literatura
Imre Kertész českýma očima
Přednáška Jaroslava Tulky o Kertészově tvorbě, především o románu Kaddiš za nenarozené dítě (Academia 2003, překlad Dana Gálová). Literární večer spojený s filmovou projekcí na počest jednoho z nejvýznamnějších maďarských autorů 20. století, laureáta Nobelovy ceny.
Maďarské kulturní centrum (Rytířská 25––27, Praha 1), ve čtvrtek 22. 3. v 18.00.
Literárně-hudební kabaret EKG
Pokračování pravidelných večerů Jaroslava Rudiše, Igora Malijevského a jejich hostů. Tentokrát se představí Pavlína Brzáková, Vít Janota a horský rock Ikaros.
Divadlo Archa (Na Poříčí 26, Praha 1), v pondělí 26. 3. ve 20.00.
Literárněvědné fórum
Milan Jankovič prosloví přednášku na téma Dílo jako sebepřesahující dění v rámci přednáškového cyklu pořádaného Ústavem pro českou literaturu AV ČR pro odbornou a kulturní veřejnost. Zasedací síň ÚČL AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1, 2. patro, vchod C), v úterý 27. 3. v 17.00.
Krchovský a kříž ve Strašnicích
Krchovského poezie je groteskní, rýmovaná a pečlivě rytmizovaná a navíc se navrací k tradici české dekadence. Smrt, bolest a zmar, zahalené do dusivého alkoholicko-erotického oparu; morbidita a nihilismus, které jsou zároveň zdrojem zdrcujícího sarkasmu a sebeironie. Hudební stránku večera obstará čáslavský bluesman Marcel Kříž; hostem bude Radek Lehkoživ a několik jeho básní.
Strašnické divadlo (Solidarity 53, Praha 10), v úterý 27. 3. v 19.30.
Čtení z díla Ken Saro-Wiwy
Pokračování medailonu nigerijského spisovatele Ken Saro-Wiwy (1941–1995). Povídky z knihy Forest of Flowers. Připravil, přeložil a uvádí Vítek Kremlička; hudební doprovod na violoncello František Brikcius.
Unijazz (Jindřiská 5, Praha 1), v úterý 27. 3. v 19.00.
Večer Tvaru
Večer literárního obtýdeníku Tvar.
Klub Rybanaruby (Mánesova 87, Praha 2), v úterý 27. 3. v 19.30.
Lawrence Ferlinghetti
O básníkovi Ferlinghettim a jeho přesazích přednáší Josef Rauvolf. Malý sál Městské knihovny (Mariánské nám. 1, Praha 1), ve středu 28. 3. v 17.00.
Večer literární revue Pandora
S názvem Tohle není ticho, jen zase jiná báseň. Čtou a debatují Kateřina Tošková, šéfredaktorka Pandory; Milan Děžinský, autor sbírky Kašel mé milenky a držitel Litery za poezii za sbírku Slovník noci v roce 2004; a Jiří Koten, který na sebe upozornil v roce 2005 sbírkou Aby dům. Café & knihkupectví Fra (Šafaříkova 15, Praha 2), ve středu 28. 3. ve 20.00.
–pa–
American Splendor
Až do začátku dubna můžete navštívit Ozvěny Komiksfestu, které probíhají v prostoru NoD. V úterý 27. 3. se uskuteční přednáška Michala Jareše věnovaná americkému comixu a alternativnímu komiksu posledních čtyřiceti let (18.00), poté následuje projekce snímku American Splendor, jedné z nejlepších komiksových adaptací. Snímek zachycuje život kontroverzního amerického kreslíře Harvey Pekara, který ve svých komiksech zachycuje život kolem sebe. Snímek na pomezí dokumentu (vystupuje v něm i skutečný Pekar, přičemž jeho postavu hraje tehdy začínající Paul Giamatti) získal cenu poroty na festivalu v Sundance 2003 a další ocenění z festivalů v Cannes, Toronta nebo San Diega. U nás jsme ho měli možnost vidět jen na karlovarském festivalu, kde jeho projekce sklidila velký úspěch. NoD (Dlouhá 33, Praha 1), do 3. 4.
–jgr–
divadlo
Dejvický Johann Wolfgang
Goethův román z roku 1809 předznamenává popis chemické reakce, při které dochází k obdobné výměně vazeb, k jaké dojde mezi jeho hrdiny. Reakce v tehdejší lučbě nese stejný název jako próza a její adaptace, která je dílem dramaturga Karla Františka Tománka a již v režii Jana Antonína Pitínského uvádí Dejvické divadlo: Spříznění volbou. Jedná se o příběh šlechtických novomanželů Eduarda a Charlotty, kteří žijí osamoceně na venkovském sídle a spokojeně se starají o svůj anglický park. Příjezd pozvaných hostů, Eduardova přítele a Charlottiny schovanky, však spustí události, které jejich „hru na krásný život“ zcela převrátí. Inscenátoři, jejichž nastudování je prvním scénickým provedením románu u nás, interpretují příběh jako střet mezi svévolností osobní volby a nadosobním osudem. Recenzi jsme přinesli v A2 č. 50/2006.
Spříznění volbou jsou na programu Dejvického divadla (Zelená 1084/15a, Praha 6) ve středu 21. 3. v 19.30.
–vmk–
Sladké ptáče mládí
„Hořká hra s kapkou sentimentu, jejíž hrdinové se nedokážou smířit s nepochopitelnou krutostí času.“ Dramatik Tennessee Williams je českým divákům znám z mnoha současných inscenací jeho her, např. Tramvaj do stanice Touha (Dejvické divadlo, Praha), Skleněný zvěřinec (Divadlo Petra Bezruče, Ostrava), Kočka na rozpálené plechové střeše (Divadlo pod Palmovkou, Praha). Mezi nejnovější přírůstek patří Williamsova méně známá hra z roku 1959 Sweet Bird of Youth, v češtině překládaná jako Sladké ptáče mládí. Nová inscenace v režii Lucie Bělohradské měla premiéru 8. března 2007. Jižanský magnát nutí svoji dceru do vztahů, z nichž má prospěch především on sám, a jejího mladého milence vyžene z města. Po letech se z mladíka stává životem unavený gigolo, který se vrací zpět ke své životní lásce. Doprovázen pravděpodobně nejvýraznější postavou celého dramatu, Williamsovým alter ego, stárnoucí filmovou star v podání Taťjany Medvecké. Dále hrají: Václav Postránecký, Michal Slaný, Kateřina Winterová ad. Stavovské divadlo (Ovocný trh 6, Praha 1), v pátek 23. 3. v 19.00.
–ah–
Sněhurka – nová generace
David Drábek, dvojnásobný držitel Ceny Nadace Alfréda Radoka za nejlepší českou hru, připravil svou dramatizaci nesmrtelného příběhu o Sněhurce v Divadle Minor. Historie se však opakuje: Sněhurka Matka a Královna Matka vypustí do světa své dospívající dcerušky a jejich osudy se znovu dramaticky střetnou! Co je zač hrozivé Zrcadlo? Kdo jsou ve skutečnosti trpaslíci z tropického ostrova? Proč hraje Královna fotbal se zelím a proč je jedno z nich smutné? Nemá Sněhurka poněkud velká chodidla? O čem sní maxipes Charlie? Může být největším odborníkem na hity pelikán? A proč všichni tak krásně tančí?
Divadlo Minor (Vodičkova 6, Praha 1) uvádí muzikálovou komedii Sněhurka – nová generace v pátek 23. 3. v 18.00, v sobotu 24. 3. v 15.00 a v neděli 25. 3. v 15.00.
–kv–
hudba
Kabalistická hudba v Praze
Tagin art music duet – dvojice izraelských hudebníků Evgeny Pissak (klasická kytara) a David Krupnik (syntezátor) představí kabalistické melodie podle nápěvů posvátné knihy Zohar. Jejich autorem je rabín Yehuda Ashlag (1885–1955) a jeho syn Baruch Ashlag (1906–1992). Tato hudební inspirace zdůrazňuje touhu duše po splynutí s Tvůrcem a přibližuje krásu duchovního života. Španělská synagoga (Vězeňská 1, Praha 1), ve čtvrtek 22. 3. v 19.00.
–pb–
Pražské premiéry
Poslední březnový týden se bude Dvořákova síň, sídlo České filharmonie, otřásat pod přívalem soudobé vážné hudby. Bude se zde totiž konat již čtvrtý ročník přehlídky Pražské premiéry. První dva ročníky byly zaměřeny výlučně na české skladatele, v minulém roce se ke srovnání nabízela hudba německých, rakouských, belgických, lucemburských a nizozemských autorů, letos míří dramaturgie na sever. Vedle hudby z České republiky uslyšíme produkci z Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska. O severské hudební scéně se v posledních letech mluví jako o svěžím zdroji inspirace, není tedy na škodu přesvědčit se o tom na vlastní uši. Pokud bude někdo chtít uším dopřát kompletní menu, musí se připravit na náročný zážitek. Dramaturgie festivalu je poněkud „všežravá“ a dle zkušeností s minulými ročníky lze čekat překvapení příjemná i opačná. Ze známějších jmen se lze těšit na Arneho Nordheima, Kaiju Saariaho nebo Maju Ratkje (známou také z elektronicko-improvizačních těles Spunk a Fe-mail), českou hudbu budou zastupovat Václav Kučera, Petr Kotík, z mladších Miloš Orson Štědroň, Ondřej Adámek nebo Jana Vöröšová. Program najdete na www.prazskepremiery.cz.
Rudolfinum (Alšovo nábřeží 12, Praha 1), od 24. 3. do 1. 4.
–mk–
Acoustic Impact z Tábora
Akusticky hrající latino-jazzová kapela Acoustic Impact z Tábora existuje již šest let. Při návštěvě jejích koncertů si nelze nevzpomenout na skvostnou živou nahrávku McLaughlina, de Lucii a di Meoly pod názvem Friday Night in San Francisco. Slavná trojice je výrazným inspiračním zdrojem této kapely, jejíž ústřední dvojicí jsou kytaristé Jiří Blafka (jenž absolvoval roční studium flamenkové kytary v Seville) a David Juráň. Sestava je pak při vystoupeních doplňována hráčem na klávesové nástroje Josefem Čachtickým a perkusistou Martinem Mácou. Občas je kvartet podporován ještě bicími Tomáše Hájka. Skupina vydala již tři nahrávky, z nichž nejkomplexnější je ta poslední pod názvem For John. Na domácí (tedy táborské) scéně se Acoustic Impact pravidelně představují na festivalu Táborská rocková mapa. Svým přesahem si však zaslouží zájem mnohem širší. Pro pražské zájemce jazzového běsnění s nádechem flamenka zahrají v klubu Blues Sklep (Liliová 10, Praha 1) v úterý 27. 3. v 21.00.
–jp–
film
Komiksový film 300
Vzývaný americký autor komiksů Frank Miller se v období mezi dvěma adaptacemi příběhů série Sin City dočkal filmového zpracování svého komiksového románu 300. Název díla evokuje počet řeckých vojáků, kteří se v roce 480 př. n. l. postavili v průsmyku u Thermopyl milionové perské přesile. Frank Miller zpracoval heroický vzdor hrstky řeckých hrdinů jako stylizovaný brutální epos, využívající jemného tónování, ostré linie a barevných kontrastů. Film 300 talentovaného režiséra Zacka Snydera (Úsvit mrtvých) adaptuje Millerovou předlohu okénko po okénku. Připomíná předchozí Sin City nejen grafickým designem svého plakátu, ale také metodou doslovného převodu komiksové vizuální informace na filmový pás. Jedinou odchylkou od předlohy je postava vypravěče příběhu. Prakticky celý film byl točen v ateliéru na modrém pozadí, poté byly počítačem vytvořeny speciální efekty a především specifická barevná patina obrazu, odpovídající Millerově knize. Výrazná vizuální stránka snímku zastiňuje jeho poněkud monotónní heroické poselství, přesto se 300 při uvedení na letošním Berlinale dočkalo dlouhých ovací vestoje.
Premiéra 22. 3.
–jj–
Febiofest
Čtrnáctý ročník mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa letos v rámci několika sekcí nabídne bohatý výběr nejnovějších titulů z celého světa. Kromě evropských zemí to budou například snímky brazilské, argentinské, mexické, zastoupeny budou i kinematografie z Vietnamu či Indonésie. Uvedení se dočkají i snímky z Afriky a Blízkého východu. Programové schéma je rozšířeno rovněž o retrospektivy (projekt věnovaný japonské tvorbě šedesátých let), profily filmových tvůrců, hudební snímky. Také v letošním ročníku dramaturgie nabízí vhled do tendencí experimentálního a dokumentárního filmu, tematicky se zaměří na gay a lesbický film. Projekce budou doplněny o doprovodné akce (Febiobest Music Festival s 50 koncerty). Lákadlem může být uvedení osmihodinového Satanského tanga maďarského tvůrce Bély Tarra (A2 č. 43/2006) nebo čtyřiadvacetihodinový experiment – zpomalené Hitchcockovo Psycho. Na své si přijdou i příznivci duchovních snímků, jejichž projekce se uskuteční v kostele. Přehlídka běží v Praze od 22. do 30. 3., poté bude putovat po devíti dalších městech Česka a osmi městech Slovenské republiky.
–lg–
výtvarné umění
Spleen & Ideal
Jak je to s formálními proměnami malířského média? To může v určitém pohledu naznačovat výstavní projekt Spleen & Ideal, který startuje v Galerii Brno. Kurátorka Beáta Jablonská, slovenská teoretička umění působící ve Slovenské národní galerii, se ujala úkolu představit ve výběru pěti slovenských a českých autorů (Josef Bolf, Veronika Drahotová, Martin Gerboc, Jakub Hošek, Erik Šille) malbu jako „rozkoš z řeči“ či „rozkoš z jazyka“. Prezentovány jsou vyhraněné polohy malby, přesahující ve své stylizaci hranice různých žánrů a druhů vizualit. Společným prvkem je mixování heterogenních vizuálních světů a vytváření nových vizí, na jejichž pozadí je cítit jistá skepse z uzavírání forem. Jsou to vesměs vypjatá díla, která rychle směřují vzhůru. I proto se hodí podnázev výstavy Kategorizácia extáz. Žádná z extází ale netrvá věčně. Po každém vrcholu nastává propad. Je tu snad přítomno toto očekávání? Výstavu lze navštívit v Galerii Brno (Veselá 14, Brno) do 15. 4.
Jaromír Novotný: Vítejte!
Absolvent ateliéru kresby (prof. Jitka Svobodová) pražské Akademie výtvarných umění Jaromír Novotný (1974) se představuje kolekcí nových obrazů. Tématem mu jsou interiéry objektů jako nositelé určitých paměťových kódů. Precizní kreslířskou formou a prostřednictvím stažené barevnosti nechává autor diváka nahlížet do opuštěných prostorů, které byly kdysi plné provozu, lidského setkávání, průsečíkem různých příběhů. Nyní jsou to paměťové schrány, které autor zachraňuje tím, že je zobrazí. Tímto aktem je uchovává a registruje. To ovšem vůbec neznamená, že jsou skutečné. Prvky hry s odstupem, zbytkovou ironií, přebíráním obrazových předloh a vloženou víceznačností, stejně jako přiznanou nostalgií prostřednictvím určitých reálií jsou charakteristické pro silný proud současné malby. Výstava nazvaná Vítejte! trvá v Galerii Felixe Jeneweina města Kutné Hory (Sankturinovský dům, Palackého nám. 377) do 29. 4.
Diskurs o podobě dnešní sochy
Čím je dnes sochařství? V kontextu současné estetiky znamená tento pojem radikální expanzi mimo ustálené představy o plastickém tvaru. Předpokládá komplexní křížení objektu, obrazu, textu, vlastní recepce i kontextu. Prezentované práce se připojují k historickému vývoji plastické formy, která zahrnuje jak ready-made, object trouvé, primary objects, tak kritické prostorové a objektové experimenty a institucionální kritiku 80. let, stejně jako široké pole konceptuálních praktik let devadesátých.
Výstava This is not for you nově pojednává prostřednictvím statických a nástěnných realizací, skrze designové a světelné práce proměnu institucionalizovaného prostoru jako místa aktivace umění v rámci výstavního projektu. Realizacím je společná určitá změna prostorové situace návštěvníka, přesun jeho pasivního vnímání do roviny reakce mezi recepcí, participací a imaginací. Tím je porušována konvenčnost pořádku, stability a kontroly vlastních výstavních prostor.
Světelná plastika Moniky Bonviciniové Notforyou, která dala název celé výstavě, pracuje s prvky řeči jako výrazem mocenských struktur (zákaz, příkaz) ve formě reklamy a jarmarečního balastu. Formální změny slov a znaků obsahují ale také afirmativní výzvu k opakovanému čtení, aby se postupně osvětlila nová situace a nový způsob čtenářovy vnímavosti.
Mezi vystavující patří Davide Balula, Chen Quilin, Isa Genzkenová, Jeppe Hein, Sarah Lucasová, Ján Mančuška, Olaf Nikolai, Eva Rothschildová, Heimo Zobernig ad. Výstava trvá ve vídeňské T-B A21 (Thyssen – Bornemisza Art Contemporary, Himmelpfortgasse 13, Vídeň) do 29. 4. Vstup je zdarma.
Philip Guston
Malíř Philip Guston (1913–1980) patří k předním osobnostem amerického poválečného umění. Méně známé jsou autorovy kresby, které mají velký význam pro celkové pochopení Gustonova díla. V nich se mnohem bezprostředněji nežli v obrazech ukazuje neklid doprovázející neustále hledajícího umělce, který nikdy nechtěl dospět do žádného výrazového stylu a nalézt tak alespoň zdánlivý klid. Kunstmuseum Bonn ve spolupráci se Státní grafickou sbírkou v Mnichově připravily výstavu čítající kolem stovky autorových prací na papíře, zahrnující díla od poloviny 40. let až do jeho smrti v roce 1980. Kreslířské dílo Philipa Gustona je tak v regionu střední Evropy představeno poprvé. Výstava trvá v Bonnu (Friedrich-Ebert-Allee 2) do 20. 5., potom putuje na další místa (Louisiana Museum v Humlebaeku, Albertina ve Vídni, Státní grafická sbírka v Mnichově a Morgan Library v New Yorku).
–pev–
televize
Příliš dlouhé zásnuby
Tři roky po fenomenálním úspěchu Amélie z Montmartru navázal režisér Jean-Pierre Jeunet na spolupráci s herečkou Audrey Tautouovou v příběhu z konce první světové války. Tautouová zde ztvárnila mladou Mathildu, k níž se dostaly oficiální zprávy, že její snoubenec se nachází mezi francouzskými a německými liniemi a je vysoce pravděpodobné, že je mrtev. Mathildu však vede touha odhalit pravdu (a potvrdit si, že její milý je naživu). Hlavním motivem Příliš dlouhých zásnub je láska, která toho druhého hledá, aby s ním splynula. Tentokrát se však pohádkové prostředí pařížského Montmartru mění za lokality válečného bojiště, žánrově se snímek od čisté romance přibližuje romantické detektivce. Jeunetův filmový jazyk je (až na čtvrtý díl Vetřelce) prakticky neměnný. Pracuje s filtry, obraz tónuje do béžových až žlutých odstínů. Právě určitá forma stylizace, kde i skutečné dostává nádech pohádkového (či mystického), jeho příběhy ozvláštňuje a do jisté míry se stává východiskem pro události, které by za normálních okolností působily nevěrohodně. Příliš dlouhé zásnuby mohou pro někoho často balancovat na hranici kýče, Jeunetova práce s lidskými city a radostmi je však rozhodně sympatickou podívanou, které nelze upřít jisté (nejen vizuální) kouzlo.
HBO, ve čtvrtek 22. 3. ve 20.00.
–lg–
rozhlas
Svěží vítr z východu...
Již od uplynulého pondělka probíhá na stanici Praha akce, která si zasluhuje pozornost. Jedná se o vysílání slovenské rozhlasové adaptace Pána prstenů. Do osmnáctidílného seriálu se vešly všechny tři svazky Tolkienova mistrovského díla. Svou živostí a způsobem zpracování daleko předčí vše, co se obvykle na vlnách Českého rozhlasu nabízí. Zvukově se blíží špičce současné západní produkce. Přepracování pro rozhlas se ujal Viliam Klimáček, dramatik střední generace, mnohonásobný vítěz české ceny Alfréda Radoka pro novou divadelní hru. Mezi herci jsou zcela neznámé tváře i osobnosti typu Marián Labuda, Milan Lasica, Július Satinský nebo Soňa Norisová. Kdyby u nás existovala skutečná debata odborníků o současné rozhlasové tvorbě, kdyby na půdě českého rozhlasu kontinuálně probíhalo experimentování s touto specifickou uměleckou formou, musel by Pán prstenů znamenat proměnu zavedených praktik. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou si ale této výzvy nejspíše vědomi, slovenský seriál intenzivně propagují a obohacují jej o rozsáhlý doprovodný program. Měli bychom se dozvědět podrobnosti o životě samotného Tolkiena, o natáčení (rovněž slavné) filmové verze na Novém Zélandu i přímo o práci slovenských rozhlasových tvůrců. Vzhledem k předpokládanému zájmu dětského publika je dnes nutnou součástí vysílání slovensko-český slovníček s vysvětlením nejobtížnějších výrazů. Vzhledem k marketingově důslednému podniku nepřekvapí, že se úlohy „tlumočníka“ ujímá Miroslav Žbirka.
Český rozhlas 2 – Praha, od pondělí 19. 3. do neděle 8. 4. každý den v 19.05.
...novinky z domova...
Abychom našemu Českému rozhlasu nekřivdili, od letošního ledna vzniká na Vltavě nová řada dokumentů a rozhlasových her začínajících autorů. Mladá tvorba má své místo v sedm večer vždy poslední neděli v měsíci v rámci pořadu Čajovna. Ta probíhá denně ve stejnou hodinu a každý den v týdnu se o její náplň stará jiný mladý redaktor, většinou vyznavač současné alternativní hudby, někdy ale zaměřený spíše na jiné oblasti umění (divadlo, film) či na rozhovory s různými osobnostmi. Čajovna v tuto neděli představí absolventku brněnské JAMU Lenku Tillichovou a její hru Něha ve skříni. Můžeme si ji vyslechnout v režii Antonína Přidala, vyznavače sladkobolného lyrismu a především pedagoga na téže divadelní škole. Po premiéře bude následovat rozhovor s tvůrci.
Český rozhlas 3 – Vltava, v neděli 25. 3. v 19.00.
...a pozdní debut z Francie
Schůzky s literaturou, jež v neděli následují hned po Čajovně, nás tentokrát seznámí se zvláštním úkazem. Před třemi lety vydalo prestižní francouzské nakladatelství Gallimard knihu Krátký had, prvotinu penzisty Bernarda du Boucherona, někdejšího úspěšného manažera. Román měl obrovský úspěch, získal dokonce Velkou cenu Francouzské akademie. Letos již osmdesátiletý autor následně vydal další dvě knihy.
Český rozhlas 3 – Vltava, v neděli 25. 3. ve 20.00.
–ja–
ah – Anna Hejmová / ja – Jiří Adámek / jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / pa – Petr Andreas / pb – Pavlína Brzáková / pev – Petr Vaňous / vmk – Veronika Musilová Kyriánová