literatura
Novoroční merenda
Nakladatelství Argo zve 16. 2. od 18.30 všechny „knihostrůjce, knihomoly a přátele knih“ do kavárny Krásný ztráty (Náprstkova 10, Praha 1) na novoroční merendu a přípitek jubilantovi Jiřímu Škabradovi. Možná přijdou i Tomáš Míka a jeho Rychlý člověk (Und Cesta do Říma), Jarda Traband Svoboda (možná zahraje část letos nekoncertující kapely) a Miloš Urban a Libuška (představí svůj právě dokončovaný mýtus o Libuši). Všechny Libušky dostanou květinu a polibek od autora.
Petr Král: Arco a jiné prózy
Mnohostranně činný Petr Král, letos pětašedesátiletý a od letoška trvale usazený opět v rodné Praze, nedávno publikoval kolekci prozaických textů z posledního půlstoletí, nazvanou Arco a jiné prózy. Titul vydalo nakladatelství Fra a jeho uvedení se bude konat ve čtvrtek 16. 2. ve stejnojmenné kavárně a knihkupectví v pražské Šafaříkově ulici číslo 15. O knize a autorovi pohovoří redaktor publikace Jan Šulc, ukázky přečte Petr Král. Začátek v 19.30.
O Finsku a Miku Waltarim
Přednáška Fin Mika Waltari – situace Finska po druhé světové válce a její vliv na vznik historických románů světoznámého spisovatele Miky Waltariho a beseda s překladatelkou Markétou Hejkalovou se koná příští středu 22. 2. v 18.30 ve Skandinávském domě (přednáškový sál, 1. patro), Zlatnická 10, Praha 1.
Máchův Máj očima grafiků
K letošnímu dvojvýročí Karla Hynka Máchy (170 let od básníkova úmrtí a 170 let od prvního vydání Máje) připravila Galerie Kabinet v Brněnském kulturním centru bibliofilskou expozici, jejímž základem jsou soukromé sbírky máchovských badatelů Josefa Stejskala a Jarmily Janků. Máchův Máj je nejčastěji vydávanou českou knihou (jen v období 1946–1988 vyšlo celkem 773 525 výtisků v 58 vydáních). Josef Stejskal zpracoval podrobný soupis veškerých vydání Máje s rejstříky nakladatelů a vydavatelů; tiskáren a tiskařů; autorů textových doprovodů, úprav, překladů, výborů; i s rejstříkem ilustrátorů a autorů dalších výtvarných složek knihy. Báseň ilustrovali mj. Viktor Oliva (1888), Jan Konůpek (1910), Jan Zrzavý (1924), Karel Svolinský (1924), Jan Bauch (1933), Toyen (1936), Mikuláš Galanda (1936), Antonín Procházka (1936), František Kobliha (1940), Zdeněk Sklenář (1956), Arnošt Paderlík (1960) či Vladimír Komárek (1982). K poctě Máchova Máje byla vydána též řada grafických listů a exlibris (O. Čechová, J. Jíra, D. Chatrný, J. Koreček, J. Kolář a další). Galerie Kabinet, Radnická 4, Brno, do 24. 2.
–vb–
divadlo
Malá inventura
Příští středu, 22. 2., na scéně holešovického divadla Alfred ve dvoře začíná představením předvolebního trenažéru POLITOLY čtvrtý ročník netradiční přehlídky toho nejlepšího, co se za poslední rok objevilo na české nezávislé divadelní scéně. Během čtyř dní budou moci pražští diváci vidět na osmnáct představení z oblasti fyzického, tanečního, vizuálního, interaktivního, vokálního, nonverbálního a cross-over divadla. K tradičním organizátorům této přehlídky (Alfred ve dvoře, Divadlo Archa a NoD Roxy) se letos přidává Eliadova knihovna Divadla Na zábradlí, Duncan Centre a Divadlo NABLÍZKO, které připravilo program s genderově laděnou tematikou. Více informací a podrobný program přehlídky včetně stručných anotací jednotlivých představení v češtině a angličtině: malainventura.cz.
Farma v jeskyni / Work Demonstration
Tento pátek se ve sklepním prostoru Švandova divadla na Smíchově odehraje představení-koncert mezinárodního divadelního souboru Farma v jeskyni, o němž bylo již v rámci tohoto servisu psáno. Během večera, jenž je složen z fragmentů inscenací souboru, se diváci budou moci bezprostředně setkat a seznámit s tréninkem, inspiracemi a vlivy divadelní skupiny. Herci v čele s režisérem Viliamem Dočolomanským charakterizují páteční session následovně: Farma v jeskyni / Work Demonstration vypráví příběh, jak členové malé skupiny lidí na různých místech našli to, co o sobě neznali a co v sobě do té doby ani nehledali, jak se živá lidská zkušenost přetavila do představení Farmy v jeskyni, aby mohla být předávána dále, teď a tady. Komponovaný večer nepostrádá silné napětí a vždy je jiný – v závislosti na daném prostoru a reakcích diváků. Farma v jeskyni hraje ve Studiu Švandova divadla, Praha, 17. 2. od 20.30.
Vaření polívky VII.
Sedmý díl cyklu prezentace současného českého a slovenského dramatu pokračuje příští středu scénickým čtením hry Trakl moravského autora Marka Horoščáka. Hra je inspirována poezií a tragickým osudem rakouského expresionistického básníka Georga Trakla a odehrává se během první světové války. Dramatik soustřeďuje pozornost na básníkovo smrtí obklopené nitro, ve kterém se vynořují postavy přátel, milenek, sestry či císaře Františka Josefa I. a umělec s nimi vede pochmurné dialogy. Hra byla oceněna třetím místem v soutěži o nejlepší původní českou nebo slovenskou hru za rok 1998. Cyklus Vaření polívky je společným projektem Divadla Husa na provázku a nakladatelství Větrné mlýny. Divadlo Husa na provázku, Brno, 22. 2. od 17.30.
J. K. Toole, L. Balák: Ignáciův vzestup
Rovněž příští středu se v brněnském HaDivadle koná premiéra „jazzové hry z New Orleansu“, jak zní autorský podtitul inscenace na motivy románu Spolčení hlupců a života jeho autora. J. K. Toole napsal své dnes již proslulé dílo na základě vlastních zážitků učitele angličtiny v americké armádě. Po několika letech, kdy se román marně snažil vydat, spáchal sebevraždu. V dramatizaci krajně sarkasticky vyprávěného příběhu výstředního třicátníka Ignácia, který odmítá pracovat a žije se svou ovdovělou matkou, se objeví především mladší část hereckého souboru. HaDivadlo, Brno, 22. 2. od 19.30.
Tradice a dnešek české divadelní historiografie
Příští úterý pořádá Katedra divadelní vědy FF UK v Praze při příležitosti osmdesátin prof. Františka Černého pracovní setkání s názvem Tradice a dnešek české divadelní historiografie. Celodenního přednáškového a diskusního programu se zúčastní teatrologové z Čech, Moravy, Slezska a Polska. Filozofická fakulta UK Praha, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, zasedací místnost č. 104, 1. poschodí, 21. 2. od 9.00. Bližší informace a program: dv.ff.cuni.cz.
–ir–
Lenka Lagronová: Miriam
Lenka Lagronová debutovala jako divadelní autorka roku 1990 v divadle Disk třemi kratšími hrami uvedenými v jednom večeru – Nouzov, Nevím kudy kam, U stolu. Na začátku devadesátých let byla blízkou spolupracovnicí režiséra Petra Lébla. Její hypercitlivé texty, často s křesťanskou tematikou, zinscenovali režiséři Michal Lang, Vladimír Morávek (Antilopa – 1995, respektive 1998), Jan Nebeský (Terezka – 1997, aktovky Spinkej, Těžko sem někdo dohlédne, Pelech, Srnečka – 2002) a režisérka Kateřina Dušková (Nikdy – 2003). V současnosti je na repertoáru Divadla Komedie (režie opět Jan Nebeský) a v A studiu Rubín (režie Magdalena Frydrychová a Tereza Dlasková) hra Miriam. Věrka a Mirka se setkávají na starém židovském hřbitově. Jedna se tam přichází zabít, druhá posekat přerostlou trávu. Toto je výchozí situace pro rozehrání tragikomedie až grotesky, v níž nemalou úlohu má socha Marie z Nazaretu. V Divadle Komedie hrají Lucie Trmíková (za roli Terezky v roce 1997 získala Cenu Alfréda Radoka) a Gabriela Míčová. Ve školní inscenaci DAMU v A studiu Rubín hrají Izabela Kapiasová a Markéta Stehlíková. Reprízy – v A studiu Rubín 19. 2. v 19.30, v Komedii 20. 2. v 19.30.
George Tabori: Matčina kuráž
Maďarský rodák židovského původu George Tabori, který později žil v Německu, Anglii a USA, je patrně nejstarším aktivním divadelníkem na světě (1914). Na českých jevištích se jeho hry inscenují posledních patnáct let. V Divadle Rokoko režisér Tomáš Svoboda adaptoval jeho povídku Matčina kuráž. V Budapešti za druhé světové války si vyjede židovská dáma za svou sestrou na pravidelnou partii rummy. Nedojede. Deportace. Pokračování příběhu je ovšem nečekaně bizarní, i když v řádu tragiky a absurdity tehdejší doby. Hrají Milena Steinmasslová, Jiří Hána a Dětská opera Praha. Repríza 21. 2. v 19.00.
–kk–
film
Číňan
Držitel berlínského Skleněného medvěda za nejlepší krátký film Henrik Ruben Grenz natočil intimní snímek o střetu dánské a čínské kultury. Instalatéra Kelda opouští po pětadvacetiletém manželství žena. Keld, znuděný životem, přijímá nabídku svého čínského známého, aby se oženil s jeho mladou sestrou, která by tím získala pracovní povolení. Je tak – stejně jako divák – náhle vtažen do tajemného světa krásy, harmonie a elegance. Film, který se inspiroval Wong Kar-Waiovým snímkem Stvořeni pro lásku, obdržel Cenu ekumenické poroty a cenu Fipresci v Karlových Varech. Hlavní role vytvořili Bjarne Henriksen (Monin svět) a Vivian Wu (Poslední císař, 8 a půl ženy). Premiéra 16. 2.
Mariňák
Nejnovější film Angličana Sama Mendese (Americká krása, Road to Perdition) je adaptací bestselleru Anthonyho Swofforda, který byl jako voják námořní pěchoty nasazen v Saúdské Arábii a později bojoval v Kuvajtu. Hlavní hrdina Swoff (vycházející hvězda Jake Gyllenhaal) a jeho kumpáni se v zemi, které nerozumějí, a v konfliktu, který zcela nechápou, udržují v psychické pohodě sarkastickými legráckami. Z mariňáckých kruhů film sklidil slova chvály a jde údajně o velmi věrné zachycení toho, jak to v poušti na Středním východě roku 1990 vypadalo. Točilo se nicméně v Imperial Valley v Jižní Kalifornii, která má velmi podobnou strukturu krajiny. V dalších rolích uvidíme Jamieho Foxxe, Petera Saarsgarda či Scotta McDonalda. Premiéra 16. 2.
Otrlý divák II
Slavné Zrůdy Toda Browninga z roku 1932 odstartují jedenadvacátého února v pražském kinu Aero druhý ročník Festivalu otrlého diváka, který nabízí „filmy trochu dál za hranicí konformity a drobet nevkusnějšího ražení“. Vedle Zrůd se tak můžeme těšit na Texaský masakr motorovou pilou (původní verze z roku 1974 i remake z roku 2003), americký ekologický horor Červi (1976), korejský sado-maso film Lži (1999, autor předlohy byl odsouzen na půl roku do vězení), německý nekrothriller Nekromantik (1987) či Cronenbergův horor Mláďata (1979). Největší zajímavostí je ovšem uvedení ghanského snímku Ďábel (1991) o satanském nohsledovi, který loví prostitutky, aby se pak změnil v hada a vlezl jim do vaginy. Poté začnou kurtizány zvracet peníze... Aero, úterý 21. 2. až neděle 26. 2.
–rg–
hudba
Esbjörn Svensson Trio
E.S.T. je fenomén – jazzové trio, které nehraje pouze v malých jazzových klubech, ale také v sálech, kde zpravidla vystupují rockové kapely. Jejich nahrávky lze nalézt na popových žebříčcích a jejich video zařadila do vysílání i stanice MTV. Unikátní projev Esbjörn Svensson Tria kombinuje jazz s drum’n’bassovými rytmy, elektronikou, funkem, rockem, ale i soudobou vážnou hudbou. Příznivce E.S.T. nalezneme mezi ortodoxními jazzovými fanoušky stejně jako mezi příznivci hip-hopu. Kritici i publikum na celém světě se shodují: E.S.T. je bezesporu jedna z nejprogresivnějších jazzových kapel dneška. 16. 2., 21.00, Lucerna Music Bar, Praha.
Bob Saint-Claire + Music Screen Show
Seskupení Bob Saint-Claire vzniklo na podzim roku 2005 jako volné pokračování plně improvizovaného projektu Music Screen Show. Hudebníci se již dříve setkali v pražských kapelách BlueSense, BluesEnds a Unifiction. K tvorbě je inspiruje moderní jazz a soudobá elektronická scéna. Vlastní autorský repertoár hrají v obsazení elektrická kytara, klávesové nástroje, baskytara a bicí. Program Music Screen Show, který následuje po koncertu, spojuje volnou hudební improvizaci souboru s projekcí netradičních krátkých filmů. 16. 2., 20.20, Klub Pátá Kolona (Ústavní 91, Praha 8 – Bohnice, v budově Divadla Za plotem).
Mozart, Martin, Novák
V rámci komorně orchestrálního cyklu nabízí Státní filharmonie Brno další koncert spjatý s letošními mozartovskými oslavami. Hudba Wolfganga Amadea (Šest menuetů KV 599, Koncertantní symfonie KV 297b pro 4 dechové nástroje a orchestr) je postavena vedle hudby dvacátého století: zazní Předehra k poctě Mozartově od švýcarského skladatele Franka Martina a Elegante tripudiorum Čecha Jana Nováka. Orchestr diriguje Jakub Hrůša, jako sólisté se představí Emil Drápela – klarinet, Vladimír Veleba – fagot a Milan Mrazík – lesní roh. 16. a 17. 2. 19.30, Besední dům, Brno.
Tři premiéry
Pražská komorní filharmonie pokračuje ve svém cyklu Krása dneška, v němž se zaměřuje na hudbu dvacátého století i současnosti. Koncert s podtitulem Světlo – čas – organismus, připravený ve spolupráci s Hudebně experimentální společností G.M.E.M. v Marseille, nabídne hned tři české premiéry. Zazní At First Light George Benjamina, Solar finské skladatelky Kaiji Saariaho a Pour adoucir le cours du temps Francouze Tristana Muraile. Orchestr řídí Michel Swierczewski. 20. 2., 19.30, Švandovo divadlo, Praha.
Robert Balzar Trio
Kontrabasista Robert Balzar patří vedle Jaromíra Honzáka k nejvýznamnějším českým jazzovým basistům, které lze zařadit do vývojové linie české basové školy, reprezentované hráči, jako jsou George Mraz nebo Miroslav Vitouš. Balzar je kromě svého tria známý především spoluprací s českými vokalisty, jako Dan Bárta, Yvonne Sancheznebo Hana Hegerová. Spolupracoval i s řadou hráčů tuzemské i světové jazzové scény, Emilem Viklickým, Wyntonem Marsalisem, Benny Baileyem a dalšími. Další členové tria, pianista Stanislav Mácha a bubeník Jiří Slavíček, patří k české jazzové špičce a jsou rovněž členy skupiny Illustratosphere Dana Bárty.
Nejnovější album Overnight nahrálo trio Balzar, Mácha a Slavíček ve Varšavě. Tam vzniklo celkem devět skladeb, z toho pět Balzarových původních kompozic. „Overnight nenaznačuje svým názvem jen jízdu přes noc. Obsahuje sladké stmívání, bujarou noční zábavu, příjemný splín i únavu přicházejícího rána po probdělé noci. Po noci, jejíž ráno nevadí a vaše duše je naplněna,“ charakterizuje album Balzar. 22. 2., 20.00, Divadlo 29, Pardubice.
–mk–
All Tomorrow’s Parties
Ve středu 15. 2. zahajuje Popmuseum (kulturní centrum Kaštan, Bělohorská 150, Praha 6) čtyřtýdenní výstavu o historii skupiny The Plastic People of the Universe, nazvanou All Tomorrow’s Parties. Ve dnech 21.–25. 2. doplní expozici blok akcí, souhrnně nazvaný Únor bílý. Věnováno obětem komunistické zvůle. Program (vždy od 20 hodin): 21. 2. Milan Hlavsa – poslechový pořad J. Riedla; 22. 2. Plastic People of the Universe – film J. Chytilové; 23. 2. Svatopluk Karásek – koncert; 24. 2. Underground – 2 díly z dokumentárního cyklu ČT Bigbít; 25. 2. The Plastic People of the Universe – koncert. Výstava trvá do 15. 3.
výtvarné umění
Osobnost roku
Již počtvrté hlasovali historici umění, kritikové, ředitelé muzeí a galerií, jaký nejvýznamnější počin se loni udál na naší výtvarné scéně. Šedesát tři volitelů rozdělovalo body od jednoho do pěti a přiřazovali je výtvarníkům (respektive i skupinám, pokud tvoří nedělitelný tvůrčí subjekt, jako jsou Rafani či Kamera Skura) ze všech oborů volného umění včetně fotografie. Do vymezení ceny spadají i zahraniční umělci, kteří působí u nás, a Češi žijící v exilu, pokud se sem v průběhu roku vrátili výstavou, realizací či knižní monografií. Nejvíce bodů (53) získal malíř Jan Merta za retrospektivní výstavu v Moravské galerii v Brně a ve Východočeské galerii v Pardubicích (kurátor Marek Pokorný). Cena bude Janu Mertovi předána na slavnostní akci, kterou Galerie Klatovy/Klenová každoročně pořádá v Kině Šumava v Klatovech, v sobotu 18. 2. v 17.00. Součástí programu bude koncert Ester Kočičkové a Lubomíra Nohavici. Zároveň zde bude mít premiéru 8. číslo časopisu PARS, kde budou zveřejněny kompletní výsledky ceny.
Hanne Darboven
Galerie Deutsche Guggenheim v Berlíně je sice prostor komornější, dlouhodobě však vyniká jednou z nejkvalitnějších a nejvyrovnanějších výstavních koncepcí, kterou doprovází i vydavatelská a ediční činnost. Od listopadu 1997, kdy byla otevřena, se tu představilo mnoho důležitých osobností moderního a současného umění. Stačí si připomenout minulé dva roky (2004–05) takovými jmény, jako jsou Miwa Yanagi, Nam June Paik, Robert Mapplethorpe, John Badessari, Jackson Pollock ad. Od začátku února se zde prezentuje přední německá konceptuální umělkyně Hanne Darboven (1941) instalací nazvanou Hommage à Picasso. Autorka vyvíjí své konceptuální schéma od 60. let. Vyjadřuje se neutrální „řečí čísel a liter“, oproštěnou od jakýchkoli emocí. Ve výrazu je Darboven velmi sumární, asketická, suchá až úřední. Soustřeďuje se na zachycení času nevizuální a neefektní, mechanickou cestou. Připomeňme, že autorka roku 2003 vystavovala výběr prací z let 1980–1993 v Galerii hlavního města Prahy na Staroměstské radnici. Výstava v berlínské Deutsche Guggenheim trvá do 23. 4.
15/15
Městská galerie MY v Jablonci nad Nisou pořádá výstavu prací studentů Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě. Škola byla založena v roce 1920 pro podporu a rozvoj tradičního sklářského průmyslu v regionu, jako první česká mezi německými. U jejího vzniku stáli profesoři pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové – sochař J. Brychta, Z. Juna., L. Přenosil ad. Od počátku do dneška vychovává škola řemeslně zdatné, umělecky erudované sklářské odborníky, schopné s materiálem i experimentovat. Absolventy školy jsou renomovaní sklářští výtvarníci, jako například S. Libenský, B. Eliáš, J. Rybák, ale i malířka L. Válová. Své práce vystavují Kateřina Krausová, Zdeňka Laštovičková, Anna Polanská, Libor Doležal, Jan Hásek, Jaroslav Mlčoch, Martin Hlubuček a Jiří Kučera. Výstavu 15/15, která trvá do 3. 3., připravil kurátor UPM v Praze Milan Hlaveš.
Eva Švankmajerová: Deník 1963–2005
Jméno nedávno zesnulé umělkyně Evy Švankmajerové (1940–2005), členky Skupiny českých a slovenských surrealistů, není třeba dlouze připomínat. Za autorku promlouvá a promlouvat bude její početné a naplněné dílo, které se interdisciplinárně, v surrealismu jak jinak, pohybuje od malířství přes grafiku, scénografii, koláže, keramiku k literárním tvarům – poezii, próze a esejům. Reprezentativní výstava její grafické a malířské tvorby Deník 1963–2005 v pražské Galerii Václava Špály je koncipována jako retrospektiva. V rámci výstavy se dne 16. 2. v 18.00 koná v prostorách galerie večer věnovaný osobnosti a tvorbě E. Š. Výstava trvá do 26. 2.
–pev–
Martina Overstreet: In Graffiti We Trust
Mladá fronta právě vydává knihu In Graffiti We Trust Martiny Overstreet. Autorka ji osobně uvede v sobotu 18. 2. v 18 hodin v Dlouhé ulici 37 (Praha 1), ateliér ve 2. patře. Role kmotra se ujme legenda českého writingu Skarf, zahrají DJs Each a Wich, součástí programu bude též videoprojekce graffiti dokumentů. Kniha In Graffiti We Trust je vůbec prvním pokusem o systematické shrnutí vývoje, jímž pražská graffiti scéna (s přihlédnutím k městům Ostravě a Brnu) prošla od roku 1989 po současnost. V pěti chronologicky řazených kapitolách se autorka zabývá především názorovými a stylovými proměnami, jimiž jednotlivé generace prošly, dále jejich vzájemnými vztahy a celkovou strukturou komunity. V druhé části představuje 12 writerů, kteří se ve své tvorbě základnímu konceptu psaní jména časem vzdálili, nicméně graffiti stále považují za silný inspirační zdroj nejen v tvorbě, ale i v přístupu k životu, společnosti, mezilidským vztahům atd.
V okovech smíchu – Karikatura a české umění 1900–1950
Česká karikatura první poloviny 20. století zasluhuje pozornost z několika důvodů. Nejenže zastupuje jedinečné výkony, kterým dosud chybělo adekvátní zhodnocení, ale současně je úzce spjata s vývojem ostatních uměleckých žánrů. Výstava (a s ní související publikace) se soustřeďuje především na tyto vztahy. Pracuje téměř výhradně s autentickým, v originále dochovaným materiálem, který zasazuje do širších souvislostí tehdejších uměleckých proudů. Neklade si za cíl poskytnout vyčerpávající obraz dějin karikatury se zachycením všech jejích proměn a podob, ale zaměřuje se na nejkvalitnější a nejzajímavější projevy. Jejich přímá souvislost s takzvaným vysokým uměním byla často zapříčiněna tím, že se karikatuře věnovali umělci, jejichž hlavním zájmem bylo malířství či další výtvarná odvětví (například František Kupka, Josef Váchal, Emil Filla, Josef Čapek). Roli zde sehrály i teoretické programy české avantgardy, v nichž karikatura nalézala určité ohlasy. Výstava sleduje dějiny české karikatury ve třech rovinách: 1. z hlediska vlastního vývoje karikaturní kresby; 2. s důrazem na karikatury uměleckých děl a stylů; 3. vzhledem ke vztahům karikatury a tzv. vysokého umění. Pořádá Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Národní galerií v Praze. Dům U kamenného zvonu, Praha 1, Staroměstské nám. 13, do 7. 5.
fotografie
Václav Jirásek – Industria
Speciální projekt Václava Jiráska (nar. 1965), jehož tématem jsou „umírající“ továrny. Ve velkém souboru přibližně sedmdesáti až osmdesáti barevných velkoformátových fotografií se pokouší zdokumentovat interiéry zanikajících továren, prostory převážně metalurgických provozů v celé jejich monumentalitě, rozkladu, zmaru a současné opuštěnosti (např. ČKD Blansko, Třinecké železárny, Poldi Kladno a další). Autor se dotýká velice závažného tématu zániku „katedrál práce“, symbolů pokroku od první poloviny 19. století, jež posléze v ideologii a propagandě předchozího režimu hrály velice význačnou, nikoliv však jednoznačnou roli. Na procesu jejich současné proměny lze poměrně zřetelně demonstrovat mimo jiné hloubku změn, jež nastaly po roce 1989. V opuštěných prostorách továrních hal zůstávají dodnes stopy jak po devastující výrobní činnosti, tak i prvky potřeby alespoň nějakým způsobem toto, život téměř ohrožující prostředí nějakým způsobem zlidštit. Václav Jirásek se pokouší podtrhnout monumentalitu industriálních prostorů a zároveň se nevyhýbá zachycení i negativních stránek tohoto procesu. Galerie Rudolfinum, Praha, do 30. 4.
Metadivadlo Alexeje Chvostěnka
Klub Bilinqua zahájil výstavu fotografií Valentina Til‘ Marie Samarina s názvem Metadivadlo Alexeje Chvostěnka. Výstava je věnována památce Alexeje Chvostěnka, básníka, prozaika, muzikanta, autora i interpreta mnoha písní, sochaře, výtvarníka, dramatika a režiséra – renesančního člověka Chvosta –, který od roku 1977 žil v Paříži. Snímky z let 1982 až 2004 převážně zachycují v Rusku nepříliš známou stranu Chvostovy umělecké činnosti – devět divadelních představení uvedených v Paříži. O Chvostově divadle je možné zhlédnout i francouzský film. A dále fotografie z koncertů, včetně posledního z listopadu 2004 v Petrohradu. Výstava trvá do 3. 3.
–lh–
televize
16. 2. Špinavá válka – film Daniela Percivala inspirovaný událostmi 11. září a bombovým útokem v Madridu (20.00, HBO); Sólo pro... Dún an Doras – česká skupina, která se věnuje irské, respektive keltské hudbě (23.05, ČT 1)
17. 2. Chůze po vodě – příběh lidí, jimž se po smrti přítele zhroutil celý svět, získal v režii Tonyho Ayrese dvě hlavní ceny na filmovém festivalu v Berlíně 2002 (20.00, Cinemax); Vřískot 1 – dnes již kultovní horor v režii Wese Cravena (21.00, Filmbox); Město bohů – brazilský film Fernanda Meirellese, který popisuje jeden ze slumů v Rio de Janeiru a především život zdejších dětí, které se již v nízkém věku stávají zločinci (22.50, Filmbox); František Josef I., soumrak habsburské monarchie – dokumentární pořad České televize, založený na řadě málo známých obrazových dokumentů i dobových filmů (2.55, ČT 1)
18. 2. Fimfárum Jana Wericha – první várka animovaného zpracování Werichových pohádek přichází na obrazovky v době, kdy se v kinech objevuje pokračování (13.00, ČT 1); Zeptejte se mých dětí – snímek o rodičích neprávem odsouzených za údajné zneužívání svých synů (16.20, ČT 1); Jak na věc – adaptace humoristického románu Nicka Hornbyho v režii Chrise a Paula Weitzových (20.00, Cinemax); Tichý Američan – adaptace stejnojmenného románu britského spisovatele Grahama Greena v režii Phillipa Noyceho (21.05, ČT 1)
22. 2. V zajetí těla – francouzský thriller Françoise Hanssa o obchodu s lidskými orgány (21.00, Filmbox)
rozhlas
16. 2. David Albahari: papež – povídka (16.00, Vltava); Helmut Bez: Smrt v divadle – rozhlasová hra (20.00, Vltava); Stefan Zweig: Svědomí proti násilí – první část desetidílné četby na pokračování (22.05, Praha)
17. 2. Karel IV., historická výprava za Jeho Veličenstvem císařem římským a králem českým – hovoří Lenka Bobková, Václav Cílek, František Kavka, Martin C. Putna a Jan Royt (20.00, Vltava)
18. 2. Nadějné vyhlídky – první část dvojdílné rozhlasové dramatizace románu Charlese Dickense (13.00, Praha); Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Les – komedie (14.00, Vltava); Egon Erwin Kisch: U kajících Magdalén – povídka pražského německého spisovatele a žurnalisty (17.30, Praha); Giacomo Puccini: Děvče ze Zlatého západu – záznam operního představení z Královské opery Covent Garden v Londýně dne 24. 9. 2005 (20.00, Vltava); Svět poezie: Mátyás Varga – autor, který patří k nejzajímavějším současným maďarským básníkům (22.45, Vltava); Jaroslav Hašek: Osiřelé dítě a tajemná jeho matka – povídka (1.32, Vltava)
19. 2. Souzvuk: Milostné písně – skladby Ivana a Kláry Gollových jsou svědectvím o vztahu plném dramatických zvratů, rozchodů a návratů (9.30, Vltava); Isaac Bashevis Singer: Její syn – povídka (11.30, Vltava); Věra Provazníková: Labutí princ – původní rozhlasová pohádka (13.00, Praha); Spokojeně vypadající piknik – pořad o nejednoduchém životě a proměnách tvorby Ludvíka Aškenazyho (15.15, Vltava);
GGG – rozhlasová kompozice o životě a díle české exilové spisovatelky a výtvarnice Gertrudy Gruberové-Goepfertové (20.20, Vltava); Jan Vedral: Jackson – hra o nelehkém osudu zpěváka lehké múzy (20.30, Praha)
20. 2. Karel Boček – první část pětidílných vzpomínek někdejšího proletáře a pozdějšího ředitele Uranových dolů Příbram (11.30, Vltava); Kritický klub – Pavel Janáček debatuje se svými hosty o deníkovém románu Jaroslava Formánka Francouzský rok (16.00, Vltava); Michal Čunderle: Profesor Bubela – první část čtyřdílné četby na pokračování (23.00, Vltava)
21. 2. Michael Giesecke: 11 mýtů o knižní kultuře – první část třídílného eseje (10.00, Vltava); Antonín Přidal: Noční žokej – rozhlasová hra (21.30, Vltava)
22. 2. Historický klub – po stopách tzv. kavalírských cest českých elit na počátku novověku (16.00, Vltava); Otto Albert Tichý – o osudu jednoho významného, leč zapomenutého českého varhaníka a skladatele (20.00, Vltava); Carlo Goldoni: Treperendy – divadelní komedie (21.05, Praha); Marko Tomek: Pozoruhodná plavba Milese Clarka – dokument vycházející z materiálů Národní zeměpisné společnosti Spojených států amerických a ze Solženicynova Souostroví Gulag (21.45, Vltava)
–jgr–
na poslední chvíli
MFF Berlín 2006
Berlínský filmový festival končí tuto neděli, 19. 2. Do té doby se můžete vypravit na několik zajímavých filmových počinů. Ve čtvrtek 16. 2. to je poslední film thajského režiséra Pen-ek Ratanaruanga (Poslední život ve vesmíru) Invisible Waves a francouzský snímek režiséra Clauda Chabrola L’ivresse du pouvoir. V pátek se tu objeví jeden z kandidátů na Oscara, životopisný snímek Capote Bennetta Millera a film 46 oku nen no koi jednoho z nejoriginálnějších japonských režisérů Takashi Miikeho. Na sobotu je připravena projekce speciální edice Peckinpahova westernu Pat Garrett & Billy The Kid s Bobem Dylanem v jedné z hereckých rolí a film Stay Marka Forstera (Ples příšer, Hledání Země nezemě). Poslední den festivalu se pak objeví hned několik zajímavých snímků. Jednak to bude poslední film Roberta Altmana A Prairie Home Companion, filmová adaptace románu Michela Houellebecqa Elementarteilchen v režii Oskara Roehlera, film irského režiséra Neila Jordana Breakfast On Pluto a dva dokumenty: hudební od Michela Gondryho (Věčný svit neposkvrněné mysli), nazvaný Dave Chappelle’s Block Party, a společensko-kritický WAL--MART: The High Cost Of Low Price od Roberta Greenwalda.
–jgr–
ir – Ivan Rolník / jgr – Jiří G. Růžička / kk – Karel Katarovic / lh – Linda Hartmannová / mk – Matěj Kratochvíl / pev – Petr Vaňous / rg – Roman Gazdík / vb – Věra Becková