literatura
Večer literárního obtýdeníku Tvar
Klub Rybanaruby (Mánesova 87, Praha 2), ve čtvrtek 17. 5. ve 20.00.
Arabské Španělsko a evropská vzdělanost
Jiří Kasl uvede český překlad knihy katalánského historika Juana Verneta Ginése, profesora arabštiny na Barcelonské univerzitě, člena španělské Královské akademie historie a uznávaného odborníka na dějiny arabské astronomie a kartografie. Autor věnuje zvláštní pozornost činnosti skupiny vzdělanců, jíž se obvykle říká „toledská překladatelská škola“. Ta působila dlouhou dobu v období vrcholného středověku a její zásadní vliv byl patrný ještě v 17. století. Závěrečná část knihy se zaměřuje na významné vazby mezi Východem a Západem v oblasti literatury.
Instituto Cervantes (Španělské kulturní centrum, kinosál, Na Rybníčku 6, Praha 2), v pondělí 21. 5. v 18.30.
Setkání s Lenkou Reinerovou
Poslední německy píšící česká spisovatelka Lenka Reinerová bude číst ze své nové knihy Čekání, kterou představila na veletrhu Svět knihy. Lenka Reinerová pracovala před druhou světovou válkou jako novinářka u Franze Carla Weiskopfa v německém exilovém časopise Arbeiter Illustrierte Zeitung a věnovala se uprchlíkům z hitlerovského Německa. V roce 1938 uprchla do Paříže, kde se spolu s umělci a spisovateli (např. Adolfem Hoffmeisterem) podílela na provozu českého kulturního centra. Byla zatčena a posléze uprchla do Mexika, kde se stýkala mimo jiné s Egonem Erwinem Kischem a Annou Seghersovou. V roce 1952 byla v souvislosti se Slánského procesem zatčena a strávila 15 měsíců ve vězení. Od roku 1968 překládala a tlumočila pod cizím jménem. Pořad připravila a slovem provází Marie Valtrová.
Malý sál Městské knihovny (Mariánské nám. 1, Praha 1), ve středu 23. 5. v 18.00.
–pa–
divadlo
Brel – Vysockij – Kryl
Od západu k východu přes střední Evropu a napříč kulturami se odvíjejí jejich životní i autorské příběhy. Dnes již klasičtí autoři, ve své době, během šedesátých a sedmdesátých let, však rebelové, bojující silou slova proti bezpráví. Brel – Vysockij – Kryl (Sólo pro tři) má být taneční mozaikou ze života těchto tří mužů, jejichž síla se projevila v jejich životních postojích, hudbě a textech. Autorem námětu, choreografie a režie je Petr Zuska, básně přeložil Jiří Dědeček a na scéně Jana Duška budou tančit sólisté a soubor Národního divadla v kostýmech Lucie Loosové. Poprvé v historické budově Národního divadla (Národní 2, Praha 1), v sobotu 19. 5. v 19.00.
–ah–
Zahrada slovem i gestem
Po úspěšném převedení inscenace Tracyho tygr do znakové řeči uvádí nyní divadlo Nablízko další hru zpřístupněnou také sluchově postiženým divákům – malým i velkým. Apolena Vynohradnyková ve spolupráci s Českou komorou tlumočníků znakového jazyka tentokrát připravila Zahradu Jiřího Trnky. Společné prožívání kouzelného příběhu o třech klucích, starém sprostém kocourovi, velrybě, trpaslíkovi a tajemství je určeno dětem i dospělým, slyšícím i neslyšícím a umožňuje všem vstoupit rezavou brankou do světa těch druhých; do světa, který dosud zůstával skryt za zdí obrostlou psím vínem... Režie a dramatizace Apolena Vynohradnyková, hrají a tlumočí Farah Bunninová, Tim Curry, Naďa Dingová, Martina Mirovská, Petr Reif, Klára Richterová a Petr Vaněk. Nablízko (Nosticova 2a, Praha 1), v sobotu 19. a v neděli 20. 5. v 17.00.
–kv–
4 + 4 dny v pohybu
Mezinárodní divadelní festival letos o čtyři dny „zeštíhlel“, přesto za více než týden nabídne bohatý program. Organizátoři každoročně vyhledávají pozoruhodné lokality, aby dali vyniknout všem neobvyklým site-specific projektům a hlavně oživili objekty pražské architektury. Letos se můžete těšit hlavně do Národního zemědělského muzea, některé akce se odehrají na Letné, v divadle Alfred ve dvoře a v Ponci. Festival zahajuje rakousko-francouzský soubor SUPERAMAS s představením BIG 3rd episode (happy/end). Vedle představení festival nabídne bohatý doprovodný program, výstavy, workshop a samozřejmě večírky. Pro všechny milovníky dobře vybrané divadelní alternativy. Více na www.ctyridny.cz. Festival začíná v sobotu 19. 5. a probíhá do soboty 26. 5.
–ml–
film
23
V kariéře režiséra Joela Schumachera se kromě kvalitních filmů (Volný pád, 8MM, Telefonní budka) s železnou pravidelností objevují také totální katastrofy (Batman a Robin, Fantom opery). Nový projekt s názvem 23 sice sám režisér považuje za ambiciózní, chladné kritické i divácké přijetí za mořem jej ovšem odsuzuje spíše do kategorie propadáků. Nesmělý Walter (Jim Carey) dostane k narozeninám od manželky (Virginia Madsenová) román s názvem Číslo 23. Po chvíli čtení zjišťuje, že text nebezpečně kopíruje jeho život. V knize vystupuje Walterovo tajemné alter ego detektiv Fingerling (Jim Carey), manželka se transformuje v románovou femme fatale a děj nezadržitelně směřuje k vraždě. Klíčem k rozluštění literární i životní hádanky se stává číslo 23, jež se v knize objevuje v množství souvislostí a které ve Walterovi vyvolává pomalý nástup numerologické paranoie. Thriller 23 svou dějovou kostrou připomíná nedávné Horší už to nebude, číselná obsese může zase oživit vzpomínku na drásavý Aronofského opus Pí. Jim Carey se ve své další vážné roli (předtím Truman Show či Věčný svit neposkvrněné mysli) sice snaží, děravost scénáře a celkově rozpačité vyznění celého snímku nicméně zachránit nemůže.
Premiéra 17. 4.
–jj–
hudba
The Tiger Lillies a Alexander Hacke
Britská skupina The Tiger Lillies a člen německých Einstürzende Neubauten vyseknou v Praze hudebně-divadelní poctu jedné ze zakladatelských postav hororové literatury – H. P. Lovecraftovi. Typický zvuk The Tiger Lillies určuje kromě nástrojového obsazení (akordeon, kontrabas a bicí) nezaměnitelný, expresivně kvílivý zpěv frontmana Martina Jacquese. Jejich styl navazuje na dědictví městského folkloru, hospodských odrhovaček nebo kramářských písní. Skupina se často a ráda pouští do spolupráce se zdánlivě „nekompatibilními“ umělci, a tak po loňské svérázné poctě Mozartovi na albu Die Weberischen, kde se sešli s orchestrem, rozšiřuje jejich zvukovou paletu Hackeho elektronické hučení a také strašidelný přednes úryvků Lovecraftových textů (na programu budou mimo jiné Krysy ve zdech, Hudba Ericha Zanna, Hory šílenství). Po vizuální stránce bude představení dotvářet Danielle de Picciotto a její projekce tajemných krajin a bizarních tvorů z Lovecraftova světa.
Divadlo Archa (Na Poříčí 26, Praha 1), v pondělí 21. 5. ve 20.00.
–mk–
Postrockoví Apse a Jimy Chambers na Sedmičce
Poslední dobou je i v Česku stále oblíbenější hudební styl, který se z nedostatku jiného výraziva označuje jako post-rock. Pořadatelé na to naštěstí reagují a vedle velkých jmen (za poslední dobu Mono, Pelican nebo Red Sparrows) vozí i méně známé, avšak neméně pozoruhodné kapely. Takoví jsou i američtí Apse, kteří se v Praze zastaví během svého jarního evropského turné. Skupina měla pohyblivý počet členů, ale v poslední době se ustálila na kvintetu. Hlavními postavami jsou přátelé ze školy, Robert Toher, zpěvák s psychedelickým vokálem, a hypnotický bubeník Ezer Lichtenstein (ti jediní zůstali z původní sestavy roku 1999). Několik let se věnovali práci na krátkých ucelených EP deskách, které vyšly pod španělským labelem Acuarela Discos. Na podzim roku 2006 konečně přišli se svým dlouhohrajícím debutem Spirit, na němž bravurně rozvádějí své minimalisticky psychedelické vize. V rámci pražského koncertu se představí v sólovém setu Jimy Chambers, člen slavných Mercury Rev, který má nyní novou kapelu Odiorne. S tou se do Prahy vrátí na podzim.
Klub 007 Strahov (Chalupeckého 7, Praha 6), v úterý 22. 5. v 19.30.
–jp–
výtvarné umění
Veletrh pro muzejní nadšence a zaměstnance
Milovníci muzeí nechť zamíří do Třebíče na 12. ročník veletrhu muzeí České republiky. Návštevníci se mohou seznámit s muzei, galeriemi i firmami, které se zaměřují na muzejní činnost svými produkty. Doprovodné semináře se orientují na tematiku transportu sbírkových předmětů (bezpečnost, legislativa, pojištění a jiné), návštěvníci jsou zváni rovněž na koncert v bazilice sv. Prokopa či na exkurzi do Muzea pivovarnictví. Více na www.zamek-
-trebic.cz. Muzeum Vysočiny Třebíč (Zámek 1), ve středu 23. a ve čtvrtek 24. 5.
–ml–
HDP v GHMP
V Galerii hlavního města Prahy – Městské knihovně byla 3. 5. zahájena výstava Hrubý národní produkt. Už název napovídá východisko projektu, kterým je vedle reflexe ekonomiky také podchycení ekonomie vztahů. Autor koncepce Krištof Kintera pro svou vizi zkombinoval umělce různých generací, vyjadřující se v rozmanitých médiích. Mezi zúčastněnými jsou například Václav Stratil, Jiří Petrbok, Dušan Skala, Filip Kudrnáč, Václav Girsa, Sláva Sobotičová, Eva Koťátková, Milena Dopitová, Jiří Černický, František Matoušek, David Böhm, Jiří Franta ad. V tiskové zprávě je čtenář oslovován jako „zákazník“. Když procházíte výstavními prostory, máte pocit, že vám chybí nějaký atribut – nákupní koš. Pohledově efektně vystavěná a vygradovaná výstava brilantně kombinuje plošné realizace s prostorovými, statická média a časovými, zvuk s obrazem, jakousi informaci s mystifikací. Hrubý národní produkt připomíná živý lunapark, kde nejvyššími kritérii pro
uměleckou vizuální reflexi jsou stupně ironie a výrazné prostorové intervence. „Výstava si sice vypůjčila svůj název z ekonomie, avšak týká se úvah o jiné než finanční hodnotě. Více než přímo se zabývá postavením uměleckého díla v současné společnosti, pohybuje se na pomezí významného a bezvýznamného, kdy ,hodnotu‘ díla neurčuje jen jeho možná
kupní síla či postavení v dějinách umění,“ říká v doprovodném textu Karel Srp. Divák se při první návštěvě určitě nenudí. Dostává silnou dávku audiovizuálních impulsů, se kterými se musí nějak vyrovnat. Otázkou zůstává, zda má důvod se sem opakovaně vracet. Výstavu lze navštívit v GHMP v Městské knihovně (Mariánské nám.1, Praha 1) do 19. 8.
–pev–
televize
Kabaret
Rodák z Chicaga, americký filmový režisér Bob Fosse zasvětil svoji kariéru muzikálu. Nejdříve jako tanečník v hollywoodských filmech, později se propracoval na pozici choreografa. Domovem se mu stala Broadway, ale Fosse se proslavil až svými filmovými muzikály. Po Sweet Charity (1969) se na plátna kin dostal příběh o milostných vzplanutích v době nastupujícího fašismu. Berlín třicátých let se mu stává kulisou ani ne tak pro jednotlivá (vždy pečlivě propracovaná) muzikálová čísla, nýbrž pro sugestivní vylíčení osudů konkrétních jedinců, jimž doba zasáhla do života. Bob Fosse dokáže vyvolat v divákovi slzy i bez patetických gest či přeslazených melodií, nebrání se ani humoru. Jeho díla jsou vždy jakousi žánrovou směsicí, avšak nemilosrdně směřují k neveselému konci dramatu. V Kabaretu, jenž získal celkem osm oscarových sošek, se ve své životní roli objevila Liza Minnelliová.
ČT 2, ve čtvrtek 17. 5. ve 21.40.
Santa je úchyl!
Ano, i zde český distributor se svou vynalézavostí ocejchoval snímek nezaslouženě názvem, jenž v divákovi navodí očekávání další ztřeštěně pubertální podívané. Režisér Terry Zwigoff (výtečný dokument Crumb nebo i v naší distribuci uvedený Přízračný svět) však vypráví poněkud drsnější příběh. Willie je alkoholik, charakter propil, místo něj má v duši prázdno a zbytek sexuálního apetitu. Nestává se každým rokem Santou, aby vyslechl ve velkém obchodním domě přání desítek dětí, ale aby po skončení šichty za pomoci svého skřítka Marcuse obchoďák vykradl. Jenže se může také stát to, že si mu na kolena sedne malý chlapec, který potřebuje mít kamaráda. Zwigoff se pohyboval mezi dramatem a komedií, přičemž pojítkem mu byl dost drsný černý humor. Představitel hlavní role Billy Bob Thornton nezaměnitelně ztvárnil cynickou lidskou trosku, která má však stále naději na život. Santa je úchyl! byl podpořen ze strany slavných bratrů Coenových a chvílemi je tato inspirace znát. Snímku poněkud chybí jejich hravost a větší ironie, přesto jde o podařený kousek z linie filmů, kdy vám „úsměv hořce trne na tváři“.
Nonstop Kino, v neděli 20. 5. ve 20.00.
–lg–
rozhlas
Z Italského roku
Italo Calvino patří mezi nejznámější italské spisovatele u nás. Jeho tvorba byla neobyčejně mnohotvárná, proslavila ho ale díla z pozdější, postmoderní etapy. Redakce Českého rozhlasu chce připomenout jeho rané období, ve kterém se sice již objevují fantaskní prvky, ale těžiště spočívá v tehdy oblíbeném neorealismu. Povídka Jeden z nich přežije rozehrává bezvýznamnou epizodu z druhé světové války; na jejím základě vzniká obecnější úvaha o lidském osudu a vztahu člověka k přírodě a k historii. Uvedení povídky Itala Calvina je součástí letošního rozsáhlého projektu Italský rok, ve kterém Rozhlas představuje nejen literární, ale i hudební umění tohoto jihoevropského národa.
Český rozhlas 3 – Vltava, ve čtvrtek 17. 5. v 17.00 h.
Premiéra z Brna
Brněnská redakce Českého rozhlasu připravila v režii Hany Mikoláškové premiéru nové hry Martina Koláře. Hra Jako v pytli s podtitulem Opravdu rozhlasová hra je inspirována faktickou situací v centru Brna, kde se objevují v těsné blízkosti velká i malá divadla, televize i rozhlas. V jakémsi brněnském podzemí se střetne estrádní komik se sklonem k posměchu a znevažování hodnot a vážený herec z velkých divadelních scén. Jejich konfrontace má autorovi umožnit rozehrání řady narážek na brněnskou uměleckou scénu. Téma hry působí poněkud záhadně, může se jednat stejně tak o chytrou sondu do současné kulturní situace v moravské metropoli, jako o text plný klišé. V hlavních rolích účinkují Jiří Vyorálek a František Derfler.
Český rozhlas 3 – Vltava, ve čtvrtek 17. 5. ve 20.00.
Český spisovatel ze zámoří
Již přinejmenším třikrát vzbudil u nás velkou pozornost česko-americký spisovatel Jan Novák. Poprvé, když zde vydal biografii Miloše Formana Co já vím, na které spolupracoval přímo se slavným filmařem. Podruhé, když v roce 2005 získal za svůj román Zatím dobrý cenu Magnesia Litera. A zájem o něj znovu ožil nyní díky jeho spolupráci na scénáři k Formanovu nejnovějšímu filmu, Goyovým přízrakům. I když „pět minut slávy“ pro všechny Formanovy spolupracovníky máme pomalu za sebou, můžeme se v sobotu hned po poledni zaposlouchat do dokumentu o Novákovi, který připravil Antonín Matzner.
Český rozhlas 2 – Praha, v sobotu 19. 5. ve 12.05.
Jeden spisovatel z domácí scény
A ještě jednou dokument o českém spisovateli, jenž se v současnosti těší zvláštní pozornosti. Řeč je o Jaroslavu Rudišovi, jemuž pomáhá ve spisovatelské kariéře neobvyklá dávka štěstí. Prosadil se již prvním románem Nebe pod Berlínem. Potom vydal komiksový román o nádražáku Aloisi Nebelovi, žijícím v kraji, ve kterém dodnes zůstává frustrace ze sudetoněmecké historie. A dosud největším vnějším úspěchem je asi fakt, že jeho Grandhotel se stal předlohou stejnojmenného filmu Davida Ondříčka.
Český rozhlas 2 – Praha, v sobotu 19. 5. ve 20.05.
–ja–
Příběh politického vězně Miloslava Nerada
V rámci cyklu Příběhy 20. století shromažďuje sdružení Post Bellum výpovědi pamětníků, kteří zažili tragické okamžiky českých dějin na vlastní kůži. Tentokrát Adam Drda zpracoval osudy Miloslava Nerada (nar. 1921), který se krátce po osvobození stal živnostníkem. Na dobu po únoru 1948 vzpomíná: „To vyprávění příbuzných o Sovětském svazu se mi najednou začalo proměňovat ve skutečnost, najednou se v Československu všude mluvilo o všeobecném znárodňování a vyvlastňování, najednou jsem musel počítat s tím, že jako živnostník budu zlikvidován. Netajil jsem se svým názorem na komunismus – a najednou jsem nesměl na sportoviště, odevšad mne vykazovali, snažili se mne izolovat.“ Miloslav Nerad se brzy stal členem protikomunistické skupiny, časem se skrýval, byl zatčen, týrán, byl na útěku za hranicemi, zase se vrátil jako tajný agent. Roku 1951 byl zatčen znovu a prožil pak dlouhá léta ve věznicích. Dnes je prvním místopředsedou Konfederace politických vězňů. Více o jeho osudu i o životě v kriminálech ve vysílání Českého rozhlasu 6 – Česko, v neděli 20. 5. v 10.00.
–ml–
ah – Anna Hejmová / ja – Jiří Adámek / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / kv – Kateřina Veselovská / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / ml – Marta Ljubková / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous