
Gods in Exile
Výstava Bohové ve vyhnanství tematizuje roli umělce jako „mýtu“ a „popstar“. Prostřednictvím mixu z děl Alberta Oehlena, Christiana Ludwiga Attersee, Arnolda Böcklina, Salvadora Dalího, Philippa Halsmana a Karla Teigeho usiluje o virtuální prostředí vztahů, v nichž vznikají a zároveň se i boří různé mýtotvorné koncepce. Nás by mohla výstava přitahovat zejména kvůli účasti českého avantgardního teoretika Teigeho, z jehož díla jsou do Gods in Exile zařazeny koláže. Kunsthaus Graz (kunsthausgraz.at), Graz, Rakousko, do 7. 5.
Stop násilí na ženách
Amnesty International a nová galerie C2C na pražském Strahově přenesly do Prahy akci Stop násilí na ženách. Osvětová kampaň spojená s prezentací současného umění původně vznikla v Británii. Pražská verze se odvíjí od její nedávné bratislavské podoby. Zúčastnění autoři tudíž pocházejí především z Čech a ze Slovenska. Křížení umění a osvěty často dopadá kuriózně. Jde však o důležitou věc, a proto jsou estetické nároky podružné. Kromě C2C probíhá Stop násilí na ženách také na zastávce metra Florenc a ve výloze malé galerie etc. v Nuslích. C2C, etc. a zastávka Florenc, Praha, do 31. 3.
–jpt–
Příští stanice Arkádie
Tak se jmenuje kolektivní malířský projekt zaměřený na současnou krajinomalbu, nebo přesněji na přístup současných umělců ke krajině. Kurátorka Miroslava Hlaváčková tu představuje výběr děl od umělců několika generací a zastoupen je vedle českých autorů také host ze Slovenska. Mezi zúčastněnými výtvarníky jsou např. Veronika Holcová, Milan Kunc, Petr Malina, Filip Černý, Jaroslav Valečka, Michal Nesázal, Bohdan Hostiňák (SR), Jaromír Novotný, Šárka Trčková, Martin Kuriš, Tomáš Císařovský, Dalibor Smutný ad. Výstavu pod názvem Příští stanice Arkádie pořádá roudnická Galerie moderního umění v rámci Festivalu Mitte Europa do 1. 5.
Martin Kippenberger
Všestranný německý umělec Martin Kippenberger (1953–1997) rozvíjel svůj tvůrčí potenciál v kresbě, malbě, sochařství, velkorysé instalaci, ale i v oblasti propagační grafiky a grafického designu. Známé jsou jeho četné performance a kurátorské aktivity. Kippenbergerova umělecká osobnost přerůstá klasický úzus umělce a žádá si pojmenování širší platnosti – umělecký aktivista. Autor svým dílem vědomě provokoval a pracoval s „podivnou estetikou špatného vkusu“. Vedle zažitých konvenčních uměleckých hodnot, jak je přijímají akademické dějiny umění, budoval živý subkulturní svět triviálnosti, banálnosti, pokleslosti a trapnosti. Obsáhlá přehlídka díla předního německého umělce, uváděného ve všech důležitých antologiích vizuální kultury konce tisíciletí, představuje 40 obrazů, 4 velké instalace, 10 soch a množství prací na papíře. Výstavu v londýnské Tate Modern lze zhlédnout do 7. 5.
Iluze a skutečnost: M. C. Escher – Adolf Luther
Kremžská Kunsthalle připomíná a přibližuje vývoj optického umění ve dvacátém století. Po výstavě umělce maďarského původu Victora Vasarelyho, ikony světového op-artu, jehož si Maďaři váží natolik, že mu zřídili samostatné stálé Vasarely Múzeum v Pécsi, které nelze než doporučit, je nyní v Kunsthalle představeno dílo M. C. Eschera a Adolfa Luthera. Zatímco německý autor Adolf Luther (1912–1990), jeden z hlavních představitelů světelného, kinetického a optického umění, ve svém obrazovém úsilí převádí nejisté a nepostižitelné jevy v pravý opak, ve vizuální definici, a to prostřednictvím zrcadel, skel a čoček, vtahuje nizozemský umělec Maurits Cornelis Escher (1898–1971) diváka prostřednictvím svých grafických listů do fantastického světa ireálných architektur a krajin. Výstava trvá do 18. 6. (po–ne 10–17 hod.).
Horst Janssen: Rané lepty 1960–1965
Série L’Heure de Myléne z roku 1962 se řadí k nejvýznamnějším grafickým cyklům Janssenova raného díla. Tematicky a stylizačně se váže k řadě erotických zobrazení z korpusu Nana z roku 1959. Autor představuje jemně a zároveň impulzivně kreslené obrysy lidských těl, v nichž se odehrávají nejrůznější milostné hrátky. Vycházejí ze zkušenosti leptů a rytin Jamese Ensora, jehož uvolněný a přitom jemný styl grafické linie, v níž se lidská figura jeví jako přízrak ztrácející se v ploše, přebírá ve svém díle právě Horst Janssen a prodlužuje tak tuto tradici a její dosah hluboko do 20. století. Výstava v hamburské Kunsthalle trvá do 11. 6.
Martin Kouba: Zmizelé Sudety
Fotograf Martin Kouba, narozený 1966 v Mariánských Lázních, vystudoval obor fotografie na střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a ve vzdělání pokračoval na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, kde se věnoval teoretickému tématu České dokumentární dílny 80. a 90. let pod vedením Vladimíra Birguse. Ve své tvorbě podchycuje především vztah lidského jedince k předmětné skutečnosti a zajímá ho také krajina. Dokument a krajinu spojuje Martin Kouba na výstavě Zmizelé Sudety, v chebské Galerii 4, která trvá do 28. 3.
–pev–
Paměť
Pod souhrnným tematickým názvem Paměť představuje pražská Galerie Langhans čtyři projekty, jež vznikaly v širokém dobovém rozpětí. Tradici domu zastupují portréty herců z Langhansova archivu z let 1890–1943. Vedle nich lze vidět netradiční rodinný archiv holandského inženýra a fotografa amatéra Leo Polhuise (1928–1991). Zatímco Srb Mihael Milunović (1967) pracuje se znovunalezenými fotografickými obrazy, které svádějí k různým interpretacím minulosti, Dušan Skala (1979) ve svém videoprojektu tyto běžně bizarní obrazy rovnou vytváří. Do 7. 5., Langhans Galerie Praha, Vodičkova 37, Praha 1 (langhansgalerie.cz).
–pv–
televize
16. 3. Otto Wichterle – portrét významného českého vědce (20.00, ČT 2); Mladí návštěvníci – snímek režiséra Davida Yatese mapuje vznik stejnojmenného románu, který Daisy Ashfordová napsala ve svých devíti letech (22.45, ČT 2)
17. 3. Krásný ztráty – v tomto díle se setká přírodovědec a filosof Martin Palouš s historikem Dušanem Třeštíkem (20.55, ČT 2); Únosce – drama Jacoba Bergera o spisovateli, který si jede do Švédska pro Nobelovu cenu a cestou ho unese tajemný motocyklista (23.25, Filmbox)
18. 3. Ceny Alréda Radoka 2005 – předávání divadelních cen (20.00, ČT 2); Před soumrakem – v pokračování snímku Před úsvitem se opět setkají jeho hlavní hrdinové, aby spolu mluvili o lásce a vzájemných citech (20.00, Cinemax); Krásný nadhasič – divadelní hra Ivy Peřinové o muži, na jehož pohřbu bylo pražské hasičstvo v den, kdy hořelo Národní divadlo (21.30, ČT 2)
19. 3. Mistři českého animovaného filmu – tento díl je věnovaný tvorbě spolupracovníků Hermíny Týrlové (10.25, ČT 2); Provaz o jednom konci – záznam divadelního představení hudební frašky režiséra Otomara Krejči, dramaturga Karla Krause a spisovatele Zdeňka Mahlera (11.20, ČT 2); Zdivočelá země – první díl dvacetidílného seriálu, který vznikl na podkladě románů spisovatele Jiřího Stránského (20.00, ČT 1); Večer na téma... Leonardo da Vinci – dokument o renesančním všeumělovi (20.00, ČT 2); Lansky – kriminální drama Johna McNaughtona o potomkovi židovských emigrantů z Ruska, který už jako kluk pochopil, že musí vydělávat velké peníze, a tak se stává členem mafie (20.00, Cinemax); Kouř – muzikálová parodie Tomáše Vorla (21.00, Filmbox); Kdo to štěká? – režijní debut Polky Kasie Adamikové o ženě, která trpí představou, že je pes (23.15, ČT 2)
20. 3. Souboj vojevůdců: Vandegrift proti Hyakutakeovi – dokumentární cyklus o vojevůdcích 20. století (20.00, ČT 2); Správný ženský jsou do kulata – kolumbijská režisérka Patricia Cardosová proniká do komunity Latinoameričanů, žijících v Los Angeles. Snímek získal cenu diváků na festivalu v Sundance 2002 (20.00, Cinemax); 24 hodin ze života jedné ženy – filmová adaptace románu Stefana Zweiga (21.20, ČT 2)
21. 3. Jan Pavel II. – dokument (20.30, ČT 2);
22. 3. Mocnější síla – dokument o nenásilných hnutích odporu ve 20. století, první část se věnuje Mahátmovi Gándhímu (19.00, Viasat History); Jean Moulin – závěr francouzského biografického filmu (20.00, ČT 2); Prohřešky proti desateru – dokument o novodobém tažení za lepší, mravnější křesťanskou společnost v USA (22.00, ČT 2)
rozhlas
16. 3. Monika Kompaníková: Místo pro samotu – povídka (16.00, Vltava); Ingmar Bergman: Sarabanda – první ze čtyř částí rozhlasové četby na pokračování posledního televizního scénáře švédského filmového režiséra (18.30, Vltava); Daniela Fischerová: Tři rozhlasová minidramata – rozhlasové jednoaktovky (20.00, Vltava)
17. 3. S trpělivostí Japonce čekal na slunce a stíny – dokument o životě a tvorbě fotografa Josefa Sudka (20.00, Vltava)
18. 3. Dějiny sebevědomí aneb Neznámí diplomaté bez pasu – dokumentární cyklus portrétů Čechů a Slováků, kteří byli nuceni odejít z vlasti a již se ve světě prosadili svými schopnostmi (12.00, Praha); Jiří Hubička: Bety, Bajt a Golem – původní rozhlasová hra pro děti (13.00, Praha); Jan Nepomuk Štěpánek: Čech a Němec – lidová veselohra z doby českého národního obrození (14.00, Vltava); Hector Hugh Munro-Saki: Sredni Vaštar – povídka (17.30, Praha); Petr Iljič Čajkovskij: Mazepa – přímý přenos z Metropolitní opery v New Yorku (19.30, Vltava); G. K. Chesterton: Vína lok! – verše velkého anglického romanopisce komentáři doprovodil Mojmír Trávníček (23.00, Vltava)
19. 3. Valerij Brjusov: Teď, když jsem se probudil – povídka (11.30, Vltava); Karel Šiktanc: Tři spravedliví – původní rozhlasová pohádka (13.00, Praha); Hlava k listování – z cestovních deníků a poznámek malířky Adrieny Šimotové (20.20, Vltava); Vladislav Vančura: Josefina – rozhlasová veselohra (20.30, Praha)
20. 3. Dagmar Hochová – první část pětidílné četby ze vzpomínek významné české fotografky (11.30, Vltava); Kritický klub – debata o románu Jáchyma Topola Kloktat dehet (16.00, Vltava); Bedřich Golombek – Edvard Valenta: Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě aneb Nejtěžší léta Jana Welzla – první část pětidílné četby na pokračování (18.30, Vltava); Antonio Casimir Cartellieri: Jóaš, král judský – oratorium (20.00, Vltava); Tomáš Paul: Erotikon – první část desetidílné četby na pokračování (22.05, Praha); Zdeněk Pokorný: Sny – první část pětidílné četby na pokračování (23.00, Vltava)
21. 3. Jan Skácel – dokument (17.30, Praha); Ladislav Klíma: Edgar – groteskní horor (21.30, Vltava)
22. 3. Historický klub – dokumentární pásmo Vladimíra Zajíce inspirované osobností a životem českého krále Jiřího z Poděbrad (16.00, Vltava); Saul Bellow: Něco jako piha – rozhlasová hra (21.05, Praha)
–jgr–
kk – Karel Katarovic / ir – Ivan Rolník / jgr – Jiří G. Růžička / jm – Jan Machonin / jpt – Jiří Ptáček / lh – Linda Hartmannová / mk – Matěj Kratochvíl / pev – Petr Vaňous / pv – Pavel Vančát / rg – Roman Gazdík