literatura
Karel Kryl – tiskař a knižní grafik
Výstava o tiskařské produkci kroměřížské rodiny Krylů, zejména vydavatele, tiskaře a grafika Karla Kryla st., otce stejnojmenného básníka a písničkáře, je otevřena v Malé galerii Muzea Kroměřížska. Byla připravena ve spolupráci s Kruhem přátel výtvarného umění Maxe Švabinského a představuje ukázky knih a bibliofilií, jež z renomované umělecké dílny vzešly před jejím „znárodněním“ komunisty (otřesnou vzpomínku na rozbíjení vzácných hlubotiskových strojů kladivem si z dětství odnesl i Karel Kryl ml.). Tiskárna pracovala zejména pro vydavatelství Dobré dílo Josefa Floriana ve Staré Říši, pražské Aventinum Otakara Štorcha--Mariena, pro krásné edice Atlantis, Hyperion, Magnificat a další. Muzeum Kroměřížska v Kroměříži, do 12. 3.
–vb–
ComiCZcon 2006
Slogan „S comicsem na věčné časy a nikdy jinak!“ zve na letošní ročník největšího komiksového setkání u nás ComiCZcon. Po dlouhých letech, kdy se tísnil v Klubu Mlejn, se tentokrát uskuteční v prostoru pražské NoD/Roxy. Jeho program bude pravděpodobně podobný jako v letech minulých. To znamená několik přednášek a besed na téma komiks, nakladatelé se pochlubí tím, co pro nás na letošní rok chystají (a zdá se, že toho bude zase dost), a nakonec budou vyhlášeny ceny ComiCZaward. V rámci kategorie Publikace roku letos nastane těžké rozhodování mezi tituly jako Watchmen, V jako Vendeta, Pod dekou, Dobrodružství Luthera Arkwrighta nebo hned dva díly Sandmana. Pro všechny milovníky komiksu se NoD otevře 28. 1. v 10.00.
–jgr–
Literární Varnsdorf 2006
Město Varnsdorf a Městská knihovna Varnsdorf vyhlašují soutěž Literární Varnsdorf 2006. Věk účastníků ani téma soutěžních příspěvků nejsou omezeny. Přijímají se pouze původní, dosud nepublikované práce, psané na psacím stroji nebo formou tištěného výstupu z počítače ob řádek. Příspěvek musí být zaslán ve 4 vyhotoveních a nesmí mít víc než 10 stran textu (u prací většího rozsahu lze zaslat pouze úryvek). V záhlaví je nutno uvést název a označení žánru. Soutěž je anonymní, autor přiloží v zalepené obálce název práce, své jméno, datum narození, adresu, telefon, e-mail. Práce bude hodnotit odborná porota v kategoriích próza, poezie, publicistika. Tři nejlepší v každé kategorii budou odměněny cenami. Porota má právo některou z cen neudělit. Termín přijímání textů je 28. 2. 2006, adresa: Městská knihovna Varnsdorf, Legií 2574, 407 47 Varnsdorf. Obálku označte v levém dolním rohu heslem Literární soutěž. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 17. června. Nejúspěšnější autoři budou pozváni na odborný seminář a na závěrečné setkání s porotci a organizátory soutěže ve dnech 16.–18. června. Do konce roku 2006 bude vydán sborník vybraných prací. Více informací: MK Varnsdorf, tel. 412 372 476, 412 372 088, e-mail: [email protected].
divadlo
Večer prasete
Herci brněnského HaDivadla v čele s dramatikem a režisérem v jedné osobě Lubošem Balákem zvou tento pátek na další tematicky komponovaný večer. Po Večeru Beaujolais připravili pořad věnovaný tradiční vrcholné události zimy – zabijačce. Umělci krom neomezené konzumace jelítek, jitrniček a dalších pochutin slibují vlastní produkci hudby a veselé vyprávění ze života lidí a jejich čtyřnohých přátel. HaDivadlo, Brno, 27. 1. od 19.30.
Vaření polívky VI
Gastronomicky zní i další divadelní produkce, která se týž den koná v brněnském divadle Husa na provázku. Tentokrát se ale jedná o ochutnávání čistě duševní. Během pátečního podvečera provázkovští herci scénicky přečtou jednu z posledních her mladého brněnského dramatika Pavla Trtílka (1977) s názvem Poslední večeře. Pavel Trtílek, několikanásobný finalista soutěže současného českého a slovenského dramatu Nadace Alfréda Radoka, je poměrně často uváděn jak amatérskými, tak i profesionálními divadelními soubory. V Brně se na scéně Studia Marta (JAMU) naposledy hrálo jeho monumentálně pojaté téma trojské války – Átreovci. Divadlo Husa na provázku, Brno, 27. 1. od 17.30.
Archeologie vědomí
Tento víkend, v pátek a v sobotu, zve pražské Švandovo divadlo a mezinárodní soubor Teatr Novogo Fronta na představení, která vznikla v rámci prvního společného workshopu obou divadel. Tématem těchto dílen byl člověk a jeho touha a potřeba být předmětem vyprávění. Kromě herců obou souborů na něm spolupracovali umělci ze Slovenska, Polska, Maďarska, Itálie, Nizozemí a Německa. Teatr Novogo Fronta působí v Česku od 90. let a je znám svým výsostně experimentujícím fyzickým divadlem. Studio Švandova divadla, Praha, 27. a 28. 1. od 19.00.
Ronald Harwood: Garderobiér
Příští pondělí reprízuje pražské Divadlo v Dlouhé svou velmi úspěšnou inscenaci, v níž hlavní roli stárnoucího shakespearovského herce ztvárnil hostující Martin Huba. Harwoodův Garderobiér, pravděpodobně nejhranější anglická hra posledních desetiletí, je nesentimentálním pohledem na svět divadla a jeho zákulisí. Přivádí diváka do prostředí kočovné herecké společnosti, kde pevnou rukou kdysi vládl její ředitel, jemuž se však už na jeho postavení a samotné herectví nedostává sil. Postupně se jej všichni snaží opustit – až na jeho garderobiéra. Kromě Martina Huby v inscenaci hrají Miroslav Táborský, Ilona Svobodová, Jaroslava Pokorná, Klára Sedláčková, Jiří Wohanka a Peter Varga. Divadlo v Dlouhé, Praha, 30. 1. od 19.00.
–jj–
Witold Gombrowicz: Svatba
Witold Gombrowicz je významný polský dramatik, prozaik a esejista, narozený (1904) na bývalém ruském území. V letech 1939–1963 žil dobrovolně v argentinském exilu. Ve svých hrách i románech napadal především životní stereotypy. Jeho osobitý groteskní a parodický styl bývá označován jako předzvěst jak absurdního dramatu, tak ještě pozdějšího postmodernismu. Do rodného Polska se už nikdy nevrátil a zemřel ve Francii (1969). Ostravské divadlo Aréna připravilo inscenaci jeho textu Svatba v režii Janusze Klimszy (umělecký šéf Národního divadla moravskoslezského) s podtitulem: „Zničený svět si žádá rituální oběť. Hamletův návrat ve snu vojáka druhé světové války...“ Premiéra 28. 1. v 18.30, reprízy 30. 1. a 2. 2.
Thomas Vinterberg, Mogens Rukov: Rodinná slavnost
Dánský filmový režisér Thomas Vinterberg je jedním ze zakladatelů hnutí Dogma 95 (manifest čtyř dánských režisérů, kterým si úmyslně omezují způsob své tvorby). V roce 1998 natočil film, který se u nás promítal pod názvem Rodinná oslava (spoluautor scénáře Mogens Rukov). Členové rozvětvené rodiny a jejich přátelé se scházejí na oslavě otcových šedesátin. Zdá se, že hlava rodiny a pán domu je velmi vážená osoba. Postupem času se do oslavy stále více vkrádají temné stíny společné minulosti. Scénář filmu je základním východiskem inscenace Činoherního klubu v režii Martina Čičváka s Jurajem Kukurou v hlavní roli. Dále hrají Matěj Dadák, Barbara Kodetová, Michal Slaný a další. Premiéra 30. 1. v 19.30.
–kk–
film
Dny Evropského filmu
Třináctý ročník přehlídky filmů současných a budoucích zemí EU se uskuteční v Praze od 26. 1. do 5. 2. v kinech Aero a Světozor a v Brně ve dnech 6.–14. 2. v kinech Břetislava Bakaly a Scala. Paralelně s touto částí se budou od 6. do 14. 2. konat její ozvěny v Olomouci (filmový klub Pastiche Filmz, Umělecké centrum UP), Uherském Hradišti (Hvězda) a Českých Budějovicích (Kotva). Festival nabídne padesátku snímků, jak od filmových debutantů, tak i novinek osvědčených autorů, jako Carlos Saura, Christian Petzold, Krzysztof Zanussi, Stephen Frears a Michael Haneke. Filmy jsou uváděny v původním znění a budou přes sluchátka tlumočeny do češtiny, většina snímků má i anglické titulky. V Praze (Rakouské kulturní fórum, Jungmannovo nám. 18, 30. 1. v 10 hodin) se rovněž bude konat beseda na téma Český film očima Evropy, které se zúčastní zástupci zahraničních festivalů, a nabídnou tak pohled na český film zvenku.
Pýcha a Předsudek
Před týdnem jsme tu měli dvacetiletou Angličanku Keiru Knightleyovou v roli lovkyně lidí Domino Harvey, dnes coby Elizabeth Bennetovou v historii kinematografie už sedmém přepisu Pýchy a Předsudku Jane Austenové. Oba filmy dokončovala současně, a tak musela jako Elizabeth nosit v posledních týdnech natáčení paruku a zakrývat čerstvě nabyté svaly. Film – i když se prý nevyrovná televiznímu přepisu z roku 1995 – má obsazení, které rozhodně stojí za pozornost. Jane si zahrála Rosamunda Pikeová (Dnes neumírej, Libertin), matku čtveřice sester Brenda Blethynová (Bílá vdova, Tajnosti a lži; měla by se objevit i ve Světozoru na premiéře, která se uskuteční v rámci Dní evropského filmu), největší hvězdou je však představitel pana Benneta Donald Sutherland. Premiéra 26. 1.
Hooligans
Neprávem vyhozený student Harvardu Matt Buckner (Elijah Wood) přijíždí do Londýna, kde se chce na čas usadit u své sestry. Seznámí se s Petem Dunhamem (Charlie Hunnam), sestřiným švagrem, a je vtažen do temného a násilného světa fotbalových hooligans. Německá režisérka Lexi Alexanderová, která byla na fotbalu poprvé v pěti letech, se pro svůj celovečerní debut (předtím natočila krátký film o boxu) spojila s Angličanem Dougie Brimsonem, jedním z vůbec nejuznávanějších autorů zabývajících se – fikční i nonfikční formou – fenoménem hooligans. Výsledkem je skvělý film se strhující atmosférou, který tvrdé jádro fanoušků neoslavuje ani neodmítá, ale pokouší se vtáhnout diváka dovnitř, a tak tento nejednoznačný jev alespoň trochu pochopit. Premiéra 26. 1.
–rg–
Žena v množném čísle
Od tohoto čtvrtka začíná v Instituto Cervantes (Na Rybníčku 6, Praha 2) cyklus, který českému publiku představí současné španělské režisérky. V devadesátých letech nastoupila ve Španělsku silná sestava umělkyň, které výrazně ovlivnily tamější výrobu filmu a jeho přijetí u diváků. Jako první bude promítáno rodinné drama mezi matkou a synem Abys na mě nezapomněl od Patricie Ferreirové. Podle jedné z oficiálních anotací se jedná o „příběh plný vášní a lásky, ran osudu, společenské zodpovědnosti a překvapivých zvratů. Mísí se v něm soukromí se současnou politikou a rozebírá se význam individuální a kolektivní paměti.“ Představení uvedou herečka a novinářka Maria Casanova a filmový historik David Čeněk. 26. 1. v 18.30.
hudba
Peter Brötzmann Trio
Zakladatel evropského free jazzu, německý saxofonista Peter Brötzmann, se tentokrát spojil s mladou generací hudebníků. Berlínský bubeník a skladatel Michael Wertmüller i švýcarský basista Marino Pliakas se pohybují jak na scéně progresivního rocku, tak v současné kompozici. Toto trio se pohybuje kdesi mezi vážnou hudbou, ambientem a trash metalem. 26. 1. v 20.00, Porgy & Bess, Riemergasse 11, Vídeň.
Berlioz, Chausson, Fišer
Brněnská filharmonie zařadila na program svého třetího abonentního koncertu Velkého symfonického cyklu Poému o lásce a o moři pro soprán a orchestr Ernesta Chaussona a Harolda v Itálii – symfonii s koncertantní violou Hectora Berlioze. Vedle těchto vrcholně romantických děl, která výrazně pracují se zvukovými barvami orchestru, zazní Double pro orchestr Luboše Fišera, jedné z nejvýznamnějších postav české hudby druhé poloviny 20. století. Zvukový svět moderní hudby se v této skladbě střetává s barokními citacemi. Sólo na violu hraje Karel Plocek, zpívá sopranistka Bernarda Fink, Státní filharmonii Brno řídí Petr Altrichter. 26. a 27. 1., 19.30, Janáčkovo divadlo, Brno.
Večer bicích nástrojů
Katedry bicích nástrojů Hudební fakulty brněnské JAMU a pražské HAMU se spojí v programu věnovaném současné hudbě pro bicí nástroje. Zazní díla mladší generace autorů i klasická díla: Marta Ptaszyńska: Graffito François Glorieux: Oriental Dance and Toccata, Emmanuel Séjourné: Nancy, Miloslav Kabeláč: Ricercar č. 1, Jesper Hendze: Escalations, Richards Dubra: Visio Remissionis pro sólovou marimbu, Marta Ptaszyńska: Spider Walk pro multipercussion, Ivana Loudová: Hlasy pouště – duo pro bicí nástroje. Hrají Markéta Mazourová – marimba, Martin Hybner, Tomáš Mohr, Tomáš Koubek – bicí nástroje (HAMU Praha), Dalibor Němec, Peter Kosorín – marimba, Martin Kleibl, Karol Brnka – bicí nástroje (HF JAMU)27. 1., 19.30, sál HF JAMU, Brno.
Psalteria: Balábile
Soubor Psalteria, fungující od roku 2000, tvoří čtyři hudebnice: Kateřina Augustinová (umělecká vedoucí, zpěv, cistra, fidula, flétny, šalmaj, perkuse), Eva Žídková (zpěv, bubny, perkuse), Karla Mateásko (zpěv, flétny, šalmaje, šalimó, perkuse) a Iva Šářecová (zpěv, cistra, pekruse). Pro skupinu jsou typické zajímavé aranže využívající harmonií čtyřhlasého zpěvu. Doposud se skupina zabývala především interpretací sefardských písní a španělské středověké hudby. Na projektu CD Balábile Psalteria poprvé odbočuje ze svého zaměření na středověkou hudbu a připravila nový repertoár, složený z lidových písní celé Evropy. V dvanácti skladbách navštívíme Španělsko, Katalánsko, Galícii, Francii, Moravu, Irsko, Polsko, Bulharsko, Švédsko, Finsko a Makedonii. 27. 1., 20.00, kulturní centrum Kaštan, Praha.
Herec kouzelník
Soubor Sonata a tre (Hana Šrubařová – soprán, Karel Plocek – viola, Pavel Šabacký – violoncello) nazval svůj koncert v rámci komorního cyklu Státní filharmonie Brno Herec kouzelník. Název odkazuje ke skladbě Mimus magicus od Jana Nováka, významného skladatele, který emigroval po roce 1968. Dále zazní Suita pro housle, klarinet a klavír arménského skladatele Alexandra Arutiuniana a Kvartet pro klarinet, housle, violu a violoncello polského žijícího klasika Krzysztofa Pendereckého. Do historie evropské hudby nás zavedou Joseph Haydn (Trio B dur pro housle, klarinet a klavír) a Franz Schubert (Pastýř na skále). 31. 1., 19.30, Besední dům, Brno.
–mk–
Smetanovské dny 2006
Dvacátý šestý ročník Smetanovských dnů v Plzni bude 1. 2. v 19.00 hodin zahájen ve Velké synagoze slavnostním koncertem, na němž v české premiéře a v jediném uvedení v Čechách v roce 2006 bude provedena Mozartova dvouaktová opera Zaidé K 344, Salzburg 1779/1780 (viz smetanovskedny.cz, rubrika Program/Stará hudba). K této výjimečné premiéře se o dva dny dříve, tj. 30. 1., od 18.00 hodin uskuteční v Západočeském muzeu v Plzni veřejná přednáška na téma W. A. Mozart – Zaidé K 344: Rekonstrukce opery, kterou přednese autor rekonstrukce Dr. Andreas Kröper (více informací na internetových stránkách festivalu, rubrika Program/Přednáška). Festival uzavře 2. 3. v 19.30 hodin Plzeňská filharmonie se sólistou Janem Simonem v Měšťanské besedě. Na programu je Smetanův Richard III., Dvořákův Koncert pro klavír a orchestr g moll a Symfonie č. 5. Bohuslava Martinů (viz web, rubrika Program/Klasická hudba). Další informace lze nalézt na týchž internetových stránkách.
výtvarné umění
Radek Community: Re-action
Moskevská umělecká komunita Radek zkoumá mechanismy kolektivních činností. Zjišťuje, jak v různých situacích vzniká společenský konsensus a co nás vede k účasti na společné aktivitě. Kriticky pohlíží na způsoby, jak „společné“ chápeme v současných ekonomických a politických podmínkách. V Čechách jsme komunitu Radek mohli poznat na letním Prague Biennale 2. Berlínská výstava byla pro změnu zařazena do programu obřího festivalu Transmediale.06. Play (pushthebuttonplay.com), Berlín, do 11. 2.
Stručná historie neviditelného umění
Kurátor Ralph Rugoff naznačil širokou škálu důvodů, proč umělci nechtějí vytvářet svá díla z materiálu a raději se soustředí na kontext děl, která nejsou vidět. Ať už jde o důraz na utopické rysy uměleckého myšlení nebo reakci na snahu galerií ohromovat diváky spektakulárními show, vždy se klade důraz na rozporuplnost teze, že „vidět“ znamená „uvěřit“. Na výstavě jsou zastoupeni např. Art & Language, Yves Klein, Jonathan Monk, Maurizio Cattelan, Gianni Motti, Tom Friedman či Andy Warhol. CCA Wattis Institute, San Francisco, do 21. 2.
Eva Výborná
Eva Výborná už léta sleduje fenomény prostoru a světla v obraze. V českobudějovickém Domě umění vystavuje fotografie labyrintů a interiérů pořízených podle maket, které si sama postavila. Svými snímky sleduje rozhraní mezi výtvarnou geometrií a symbolickými obsahy, jimiž se různé druhy architektur mohou naplňovat. Dům umění, České Budějovice, do 5. 2.
Štěpánka Šimlová: Tisloki
Štěpánka Šimlová se vždy pohybovala mezi více médii, ale známou se stala hlavně díky svým fotografiím. Teď ovšem přichází s nástěnnými malbami. Přestože z fotografií vycházejí, autorka tvrdí, že usilovala hlavně o stopy dějů, které se nyní pokouší uvádět v život. Přes téměř monochromní obrazy namalovala krokové sestavy taoistického šamanského rituálu, jež by jí v tom měly pomoci. Teoretik Pavel Vančát její metodu trefně nazval „zaříkáváním budoucnosti“. Téma výstavy ale oživuje hlavně starou otázku, nakolik umíme ovlivnit chod věcí. A připojuje otázku novou: Dokážeme to uměním? Karlin Studios, Praha, do 10. 2.
–jpt–
Jindřich Zeithamml v Plzni
Cestou z Prahy na západ se lze potkat se zajímavou sochařskou výstavou. Přední český sochař a profesor pražské Akademie výtvarných umění Jindřich Zeithamml (1949) představuje v Plzni výběr ze své produkce. „Pojmenování socha či objekt není pro mne důležité. To, co mne zajímá, je výsledek, účinek zamýšleného a je bezpředmětné, jakou formou je toho dosaženo,“ komentuje autor své dílo. Zeithammlovy sochy jsou typické smyslem pro jednoduchost, symetrii a zároveň rafinovanost formy. Sumárnost základních tvarů, jakými jsou kruh, elipsa, kvádr apod., je nabourávána jejich povrchovou úpravou a zpracováním. Často je v tomto směru užíváno symbolických a v dějinách umění prověřených barev – stříbra a zlata. Připomeňme, že Jindřich Zeithamml žil od poloviny 70. let v emigraci ve Spolkové republice Německo, kde v letech 1976–1982 vystudoval Akademii výtvarných umění v Düsseldorfu (prof. N. Kricke). Je držitelem několika významných zahraničních ocenění. Od roku 1995 vede na AVU sochařský ateliér. Výstava je otevřena v Galerii města Plzně, nám. Republiky 40, do 19. 2.
Informel z DDR na příkladu Drážďan
Od roku 1948 vedla tehdejší Německá demokratická republika (DDR) politický boj proti jakémukoliv abstraktnímu umění na svém území, možná tvrdší, nežli tomu bylo u nás. Naopak propagováni a historicky zneužiti byli mezi jinými světoví mistři A. Dürer, L. Cranach a A. Menzel jako velcí učitelé realismu, který souzněl s tehdejším státním socialismem a jeho představami o výtvarném umění. V takové situaci museli počítat umělci, kteří se vyhlášenému programu nepřizpůsobili, s velkými potížemi a společenskými sankcemi. Přesto se právě v Drážďanech v tomto směru rozvíjela poměrně živá umělecká scéna. Výstava v německém Marburu vnáší pohled do dobové drážďanské výtvarné produkce, která se snažila reflektovat mezinárodní vývoj na poli poválečné abstrakce. Množství neznámých obrazů, které se dochovaly převážně v soukromých sbírkách, je zde k vidění vůbec poprvé. Projekt vznikl ve spolupráci s Institutem Philipps--Universität pod vedením prof. Sigfrieda Hofera. Mezi zastoupenými umělci jsou pro nás převážně zcela neznámá jména, jako Hans Christoph (1901–1992), Hermann Glöckner (1889–1987), Hans Jüchser (1894–1977), Edmund Kesting (1892–1970), Herbert Kunze (1913–1981), Wilhelm Müller (1928–1999) nebo Helmut Schmidt-Kirstein (1909–1985). Marbur, Marburger Kunstverein, Gerhard-Jahn-Platz 5. Do 2. 3.
Kaiserring pro Immendorffa
Německému malíři Jörgu Immendorffovi, narozenému roku 1945 v Elbstadtu/Bleckede a žijícímu a tvořímu v Düsseldorfu, byl zapůjčen tzv. císařský prsten (Kaiserring) města Goslar na rok 2006. Co to znamená? Žák Beuysův a dlouholetý profesor na Kunstakademii v Düsseldorfu převzal Kaiserring na zvláštním zasedání městské rady města Goslar dne 7. 10. 2005. Komisí byl oceněn za „životné, inspirující a vitální dílo a jeho přínos k trvalým uměleckým hodnotám, které autor konkretizuje ve velmi osobitém malířském, kresebném a sochařském realismu“. Tímto aktem se Immendorff zařadil mezi umělce, kteří nepojímají a nepěstují umění pouze jako estetický samoúčel, nýbrž se snaží jeho prostřednictvím více působit na společnost. Nominační komise komentovala celou věc slovy: „radikálními prostředky se Immendorff vzepřel přežitkům abstraktního umění ve prospěch umění angažovaného politicky a sociálně“. Goslarský Kaiserring je jedním ze světově uznávaných a renomovaných ocenění určených modernímu a současnému umění. Mezi jeho držiteli jsou samá zvučná jména, namátkou Henry Moore, Max Ernst, Alexander Calder, Joseph Beuys, Günther Uecker, Georg Baselitz, Cindy Sherman, Jenny Holzer, minulý rok potom Robert Longo.
Za Radimským do Kutné Hory
Malíř-krajinář Václav Radimský (1867–1946), původem z Kolína, patří k pozoruhodným osobnostem dějin českého moderního umění, ačkoli jeho přínos a význam stále čeká na své zhodnocení. Výstava, kterou uspořádala Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory, je příspěvkem a příležitostí k důslednějšímu připomenutí Radimského krajinářské tvorby. Oproti posledním třem novodobým výstavám – 1986 Zlín, 1992 Kolín, 2004 Hradec Králové – si kutnohorská expozice kladla za cíl shromáždit zcela neznámá díla ze soukromých sbírek a vystavit je společně s muzejními a galerijními akvizicemi jednotlivých sbírkových institucí. Umělecké vzdělání získal Radimský ve Vídni (1889) a Paříži (od r. 1890); kontakty na francouzské umělce mu tehdy zprostředkovávala Zdenka Braunerová. Poté působil v Barbizonu, kde se zaměřil na rustikální pojetí krajinomalby se všemi projevy a rituály venkovského života. Zde se seznámil s impresionisty a navázal přátelství s Claudem Monetem a Paulem Cézannem. Ve Francii získává ocenění za svou tvorbu – Zlatá medaile v Rouenu (1895), Světová výstava v Paříži (1900). České dobové časopisy byly plné reprodukcí jeho děl (Zlatá Praha, Světozor, Volné směry). Radimský žil až do roku 1918 stále jednou nohou ve Francii a druhou v Čechách. Teprve v roce 1918 se vrací natrvalo do vlasti a od roku 1920 se zabydluje ve vsi Pašinka na Kolínsku, jejíž okolí až do své smrti (1946) maluje. Výstava je v Kutné Hoře ve Vlašském dvoře otevřena do 31. 1. a poté se přesouvá do Východočeské galerie v Pardubicích (1. 3. – 28. 5.).
–pev–
České ateliéry
Právě tak jako se již vžila praxe točit film o filmu, začíná se i ujímat zvyk pořádat výstavu o knize. Jednou z nejvýpravnějších a nejnákladnějších knih vydaných v loňském roce je publikace České ateliéry z nakladatelství Art CZ, na níž se spolu se sedmi desítkami umělců naší současné výtvarné scény podílela i řada uměleckých historiků a fotografka Gabina Fárová. Tento ediční počin volně navazuje na knihu Pražské ateliéry, která vyšla v roce 1961 v Nakladatelství čs. výtvarných umělců a pro niž malíře a sochaře v jejich prostředí fotografoval Josef Sudek. Kniha České ateliéry přináší vedle biografií umělců (žijících a tvořících v Praze a blízkém okolí) i jejich krátkou sebereflexi, kurátorské zhodnocení a fotografický medailon, sestávající ze snímku výtvarníka, jeho ateliéru a několika klíčových děl. Výstava je instalována na dvou místech – základní přehlídku v Novoměstské radnici v Praze doplňuje expozice v Galerii U Prstenu (Praha 1, Jilská 14). Do 17. 2.
–vb–
Čeburaška a Mizející doba
Nejen dětský hrdina sovětské i ruské literatury Čeburaška inspiroval skupinu umělců různého zaměření k vytvoření projektu Čeburaškova nová dobrodružství, který představí galerie ARTStrjelka 28. 1. Cílem není podle slov autorů šokovat, ale připomenout pohádkovou postavičku a ukázat, jak je možné ji interpretovat v závislosti na mentalitě a kulturním zázemí designéra (A. Petljura), modelové krejčové (Solo-Mâtine, Švýcarsko) a obyvatele klubů (DJ Timofěj). Ostatně jedna z interpretaci je v současnosti nasnadě: Čeburaška bude maskotem Ruska na olympijských hrách.
Do 12. 3. vystavuje v petrohradské galerii KvadraT Taťána Nazarenková projekt s názvem Mizející doba. Výstava navazuje na akci z roku 1999, kdy Nazarenková vztyčila u Kremlu sousoší Dělnice a rolník z překližky, parodující Dělníka a kolchoznici V. I. Muchinové (známé jako symbol Mosfilmu). Sousoší Nazarenkové se silnou dávkou sarkasmu poukazovalo na to, že monumentální propaganda spíše než cokoliv jiného vyvolává hrůzu z hlouposti.
–lh–
televize
26. 1. Touha odejít – první díl dokumentu o nezákonné migraci (19.00, Viasat History); Karlín žije dál? – dokumentární film o Karlínu po povodni (20.00, ČT 2); Adaptace – netradiční, takřka autobiografický snímek o scenáristovi v krizi, který jeho scenáristovi Charliemu Kaufmanovi i režisérovi Spike Jonzemu přinesl mnohá ocenění, včetně Stříbrného medvěda z Berlína (21.40, ČT 2)
27. 1. MOZART 2006 – část přímého přenosu z 24hodinového vysílání Evropské vysílací unie věnovaného 250. výročí skladatelova narození (17.00, ČT 2)
28. 1. Muž se srdcem kovboje – americký western režiséra Simona Wincera sleduje každodenní činnost mužů v sedle (10.05, ČT 2); Lev v zimě – druhá část historického filmu (13.00, ČT 1); Prokletí ostrova Saint-Pierre – film francouzského režiséra Patrice Leconta je založen na skutečných událostech, jež se odehrály v letech 1849–50. Vedle Daniela Auteuila a Juliette Binocheové v něm hraje i režisér Emir Kusturica (15.55, ČT 1); Rolando Villazón v Praze – záznam vystoupení mexického tenoristy (20.00, ČT 2); Kruh – remake stejnojmenného japonského hororu podle románu Koji Suzukiho v režii Gorea Verbinského (21.05, ČT 1)
29. 1. Braniboři v Čechách – záznam opery Bedřicha Smetany z Národního divadla v Praze z roku 1985 (11.00, ČT 2); Dvě z Paříže – adaptace povídek Guy de Maupassanta v režii Pavla Háši (15.25, ČT 1); Kdybych byl špión – debut francouzského režiséra Bertranda Bliera (17.30, ČT 2); Po stopách Robinsona Crusoe – pátrání po skutečných osudech trosečníka (19.00, Spektrum); Smradi – tématem filmu režiséra Zdeňka Tyce a scenáristky Terezy Boučkové je adopce (20.00, ČT 1); Marcela a Jiří – pátý díl z cyklu Manželské etudy po dvaceti letech (20.00, ČT 2); Dům s tichým barem – příběh muže, který si zakoupením starého domu splnil svůj sen, natočil režisér Raymond De Felitta a v roce 1999 za něj získal Cenu diváků na festivalu Sundance (23.00, ČT 2)
30. 1. Jan Lucemburský – dokument (8.35, ČT 2); Nový český design – režisér Jordi Niubo se ve svém filmu zabývá prostřednictvím tvorby českých designérů střední a mladší generace neobyčejnými podobami „obyčejných“ věcí (18.00, ČT 2); Pershing proti Gallwitzovi – druhý díl cyklu Souboj vojevůdců (20.00, ČT 2); Ve stínu upíra – film o jednom ze základních snímků německého expresionismu, Upírovi Nosferatu Friedricha Wilhelma Murnaua (21.15, ČT 2); Árie z království smrti – příběh hudebníků z Osvětimi (22.00, Spektrum); Karel II.: Moc a vášeň – druhá část čtyřdílného cyklu (23.05, ČT 1)
31. 1. Hledání Shakespeara – první část čtyřdílného dokumentu (15.05, Spektrum)
1. 2. Dívka se zázračnou pamětí – televizní inscenace stejnojmenné rozhlasové hry Daniely Fischerové (11.20, ČT 1); Hledání Shakespeara – druhý díl dokumentu (15.00, Spektrum); Medvídek Winnie – kanadské drama Johna Kenta Harrisona o medvědici, která se stala předlohou Medvídka Pú (18.30, HBO); Peter Paul Rubens – po stopách slavného malíře (19.40, Spektrum); Nominační večer Českého lva (20.00, ČT 2); Přelud – makedonský film Svetozara Ristovského o chlapci, který je terčem školní šikany a domácího nezájmu a po setkání s námezdným žoldnéřem se rozhodne postavit se světu (20.00, Cinemax); Dalí: pravdivý příběh padělků – dokument (20.40, Spektrum); Svědectví mrtvých: Detektivové se skalpelem – první díl dvojdílné dokumentární série věnované dějinám soudního lékařství (22.05, ČT 2); Stalingrad – první díl třídílného dokumentu (22.50, Spektrum)
rozhlas
26. 1. Robert Krumphanzl: Minutové vzdálenosti – povídka (16.00, Vltava); Koncertní sezona SOČR 2005/2006 – přímý přenos z Dvořákovy síně pražského Rudolfina (19.30, Vltava)
27. 1. Vivat Mozart! – akademie k 250. výročí narození W. A. Mozarta (20.00, Vltava)
28. 1. Pes, základ rodiny a státu – premiéra původní rozhlasové hry (13.00, Praha); Carlo Gozzi: Turandot – klasická pohádková tragikomedie (14.00, Vltava); Wolfgang Amadeus Mozart: Cosi fan tutte – přímý přenos z Metropolitní opery v New Yorku (19.30, Vltava); Wolfgang Amadeus Mozart: Génius a jeho doba – dokument (21.00, Praha)
29. 1. Speciální den Euroradia – série přímých přenosů z evropských měst k 250. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta (11.05 Salzburg, 12.00 Řím, 13.00 Bratislava, 14.00 Versailles, 15.00 Schwetzingen, 16.00 Londýn, 17.00 Augsburg, 18.30 Praha, 19.30 Vídeň, Vltava); Adolf Hoffmeister: Nevěsta – veselohra (20.30, Praha)
30. 1. Majsebuch – první část sedmidílného cyklu z Knihy jidiš legend a příběhů (23.00, Vltava)
31. 1. August Strindberg: Bouřka – rozhlasová hra (21.30, Vltava)
1. 2. Historický klub – první část seriálu o knihách, knihovnách a skriptoriích českého středověku (16.00, Vltava); Anton Pavlovič Čechov: Romány smolařů – dvě povídky ruského klasika (18.30, Vltava); Vlastimil Venclík: Operka – původní rozhlasová hra (21.05, Praha)
–jgr–
na poslední chvíli
Lawrence Weiner a Dan Graham
Ojedinělou příležitost vidět filmy dvou určujících osobností konceptuálního umění Lawrence Weinera (1940) a Dana Grahama (1942) mají diváci, kteří přijdou do pražského kina Světozor ve čtvrtek 26. ledna. Kulturní aktivita Tranzit zde v rámci programu Audiovisual promítne Weinerovy krátké filmy Blue Moon Over (2001) a Wild Blue Yonder (2002). Weiner se už několik desetiletí zaobírá lingvistickými strukturami a konvencemi v jazyce. Sekvence filmu Blue Moon Over proto sestavil z fragmentů textu, kreseb a diagramů. Ve Wild Blue Yonder zase kombinoval animaci, aforistické texty a videozáznamy svých přátel a rodinných příslušníků. Vizuální formou tak uvažuje o povaze umění, jazyka a mezilidské komunikace. Grahamova obrazová koláž Rock My Religion (1982–1984) vytváří nečekané paralely mezi náboženstvím a rockem. Světozor, Praha, 26. 1. od 20.00.
Janfamily: Plans For Other Days
Janfamily je společenstvím umělců se základnou ve Velké Británii. O projektu pro pražský display+tranzit říkají, že představuje „odpor proti síle zvyku a maličkostem, které nás kontrolují v každodenním životě“. Základem projektu je kniha, podle níž umělci společně s návštěvníky výstavy experimentují. Výstava je tak výsledkem jakési řízené interakce. Display+tranzit (www.display.cz), Praha, do 29. 1.
–jpt–
Václav Šolc – etnolog a amerikanista
Výstava Václav Šolc (1919–1995) – etnolog a amerikanista, znalec a obdivovatel indiánů, představuje exponáty z autorových sbírek, shromážděných za studijních a vědeckých pobytů v Latinské Americe (Mexiko, Peru, Bolívie a Chile). Doplňují je fotografie, diapozitivy, dokumenty, cestopisné knihy (Pod chilskými sopkami, Do země zlata, Indiánským Mexikem), populární publikace (Nejstarší Američané, Indiánské historie), odborné stati i romány. Václav Šolc byl v letech 1970–79 ředitelem Náprstkova muzea v Praze. Vedle své specializace na americký kontinent se zabýval též dějinami voroplavby na českých tocích a je spoluautorem knihy o jihočeském vorařství a plaveckém folkloru Já jsem plavec od vody. Náprstkovo muzeum v Praze, Betlémské nám. 1, do 29. 1.
–vb–
jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jiřík / jpt – Jiří Ptáček / kk – Karel Katarovic / lh – Linda Hartmannová / mk – Matěj Kratochvíl / pev – Petr Vaňous / rg – Roman Gazdík / vb – Věra Becková