literatura
Festival ProTibet
Festival zaměřený na tibetskou kulturu a historii se koná ve dnech 1.–10. 3. v Ostravě, Opavě a Frýdku-Místku, jeho součástí budou rovněž čtení. Herci Národního divadla moravskoslezského Vladimír Polák a Miroslav Rataj připravili Večer tibetských pohádek a mýtů – poetické čtení neobvyklých pohádek, mýtů či veršů lidu ze „Střechy světa“. Čajovna u Sýkorova mostu (28. října 2, Ostrava), v neděli 11. 3. v 19.30.
Richard Erml bude číst ze své nové knihy Tibetské nebe, peklo, ráj. Antikvariát Fiducia (Nádražní 30, Ostrava), v pondělí 19. 3. v 17.00.
Bližší informace o festivalu na www.protibet.org.
22. knižní veletrh Libri a 13. literární festival v Olomouci
Veletrh se uskuteční 8.–10. 3. a festival 6.–10. 3. na Výstavišti Flora Olomouc.
Festival je tradičním setkáním českých i zahraničních literárních osobností s čtenářskou veřejností, jeho hosty budou literární vědec a publicista Pavel Kosatík; básnířka a prozaička Božena Správcová; osobnost českého undergroundu a držitel Ceny Jaroslava Seiferta 2006 Ivan Magor Jirous; David Jan Žák, básník a autor novely Axe africa; Jan Pelc, autor povídkových knih, mj. oblíbené ...a bude hůř; mladá prozaička píšící pod pseudonymem Jakuba Katalpa, autorka otevřené prvotiny Je hlína k snědku?; ukrajinský spisovatel a rocker Jurij Andruchovyč; slovenští autoři Marius Kopcsay a Braňo Hochel; polský Teatr Tradycyjny s představením Cimrmanova Němého Bobše a další autoři a osobnosti. Kompletní program a info na www.flora-ol.cz.
–pa–
Elena Lacková
Literární středy se současnou slovenskou literaturou ve Slovenském institutu v Praze nabídnou čtení Eleny Lackové z knihy Narodila som sa pod šťastnou hviezdou. Jako host vytoupí Jáchym Topol. Slovenský institut (Jilská 16, Praha 1), ve středu 7. 3. od 19.00.
–lb–
O čem sní ženy
Projekce filmu s účastí autorky Olgy Sommerové; autorské čtení Petry Hůlové; koncert skupiny Květ útesu/UŽB. Večerem provází Pavla Johnsonnová.
Klub Kaštan (Bělohorská 150, Praha 6), v pátek 9. 3. v 19.30.
–pa–
Nový Placák
Historik, publicista, monarchista a spisovatel Petr Placák, autor sbírky poezie Obrovský zasněžený hřbitov a souboru povídek Cestou za dobrodružstvím, bude číst ze svého nového rukopisu, který patrně brzy vyjde, v Café & knihkupectví Fra (Šafaříkova 15, Praha 2) v úterý 13. 3. ve 20.30.
Duely v knihovně Zlín
Beseda s Antonínem Bajajou, autorem knihy Duely. Ukázky spolu s autorem přečte herečka Městského divadla Zlín Helena Čermáková (nositelka Ceny Thálie). Hudební doprovod zpěvačka a cimbalistka Zuzana Lapčíková. V pořadu zazní ukázky z rozhlasové dramatizace textu. Krajská knihovna Františka Bartoše (tř. Tomáše Bati 204, Zlín), ve středu 14. 3. v 17.00.
Literární dílna v Budějovicích
Pro mladé germanisty a zájemce o německý jazyk pořádá učitel tvůrčího psaní a divadla Oskar Terš z Vídně literární workshop. Němčina bude analyzována prostřednictvím recitování, opisování a incenování románu rakouské spisovatelky Margit Schreinerové, nazvaného Haus, Frauen, Sex. Jihočeská univerzita (Dukelská 8, České Budějovice), 16.–22. 3., závěrečné představení (SUD, Hroznová 8, ČB) ve čtvrtek 22. 3. v 17.00.
–lb–
divadlo
Marmeláda pro sirotčinec
Zhlédnutím „naléhavého zelenorůžového příběhu o době, která je zlá“ od autora a režiséra divadelního souboru Kámen Petra Macháčka můžete tentokrát prospět hned dvakrát: jednak sobě, zajímáte-li se o současné české drama, a jednak africkým sirotkům, pro něž staví humanistické centrum Narovinu v Keni středisko. Marmeláda, příběh z prostředí potravinářského průmyslu, pojednává mimo jiné také o globalizaci. Divadlo Kámen se rozhodlo přispět i materiálně – výtěžek z večera bude věnován na nákup matrací, dek a povlečení, které chybějí ke zprovoznění střediska. Jediné jarní představení Marmelády můžete navštívit v Žižkovském divadle Járy Cimrmana (Štítného 5, Praha 3) ve čtvrtek 8. 3. v 19.00.
–kv–
Depešáci v Ústí nad Labem
Činoherní studio uvádí v české premiéře hru Strange Love autorského týmu Jaroslav Rudiš – Petr Pýcha, jejichž scénický komiks Alois Nebel reprízuje ČS už třetí sezonu. Loni v prosinci v Ústí formou inscenovaného čtení též uvedli hru Léto v Laponsku, za niž autoři získali v roce 2006 druhé místo v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka. Jejich nový text nese podtitul „černá komedie o posledním fanouškovi skupiny Depeche Mode v Čechách“.
Novoromantická hudební kapela 80. let má dodnes skalní příznivce, jimž jejich idolové často přímo udávají životní styl. Typičtí Depešáci mají v oblibě černou barvu, eleganci a natužené vlasy. A nemají v oblibě metal. Právě pravověrní zaplní jeviště, aby se stali aktéry soutěže I Love DM, jejíž výherce – nejvášnivější fanoušek – se bude moci setkat s frontmanem kapely Davidem Gahanem na jeho ranči v Texasu. Boj o ceny vypukne v lesním hotelu Družba, kde se osudově protnou příběhy všech zúčastněných…
Strange Love v Ústí režíruje hostující Thomas Zielinski, který zde již inscenoval Bambuškův Písek, a hlavní roli hraje také hostující Marek Taclík, který se do ČS vrací po více než deseti letech. Premiéra v Činoherním studiu (Varšavská 767, Ústí nad Labem) v pátek 9. 3. v 19.00.
–vmk–
Zázrak v Černém domě...
...se jmenuje je hra Milana Uhdeho z roku 2002 pro čtyři muže a čtyři ženy, kterou pro Divadlo Na zábradlí připravuje režisér Juraj Nvota. Milan Uhde se prosadil především ostrými politickými satirami (Král Vávra) v době, která předznamenávala reformní společenský proces. V sedmdesátých letech spolupracoval s Divadlem Husa na provázku (Balada pro banditu) pod cizím jménem, v devadesátých letech byl druhým polistopadovým ministrem kultury.
Na osudu jedné rodiny, která se roku 1992 sejde v rodinném sídle, autor načrtává historii 20. století – lidské osudy a postoje od třicátých do devadesátých let. Jak uvádí divadlo: „Opravdový zázrak v černém domě se nestane, ale alespoň jsou všichni při tom.“
I. a II. premiéra se v Divadle Na zábradlí (Anenské náměstí 5, Praha 1) koná v pátek 9. a v sobotu 10. 3. v 19.00.
–ah–
Zběsilost v srdci
Ostravské Divadlo Petra Bezruče je oblíbené diváky i kritiky. Jeho současná dramaturgie se zaměřuje spíš na texty moderní, klasika (například Čechovovy Tři sestry) je výjimikou. Umělecký šéf a režisér divadla Jan Mikulášek však v poslední době projevuje zvláštní zálibu v divadelní adaptaci filmových předloh. Nyní lze v Ostravě vidět jeho Zběsilost v srdci, která sice vznikla na základě prózy, proslavil ji však film Davida Lynche. Kdo koho a jak miluje, mimo jiné v hotelovém pokoji, se můžete přesvědčit v Divadle Petra Bezruče (třída 28. října, Ostrava), v pátek 9. 3. v 19.00.
–mp–
hudba
Vzpomínka na Mejlu
Brněnská oslava nedožitých narozenin Mejly Hlavsy se stala již jakousi smutnou tradicí. Letos to bude již pošesté, co se tato pocta legendě pod názvem Vzpomínka na Mejlu uskuteční. Zpravidla se koná právě začátkem března (Hlavsova životní data jsou 6. března 1951 – 5. ledna 2001); letos připadla smuteční slavnost na 7. března. Kromě prvního ročníku (2002), jenž se odehrál v brněnském klubu Fan Favorit, se všechny ostatní přemístily do klubu Fléda. Účastny bývají osobnosti a kapely, které jsou s Hlavsou myšlenkově či personálně spjaty. Letos se bohužel nedostaví DG307 básníka Pavla Zajíčka, ale zato se návštěvníci mohou těšit na Garage & Tony Ducháček, na Jitku Charvátovou, členku pozdějšího Mejlova projektu Fiction, a v neposlední řadě na samotné Plastic People of the Universe, kteří nadále fungují s Evou Turnovou na postu baskytary.
Klub Fléda (Štefánikova 95/24, Brno), ve středu 7. 3. v 18.00 – 24.00.
–jp–
Expozice nové hudby
Již podvacáté se bude v Brně konat Expozice nové hudby, tentokrát s podtitulem: „NO A…! Neakademický přístup“. Tímto „výkřikem“ se naznačuje dramaturgické hledisko, podle nějž byl vybrán letošní program. Spojujícím motivem je snaha dělat si hudbu po svém, bez ohledu na konvence, očekávání nebo žánrové hranice. Ačkoliv byla expozice původně festivalem věnovaným spíše současné vážné hudbě, je tento ročník žánrově dosti vychýlen tu k jazzu, tu k experimentální elektronice nebo rocku. Právě jazz s elektronikou kombinuje Holanďan Luc Houtcamp a jeho POW Ensemble. Litevský bubeník a skladatel Vladimir Tarasov má za sebou freejazzovou minulost a v současné době se věnuje zvukovým instalacím nebo různým skladatelským konceptům s využitím náhodných operací – v tomto případě rulety. Improvizaci, elektroniku a recyklování gramofonových desek se věnuje pražské duo Birds Build Nests Underground, pro brněnské vystoupení rozšířené o další čtyři hudebníky. Ulrich Krieger z Německa si naopak vystačí sám, jen se saxofonem a elektronickým kořením. Onen vážnohudební pól bude zastoupen například hudbou Maríi de Alvear, skladatelky narozené ve Španělsku a ovlivněné kulturou amerických indiánů. Její klavírní skladby přednese Daan Vandewalle, který si potom zaimprovizuje s Chrisem Cutlerem, kdysi představitelem hnutí Rock v opozici. Českou stranu bude zastupovat Petr Cígler, skladatel s chemickým vzděláním.
Klub Fléda (Brno), 11.–15. 3.
–mk–
film
Fontána
Americký režisér Darren Aronofsky má u českého diváka zvláštní status. Ani jeden z jeho celovečerních filmů (Pi, Rekviem za sen) se nedostal do naší distribuce, přesto se oba staly pro okruh zasvěcených uctívaným fetišem, nekompromisní a formálně vynalézavou výpovědí o drásavé současnosti. Nový snímek Fontána svou vizuální košatostí navazuje na předchozí díla, jistotu kontinuity navíc dodávají jména osvědčených Aronofského spolupracovníků (kamera Matthew Libatique, hudba Clint Mansell). Dramatická linka filmu se skládá ze tří subpříběhů, kterými prochází postava Tomase – Toma – Tommyho, ztvárněná Hughem Jackmanem. Hrdina procházející časem (španělské dobývání Mexika, současnost, 26. století) hledá recept na překonání vlastní smrtelnosti, díky němuž bude schopen zachránit milovanou ženu (Rachel Weiszová). Příběh o hledání odpovědí na základní ontologické otázky je inspirován mayskou mytologií. Zatímco Mel Gibson v Apocalyptu zneužil mayskou civilizaci coby lákavou kulisu, Aronofsky svůj snímek vystavěl skutečně podle mayské koncepce Stromu života, který v symbolické zkratce reprezentoval nejen čtyři světové strany, ale také cestu smrtelných do nebe či podsvětí.
Premiéra 1. 3.
–jj–
Arthur a Minimojové
Desetiletý Arthur večer co večer usíná při pohádkových příbězích, které jsou popsány a namalovány v knize jeho dědečka, jenž před několika lety záhadně zmizel. Poklidné časy jsou však brzy ohroženy, neboť jeho rodině hrozí zabavení domku. Jako klíč k východisku se nabízí možnost nalézt poklad, o němž se v dědečkových příbězích mluví. Arthur se tak vydává na dobrodružnou pouť do říše pidičlovíčků Minimojů, kteří mají svých sedm království přímo na zahradě u domu. Luc Besson se poprvé v kariéře ujímá režie animovaného filmu. Animované loutky v 3D prostoru jsou kombinovány s hranou akcí. Fakt, že technologie použitá v Bessonově snímku nepokulhává za giganty z Pixaru a Dreamworks, potvrzuje prestižní ocenění IMAGINA Price 2007 za celovečerní film. Mezi poraženými byla právě i Auta z dílny Pixar Animation Studios. Hlavní roli chlapce ztvárnil Freddie Highmore (Karlík a továrna na čokoládu).
Premiéra 1. 3.
–lg–
výtvarné umění
Marc Lüders – Obrazové reality
Dům umění města Brna (kurátorka Jana Vránová) ve spolupráci s Galerií Levy v Hamburku připravil první výstavu Marka Lüderse (1963) v ČR. Výběr děl se zaměřil na autorovu produkci posledních šesti let. Lüdersovo dílo sleduje stírání hranic mezi jednotlivými vizuálními médii. Tento výzkum umělec provádí od 90. let ve vybraných oblastech – propojuje fotografii a malbu. Postihuje hranice a místa, která se vizuálně překrývají, a tím ve výsledku mystifikují divákův zrak. Malbou jakoby retušuje a pročišťuje původní snímky a doplňuje je realistickými detaily, které rozehrávají zcela jiný obsah celku. Vznikají zvláštní odosobněné obrazy, virtuálně modelované, plné „cool“ poetiky, odstupu a umělosti. Spíše jako by tu žila svým životem sama technologie médií (malby, fotografie). Autor aktuálně tematizuje realistickou formu v její umělosti a mystifikačních dopadech. Výstava trvá v brněnském Domě umění (Malinovského nám. 2), do 1. 4.
Spartacus Chetwynd a její hybridní svět
Britská umělkyně působící v Londýně Spartacus Chetwynd (1973), která se na umělecké scéně objevuje také pod alternativním jménem Lali Chetwynd, vstoupila do povědomí diváků svými barokně laděnými a surrealistickými performancemi. V nich humorně i hororově spojuje a mísí citace z dějin umění s výstupy popkultury. Například v představení nazvaném An Evening with Jabba the Hutt (2003) provokativně učinila středem otevřeného veřejného fóra o světové politice slizká monstra, která ve filmové řadě Star Wars (1977/1980/1983) hrála roli nemilosrdných obchodníků s otroky. V tradici grotesky spojila vybrané prvky z Giottových fresek, figurální typy z obrazů Hieronyma Bosche či z Antropometrie Yvese Kleina s ikonickými znaky pekelného heavy metalu, s video-hudební produkcí Michaela Jacksona z 80. let nebo s dalším hitem oněch let – seriálem The Incredible Hulk a vytvořila nově zinscenovaný celek. Do hybridně propojené výstavní kompozice zapojila autorka sochu, objekty, malbu, film i stylizované divadelní situace. Kurátorkou projektu, který trvá v curyšském Migrosmuseu (Limmstraße 270) do 22. 4., je Raphael Gygax.
–pev–
televize
Mrtvá nevěsta Tima Burtona
Na základě staré ruské pohádky, jejíž hrdina se omylem zasnoubí s mrtvou dívkou, vytvořil Tim Burton (spolu s Mikem Johnsonem) další ze svých podivných pohádek pro dospělé. Burton se vrací k loutkové animaci, s níž před třinácti lety vykouzlil dnes již klasickou Noční můru před Vánoci. Mrtvá nevěsta může sloužit jako příklad, v němž lze vystopovat všechny prvky typické pro Burtonovu tvorbu. Snoubí se zde hrůzostrašné s jemně romantickým, zvláštní osamělost ústředních hrdinů nebo prostředí gotického hororu s absurdním světem. Film je stejně jako předešlý loutkový snímek muzikálem, k němuž složil hudbu dvorní Burtonův skladatel Danny Elfman. Rytmus vyprávění je unášen na tónech dynamické i lyrické melodie, neštítí se výstředností, rodinného ani černého humoru. Tim Burton je výsostný vypravěč, který se divákům svěřuje se svými nočními můrami stejně jako s příjemnými sny.
HBO, v neděli 11. 3. ve 20.00.
–lg–
rozhlas
Četba ze současnosti
Po následujících dvanáct dní bude na Vltavě večerní Četba na pokračování věnovaná současné literatuře, a to třetí knize Magdaleny Platzové. Román Aaronův skok vypráví o třech ženách, jejichž životní příběhy se navzájem proplétají. Každý z nich je zároveň nějak spjatý s osudem českých Židů za druhé světové války. Nejmladší z žen je studentka, žijící v Praze přímo v dnešní době. Platzová vyniká skvělým vypravěčstvím i básnivým jazykem. Patří k rostoucímu počtu českých autorek, jež jsou schopné nabídnout čtenáři výrazně ženský pohled na svět.
Český rozhlas 3 – Vltava, od čtvrtka 8. do středy 21. 3. v 18.30.
Abychom na ně nezapomněli
Vlastně bychom měli být politickému Valachovi Jiřímu Čunkovi vděční, protože v mnoha případech oživil celospolečenskou diskusi. To platí především o vztahu blahobytné většinové společnosti k nepříjemně svérázné romské minoritě. Tématu se tentokrát věnuje stanice Praha v pravidelném pořadu Tisíc příběhů. Ten je zaměřený na konkrétní lidské osudy v bezohledném koloběhu dějin. V dílu nazvaném Romové na vidrholci bude hostem Jana Kosová, která se svým občanským sdružením pomáhá „uklizeným“ Romům znovu se zapojit do společnosti.
Český rozhlas 2 – Praha, v pátek 9. a v neděli 11. 3. v 17.30.
Co se děje ve světě
Vltavský Radioateliér se zabývá současným radiofonním experimentem našich i zahraničních tvůrců. Je to asi jediná příležitost seznámit se s opravdu aktuálními evropskými trendy v akustickém umění. Dramaturgie Vltavy zřejmě považuje pořad pro běžného posluchače za příliš náročný, ne-li dokonce odpuzující. Proto má svůj čas o půlnoci z pátku na sobotu. Tentokrát je na řadě Norbert Walter Peters z Německa. Dnes dvaapadesátiletý hudebník vystudoval leccos – od renesanční loutny přes zpěv až po skladbu. Kromě vlastní tvorby, zpočátku prý velmi konzervativní, se věnoval i hudební kritice. Před dvaceti lety – díky setkání s výbojnějšími kolegy – zcela změnil přístup a začal se zabývat různými médii, zvukovými instalacemi i rozhlasem. V Radioateliéru zazní jeho skladba Nota-thión, ve které zpracovává motiv potopy světa. Vrací se až k jednomu z nejstarších vyprávění o této katastrofě, k Eposu o Gilgamešovi.
Český rozhlas 3 – Vltava, v sobotu 10. 3. v 0.05.
Jazzové probuzení
Jedna z oblastí, které se Vltava velmi intenzivně věnuje, je jazz. Řada různých pořadů sleduje tento hudební žánr od jeho počátků až po současnost, a to v oddechovějším i poučenějším tónu. Zůstaneme-li u neobvyklých víkendových časů, pak brzké sobotní ráno je zasvěceno Jazzové snídani. Maw Wittmann mladší tentokrát připravil výběr z alb, jež vznikla velmi nedávno. Nejprve se bude věnovat mladému americkému pianistovi a zpěvákovi Johnu Proulxovi. Komorní zvuk vzápětí vystřídá velký ansmábl: redaktor se zaměří na dalšího představitele nastupující generace, Kanaďana Matta Duska.
Český rozhlas 3 – Vltava, v sobotu 10. 3. ve 4.45 – 6.00.
–ja–
ah – Anna Hejmová / ja – Jiří Adámek / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / kv – Kateřina Veselovská / lb – Libuše Bělunková / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / mp – Markéta Pilná / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / vmk – Veronika Musilová Kyriánová