literatura
Ve dnech 29. 9. – 1. 10. můžete navštívit festival Dny poezie v Broumově, který se koná jako součást Polsko-českých dnů křesťanské kultury. Organizátorem neformálního setkání polských a českých básníků je Sdružení broumovských autorů a básnická skupina Básníci 97. 29. 9. v 17.30 zazní ve výstavní síni Staré radnice v Broumově (Mírové náměstí) pořad sestavený z veršů zúčastněných autorů.
V rámci Týdne knihoven se uskuteční 2. 10. v Arnoldinovském domě Oblastního muzea Praha-východ (Masarykovo náměstí 97, Brandýs nad Labem, 19.00) setkání a beseda na téma Lidový rok aneb zábava ve středověku s historikem a spisovatelem Vlastimilem Vondruškou a skladatelem a zpěvákem Jiřím Traxlerem; rovněž 2. 10. se se koná veřejné autorské čtení v Městské knihovně Jablonec nad Nisou (Dolní náměstí 1, 9.00); 4. 10. proběhne ve studovně Knihovny Eduarda Petišky v Brandýse nad Labem setkání s Evou Štolbovou, která zahájí cyklus přednášek Pocta a vyznání vynikajícím osobnostem literatury. (18.30). Více informací k mnoha dalším akcím najdete na skip.nkp.cz/akcTyden06.htm.
3. 10. bude Petr Kovařík přednášet v malém sále Městské knihovny v Praze (Mariánské nám. 1) o tajemství poslední knihy Karla Čapka, osudu Rudolfa Těsnohlídka poznamenaném manželskou tragédií a Janu Klepetáři – spisovateli obviněném z vraždy. Začátek v 17.00.
Téhož dne se v pražské kavárně Na půl cesty uskuteční autorské čtení básníků a literátů s názvem Slova na půl cesty. (Kavárnu naleznete v Centrálním parku Pankrác v Praze 4 mezi ulicemi Milevská a Pujmanové, posezení začíná ve 20.00.)
Anebo můžete 3. 10. zhlédnout sérii scénických čtení „Držte DesET svými 5i!“ podle návštěvníky narychlo sepsaných scénářů v poetické kavárně Obratník (Jindřicha Plachty 28, Praha 5). Vystoupení herce Matěje Dadáka za doprovodu hudebníka Petra Šamšuka začíná v 19.00.
Literární soutěž
Od 1. 10. je možné zasílat příspěvky do soutěže Literární Vysočina. Texty prozaické i básnické v rozsahu do 5 stran velikostí písma 12 budou porotou vyhodnoceny po 31. 1. 2007. Soutěž není věkově omezena. Práce zasílejte pouze elektronicky na adresu [email protected] s uvedenou poštovní adresou, rokem narození a telefonickým spojením.Bližší informace na www.literarnivysocina.cz.
–pa–
Nový ročník Klubu kultury překladu při Ústavu translatologie FF Univerzity Karlovy pod záštitou Obce překladatelů a Jednoty tlumočníků a překladatelů začíná v úterý 31. 10. v 17.00 na Senovážném náměstí č. 23 (2. patro, dveře 254), přednáškou a besedou na téma O překládání vulgarismů v podání Zbyňka Černíka a Dany Hábové.
divadlo
Maškaráda
Příznivci Terryho Pratchetta se dočkali pokračování veleúspěšné dramatizace fantaskně-pohádkového románu Soudné sestry. Maškaráda čili Fantom opery, kterou uvádí Divadlo v Dlouhé, navazuje na první díl svou výtvarnou poetikou a hravostí. V parodii na patetické operní prostředí přibyla ke dvěma čarodějkám Bábi Zlopočasné (N. Vicenová) a Stařence Oggové (J. Pokorná) mladá a neznámá Anežka Nulíčková (H. Dvořáková). Ta před svým údělem u čarovného kotlíku utíká do světa divadla. Když však z provaziště začnou padat mrtvoly a po opeře začne řádit podivný fantom, do věci se musí vložit s pomocí své magické moci i zapíraných kamarádek. Režisérka Hana Burešová s dramaturgem Štěpánem Otčenáškem opět vytvořili inscenaci plnou humoru, na které se pobaví snad každá generace. Ti nejmladší (mezi nimi i skalní fandové Pratchettovy literatury) se nechají unášet pohádkovou atmosférou a vizuálními vtípky, ti odrostlejší ocení množství parodických odkazů a herecké nadsázky. Představení Maškarády můžete zhlédnout v Divadle v Dlouhé ve čtvrtek 28. 9. od 19.00.
–ms–
film
Volver
Po reinkarnaci svých dětských traumat, zapříčiněných pederastickou klášterní výchovou (Špatná výchova), se Pedro Almodóvar vrací znovu zpět v čase svého života. Jeho nejnovější film Volver se odehrává ve španělské provincii La Mancha, kde Almodóvar strávil velkou část dětství. Suchá krajina jižně od Madridu (centry jsou města Toledo a Albacete), proslavená nesmrtelným bojovníkem s větrnými mlýny, je místem častých požárů. Při jednom z nich zahynou rodiče sester Raimundy (Penélope Cruzová) a Sole (Lola Dueňasová), které tvoří dominantní dvojici v bohaté galerii ženských hrdinek filmu Volver. Cit pro ženskou duši projevil Almodóvar v řadě svých děl (Vše o mé matce, Na dno vášně), Volver rozvíjí ženské téma na pozadí střetu hrdinek tří generací. V almodóvarovsky vizuálně bohatém filmovém časoprostoru se rozvíjí tragický příběh o ženském údělu, strašlivém tajemství a zjevujících se přízracích. Umírněný snímek (žádné detaily homosexuálního koitu, žádní transvestitové na vysokých podpatcích) je postaven především na dialozích a výborných hereckých výkonech. Mediálně přitažlivý je především návrat Penélope Cruzové, která se po paběrkování v Hollywoodu vrací do španělského prostředí, k režisérovi, který ji kdysi dávno objevil.
–jj–
Prachy dělaj člověka
Celovečerní debut Jana Kulhavého slibuje míšení kriminálního žánru s komedií. Tématem se opírá o dvě největší české loupeže uplynulých let, při nichž si neznámí lupiči dohromady přivlastnili 178 milionů korun. Radek John se pokusil o jejich rekonstrukci, avšak nejde mu o „pouhé“ činy přepadení, ale především o to, co následovalo. Tři kamarádi (Tomáš Hanák, Ondřej Vetchý, Miroslav Suchánek) jsou sice najednou bohatí, ale ona hromada peněz je zastíněna otazníkem, jak onu sumu zlegalizovat, jak ji použít tak, aby nevyvolala podezření? John zde začíná fabulaci (nic jiného mu ani nezbývalo, jelikož pachatelé nebyli dodnes odhaleni) a neskrývá své přesvědčení, že s největší pravděpodobností nešlo jen o čin zlatých českých ručiček, ale i silných evropských paží. Filmový projekt se nerodil snadno, nejdříve ho měla produkovat televize Nova, posléze však záštitu nad ním převzala Prima. Herecké obsazení slibuje relativně silnou diváckou odezvu, vzhledem k tomu, že však víme, jak u nás dopadají žánrové filmy a že režisér snímku je nezkušený, nezbývá asi než doufat v zázrak.
Mravenčí polepšovna
Režisér John A. Davis je dalším filmařem, který se pokouší využít (momentální) obliby počítačové 3D animace. Vzhledem k určení snímku dětskému divákovi se pak nevyhne ani nutnému morálnímu poučení. Hlavní hrdina nejprve škodí mravencům, náhle se však zmenší a stane se jedním z nich. Mravenčí polepšovna stěží může po technické stránce konkurovat filmům vzniklým v dílnách animačních gigantů (Pixar, DreamWorks), nedaří se jí to ale ani po stránce obsahové. Filmů pro děti však v kinech vidíme stále málo, a tak rodičům asi nezbude než na Mravenčí polepšovnu vyrazit a děti toho skousnou hodně.
Kráva
Díky DVD projekcím budeme mít od 28. 9. možnost vidět na plátně jeden z nejlepších filmů Karla Kachyni, který vznikl podle povídky Jana Procházky, s nímž režisér vytvořil výjimečné filmy jako Ucho či Kočár do Vídně. Kráva, natočená v roce 1994, je snímkem komorním, tichým a vlastně docela nenápadným. Vypráví o životě podivínského mladíka Adama (Radek Holub) a jeho ženy (Alena Mihulová), o jejich samotě v horách, o jejich údělu, smyslu života. Mimo herecké výkony snímku dominuje atmosférická kompozice Petra Hapky. Kráva získala řadu mezinárodních ocenění, mj. na MFF ve Štrasburku či na Flagstaffu v USA.
Severoirský film
Přehlídka, kterou ve spolupráci s British Council uspořádalo pražské kino Aero, nabízí poměrně bohatou exkurzi do dějin a současnosti severoirské kinematografie. Michael Besnard-Scott, jenž osobně snímky přijede českým divákům představit, do výběru zahrnul nejen celovečerní filmy, ale také ty krátkometrážní a animované. Chybět nebudou ani dokumentární příspěvky a videoinstalace. Program rozšíří retrospektiva tvorby bratří Spencových, která představí dokumentární snímek Bratři Spencové – Filmoví samorosti. Retrospektiva dá nahlédnout do jejich kouzelného světa, kde ožívají noví Frankensteinové, vlkodlaci nebo Santa Clausové v obchodních domech. Celkem bude uvedeno 13 filmů, tematicky roztříděných do sekcí Gothic, Sci-fi a Drama. Z krátkometrážních děl jistě potěší pokračování Křižníku Potěmkin (Křižník Potěmkin 2: Soudruh vrací úder), který je zejména svérázným konfliktem světa „Velkého němého“ a videoher. O jeho vytvoření se postaral pravnuk Sergeje Ejzenštejna, Sean. Přehlídka začíná v úterý 26. 9. a končí v sobotu 30. 9., kdy ve 22.15 bude na závěr promítnut příspěvek do žánru gotického hororu, film Cukr, natočený ze „švábí perspektivy“. Všechny snímky jsou opatřeny simultánním překladem.
AFO
Academia film Olomouc je jedním z nejstarších festivalů dokumentárních filmů ve střední Evropě, do své páté desítky existence vkročí 1. 10. Nejen v prostorách Muzea umění, Divadla hudby, ale také v nově otevřeném Arcidiecézním muzeu bude možnost spatřit desítky děl z celého světa, které letos zaštiťuje téma Osobnosti (v) dokumentu. I proto budou moci diváci zhlédnout dokumenty o slavných osobnostech z divadelních dějin, hudby či výtvarného umění. Do programu jsou zařazeny snímky vzniklé v posledních dvou letech, chybět proto nebudou ani čerstvé novinky (Iné svety nebo Pururambo). Mezi sekce festivalu patří například Zajímavosti ze světa filmu, Obyčejní lidé? či tvorba filmových škol. Slavnostnímu ukončení 5. října bude vévodit koncert zpěvačky Suzanne Vega. Detailní program je k nalezení na webové adrese: www.afo.cz/cz/program/.
Ruská sezóna 2006
Setkání s tvorbou Sergeje Ejzenštejna uspořádá brněnské kino Art se Starou radnicí. Již 20. 9. byla zahájena výstava kreseb tohoto nejen filmového režiséra. K vidění jsou kolekce (zapůjčené z Musei Kino v Moskvě) Návrhy k Ivanu Hroznému, Kresby z různých let, Mexické motivy a Divadelní obrázky. V rámci setkání budou promítnuta tři Ejzenštejnova díla: Deset dní, které otřásly světem (3. 10.), Alexandr Něvský (6. 10.) a Křižník Potěmkin (10. 10.). Projekce začínají vždy ve 21.00, celá akce končí 10. 10.
–lg–
Der Film
Ve dnech 4. až 8. 10. se v pražských kinech Aero a Světozor představí festival německy mluvených filmů Der Film s přibližně patnácti celovečerními filmy z produkce sousedního Německa, Rakouska a Švýcarska. Program doplní i řada dokumentárních snímků z produkce všech tří zemí. Chybět nebude ani doprovodný program zaměřený na německou a rakouskou taneční scénu, organizovaný ve spolupráci s festivalem STIMUL a pražským Cross Clubem. Festival zahájí v úterý 4. 10. předpremiéra nejúspěšnějšího německého snímku tohoto roku Životy těch druhých (Das Leben der Anderen, režie Florian Henckel-Donnersmarck). Během festivalu se uskuteční i premiéra dokumentu Smrt dělníka (Workingman´s Death) rakouského filmaře Michaela Glawoggera. Festival dále nabídne pražským divákům filmy Kammerflimmern (rež. Hendrik Hölzemann), Svobodná vůle (Der Freie Wille, rež. Matthias Glasner), V cizí kůži (Fremde Haut, rež. Angelina Maccarone) či dokument Touch the Sound (rež. Thomas Riedelsheimer). V rámci doprovodného programu jsou připraveny večírky zaměřené na rakouskou a německou hudbu v produkci celoročního festivalu jiné hudby STIMUL a pražského klubu Cross. Zahrají zde například vycházející hvězda rakouské gramofonové alternativy Dieb13, německý Dj Sticky DoJah či drumandbassový Dj Mat z Rakouska.
hudba
Závěr Pražského podzimu
Letošní ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražský podzim (12. 9. – 1. 10.) se chýlí k závěru. Celým festivalem se proplétala nit tvorby Dmitrije Šostakoviče, jehož sté výročí narození jsme si připomněli dne 25. září. Den 28. 9. je věnován výhradně autorům ruským včetně oslavence kulatého jubilea: Symfonický orchestr Českého rozhlasu s Vladimírem Válkem provede suitu z operety Moskevské Čeremušky op. 105. Michail Petuchov přednese Koncert pro klavír a orchestr č. 4 g moll op. 40 Sergeje Rachmaninova. Závěr patří Petru Iljiči Čajkovskému. Zazní jeho Symfonie č. 1 g moll op. 13 „Zimní sny“. První polovina následujícího večera (29. 9.) je věnována Aramu Chačaturjanovi. Uslyšíme výběr z hudby k baletu Spartakus a Houslový koncert. Za dirigentským pultem Arménské filharmonie se představí Eduard Topčjan, struny houslí rozezní kanadská houslistka arménského původu Catherine Manukjanová. Druhá polovina koncertu je věnována Symfonii č. 6 h moll op. 74, zvané „Patetická“, P. I. Čajkovského. V sobotu 30. 9. je na programu vystoupení České filharmonie. Bude provedena Akademická slavnostní předehra op. 80 Johannese Brahmse, Koncert pro lesní roh a orchestr č. 1 Es dur op. 11 Richarda Strausse a Prsten Nibelungův beze slov Richarda Wagnera v úpravě Lorina Maazela. Jako sólista vystoupí anglický hornista David Pyatt, orchestr řídí rakouský dirigent Carlos Kalmar. Poslední večer zahajuje předehra ke Goethově hře Heřman a Dorotka op. 136 dalšího letošního jubilanta Roberta Schumanna (sto padesát let od úmrtí); pokračuje Koncertem pro violoncello h moll op. 104 Antonína Dvořáka s italským sólistou Mariem Brunellem; závěr patří Symfonii č. 3 F dur op. 90 Johannese Brahmse. Symfonický orchestr Středoněmeckého rozhlasu z Lipska diriguje Fabio Luisi. Všechny koncerty se konají v Dvořákově síni Rudolfina v 19.30.
–vz–
Moimir Papalescu & The Nihilists
Po téměř dvou letech přicházejí The Nihilists s následovníkem veleúspěšného debutu Analogue Voodoo. Nová derska nese jméno Lewis Neptune a měla by posluchače zavést do větších experimentů, syrovějšího zvuku s ozvěnami punku, noise a robotické elektroniky. Jako předkapelu si The Nihilists pozvali německou elektro-trash-punkovou kapelu Mash Gordon z Drážďan a stylově spřízněnou skupinu DJs The Fakes, které večer uzavřou. 27. 9., 19.00, Palác Akropolis, Praha.
ArtParty
ArtParty je mezinárodní projekt zaměřený na moderní hudbu a umění, v jehož rámci se uskuteční bezplatný koncert a hudební dílny pro mladé. Dílny a koncert jsou součástí neziskového uměleckého projektu ArtParty, realizovaného organizací Community Music ltd. z Londýna. Od 25. do 29. 9. proběhnou bezplatné hudební dílny pod vedením zkušených londýnských lektorů z CM. Opět se můžeme těšit na dílny hudebních technologií, DJingu a nově skládání textů písní a jejich interpretaci. Dílny jsou určeny pro mladé lidi a muzikanty, budou se konat v Brně v prostorách romského střediska Drom. Koncert, který se bude konat 29. září ve 20.00 na Favále v Brně, nabídne dvě zajímavé postavy britského hip-hopu: rappera BIGZ a jeho kolegyni Baby Blue. Hudební doprovod vytvoří DJs Samurai (z vydavatelství Def Jam) a Marshmello.
Cabruera
Čtyřčlenná Cabruera, která vystoupí v rámci festivalu Respect, mixuje moderní s primitivním, forró (a další původní brazilské styly), funk, rap, reggae, jungle a drum’n’bass se sambou. Skupina vznikla roku 1998 v Campina Grande v brazilském státě Paraíba. Všichni členové mají rockovou minulost, ale později se propracovali k regionálním brazilským stylům. Hudebníci vynikají všestranností a každý hraje na několik nástrojů. Zpěvák a kytarista Arthur Pessoa kvůli hudebním dobrodružstvím v sestavě Cabruera zanechal studia antropologie. Zé Guilherme je v některých písních sólovým zpěvákem, v jiných energicky buší do bubnu zabumba. Přesvědčením je buddhista, má 14letou praxi profesionálního bubeníka v Orquestra Sinfônica da Paraíba, přednášel o umění a pracoval jako streetworker s dětmi. 30. 9., 19,30, Palác Akropolis.
Final Fantasy
Violista Owen Pallett z kanadského Montrealu spolupracuje se skupinami The Arcade Fire a The Hidden Cameras. Zakládal kapely Picastro a Les Mouches. Jeho sólový projekt Final Fantasy vydává desky na německé značce Tomlab. Pražský koncert je zastávkou evropského turné k vydání druhé desky Final Fantasy He Poos Clouds. V hudbě Owena Palletta se popové písňové struktury setkávají s postupy současné kompozice, akustické nástroje s elektronikou. Jako předskokani Final Fantasy vystoupí ostravští performeři I Love 69 Popgeju. 30. 9., 20.00, Klub 007 Strahov, Praha.
Afflatus Quartet
Afflatus Quartet tvoří členové souboru Afflatus Quintet, tedy čtveřice dechových dřevěných nástrojů bez lesního rohu. V této sestavě natočil již dva kompaktní disky u japonské společnosti Octavia Records a jeho repertoár se neustále rozrůstá o původní tituly i nové úpravy, které vznikly přímo pro tento ansámbl. V rámci Festivalu duchovní hudby Česká Lípa 2006 vystoupí s programem složeným z hudby 18., 19. i 20. století. Zazní skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena, Clauda Debussyho, Eugéna Bozzy a Jeana Francaixe. 2. 10., 19.00, kostel Povýšení sv. Kříže, Česká Lípa.
Šostakovič a Schubert
Symfonický orchestr hl. m. Prahy pořádá koncert ke 100. výročí narození Václava Smetáčka. Pod vedením dirigenta Jiřího Kouta zazní Koncert pro housle a orchestr č. 1 a moll op. 77 Dmitrije Šostakoviče se sólistkou Arabellou Steinbacherovou a Symfonie č. 9 C dur „Velká“ Franze Schuberta. 3. 10., 19.30, Smetanova síň Obecního domu, Praha.
–mk–
výtvarné umění
Kubistická architektura v Praze
Na světě je nový průvodce po pražské kubistické architektuře, který vydala společnost Kubista. Jeho předností je praktičnost. Průvodce je řešen jako skladná mapa se zákresy jednotlivých objektů, včetně dálkového spojení od městského centra linkami metra. Zadní strana mapy obsahuje černobílé snímky staveb se stručnou legendou. Doplněny jsou anotace o jednotlivých architektech a stavitelích. Autorem koncepce je architekt Zdeněk Lukeš. Zatím je k dispozici pouze anglická verze, česká se připravuje k vydání.
Roman Signer
Akce Romana Signera (1938) proslavily tohoto fotografa v zahraničí a učinily z něj jednoho z nejznámějších švýcarských umělců současnosti. Dodnes nebyly nikdy vystaveny Signerovy tzv.cestovní fotografie, které pořizoval průběžně během 20 let, když při cestách po světě narazil na situace, které ho něčím zaujaly: většinou připomínají náhodné objektové instalace jakoby od anonymního umělce nebo jsou samy o sobě zkratkou nějaké komické příhody. Výsledkem jsou monumentální snímky, v kterých je přítomno prolínání různorodých obrazů, tak jak to známe ze Signerových autorských děl. Fotograficky zvěčněné situace působí místy názorně, místy verbálně a často humorně. Výstava v Aarau v Aargauer Kunsthausu na náměstí Aargauerplatz představuje kolem 100 fotografií z Islandu, Švýcarska, USA, Japonska a jiných zemí, které společně zprostředkovávají neznámé, ale v kontextu celého díla velmi charakteristické stránky fotografické produkce tohoto autora. K výstavě vychází publikace Roman Signer – Reisefotos, kterou vydává nakladatelství Christoph Merian. Výstava trvá do 5. 11.
Dorothy Iannoneová & Lee Lozanová
Zcela rozdílným uměleckým pojetím manifestují Dorothy Iannoneová (1933) a Lee Lozanová (1930–1999) určitý radikální styl, který v sobě spojuje kresebná, místy až komiksová gesta s textem a slovním vtipem. To, co je u Iannoneové „horror vacui“ jako nedílná součást zobrazovaných figur, ornamentálních motivů a dějů, to vyhřezává i z nezkrotných, kousavých až sarkastických, většinou monochromních kreseb a maleb Lee Lozanové. Umění Dorothy Iannoneové je proslulé skandálností a bylo často, údajně pro pornografické obsahy, cenzurováno – na rozdíl od raných děl s hrubě sexuálními obsahy Lee Lozanové, která jsou v uměleckém světě dodnes takřka neznámá ve srovnání s jejími pozdními pracemi konceptuálně abstraktního charakteru. Lozanová se v roce 1972 stáhla z uměleckého provozu do ústraní poté, co se rozhodla uskutečnit jeden ze svých konceptuálních plánů a předsevzetí, které vyjádřila velmi lakonicky: „to boykott women“. Do konce svého života tuto svou podivnou metu důsledně dodržela a už nikdy s ženami nemluvila. Celoživotní téma Dorothy Iannoneové je extatická a excentrická láska, reflektující především její spalující životní vášeň k Dieteru Rothovi. Ani její dílo nelze zařadit k žádnému tehdejšímu stylovému proudu. Vídeňská Kunsthalle prezentuje v kurátorském výběru Sabiny Folieové v Rakousku poprvé dílo obou amerických umělkyň. Ačkoliv byly obě uměnovědou i výtvarnou kritikou dlouho marginalizovány a odsouvány na periferii jakéhokoliv zájmu, nepochybně dnes obě platí za předchůdkyně mnoha současných výrazových proudů aktuální vizuální scény. Představeny jsou kresby, malba, instalace, video a umělecké autorské knihy. Výstava trvá ve vídeňské Kunsthalle, Museumsplatz 1, do 15. 10.
–pev–
televize
Mechanický pomeranč
Co dle mého názoru Stanley Kubrick uměl nejlépe, byl nesmlouvavý pohled do nitra člověka. Člověka ne bezúhonného, právě naopak – zmítaného démony civilizace, světa okolo něj. Adaptace románu Anthonyho Burgesse je především ponorem do rozbouřené hladiny sváru v lidské duši. Hlavní hrdina Alex spolu se svými kamarády vede „zábavný“ život – pije, znásilňuje, lynčuje. Ale pak se stane obětí pokusu o převýchovu v dobrého člověka. Jenže kde je etika nyní? Alexovo násilí se mění v násilí na Alexovi. Může za zlo vždy jen jedinec, nebo i společnost? Kubrick pokládá otázky, současně řadí za sebe výsostně zkomponované záběry, propojené tíhou a lehkostí Beethovenovy 9. symfonie. Mechanický pomeranč je příběhem na pokraji apokalyptické vize budoucnosti, kdy morálka se stává křídou napsaným slovem, jež se stejně lehce napíše, jako smaže. I přes nekompromisní drsnost je Kubrickovo veledílo poezií – studí svou bezcitností, šokuje krutým výsměchem, unáší svou lehkostí v rytmu Ódy na radost. Ve své životní roli tu vystupuje Malcolm McDowell. 28. 9., 22.05, ČT 2.
–lg–
Bílé peklo
Nadporučík Clemens Forell je jako válečný zajatec v Sovětském svazu odsouzen na 25 let nucených prací v gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Doma na něj čeká jeho žena, rodina a dítě, které se narodilo až poté, kdy odjel na východní frontu. Pobyt v pracovním táboře však Forell nebere jako poslední zastávku v životě, stále žije nadějí, že se vrátí domů. Díky pomoci německého lékaře, který zde ošetřuje nemocné a zraněné, se mu útěk podaří. Zbývá už jen cesta přes Sibiř… Německý režisér Hardy Martins toho v roce 2001, kdy Bílé peklo vzniklo, neměl filmařsky mnoho za sebou, přesto si jeho nezkušenosti ani nevšimneme. Hodně mu pomáhá kamera Pavla Lebesheva, která dokáže snímat dostatečně dynamicky sebemenší akci a dostatečně impozantně ledovost sibiřských plání. Hudební partitura Eduarda Artemyeva se nevyhýbá epičnosti ani komorním tónům a hlavní představitel Bernhard Bettermann je natolik charismatický, že je nám skoro jedno, jakou vojenskou minulost za sebou vlastně má. Snímek je sice dvouapůlhodinový, ale délka se na jeho tempu negativně neprojeví. Jen zamrzí příliš sladký konec. Někdy je lepší naznačit než vysvětlit… 29. 9., 21.00, Filmbox.
Němý film
Mel Brooks vždy čerpal z jiných filmů, citoval je, ale především parodoval. Jeho „film o filmu“ vypráví o třech kamarádech, kteří se rozhodnou, že natočí němý film – jenže to už je doba zvukových snímků. Filmové studio Big Pictures nicméně nabídku přijme, jelikož režisér Vtipálek (M. Brooks) slíbí účast několika celebrit. Následující děj je prostý – hrdinové se snaží do filmu dostat různé hvězdy (Burt Reynolds, Paul Newman, Liza Minnelliová, James Cann), přičemž konkurenční filmová společnost Pohltil a Uchvátil se jim v tom snaží zabránit. Němý film je nejen sám o sobě němý, ale čerpá z toho nejlepšího, co může nabídnout groteska. Neuvěřitelná vlna vizuálních gagů a ztřeštěných nápadů dělá z Němého filmu snímek, který stojí za zhlédnutí. Vězte, že rok 1976 patří mezi ty, kdy bohyně filmové parodie ještě nad Brooksem bděla – a vzniklo tak jedno z jeho nejlepších děl. 1. 10., 17.20, ČT 2.
–lg–
Hudba v televizi
Boj za lepší svět je název další části německo-francouzského cyklu dokumentů o vztahu hudby a politiky. Po sociálních bouřích šedesátých let kulturní opozice změnila strategii a zaměřila se na cílené kampaně, ať už šlo o protest proti jaderným zbraním, ničení amazonského pralesa nebo boj proti nášlapným minám. Například Sting založil Nadaci pro deštný prales, bojující za práva amazonského domorodého kmene Kayapo. Don Hanley vedl kampaň za ochranu území Walden Woods. Sílící ekologické hnutí v Německu přineslo ovoce v podobě členství Zelených v parlamentu. Zasedli v Bundestagu v roce 1983 hned po koncertním turné skupiny Zelená housenka, jehož se účastnili Udo Lindenberg, Konstantin Wecker, Wolf Biermann, Spliff a Zeitgeist. 30. 9., 13.40, ČT 2.
–mk–
Shakespeare
V úterý 3. 10. si na programu Cinemax můžete užít několikahodinový blok filmových adaptací her Williama Shakespeara. Dvě z nich jsou v režii britského herce a režiséra Kennetha Branagha. Od 20.00 to bude komedie Mnoho povyku pro nic a od 0.05 tragédie Hamlet. Mezi ně je pak vložen Othello ( 22.00) v režii Olivera Parkera (v níž je Branagh zastoupen jako herec). Připravte se tedy na šest hodin se Shakespearem!
–jgr–
rozhlas
Félicien Marceau: Vajíčko
Hra francouzského dramatika a spisovatele belgického původu Féliciena Marceaua (1913) se zabývá věčně se opakující (a nezodpovězenou) otázkou – jak je to vlastně s lidským svědomím? Je jedinec odpovědný za své činy, nebo se dá lidská špatnost omlouvat společenským prostředím, rodinným zázemím, výchovou…? Mladý úředník Emil Magis se cítí jako vyvrženec, společnost vidí jako jemu nedostupné vajíčko: „Všichni se prý probouzejí svěží a čilí. Ale já, já se nikdy neprobudil svěží a čilý. Nikdy. Svět leží přede mnou jako vajíčko, hladký, uzavřený, uzamčený. A co je uvnitř? Svěží a čilí lidé. Jen já tam nejsem.“ Hlavním problémem Magisova života jsou ženy. Nevnímá je jako lidské bytosti, ale pouze jako figurky a karikatury. Matce záleží pouze na jeho penězích. Sestra touží po sňatku s mužem, který ji sice nemiluje, ale jednou jí slíbil manželství. Manželku vnímá jako „dobytek, ubrousek, kousek dřeva“, o dceři se dozvíme pouze to, že existuje. S milenkou zažívá sexuální opojení a vděčí jí za jakousi životní filosofii: „když chceš opravdovsky žít, neptej se proč, neptej se nač, nerozumuj a žij…“. Nalézá tedy svou „pravdu“ a žije po svém. Je povrchní on, nebo společnost, ve které jsou nevěra, pokrytectví, prospěchářství a lež naprosto běžné? Příběh je vyprávěn subjektivní ich-formou. I když jsou Magisovy činy „mravně závadné“, tak čtenáři (respektive posluchači) jej nejsou schopni odsoudit a baví se jeho černým, mrazivě morbidním humorem. 1. 10., 20.30, Praha.
–lds–
jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jílek / lds - Lenka Dombrovská Slívová / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / ms – Marcela Spívalová / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / vz – Vít Zavadil