literatura
Michael Cunningham v Praze
Hvězdou letošního červnového Festivalu spisovatelů Praha měl být jeden z komerčně nejúspěšnějších amerických spisovatelů současnosti Michael Cunningham, který ale svou účast nakonec z vážných rodinných důvodů odřekl. Organizátoři festivalu však netušili, že již za několik měsíců budou mít tu čest Cunninghama v Praze přece jen přivítat. Spisovatel se dostal do povědomí čtenářů románem Hodiny (česky 2002), za nějž také získal v roce 1999 Pulitzerovu cenu. Román byl psán jako pocta spisovatelce Virginii Woolfové a originálním způsobem si pohrál s jejím nejznámějším dílem, Paní Dallowayovou. K úspěchu mu pomohl i stejnojmenný snímek s výborným obsazením v čele s Meryl Streepovou a Nicole Kidmannovou. Cunningham je však autorem i dalších kvalitních románů, za zmínku stojí především Domov na konci světa (1990) a nejnovější Vzorové dny (2005, česky 2006 – viz A2 č. 5/2005 a 22/2006), které přijíždí českému publiku představit. Spisovatel dorazí do Prahy 16. prosince, v pravé poledne se bude konat autogramiáda v knihkupectví Big Ben (Malá Štupartská 5, Praha 1), od 19 hodin pak bude v Městské knihovně (Mariánské náměstí 1, Praha 1) z románu předčítat. Přislíbil též ukázku ze svého dosud nepublikovaného textu a následovat bude samozřejmě diskuse se čtenáři. Cunninghamova návštěva bude spojena se slavnostním otevřením nového Amerického centra, jež bude od poloviny prosince sídlit vedle amerického velvyslanectví (Tržiště, Praha 1 – Malá Strana).
–mm–
Přednášky
6. 12. Michaela Čaňková v angličtině představí nové trendy ve vývoji čtenářství a seznámí posluchače s texty z kolekce současné britské beletrie v Městské knihovně v Praze (klubovna Městské knihovny v Praze, 17.00).
12. 12. Josef Vojvodík bude v 17.00 přednášet na téma Avantgarda je mrtva! Ať žije avantgarda!. V přednášce půjde o problematizaci myšlenky „smrti avantgardy“ a o pojmové vymezení vztahu moderna – avantgarda – postavantgarda (zasedací síň Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3, Praha 1, 2. patro, vchod C).
Autorská čtení
7. 12., 17.30 v Divadelní kavárně Švandova divadla na Smíchově uvede Radek Malý, laureát letošní Magnesie Litery za sbírku Větrní, svou první knížku pro děti, nazvanou Radek z Olomouce, František z Kaštanu, Anežka ze Slunečnic (Štefánikova 57, Praha 5).
9. 12. Povídková sbírka Bar Sport boloňského spisovatele Stefana Benniho slaví třicetiny a koná se Luisona Day, tzn. čtení z Benniho knih na různých místech světa. V Praze od 18.00 v café baru Hany Bany (Veleslavínova 5, Praha 1). Při té příležitosti bude představen i český překlad Baru Sport.
12. 12. vystoupí v pravidelném pořadu Host v Klementinu spisovatel Ludvík Vaculík (Národní knihovna, Klementinum 190, Praha 1, zasedací sál, 17.00).
Téhož dne později bude číst P. P. Payne ze svých nových textů. Uvádí Karolína Jirkalová, připravuje Petr Borkovec (Café & knihkupectví Fra, Šafaříkova 15, Praha 2, 20.30).
Listování
6. 12., 19.00 v Divadelním klubu v Poličce (Vrchlického 53) se v rámci projektu Listování uskuteční předčítání z knihy Václava Havla Prosím stručně; jde o literární koláž, ve které se střídají tři žánry: rozhovor, původní výňatky z instrukcí nejbližším spolupracovníkům na Hradě a deníkové zápisy z doby práce na tomto textu.
11. 12., 19.00, divadlo SUD v Českých Budějovicích (Hroznová 8) uvádí detektivní reality show Daniely Kapitáňové Ať to zůstane v rodině.
Divadlo PAP
Na 9. 12. připravilo divadlo PAP autorský večírek věnovaný současné tvorbě z oblasti literatury, poezie a divadla v podání mladých talentovaných umělců a umělkyň. Vystoupí Jaroslav Pížl, autor několika básnických sbírek a držitel ceny Jiřího Ortena, Eva Elxa, zpěvačka a textařka elektronické kapely Pilot, dále Martina Kafková, Jakub Třasák, Nika Nováková, Jan Kuželka, Olga Lounová, Tereza Zelinková a další (začátek v 20.00, divadelní klub Rybanaruby, Mánesova 87, Praha 2).
Festival Alternativa
14. ročník mezinárodního hudebního festivalu se odehrává v divadle Archa a scéně Unijazzu – kulturním domě Kaštan. 6. 12. vystoupí v Kaštanu skupina zhudebňující vlastní poezii Dřevěné pytlí v jutových uhlích a se svou performance literární sdružení Vítrholc (Bělohorská 150, Praha, 20.00).
–pa–
V Českém centru v Praze (Rytířská 31, Praha 1) se 13. 12. od 18.30 uskuteční mezinárodní literární festival Literatura všech koutů světa. Na něm se můžete mimo jiné těšit na četbu dramatických textů mladých rumunských dramatiků, spojenou s česko-rumunskou předvánoční besídkou.
divadlo
Moskevské divadlo Olega Tabakova v Praze
Ve dnech 7.-11. 12. proběhne na třech pražských scénách (Dejvické divadlo, Švandovo divadlo na Smíchově a Divadlo na Vinohradech) přehlídka inscenací Moskevského divadla Olega Tabakova. Dnes jednasedmdesátiletý herec a režisér navštívil Československo poprvé začátkem šedesátých let, když hostoval v pražském Činoherním klubu. Od té doby spolupracuje s českými divadelníky – zprostředkoval například letošní moskevské hostování Dejvického divadla s inscenacemi her Petra Zelenky Teremin a Gončarovova Oblomova v režii Miroslava Krobota. Proslulá ruská „Tabakerka“ uvede v rámci přehlídky pět vybraných inscenací: hru Thomase Bernharda Divadelník (7. 12., 19.00, Dejvické divadlo, Zelená 1084/15a, Praha 6), Zpověď hochštaplera Felixe Krulla od Thomase Manna (8. 12., 19.00, Vinohradské divadlo, nám. Míru 7, Praha 2), Gorkého drama Na dně (10. 12., 19.00, Švandovo divadlo, Štefánikova 57, Praha 5), Povídku o sedmi oběšených od Leonida Andrejeva (11. 12., 19.00, Švandovo divadlo) a Sublimaci lásky od Alda de Benedettiho (9. 12., 19.00, Divadlo na Vinohradech). Podle slov jejího uměleckého vedoucího je to za posledních 16 let první velká návštěva ruského divadla v Česku.
–kv–
Žižkov v Komedii
Dalším autorským projektem dramatika a režiséra Davida Jařaba v Divadle Komedie (Jungmannova 1, Praha 1) je inscenace Žižkov. Po nejbližším okolí divadla – přiléhajících ulicích Vodičkově a Lazarské – si Jařab jako místo nového příběhu vybírá svéráznou pražskou čtvrť s její typickou atmosférou. Zde rozehrává partii ze života prostých mladých lidí žijících ve velkoměstě, kteří se dle pravidel a svých možností začlenili mezi ostatní. Když do jejich všednodennosti vnikne nadějný cizinec, rozhodnou se ho odstranit, aby se mohli vrátit ke starým pořádkům a zapomenout na to, že se „vůbec něco stalo“. 11. a 13. 12. od 19.30.
–vm–
Dne 8. 12. můžete v 17.30 navštívit přednášku Rumunské nedávné dějiny a jejich zobrazení v dnešním rumunském nonverbálním divadle, která bude spojena s promítáním představení Těch 150 (promítací sál Katedry divadelní vědy FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1).
Představení Nejmenší žena na světě je vesele morbidní pokus dotknout se představivosti diváků a oživit jejich víru v iluzi za pomoci loutek, proměny a jiných překvapení. Zatímco základní nápad během pěti let rostl, žena se zmenšovala. Vše začalo v jedné ulici v Kodani, kde byl vystaven model nejmenší ženy na světě… 8. 12., 20.00, NoD (Dlouhá 33, Praha 1).
Fragile je formou výtvarného divadla, ve kterém se divadelní prostor chápe jako spoluhráč. Pomocí jemné práce světel a až obsedantního lpění na detailních gestech se společně s hrdinkou (Darinka Giljanovićová) rozpadáme na střepy, ze kterých se bude potřeba znovu složit. 9. 12., 20.00, NoD.
V programu 3. ročníku mezinárodního festivalu bezdomoveckých divadel Hic Sunt Leones 2006 jsou zastoupeny bezdomovecké soubory ze střední Evropy (ČR, Německo, Slovensko, Maďarsko), společně s nimi vystoupí hudebníci a profesionální umělci, kterým je téma bezdomovectví blízké. 10. 12., NoD. Více informací na www.jezekacizek.cz.
film
Sólokapr
Obsazování sebe sama, totožně graficky vyvedené titulky, jeden film ročně – to vše patří mezi prvky tvorby Woodyho Allena. I v Sólokaprovi hraje Allen hlavní roli, titulky jsou poslušně černobílé, problém je ovšem s oním jedním filmem ročně. Sólokapr totiž působí jako nucené naplnění roční kvóty za jakoukoliv cenu. Anekdotický příběh o kouzelníkovi (Woody Allen) a studentce žurnalistiky (Scarlett Johanssonová), kteří jsou na stopě nebezpečnému „tarotovému vrahovi“, bezuzdně recykluje motivy z předchozích Allenových filmů. Kromě kouzelnických scén použitých v Oidipovi dnes, segmentu Povídek z New Yorku, je to především dramatická linka detektivního pátrání dvou (neustále se hádajících) amatérů, využitá například v Tajemné vraždě na Manhattanu. Po sarkastickém pohledu do života londýnských vyšších vrstev ve snímku Match Point se Allen rozhodl i nadále zůstat ve městě na Temži (stejně jako znovu obsadit Scarlett Johanssonovou). Syrový a moralizující tón předchozího filmu bohužel vystřídala neschopnost cokoliv podstatného sdělit, skrytá za rouškou detektivní komedie. Sólokapr je rozpačitý film s minimem allenovsky-inteligentních vtipů, nevýraznými herci a natvrdlým scénářem. Tak snad zase napřesrok… Premiéra 7. 12.
–jj–
Čínské filmy
Letos v květnu se v několika českých kinech uskutečnila přehlídka deseti čínských filmů. Protože sklidila značný ohlas, Asociace českých filmových klubů zakoupila tři nejúspěšnější snímky do běžné distribuce. Od 7. prosince tak budou k vidění buď samostatně nebo jako minipřehlídka v artových kinech celé republiky. K nejpřitažlivějším bude patřit Cesta domů, jeden z prvních výsledků spolupráce režiséra Zhang Yimoua a herečky Zhang Ziyi (následovaly snímky Hrdina a Klan létajících dýk), který získal Velkou cenu MFF Berlín. Bohužel jde však jen o přeceněný průměrný milostný příběh. Uveden bude i stejně starý (1999) počin Nikdo nesmí chybět o mladíkovi, který dočasně převezme vyučování na základní škole v jedné obyčejné vesnici v severní Číně a jeden z žáků se mu ztratí. Novějším filmem z přehlídky je Horská hlídka, která vypráví o dobrovolných hlídkách, jež v divočině bojují proti pytlačícím lovcům antilop. Čtvrtý titul, Šanghajské sny, v květnové přehlídce nebyl. Wang Xiashuai za něj mimo jiné získal v loňském roce Cenu poroty na MFF v Cannes. Devatenáctiletá Qing Hong prožívá milostný románek s mladíkem z místní rolnické rodiny, který však má přerušit touha jejího otce přestěhovat se do Šanghaje.
Dobrý ročník
Nezájmu se tento film bát nemusí, protože se jeho režie ujal sám Ridley Scott. Snad by se mohlo dostavit prvotní zklamání, že vypravěč velkých příběhů tentokrát bude na plátně rozvíjet jednoduchý děj o hledání radosti ze života. Naštěstí ani tato „skromná“ poloha Scotta nijak nevykolejila a dokázal jí dát takovou strukturu a formu vyprávění, že nepůsobí jen jako sladká selanka o tom, jak je život nádherný. Premiéra 7. 12.
PAF popáté
Přehlídka animovaného filmu, která se koná v prostorách Uměleckého centra v Olomouci (Univerzitní 3, Olomouc), se stala nedílnou součástí filmového dění u nás. Snaha o reflexi (nejen) současného dění na poli animace v sobě zahrnuje nejen tematické a profilové projekce, ale také (a to především) setkání tvůrců s teoretiky a diváky, přednášky a besedy, worskhopy. Letos bude asi největším magnetem postava Václava Mergla, jenž se PAF osobně zúčastní, a profil jeho tvorby. Dalším tématem bude exkurze do polské animace, kterou organizátoři představí několika bloky (profily např. Zbiga Rybczynského, Piotra Dumaly či Waleriana Borowczyka). Nabité dny mezi 7. a 10. prosincem zahrnují i koncerty, workshopy a semináře (Jak se rodí komiks, Machinima, Happy Tree Friends). Podrobné informace najdete na www.pifpaf.cz.
–lg–
Umělecký videoklip ve švýcarské TV
Švýcarský videoart začal pronikat do povědomí mezinárodní umělecké scény teprve nedávno, avšak zcela novým a unikátním prvkem je, že švýcarská TV poskytuje platformu pro toto mediální umění. V rámci pořadu Sternstunden, jehož kontext je věnován náboženství, filosofii a umění, jsou produkována a prezentována jedinečná díla. Švýcarská TV vytváří podstatný přínos pro rozvoj švýcarského videoartu, a píše tak novou kapitolu televizní historie. Večer uvádí Conny E. Voester ze švýcarské TV. 7. 12., 20.30, kino Světozor (Vodičkova 41, Praha 1).
Originální kolekce mladých filmů Young blood made in Czech nabízí netradiční tvůrčí pohled i filmové řešení. 12. 12., 20.00, NoD.
hudba
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK připravil koncerty hned čtyři. 7. 12. diriguje Serge Baudo Pražské nokturno (Hommage à W. A. Mozart) Petra Ebena, dále pak Symfonii č. 40 g moll, K 550, W. A. Mozarta, jejíž počáteční motiv zná díky mobilním telefonům snad každý, ale již málokdo dovede označit původ melodie. Na závěr přednesou Zdeňka, Jan a Martin Hršelovi Koncert pro 3 klavíry a orchestr F dur, K 242, téhož autora. 19.30, Smetanova síň Obecního domu (nám. Republiky 5, Praha 1). 8. 12. provede Rožmberská kapela pod vedením Mária Mesanyho středověkou hudbu adventního vánočního času v rámci cyklu Obrazy a hudba. 19.30, Klášter sv. Anežky České (Anežská 12, Praha 1). 12. 12. bude 3. koncert cyklu Komorní hudba věnován letošním dvěma jubilantům: D. Šostakovičovi a W. A. Mozartovi. Ivan Ženatý (housle) a Igor Ardašev (klavír) zahrají od prvně jmenovaného autora Deset preludií op. 34 (jedná se o pozdější úpravu 24 preludií pro klavír op. 34) a Sonátu pro housle a klavír op. 134. Večer uzavře Sonáta C dur pro klavír a housle, K 296, W. A. Mozarta. 19.30, Kostel sv. Šimona a Judy (Dušní 1, Praha 1). 13. 12. bude věnován večer výhradně W. A. Mozartovi. Zazní Symfonie č. 30 D dur, K 202, Symfonie č. 39 Es dur, K 543, koncertní árie pro soprán a orchestr Bella mia fiamma, K 528, a scéna a rondo pro soprán, klavír a orchestr Chio mi scordi di te?, K 505. Eva Urbanová – soprán, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK řídí Jiří Kout. 19.30, Smetanova síň Obecního domu.
Ve znamení dvou M
Od W. A. Mozarta je možno vyslechnout Klavírní kvartet g moll, KV 478, a Pražskou symfonii v úpravě J. N. Hummela pro housle, flétnu, violoncello a klavír. Od B. Martinů pak Trio pro flétnu, violoncello a klavír. Jean-Claude Gérard, flétna a Trio Concertino. 7. 12., 19.30, Zracadlová síň Klementina (Klementinum 190, Praha 1).
Dny Bohuslava Martinů
V rámci 12. ročníku festivalu se uskuteční poslední koncert České filharmonie s tímto programem: J. Brahms – Koncert č. 1 d moll pro klavír a orchestr, B. Martinů – Předehra, H. 345 (zřídka uváděné dílo), a Symfonie č. 1, H. 289. Českou filharmonii řídí Zdeněk Mácal a jako sólista vystoupí světoznámý americký pianista Garrick Ohlsson. 7. a 8. 12., 19.30, Dvořákova síň Rudolfina (Alšovo nábř. 12, Praha 1).
Pražská komorní filharmonie (PKF) uvádí 3. koncert orchestrálního cyklu s programem: R. Schumann: Overtura, Scherzo a Finale E dur, op. 52, A. Skoumal: Koncert pro klavír a orchestr č. 1 (premiéra) a D. Šostakovič: Symfonie č. 14. Za klavír zasedne autor klavírního koncertu, v Šostakovičově slavné symfonii vystoupí sopranistka Gabriela Palikruchevová a basista Marc Olivier Oetterli, PKF řídí Jakub Hrůša. 11. 12., 19.30, Dvořákova síň Rudolfina.
EuroArt Praha představuje v jednom večeru Stamicovo kvarteto a jazzové Worlds Beyond Trio. Stamicovo kvarteto provede Smyčcový kvartet č. 3 J. C. de Arriagy, jehož dvousté výročí narození si svět letos připomíná (1806–1826). Autor zkomponoval 3 smyčcové kvartety v sedmnácti letech. Jejich forma následuje kvartety Haydnovy, avšak nesou již známky romantické melancholie a vášně, připomínající F. Schuberta. V českém prostředí se jedná o prakticky nehraného autora a rozhodně stojí za to se s ním seznámit. Druhá polovina koncertu nese název WORLDS BEYOND a představuje unikátní program, kombinující současnou komorní hudbu s různými vlivy hudby populární, které jsou v dnešní době nazírány z mnoha úhlů. Interprety jsou světové proslulí virtuosové z New Yorku, známí především svou schopností kombinovat klasické a jazzové prvky netradičním způsobem. Zazní Suita ze Žebrácké opery K. Weila (se známým Mackie Messerem), Broadway Suite G. Gershwina ad. 12. 12., 19.30, sál Martinů, HAMU (Malostranské náměstí 13, Praha 1).
–vz–
Chalaban
Hudebník, zpěvák a skladatel Said Tichiti pochází z marockého města Guelmim, které leží na úpatí pohoří Atlas a jehož název v překladu znamená brána do Sahary. Od roku 1998 žije v Budapešti. Tichiti vychází především z hudebního stylu označovaného jako hassani nebo také iggawen podle názvu kasty marockých hudebníků. Jedná se o styl, který je typický pro oblast marocké Sahary a Mauretánie. Tichitiho repertoár dále doplňují i další druhy arabské hudby, jako je styl gnawi, obsahující prvky hudby černé Afriky (Mali, Ghana), nebo styl jedba, používaný při náboženských rituálech a sloužící k navození transu. Tichiti přijíždí s mezinárodní skupinou Chalaban, kombinující arabskou hudbu s jazzem a moderními hudebními postupy. V hudbě Chalabanu zaznívá arabská a berberská kultura, prvky maďarského jazzu a folkloru spolu s funkem, rockem a taneční hudbou. 6. 12. Cross Club (Plynární 23, Praha 7), 7. 12. Stará Pekárna (Štefánikova 8, Brno), 8. 12. Klub-B (Vítězslava Nezvala 68, Třebíč), 9. 12. Divadlo 29 (Sv. Anežky České 29, Pardubice).
K’Naan
K’Naan vyrůstal uprostřed občanské války, ze Somálska unikl jedním z posledních pravidelných letů. Ve svých devíti letech dělal K‘Naan totéž, co většina amerických kluků. Potloukal se po ulicích, imitoval rapperské slogany a snil, že jednou bude sám natolik talentovaný, aby vlastní tvorbou konkuroval svým hiphopovým idolům. Na albu Dusty Foot Philosopher připomíná K‘Naanův hlas vzdáleně Eminema – a i když ho k této detroitské superhvězdě často přirovnávají, světy obou umělců by se nemohly víc lišit. Tam, kde Eminem rýmuje o bouchačkách, on rappuje o kulometech a své příběhy si prožil na vlastní kůži. „Hlasově nabroušený jako Eminem, ale sebeironický jako Woody Allen,“ píše Eye Magazine. 7. 12., 19.30, Palác Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3).
XII. Pražský Industriální Festival
Mezinárodní setkání hudebníků a performerů na poli elektronické, industriální, ambientní, hlukové a laptopové hudby, multimediální performance a audiovizuální tvorby letos představí tvůrce ze sedmi zemí. Největším lákadlem letošního ročníku je legenda postindustriální scény a průkopník EBM Dirk Ivens (The Klinik, Sonar) se sólovým projektem Dive. Světové proslulosti požívají rovněž tvůrci dark-ambientu Inade, v Praze usazený Schloss Tegal a česko-slovenští Einleitungszeit, kteří na festivalu vystoupí společně s extatickou performancí Sangredans. Poprvé v Česku se představí Drahomira Song Orchestra, francouzská skupina experimentující se zvukovými kolážemi, dark-ambientní Murderous Vision (USA) a C. H. District (PL). Domácí scénu zastoupí Tábor Radosti, ladění Do Shaska! a Seismic Wave Factory. Prostor dostanou i hráči s gramofony Birds Build Nests Undergound, ambientní Psychedelic Halucinogen a hlukoví konceptualisté Opening Performance Orchestra. Festival provází promítání videoartu a výstava digitálních koláží Nigela Ayerse. 8.–9. 12., 19.00, Rock Café (Národní 20, Praha 1).
Mezinárodní víkend žen
Koncertní průřez napříč žánry s podtitulem World & another music přivede na jedno pódium vybrané domácí i zahraniční hudebnice od folku po jazzrock. Sestry Steinovy píší písně s folkovými kořeny a s až rockovým drivem. Jazzrockový bigband New Orchestra of Dreams bubeníka Štěpána Smetáčka se věnuje kromě originálních skladeb na hranici mnoha žánrů také spolupráci s různými hosty. V letošním roce koncertuje a připravuje album se zpěvačkou newyorského původu Tonyou Graves. Dívčí trio RADA Synergica hraje klezmer a cikánskou hudbu. V jejich osobitých aranžích cítíme vůni prašných cest Haliče, židovskou srdečnost i balkánskou radost ze života. Bubeník Pavel Fajt a hráč na didgeridoo Ondřej Smeykal přizvali do svého projektu Autopilote ještě japonskou zpěvačku Yumiko a svou rytmickou smršť tak rozšířili o další element. Vokální projev Erzsi Kiss je poznamenán studiem mimoevropských hudebních tradic (od africké, arabské, asijské, latinskoamerické až po eskymáckou). Stejně tak se v něm odrážejí i vlivy maďarského folkloru a nejrůznějších evropských hudebních stylů. Sama Erzsi Kiss se o své hudbě vyjadřuje jako o „virtuální world music“, která využívá veškeré globální vlivy a podněty. Yellow Sisters jsou čtyři zpěvačky procházející s lehkostí napříč vodami soulu, funky, r’n’b, world music, jazzu i reggae. Po delší pauze se vracejí na česká pódia Tara Fuki, neboli violoncellistky Dorota Blahutová a Andrea Konstankiewitz. V křehké postavě Jany Vébrové, kterou se co chvíli obrovský její akordeon chystá zavalit, se ukrývá vroucí pramen energie a síly. Zuzana Lapčíková je již léta známá nejen jako cimbalistka a zpěvačka moravské lidové hudby, ale také jako spojovatelka moravských tradic s jazzem a dalšími vlivy. Polsko-kubánská vokalistka Yvonne Sánchez se již stala stálicí pražské jazzové scény a hraje s předními hudebníky. Její repertoár zahrnuje jazzové standardy až k bossa nově. 9. 12., 18.00, Divadlo Archa (Na Poříčí 26, Praha 1).
Komorní orchestr Berg versus Pražská komorní filharmonie
V jeden večer zazní v Praze hned dvě premiéry nových českých skladeb. Komorní orchestr Berg v programu nazvaném Molière 3x jinak (11. 12., 19.30, Kaiserštejnský palác, Malostranské náměstí 23) zahraje nové dílo Vladimíra Franze, které doplní hudba z komedie Richarda Strausse Měšťák šlechticem (1917) a ze stejnojmenného kusu Jeana-Baptista Lullyho (1670).
–mk–
Workshop Fair Trade všemi smysly je komponovaný večer s německým instrumentalistou H. Heynem, který pracuje s etnickými hudebnimi nástroji ze spravedliveho obchodu (7. 12., 16.00, NoD). Následuje Fair Trade stručně a jasně, Quinoa: záhadná plodina nebývalé chuti a skvělých kvalit, Produkce Fair Trade v Bolívii – vyprávění zemědělského experta Wilmera Castilly, Fair Trade v Rakousku a ochutnávky, výstava, prodej a prezentace produktů, diskuse. Přihlášky na [email protected].
výtvarné umění
Tomma Abtsová
Elegantní barevné abstraktní kompozice malířky německého původu Tommy Abtsové (1967) jsou v Londýně vysoce ceněny. Výstavní instituce Tate Britain nyní představuje (do 14. 1. 2007) její práce v rámci výstavy finalistů prestižní ceny Turner Prize. Odborná komise v letošním ročníku soutěže navrhla Abtsovou jako jedinou malířku vedle sochařky Rebeccy Warrenové, fotografa a tvůrce videa Phila Collinse a autora Marka Titchnera, který se věnuje především prostorové instalaci. S rozmachem toho, co se na mezinárodním uměleckém trhu označuje jako nová německá malba (New German Painting), nemá tento konkrétní úspěch konkrétní autorky nic společného. Umělkyně, narozená v městě Kiel, studovala nejprve v Berlíně a přišla do Londýna až v roce 1995, promeškala tedy onen „boom“ nové malířské figurace – a zároveň se tím zachránila před jeho bezprostředním vlivem. Těžko by vznikla její klidná abstrahující harmonická malba, plná rozvahy a koncentrace, kdyby nebyla vzdálena od tak vlivných malířů, jakými jsou například Neo Rauch, Daniel Richter nebo Jonathan Meese. Autorka si vystačí se skromnou produkcí cca 10 obrazů za rok, a to zpravidla ve stejném komorním formátu 48 x 38 cm, což svědčí mimo jiné o naprosto rozdílném přístupu k malířskému médiu i odlišné tvůrčí metodě, než jakou praktikuje například tzv. lipská škola.
–pev–
televize
Extase
Příběh o vášni, která se drala skrze tělo ven, vášni silné natolik, že nemohla najít místo v životě, je obsahem věrná formátu červené knihovny. Stejně jako Erotikon, jejž Gustav Machatý natočil o tři roky dříve. Jenže režisér dokázal na dějový balast navléci formu, která zásadně promluvila do dějin české kinematografie, a vlastně i mimo ni. Obrazy jsou plné symbolů (sám napsal manuál na jejich chápání) a vášeň skrze hry se světlem vyplouvá na povrch, aniž by museli herečtí představitelé (Hedy Lamarrová, Aribert Mog) výrazněji přehrávat. Jan Stallich patří mezi legendy české kameramanské školy a Extase má na tom nepopiratelný podíl. Nedílnou součástí je hudební kompozice Giuseppa Becceho, bohužel také jeho „budovatelský epilog“. Dílo je proslaveno spíše svou „skandálností“, která nám dnes přijde úsměvná, o výrazových kvalitách však pochybovat nelze. Extase, na níž se podílel také Vítězslav Nezval či Alexander Hackenschmied, je malou učebnicí počátků naší kinematografie. 7. 12., 22.10, CS Film.
Muž, který nebyl
Výpis z filmografie bratrů Coenových se nese v impozantním duchu. Od debutu Zbytečná krutost z roku 1984 nenatočili horší než nadprůměrný film. Jejich fascinaci žánrovými filmy, a filmem noir především, lze vysledovat z každého titulu. Ale právě Muž, který nebyl je dokonale čistým následníkem tzv. černých filmů. Je oděn do černobíla, bohaté škály šedi, do světla, které se snaží pronikat tmou prostoru (i postav). Hlavní hrdina Ed Carne (Billy Bob Thornton), zasazený do roku 1949, je ženatý kadeřník, jenž nemá proč být spokojený s prací, s manželstvím, se životem. Chce si polepšit, ale osudovost (která mu štěstí nepřeje) mu šlape více na paty. Coenové rozehrávají drama jednoho obyčejného života, který se noří do bažiny ztracenosti. Herecké výkony, Thorntonův zvláště, kamera, střih, svícení a hudební podklad se setkávají v dokonalém propojení ve prospěch jediného cíle: uvést diváka do pocitu naprosté skepse. Ed Carne nemusí být zlý člověk, ale jeho jednání a pud sebezáchovy ho ke zlu posouvají. Ed Carne by mohl být šťastný člověk, ale ne v tomto příběhu. Výjimečný hold filmu noir bude uveden na ČT 1 ve čtvrtek 7. 12. ve 22.10.
–lg–
rozhlas
Leonid Andrejev: Krásné Sabinky
Prekrasnyje sabinjanki z roku 1911 jsou variací na známý příběh z dob založení Říma – únos Sabinek. Podle legendy z raných římských dějin (a také podle Dějin Tita Livia) unesli Římané v čele s Romulem neprovdané dívky ze sousedství během slavnosti na Neptunovu počest, tento čin rozpoutal boje mezi Římem a okolními kmeny, byl totiž porušen zákon pohostinnosti. Boje zastavily až samotné Sabinky, které se do svých únosců zamilovaly. Andrejev využívá daného příběhu pouze pro určitou dějovost hry, ovšem divadelní satira o třech obrazech je založena především na slovním vtipu, ironii, paradoxech. Hlavní slovo mají, jak už to tak bývá, ženy, v tomto podání už provdané za Sabiny. Osamělost Římanů ale pohne věrným srdcem těchto žen, a když jsou jim slíbeny nové děti, usoudí, že nový manžel může být příjemná změna. Což dokazuje především nový pár postarší Sabinky Veroniky a jinocha Pavla, který se nakonec sám cítí zneužit a unesen. Hra také ironicky líčí zbabělost „Sabinů“, kteří táhnou v podivném tempu (dva kroky vpřed, jeden vzad) na Řím, a co hůř, nechají se přesvědčit římskými „profesory“ o zákonné ospravedlnitelnosti únosu svých žen. A to už zdolali mnohem větší překážku – ústřední evidenci občanů, když se pokoušeli nalézt adresu svých žen. V neposlední řadě mohou posluchači ocenit Andrejevovy slovní hry a inteligentní humor. Rozmluva Římanů je korunována klením „Do Herkula!“ a přirovnáním „září jako Aurora“. Své chování ospravedlňují slovy: „… založili jsme Řím, máme přece taky právo na odpočinek!“ V rozhlasovém zpracování Krásných Sabinek z roku 1995, které režíroval Zdeněk Kozák, účinkují Jaroslav Kuneš, Karel Mišurec, Jiří Pištěk, Erik Pardus a další. 7. 12., 20.00, Vltava.
-lds-
jj – Jan Jílek / kv – Kateřina Veselovská / lds – Lenka Dombrovská Slívová / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / mm – Markéta Musilová / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / vm – Veronika Musilová / vz – Vít Zavadil