literatura
Komiksy z Německa
Superman, Batman, Mickey Mouse, Donald Duck, Asterix – snad každý je zná ze svého dětství a mládí. Jako dospělí se o komiks většinou již tolik nezajímáme, a tak jen někteří z nás vědí, že řada velmi úspěšných komiksů pochází z Německa. Výstava, kterou pořádají Goethe-instituty střední Evropy, se soustředí zejména na aktuální dění v německém komiksu, který vedle individuálního uměleckého stylu nepostrádá ironii či kritické prvky, a jeho prostřednictvím tak nabízí vhled do německé společnosti. Do 24. 2., Moravská zemská knihovna, Německá knihovna, Solniční 12, Brno.
Poetika programu – program poetiky
Ústav pro českou literaturu AV ČR pořádá ve spolupráci s Pedagogickou fakultou UK 5. a 6. dubna Studentskou literárněvědnou konferenci 2006 Poetika programu – program poetiky, která bude věnována českým a slovenským literárním uskupením, jež své záměry formulovala v programovém prohlášení nebo jejichž poetika v takový program vykrystalizovala. Předmětem zájmu budou kulturněhistorické okolnosti vzniku programu, šíře jeho záměrů ve vztahu k dalším druhům umění, jeho vliv na dobové kulturní dění, jeho pozdější recepce a samozřejmě konkrétní realizace v tvorbě jeho stoupenců a následovníků. Zváni jsou především pregraduální studenti bohemistiky a slovakistiky a doktorandi. Jednací jazyky: čeština a slovenština. Předběžné přihlášky zasílejte do 15. 2. Kontaktní osoba Stanislava Fedrová, [email protected].
Literární soutěž Psaníčko
Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem vyhlašuje 4. ročník literární soutěže pro mládež z 6.–9. ročníků základních škol a odpovídajících tříd víceletých gymnázií. Knihovna přijímá práce prozaické i poezii, téma je libovolné. Texty musí být dosud nepublikované, rozsah by neměl přesahovat 3 strany A4 a měly by být odevzdány ve 2 kopiích. SVKUL nabízí hodnotné, leč blíže nespecifikované ceny. Práce je možno odevzdávat osobně či posílat poštou do 7. dubna 2006 na adresu Severočeská vědecká knihovna, W. Churchilla 3, 401 34 Ústí nad Labem. Je možno využít i e-mailovou adresu [email protected]. Dopisy je nutno označit heslem „Psaníčko“.
Kanzelsberger – Cena čtenářů
Národní knihovna v Praze vyzývá všechny knihovny, aby se podílely na soutěži Magnesia Litera 2006 tím, že budou svým čtenářům nabízet k vyplnění lístky, podle nichž bude udělena Cena čtenářů, letos rozšířená o jméno jejího hlavního sponzora. Knihovny, které se do akce chtějí zapojit, se mohou přihlásit e-mailem na adresu [email protected] a nahlásit, o kolik lístků mají zájem.
divadlo
Literární večer o. s. Transteatral a Divadla Letí
Tuto neděli zve pražské občanské sdružení Transteatral a Divadlo Letí na scénickou montáž nově přeložených dramatických textů. Překlady osmi her vznikly v rámci projektu o. s. Transteatral „Ediční řada evropského dramatu 2. poloviny 20. století“, během něhož si tři mladí překladatelé, Martina Černá, Olga Vlčková a Stanislav Škoda, vybrali texty autorů Botho Strausse, Rainalda Goetze, R. W. Fassbindera, Pam Gemsové, Carol Churchillové a Franciska Nievy. V průběhu večera zazní v podání herců Divadla Letí ukázky z her Jeff Koons Rainalda Goetze, Připomínky k sexu a násilí Caryl Churchillové a Coronada a býk Franciska Nievy. Po scénickém čtení následuje koncert skupiny Fekete Szeretlek. Eliadova knihovna Divadla
Na zábradlí, Praha, 5. 2. od 20.00.
–ir–
Iva Klestilová: Má vlast
Soubor Divadla Rokoko, ač určený nedávno dosazeným ředitelem Městských divadel pražských Ondřejem Zajícem k likvidaci, stále tvoří a opět se politicky angažuje, tentokrát premiérou textu Má vlast. Dramaturgie divadla se po první části Aischylovy antické tragédie Oresteia (v které je zřejmá kritika zahraniční politiky USA) adresným textem Ivy Klestilové opírá do domácí politické scény. Autorka měla nedávno (ještě pod již zavedeným příjmením Volánková) v Divadle v Dlouhé premiéru scénického čtení hry Standa má problém (v A2 též anoncované), která je součástí i tohoto uvedení v Rokoku. Politická symfonie o třech větách. Český thriller, ve kterém neteče krev. Inscenaci nastudovali společně oba kmenoví režiséři divadla, Tomáš Svoboda a Thomas Zielinski. Hraje celý soubor Divadla Rokoko a hosté. Premiéra 4. 2. v 19.00.
Werner Schwab: Antiklimax
Divadlo Komedie, které se má každým dnem dozvědět, jestli i v nastávajícím čtyřletém období bude fungovat pod vedením režiséra Dušana D. Pařízka, se zaměřovalo na středoevropskou dramatiku. Inscenace Antiklimax od rakouského autora Wernera Schwaba patří k vrcholům dosavadního úsilí divadla. Nelítostné odhalení vnitřností jedné docela obyčejné rodiny v režii D. D. Pařízka. Hrají Jiří Štrébl, Jana Krausová, Jiří Černý, Gabriela Míčová a Martin Finger. Repríza 9. 2. v 19.30.
–kk–
film
Mnichov
Nejnovější film Stevena Spielberga vypráví příběh pětice agentů izraelského Mossadu, kteří mají za úkol zlikvidovat příslušníky teroristické skupiny Černé září, odpovědné za smrt jedenácti izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově. Film se stal terčem kritiky ještě před svou oficiální premiérou, a to především z izraelské strany, která snímku vytýkala, že agenty staví na roveň teroristů. Většina ostatních recenzentů ale hovoří o jednom z nejvýznamnějších režisérových filmů vůbec a rovněž vdovy po izraelských sportovcích byly s filmem spokojeny. Autorem scénáře jsou držitel Pulitzerovy ceny Tony Kushner a oscarový laureát Eric Roth. V hlavních rolích Eric Bana, Geoffrey Rush, Daniel Craig, Ciaran Hinds a francouzský režisér a herec Mathieu Kassovitz. Premiéra 2. 2.
Chačipe
Režisér Miroslav Janek (Bitva o život, Nachové plachty) se rozhodl natočit film o dětském domově. Dal však kameru do rukou samotným dětem, které mohou možná nejlépe najít cestu k zobrazení světa, ve kterém se pohybují. Prostřednictvím hry na filmování a střídání různých kinematografických žánrů (dokument, hraný film, animace, experimentální film) se rodí výpovědi o individuálních životech dětí. Kamera se stává nejen prostředkem k popisu prostředí, ale i nástrojem zobrazujícím intimní pocity, myšlenky a touhy. Režisér stojí v pozadí, dává prostor dětské fantazii, nezatížené školskou filmařinou, a pouze čas od času sjednotí hukot obrazů vlastním pohledem.
Premiéra 2. 2.
Walk the Line
Samé vavříny zatím sbírá film Jamese Mangolda (Země policajtů, Identita) o životě countryového zpěváka Johnnyho Cashe. Kritici film opěvují, snímek získal tři Zlaté glóby za nejlepší film (kategorie muzikál/komedie), herce (Joaquin Phoenix) a herečku (Reese Witherspoonová) v hlavních rolích a diváci dosud nechali v pokladnách kin sto milionů dolarů. Hlavní představitele vybrali Johnny a June Cashovi a oba herci své písně nahráli a nazpívali sami. Klasický biografický film má vše, co patří k úhelným kamenům žánru: charismatického a tvrdě na sobě pracujícího hrdinu, nedůvěru okolí a drsné časy, první úspěchy a romantická dobrodružství, prázdnotu života na vrcholu a pád, následovaný dalším vzestupem. Film žánr nikam neposunuje, ale poctivě ho naplňuje. V kombinaci s výbornou muzikou se jedná o kvalitní počin. Premiéra 2. 2.
–rg–
Brazilská filmová avantgarda a cinema novo 1930–1970
V rámci čtvrtků Audiovisual v kině Světozor si můžete rozšířit své povědomí o brazilské kinematografii. Během večera budou promítnuty ukázky z nejslavnějších děl jak z dob počátků filmu v Brazílii, tedy od roku 1929, kdy byla natočena filmová báseň São Paulo a Metropolitan Symphony, tak i z jejího hvězdného období v 50. a 60. letech minulého století, kdy se objevilo několik politicky angažovaných režisérů-rebelů a vznikla tak vlna nazvaná „cinema novo“. Na závěr bude uveden pozoruhodný snímek Noite Vazia (1964, Walter Hugo Khouri). Večerem provází David Čeněk. 2. 2., od 20.00.
Druhý maraton evropského filmu
V rámci Dnů evropského filmu se v pražském kině Aero koná druhý filmový maraton. Za cenu jednoho lístku do multikina, tedy 150 Kč, uvidíte (v případě, že neusnete) hned čtyři filmy. Nejprve možná budete Pod bodem mrazu (film britské režisérky Juliet McKoen o ztrátě blízkého člověka a průmyslové kameře), poté se bude servírovat Tvaroh a marmeláda (slovinská komedie Branko Djuriće, v níž se vedle problémů s rasismem a xenofobií objevuje pivo a televize), sálem se mihne i Gillesova žena (další z netradičních milostných příběhů Belgičana Fréderika Fontaynea, autora Pornografického vztahu) a nakonec možná budete v kině Úplně sám (litevský černobílý snímek Jonase Vaitkuse o Litvě v dobách stalinismu). Filmy budou promítnuty bez tlumočení, s anglickými titulky a pořadatel slibuje občerstvení a dárečky. Začátek 3. 2. ve 23.59.
–jgr–
hudba
Hudba 2005: Co se stalo?
Seminář – aneb trojí subjektivní ohlédnutí hudebních publicistů za minulým rokem. Pavel Klusák (Týden), Karel Veselý (His Voice, Reflex, LN) a Ondřej Štindl (Rádio 1, ex-BBC) rekapitulují vrcholy i průšvihy uplynulého roku v hudbě všech žánrů. Od podvratného hip-hopu k transsexuálním andělům, od latino infuze k norským postmodernistům, od nových výbojů ke starým láskám. Z hudebního, klipového a filmového programu: Antony & The Johnsons, CocoRosie, R. Kelly, Roll Deep Crew, The Arcade Fire, Roisin Murphy, Supersilent a další. Audiovizuální anketa mezi českými hudebními publicisty, výroční žebříčky světových médií. 2. 2., 19.00, Divadlo Archa, Praha.
Mozart/Hindemith
Česká filharmonie spojuje v jednom programu letošního jubilanta W. A. Mozarta s významným představitelem hudby počátku dvacátého století Paulem Hindemithem. Zazní Mozartova Symfonie č. 35 D dur „Haffnerova“ a Koncert č. 12 A dur pro klavír a orchestr, Hindemithova Hudba pro klavír levou rukou a orchestr op. 29 (česká premiéra) a Symfonie Malíř Mathis. Na klavír hraje Leon Fleisher, Českou filharmonii diriguje Robert Spano. 2. a 3. 2., 19.30, Dvořákova síň Rudolfina, Praha.
Dg 307: Nosferatu
Skupina DG 307 vznikla v roce 1973 spojením dvou významných postav české podzemní kultury – vedoucího skupiny The Plastic People of the Universe Mejly Hlavsy a básníka Pavla Zajíčka. Jejich přinejmenším neortodoxní přístup k hudební tvorbě byl v té době něčím zcela neobvyklým. Dg 307, které kromě hlavního tandemu tvořila řada dalších, víceméně příležitostných hráčů, se nevázali skutečně ničím. Jejich tvorba byla syrová, neučesaná – ale autentická. K tomu přispívaly i Zajíčkovy texty – razantní výpovědi o vnímání světa, tehdejší reality. Zajíček byl a je básník, a tak byly jeho texty zobecňujícími reflexemi, povýšenými nad jeden konkrétní řád či společnost – jakkoli zhůvěřilou a nemravnou. Film Friedricha W. Murnaua Nosferatu – symfonie hrůzy (1922) patří k nejznámějším hororovým snímkům německého expresionismu. Adaptace slavného Stokerova románu Drákula se za dobu více než osmdesáti let od svého vzniku stala kultovní záležitostí. Dodnes přitahuje svou fantaskní expresivitou nejrůznější umělce k následnému hudebnímu zpracování. Zajíček prý uslyšel o existenci němého hororu poprvé tehdy, kdy byl jedním svým dávným přítelem připodobněn k představiteli titulní role filmu. Možná i proto pojal úmysl sezvat své spoluhráče z kapely Dg 307, violoncellistu Josefa Klíče a připravit s nimi hudební doprovod k těmto prastarým pohyblivým černobílým obrázkům. Hudba ani na okamžik neztrácí nic ze své emocionality a přesvědčivosti, totéž platí i o hlasu Pavla Zajíčka, včetně kvalitního improvizovaného textu, vytvořeného na základě překladu Ester Svátkové. Koncert je spojen s autorským čtením Ivana M. Jirouse. 3. 2., 20.00, Divadlo 29, Pardubice.
Stará hudba, Loudová, Eben
Trio cantabile tvoří sopranistka Ludmila Vernerová, flétnista Václav Kunt a harfenistka Lydie Härtelová. Repertoár souboru zahrnuje hudbu od raného baroka až po současnost. Řada soudobých skladatelů napsala svá díla souboru takříkajíc „na tělo“. Na pražském koncertě zazní skladby G. F. Händela, W. A. Mozarta, L. Spohra, J. Myslivečka, ale také Tři staročeské písně Ivany Loudové nebo Písničky k loutně Petra Ebena. 4. 2., 19.30, Lichtenštejnský palác, Praha.
Autopilote
Bubeník a perkusista Pavel Fajt je známý jako spoluhráč Ivy Bittové, jako jeden ze zakladatelů skupiny Dunaj a jako osobitý sólista s projektem Drum trek. V projektu Autopilote se jeho rytmická smršť spojuje se zvukem australského dechového nástroje didgeridoo v rukou jednoho z jeho hlavních propagátorů Ondřeje Smeykala. 4. 2., 20.00. Music Machine, Šumperk.
Haydn, Husa, Borges
Na koncertě komorního cyklu Pražské komorní filharmonie vystoupí smyčcové kvarteto Fama Quartet (David Danel, Aki Kuroshima – housle, Julian Veverica – viola, Balázs Adorján – violoncello). Na programu je Joseph Haydn: Smyčcový kvartet d moll, Karel Husa: Smyčcový kvartet č. 4 „Poémy“ a Hudební bestiář – série skladeb inspirovaných J. L. Borgesem (autory jsou M. Marek, M. Pudlák, D. McMullin, M. Nejtek,
M. de Roo). 6. 2., 19.30, Salon Philharmonia, Krocínova 1, Praha 1.
–mk–
Zuco 103
Směs acid jazzu, brazilských rytmů a elektroniky, okořeněnou dubem a hudebními vlivy z Kuby a Etiopie, si můžete poslechnout tuto sobotu v paláci Akropolis. Po deskách Outro Lado (1990) a Tales From High Fever (2002), kde Zuco 103 dozrávali, se v minulém roce představili albem Whaa! Samba a bossa nova se tu míchají s afrokubánskymi a západoafrickými rytmy ještě ve větší míře a o hudební různobarevnost se na této nahrávce postarali i významní hosté, jako Dani Macaco, Lee Scratch Perry a Roberto Menescal. Vokalistka Lilian Vieira nejprve vystupovala hlavně s doprovodem svých krajanů, ale dnes říká: „To, co mě dnes zajímá nejvíc, je moderní evropská taneční hudba.“ Zbývající část sestavy Zuco 103 tvoří tři Holanďané a jeden Němec. 4. 2. Palác Akropolis, Praha.
–vk–
výtvarné umění
Havekost: Obrazy z let 1998–2005
Sbírková a výstavní instituce Kunstmuzeum ve Wolfsburgu sleduje svou činností vývoj současné malby. Mezi klíčové postavy aktuálního německého malířství zařazuje sbírka dílo Eberharda Havekosta (1967), autora žijícího střídavě v Berlíně a Drážďanech, který patří mezi mladé malířské „hvězdy“ Německa. Řada jeho prací byla ve Wolfsburgu představena již v roce 2003 na důležité a pro malířství obrodné výstavě Painting Pictures: Malerei und Medien im digitalen Zeitalter, jejíž ohlas zasáhl celý středoevropský region. Loňská výstava děl z wolfsburské sbírky pod názvem Generation X: Junge Kunst aus der Sammlung (Generace X: Mladé umění ze sbírek) nastartovala ještě navíc inspirativní otázku po generační příslušnosti a sounáležitosti prezentovaných umělců. Probíhající monografická výstava děl Eberharda Havekosta je součástí širší výstavní strategie muzea, zaměřené na prolínání výstavní a sbírkové činnosti. Koncepce Havekostovy výstavy, nazvané Harmonie/ Malba 1998–2005, vychází z vlastních akvizic muzea, které doplňují zápůjčky dalších institucí a soukromých sběratelů. Prostřednictvím asi 100 děl je možné nahlédnout do autorovy osobité malířské poetiky, pracující s banalitou. Havekost postihuje rysy a projevy všednosti a vyprázdněnosti konzumní společnosti. Obrazy zachycují v různých detailech popisnou formou interiéry a exteriéry bytových domů, plné chladné funkčnosti, čistoty, designu, krajinné městské výřezy stejně jako anonymní podobizny současníků, zabývajících se různými činnostmi spojenými s průběhem pracovního všedního dne a odpočinkem (střelba, sport, řízení automobilu, telefonování apod.). Obrazy s civilistní tematikou vznikají podle fotografických snímků upravovaných v počítači a dostávají tak jistý magický rozměr. Havekostova díla byla zařazena i do zásadního projektu Triumf malby v londýnské Saatchi Gallery, což potvrzuje masivní zájem o malířské médium v rámci současné vizuální kultury. Výstava v Kunstmuzeu Wolfsburg, Hollerplatz 1, trvá do 19. 2., po skončení se přesouvá do Stedelijk Museum CS v Amsterodamu (9. 3. – 29. 5.).
Revue art I/2006
První číslo třetího ročníku časopisu Revue art vyšlo v polovině ledna. Kvalitně tištěný čtvrtletník o současném umění přináší v tematických seriálech zprávy z české a slovenské výtvarné scény. Malíř Jiří Načeradský jadrným způsobem komentuje v Rozhovoru vlastní tvorbu a bravurně kličkuje mezi otázkami. V Představujeme lze nahlédnout do ztišené „zelené laboratoře“ malíře Františka Hodonského, v rubrice Archiv jsou připomenuty recesistické až anarchizující aktivity Šmidrů. Překvapením mohou být povídky malíře Bedřicha Dlouhého. Slovenskou scénu tentokrát reprezentuje umělec-sběratel Otis Laubert a v rubrice Nejmladší se představil absolvent brněnské FaVU a pražské AVU Zbyněk Sedlecký. V Portrétu je učiněna sonda do sochařského díla Jana Koblasy a o kresbě se na stránkách nového čísla Revue art rozhovořil Vladimír Novák.
Oltář snů
Obrazy Josefa Žáčka (1951) jsou charakteristické svým jednoznačně filozofickým podtextem. Pod názvem Oltář snů představuje autor v Galerii Via art nejnovější cyklus svých prací, které se zabývají tematizováním oblastí, ve kterých lze nacházet významové záměny i „protimluvy“. V jednoduché, oproštěné vizuální formě pracuje Žáček s otevřeným imaginativním prostorem, se symboly, které často přes svou univerzálnost v časovém a historickém pojetí mají danou interpretační volnost a mohou tak být zavádějící – vědomě i nevědomě. Žáček pracuje s velmi úspornou barevnou škálou, přesto dociluje velmi výrazného vizuálního účinku, který ještě umocňuje jeho ideový ponor do existenciálních otázek víry a bytí. Výstava trvá do 24. 2.
–pev–
FRISBEE
Přehlídka českého videoartu FRISBEE vznikla při příležitosti výstavy v bukurešťském Muzeu současných umění. Loni se reprízovala v Holandsku a teprve nyní se – v rozšířené podobě – dostává k českým divákům. Kurátor Domu umění František Kowolowski definoval současný videoart volně a zohlednil jeho přesahy do oblasti hudebního průmyslu i popularitu 2D a 3D animace. Kromě zavedených autorů, jakými jsou Jiří Surůvka, Michal Pěchouček, Richard Fajnor, Jan Stolín nebo Pavel Mrkus, vsadil i na jména poměrně neznámá. Takový Petr Zubek nebo dvojice Patrik Sedlaczek – Jiří Kotrla ovšem mezi slavnějšími kolegy obstojí. Za zmínku rovněž stojí, že už k rumunské premiéře organizátoři vydali DVD kompilaci se všemi vystavenými filmy. Není obvyklé, že byste si mohli z výstavy odnést umění v nejvyšší technické kvalitě. Dům pánů z Kunštátu (dumb.cz), Brno, 7. 2. až 14. 3.
Současné rumunské video
Spolu s přehlídkou FRISBEE začíná také výstava soudobého videoartu z Rumunska. V posledních letech rumunští umělci úspěšně dobývají Evropu. Sofistikovaně komentují urbánní život, konzumerismus či masmédia a přitom neopomíjejí společenská traumata vlastní země. Specifické se šťastně snoubí s univerzálním, lokální s globálním, osobní zkušenost s její intelektuální abstrakcí. Po loňské výstavě v pražské galerii Display jde o druhou příležitost poznat kvality rumunského umění. Dům pánů z Kunštátu (www.dumb.cz), Brno, 7. 2. až 14. 3.
Pavel Joza: Lucky Loser
V nedávno otevřené restauraci Amores Perros kousek od Arbesova náměstí se rozhodli pořádat výstavy. První volba padla na malíře Pavla Jozu. Dobrá volba. Téměř neznámý student brněnské FaVU má zajímavý malířský projev. Skoro bychom ho mohli považovat za typicky bezbřehou malířskou psychedelii, kdyby však nepřesvědčoval pevným uchopením jedovaté barevné skladby, jasnými vztahy objemů a komplikovaných prostorových plánů. Zejména u posledních abstraktních obrazů nabývá jeho „kontrolované snění“ neobvyklé mohutnosti. Amores Perros, Praha, do 28. 2.
Tomáš Císařovský: Prázdniny v Čechách
Tomáš Císařovský je všeobecně známý jako malíř figurálních výjevů. Jeho nové obrazy ale zachycují českou krajinu. Lidé jsou v ní přítomní pouze prostřednictvím svých výtvorů – nedokončených architektur, polí a zapomenutých majetků. V Císařovského pojetí se z kulturní krajiny stává naše dějinná i ekologická anamnéza. Galerie České pojišťovny, Praha, 3. 2. až 19. 3.
Chlap, hrdina, duch, stroj
Umělkyně Lucia Tkáčová a Aneta Mona Chisa se obvykle stavějí do rolí „typických ženských“, dobírají si stereotypní představy o femininním umění a ironizují ideje rodových identit. Nyní se kurátorsky ujaly výstavy o „maskulinních“ rysech v současné tvorbě mužů. Ke svému kolektivnímu slovensko-českému mezigeneračnímu projektu ovšem dodávají, že přichází pozdě. Namístě by byl v průběhu 90. let. Proto Tkáčová s Chisou netematizují pouze „chlapácké“ modely umělecké tvorby, ale také neschopnost kurátorů a kurátorek reagovat na aktuální společenské děje. A netýká se to pouze kurátorů a kurátorek ze Slovenska. Galerie Hit a Medium (galeriahit.com, vsvu.sk), Bratislava, do 12. 2.
Les Beaux Ideals
Galerie Jána Koniarka v Trnavě je důležitým záchytným bodem na mapě slovenské kultury. Zdejší výstavy často navazují na tradici konceptuálního umění, popřípadě zohledňují unikátní charakter prostoru bývalé synagogy. Les Beaux Ideals těží z obojího. V podstatě nejde o výstavu artefaktů. Hlavní je kurátorský text Miry Keratové, provedený na podlaze po celém půdorysu synagogy. Zaobírá se výstavou coby „objektem“ a „médiem“ a zahrnuje otázky po „ideálech“ a naší „paměti“. „Zúčastnění“ slovenští umělci slouží jen jako příklady mnohem obšírnějšího kontextu kurátorčina uvažování. Galerie Jána Koniarka
(gjk.sk), Trnava, do 16. 2.
–jpt–
210. výročí NG v Praze
Letos si Národní galerie v Praze připomíná 210. výročí svého založení – 5. 2. 1796. Z tohoto důvodu bude v neděli 5. února volný vstup do všech stálých expozic a na výstavy, jež NGP pořádá.
architektura
Jan Koula 1855–1919
K 150. výročí narození architekta, malíře a etnografa Jana Kouly, jednoho ze zakladatelů uměleckého průmyslu u nás, uspořádalo Muzeum východních Čech soubornou výstavu. Hlavním zdrojem Koulovy tvorby bylo lidové umění (navrhl Českou chalupu pro Jubilejní výstavu 1891 a Rychtu pro Národopisnou výstavu 1895). Působil jako profesor ornamentálního a technického kreslení na pražské technice a je autorem publikace Památky uměleckoprůmyslové v Čechách a na Moravě I a II (1882 a 1888). K jeho nejznámějším architektonickým dílům náleží most Svatopluka Čecha v Praze, vlastní rodinný dům v Bubenči, dům básníka Adolfa Heyduka v Písku či sokolovna v Českém Brodě; uplatnil se též jako památkář při rekonstrukci Staroměstské radnice v Praze a sousedního domu U minuty. Pro muzeum v Hradci Králové je významná skutečnost, že byl tvůrcem prvotního návrhu na jeho výstavbu – posléze však byl realizován projekt architekta Jana Kotěry. Výstava přibližuje nábytek, keramiku, sklo, kresby a akvarely, část Koulovy sbírky výšivek a typografických ornamentů a je doplněna fotografiemi jeho staveb a původním sádrovým modelem letenského průkopu. Architektonické nákresy Jana Kouly unikly zkáze při povodních v roce 2002 díky okamžitému zamražení a v současné době nejsou přístupné. Muzeum východních Čech, Hradec Králové, do 26. 3.
–vb–
televize
2. 2. Sejdeme se v Eurocampu – dokumentaristka Erika Hníková, autorka filmu Ženy pro měny, natočila situační dokumentární film o tom, co v současné době spojuje vesnici Běšiny (20.00, ČT 2); Holky z kalendáře – britská komedie režiséra Nigela Colea, oceněná na British Comedy Awards jako nejlepší komedie roku 2003 (20.30, HBO); Milujte svého zabijáka – další ze scénářů Charlieho Kaufmana je režijním debutem George Clooneyho a vypráví o skutečném baviči a moderátorovi Chucku Barrisovi, který byl prý zároveň agentem CIA (21.35, ČT 2)
3. 2. Třistatřicettři – literární show bilancuje rok 2005 (18.00, ČT 2); Koloseum: římská aréna smrti – dokument BBC vychází z nejnovějších historických důkazů a poznatků o životě gladiátorů (20.00, ČT 2); Pixies – koncert kultovní americké skupiny vedené Frankem Blackem (22.00, ČT 2); 16 let s alkoholem – oceňovaný nezávislý debut britského režiséra Richarda Jobsona o alkoholismu (22.00, Cinemax)
4. 2. Iásón a argonauti – první díl dvojdílné adaptace jedné ze starořeckých bájí v režii Nicka Willinga (13.00, ČT 1); Enigma – adaptace románu Roberta Harrise o německém šifrovacím přístroji ve 2. světové válce, který do scénáře převedl Tom Stoppard (15.55, ČT 1); Pražský podzim – Filharmonický orchestr Mexico City diriguje Enrique Barrios (20.00, ČT 2); Můj svět – pod tímto názvem se skrývá film American Splendor, jedna z nejlepších komiksových adaptací o kreslíři Harveym Pekarovi v režii Shari Springer Bermana a Roberta Pulciniho, oceněná na festivalu v Sundance (20.00, Cinemax); Hodiny – adaptace románu Michaela Cunninghama vypráví ve třech časových rovinách příběh tří žen žijících ve 20. století, inspirovaný Paní Dallowayovou Virginie Woolfové (21.05, ČT 1); Mozart 2006 – německý dokument zkoumá vliv hudby W. A. Mozarta na naše chování (21.35, ČT 2); Moebius – argentinské sci-fi v režii Gustava Mosquery R. zavádí diváky do podzemí buenosaireského metra (23.45, ČT 1); Requiem za sen – režisér Darren Aronofsky v existenciálním snímku ukazuje mnoho tváří závislosti (1.10, ČT 1)
5. 2. Ztracené vzpomínky – povídkový film francouzského režiséra Christiana-Jaqua (16.55, ČT 2); Perníková věž – film režiséra Milana Šteindlera o mladých lidech tápajících v životě blízko propasti v podobě drog (20.00, ČT 1); Objevení nebes – adaptace románu nizozemského autora Harryho Mulische o tom, jak Bůh chce získat zpět desky s Desaterem přikázání (23.00, ČT 2)
6. 2. Karikatura jako zrcadlo světa – dokument o vývoji karikatury a jejím významu pro politiku, výtvarné umění a běžný život (18.00, ČT 2); Souboj vojevůdců: Rommel proti Montgomerymu – historický dokumentární seriál (20.00, ČT 2); Láskou posedlí – drama v režii Roberta Altmana (20.00, Cinemax); Valerie a týden divů – poetický snímek Jaromila Jireše je jedním z posledních z éry československé nové vlny (21.00, Filmbox); Válka živě – snímek režiséra Darko Bajiče zachycuje válku v Jugoslávii z pohledů producentů, kteří potřebují dokončit svůj film (21.15, ČT 2); Karel II.: Moc a vášeň – třetí část čtyřdílné historické série (23.10, ČT 1)
7. 2. Mobil: nová zbraň – dokument ukazuje, jak silnou zbraní mohou být mobilní telefony v rukou teroristů (20.30, ČT 2)
8. 2. Příběh Concordu – dokument BBC o jednom ze „vzorů dokonalosti XX. století“ (16.25, ČT 2); Má mě rád, nemá mě rád – francouzský snímek debutující režisérky Laetitie Colombaniové o posedlosti, kterou může způsobit láska (20.00, ČT 2); Karkulín ze střechy – adaptace jednoho z nejlepších románů pro děti Astrid Lindgrenové v režii Vibeke Idsøeové o přátelství malého chlapce a vychloubačného skřítka s vrtulkou na zádech (21.00, Filmbox); Verdikt v případu Osvětim – dokumentární film (21.00, Spektrum); Svědectví mrtvých: Kosti, krev a geny – druhý díl německého dokumentu o soudním lékařství (21.30, ČT 2)
rozhlas
2. 2. Sylva Fischerová: Punkce – povídka (16.00, Vltava); Jaroslav Havlíček: Petrolejové lampy – první část desetidílné četby na pokračování (18.30, Vltava); Hilary Bellová: Vlčí ukolébavka – rozhlasová hra se snaží odkrýt příčiny dětské kriminality (20.00, Vltava)
3. 2. Všeho do času, času nejvíc – páteční večer věnovaný veličině času (20.00, Vltava)
4. 2. Roman Císař: Voda dní – současná komedie ze života jedné obyčejné rodiny (14.00, Vltava); Giacomo Puccini: Manon Lescaut – záznam opery z premiérového představení, které se konalo ve Vídeňské státní opeře 4. června 2005 (20.00, Vltava); Svět poezie: Hilde Dominová – překladatelka Věra Koubová představuje německou básnířku (22.45, Vltava); Věroslav Mertl: Muka povídkáře – povídka (1.30, Vltava)
5. 2. Guy de Maupassant: Miláček – první díl devítidílné četby na pokračování (10.30, Vltava); Ladislav Grosman: Rendes-vous strýce Davida – povídka (11.30, Vltava); Fjodor Michailovič Dostojevskij – profil ruského spisovatele (15.15, Vltava); Dobrodružství perleťové květiny – literární pořad (20.20, Vltava); Edvard Radzinskij: Poslední noc posledního cara – hra o obětech bolševické revoluce (20.30, Praha); Anatole France: Crainquebille – první část dvojdílné četby na pokračování (0.05, Vltava)
6. 2. Jan Petránek – první část pětidílných vzpomínek rozhlasového komentátora (11.30, Vltava); Rudolf Mihola: Hana Vítová, cesta ke šmíře – první část z osmidílné četby na pokračování (22.05, Praha); Legendy ze Španěl – první díl čtrnáctidílných lidových pověstí z Pyrenejského poloostrova (23.00, Vltava)
7. 2. Hal Urban: To nejdůležitější v životě – první část třídílné četby na pokračování ze stejnojmenné knihy amerického pedagoga (10.00, Vltava); Gaston Salvatore: Stalin – první část divadelní hry (21.30, Vltava); Prokop Drtina: Československo, můj osud – první díl třináctidílných pamětí českého politika (0.05, Vltava)
8. 2. O knihách, knihovnách a skriptoriích českého středověku – druhá část diskusního pořadu (16.00, Vltava); Georges Simenon: U kulaté báby – detektivní rozhlasová hra (21.05, Praha)
–jgr–
na poslední chvíli
Sláva Sobotovičová: Proti dlouhodobému průměru
Co je to umění či konceptuální umění? Jak se odlišuje koncept nekonceptuálního a konceptuálního umění? Jak se mění koncept konceptuálního umění v závislosti na zvolených formách? Je důležitější spíše smyslový vjem z toho, co je představeno v galerii, či naopak souvislosti, které výstava vzbuzuje? Kde je zaklet význam výtvarného umění? Tyto a mnoho dalších otázek si lze klást na nové výstavě Slávy Sobotovičové, umělkyně, která dříve pracovala převážně s videem, zatímco dnes se přesunula k instalacím, a jež nám říká, že jednotlivé umělecké kategorie mohou být velmi tekuté. Galerie ETC, Jaromírova 18, Praha 2, do 3. 2.
–mm–
ir – Ivan Rolník / jgr – Jiří G. Růžička / jpt – Jiří Ptáček / kk – Karel Katarovic / mk – Matěj Kratochvíl / mm – Marek Meduna / pev – Petr Vaňous / rg – Roman Gazdík / vb – Věra Becková / vk – Vít Krajčovič