divadlo
Právě přichází mademoiselle Sávitrí!
Divadlo v Celetné (Celetná 17, Praha 1) nabízí bohatý letní program. Tento týden tu lze vidět hostující brněnské divadlo Líšeň s inscenací Sávitrí. Stínová loutkohra doprovázená vyprávěním a hrou na hudební nástroje vypravuje příběh na motivy staroindické báje z Mahabháráty o lásce a síle princezny Sávitrí, která vysvobodí svého muže ze zajetí smrti. Představení nejen pro děti je k vidění od pátku 3. 8. do neděle 5. 8. v 19.30. Pro milovníky tance a pantomimy je určeno autorské sólové představení Anny Polívkové Právě přichází mademoiselle Malinová, v němž jsou slova používána v minimální míře. Hvězda metropolitních kabaretů Marie Malinová provádí malou Adélku světem a dává jí uniknout z reality nemocničního pokoje. Dva životy se protnou v dětské hře. V pondělí 6. a v úterý 7. 8. v 19.30.
–ah–, –kv–
Letní divadlo v Plzni
14. ročník pouličního festivalu Na ulici se koná na tradičních scénách v centru Plzně (nám. Republiky, Proluka, U Branky a Zach’s Pub) od úterý 7. 8. do čtvrtka 16. 8. Vedle osmdesáti kapel různých žánrů festival doplní tři performance připravené přímo pro festival a pět pouličních divadel (Divadlo Kvelb: Kára komediantů, Divadlo Mimotaurus: Hrozné příběhy, Divadlo Facka: Nesplněná přání, Theatrum Circus Dominus: Sluha, Divadlo Kufr: Tančíček „Adušiadáši“). Bližší info na www.akce.plzen-city.cz.
Kdo by během alternativního pouličního divadla zatoužil po klasickém kamenném zázemí, může využít nabídky prohlídek historické budovy Divadla J. K. Tyla v Plzni. Cílem akce nazvané Divadlo ze všech stran je otevřít divákům zákulisní prostory. Prohlídky začínají u pokladny Velkého divadla (Smetanovy sady 16, Plzeň) každý den od 9.00 do 16.00.
–ah–
film
Venuše
Venuše je film, který zůstává extrémně spjat se svým ústředním hereckým představitelem. Legendární Ir Peter O’Toole se v branži pohybuje již od roku 1962, kdy jeho Lawrence z Arábie oslnil nejen veřejnost, ale vysloužil si i první nominaci na Oscara. Od té doby nasbíral rekordních osm nominací bez jediného vítězství, přičemž jeho zatím posledním pokusem byla hlavní role ve filmu Venuše. Scénář snímku, který napsal známý pákistánsko-britský spisovatel Hanif Kureishi (scénáře k Frearsově Mojí krásné prádelničce a Chéreauově Intimitě), je postaven na „lolitovském“ vzplanutí zestárlého vysloužilého herce Maurice (P. O’Toole) k mladičké dívce Jessii (Jodie Whittakerová). Nenadálé pouto obohatí současně obě postavy – Maurice v sobě objeví zdánlivě zapomenutou vášeň, zatímco Jessie nachází opravdové životní hodnoty. Mnohokrát viděný příběh prosvětluje svou přítomností O’Toole, jehož postava obsahuje zřetelné autobiografické prvky. Zkušený režisér Roger Michell (Notting Hill) natočil nenápadný, klidně plynoucí snímek plný smíření a pokory.
Premiéra 2. 8.
–jj–
hudba
Litoměřické varhanní léto
Průběžný festival (od května do září) zasvěcený varhanní hudbě nabízí v srpnu hosta ze země, kterou si většinou s varhanami nespojujeme. Diego Armando Salarza pochází z Filipín a ve městě Las Pinas je titulárním varhaníkem v chrámu vybaveném světovým unikátem – varhanami z bambusu. V Litoměřicích bude v katedrále sv. Štěpána hrát na „tradiční“ nástroj z 18. století. Program koncertu zahájí Preludium a fuga Es-dur Johanna Sebastiana Bacha a po ní Sonáta č. 5 D-dur jeho syna, Carla Philippa Emmanuela Bacha. Do dvacátého století nás posune francouzský skladatel Henri Mulet (1878–1967) a jeho skladba Carillon de Sortie a do současnosti se dostaneme se skladatelem nejmladší generace Alejandrem D. Consolacion II (1980) a jeho Variacemi na filipínskou píseň Alamat ng Lahi. Jakýsi návrat k bachovskému začátku pak vytvoří Preludium a fuga na téma BACH Franze Liszta. Více informací najdete na varhanni-leto.cz.
Katedrála sv. Štěpána (Dómské náměstí, Litoměřice), ve středu 1. 8. v 19.00.
Flamenco v Mníšku pod Brdy
Na státním zámku Mníšek pod Brdy se bude konat přehlídka flamenga – cikánského folkloru ze španělské Andalusie, který je pro většinu lidí hudebním symbolem Španělska. Program je rozdělen do dvou bloků: Domácí středoevropské flamenco se představí v programu Flamenco De La Casa, kde vystoupí český kytarista Petr Vít a skupina Flamenquitos z Bratislavy. V bloku Sevilla La Cuna Del Flamenco bude prezentována Sevilla, kolébka flamenga, kterou budou zastupovat Manuel Tane a Fabiola a Compania Flamenca de Juan Polvillo společně s původem českou, ovšem v Seville žijící tanečnicí La Chiri. Novinkou jsou letos také taneční a kytarové kursy, které se konají od 3. do 5. 8. Více informací najdete na zamek.mnisek.cz/flamenco2007.
Státní zámek Mníšek pod Brdy, v sobotu 4. 8. v 18.00.
–mk–
Tajemství notového rukopisu
Výstava notopisů významných hudebních tvůrců s grafologickými posudky. Podvědomě si vytváříme spojitost mezi podobiznou skladatele a příslušnou hudbou. Neméně přínosné může být srovnání s písmem, které bylo prostředníkem jejich uměleckého i společenského vyjádření. Grafologickou exkurzi odhalující osobnosti slavných hudebníků doprovází stručné uvedení do širších souvislostí historie a perspektiv hudebního písma.
České muzeum hudby (bývalý barokní kostel sv. Máří Magdaleny, Karmelitská 2, Praha 1) do pondělí 17. 9. denně mimo úterky od 10.00 do 18.00.
-pa-
výtvarné umění
Pašerák Kubec
Další z projektů Galerie Na Zdi, Pošumavské safari Lukáše Kubce, je slovy autora „propašováním romantických fotografií do prostoru velkoměsta“. V sousedství jednoznačně zacílených sdělení billboardů je něžný výlet českou krajinou inteligentní konkurencí městské vizuální masáži. Prosté výjevy z českého venkova na ideologicky poznamenané zdi působí trochu provokativně, vzpomeneme-li na záběry šťastných pracovníků JZD. Kubcův několikaletý projekt – pohled na dnešní českou krajinu se umístěním na letenskou zeď automaticky proměňuje v politický čin. Je však zároveň výletem po Čechách, estetickou vsuvkou do městské každodennosti, kterou míjíme při cestě tramvají.
Galerie Na Zdi / Artwall (zdi Letenských sadů, Praha 7) do 12. 8.
Retrospektiva Stevena Parrina
V díle Stevena Parrina (1981-2004) je zaznamenáno padesát let americké kultury: od hipsterů, „hot rods“ – vytunovaných aut, motorkářů čtyřicátých a padesátých let přes hippies, Harleye, pornohvězdy a punk let šedesátých a sedmdesátých až po jejich dnešní znovuzrození. Ačkoli si vypůjčuje ze všech forem americké kultury a především pop-kultury, umění Stevena Parrina se váže k historii moderního umění, zejména k poválečné americké avantgardě. Zdroje Parrinova díla – expresivní síly konstantně se rozprostírajícího dramatu, chromatického radikalismu, extrémního násilí – se objevují už v tvorbě Andyho Warhola, Vita Acconciniho, Roberta Smithsona a mnoha dalších. Na výstavě jsou zastoupeni spolu s Frankem Stellou a Donaldem Juddem ti, kteří ovlivnili Parrinovu fetišistickou estetiku černé a stříbrné, barev Harley Davidsonů, slunečních brýlí a monochromních pláten amerických minimalistů. Zároveň s odkazy na významné tvůrce Parrinova retrospektiva představuje autory, kteří s umělcem přímo spolupracovali (Richard Aldrich, Cinema Zero, Gardar Eide Einarsson, Amy Granatová, Richad Kern, Jutta Koetherová, Michael Lavine, Chuck Nanney, Amy O‘Neill, Mai-Thu Perret, Blair Thurman, Elizabeth Valdez, Banks Violette).
Palais de Tokyo (13, avenue du président Wilson, Paříž), do 26. 8.
Utřídit chaos
Newyorské Centrum současného umění připravilo skupinovou výstavu, která je věnována uměleckému ztvárnění nahodilosti a řádu. Zastoupena jsou díla v rozmezí od roku 1950 do dnes a umělci, kteří pracují s opozity náhody a determinismu jako například John Cage, Bruce Nauman, Robert Smithson, Christian Marclay, Tomoko Takahashi a další. Středobodem projektu je hudební zachycení okolního prostředí, způsob, jímž je nahodilost vtělena ve strukturovaný systém, moment, kdy je neurčitému a nejasnému vnucen řád. Fyzicky je výstava organizována kolem pětačtyřicetiminutové videoinstalace Lukea Fowlera, Pilgrimage from Scatter Points z roku 2006, věnované britskému skladateli Corneliu Cardewovi a jeho orchestru Scratch Orchestra.
Galerie P.S.1 (22-25 Jackson Ave a 46 Ave Long Island City, New York), do 24. 9.
Heterotopias
Do dlouhé řady světových a lokálních bienále současného umění se letos v květnu zařadila i Soluň, která na Prvním bienále současného umění v Soluni představuje 160 umělců z 37 zemí. Kurátorka a zároveň ředitelka soluňského Muzea současného umění Maria Tsantsanoglou ve spolupráci s teoretiky Catherine Davidovou a Janem-Erikem Lundströmem zvolila jako titul bienále Foucaultův pojem „heterotopie“. Odkaz k muzejní instituci, kterou Foucault interpretoval jako jiný prostor kumulující čas, ilustruje vnímání umění jako vědomého vytváření nového prostoru uvnitř prostoru již existujícího. Imaginární místo, neboli umělecké dílo, je zde protiváhou místu skutečnému, tedy obecné realitě a životnímu prostoru. Divákovi je nabízena celá škála heterotopií, míst, která může prostřednictvím uměleckých děl navštívit. Soluňské bienále je založeno s jasnou snahou zapojit řeckou metropoli do dění na světové umělecké scéně a zároveň znovu zhodnotit a reflektovat společensky aktuální téma záměny centra a periferie. Probíhá do 30. 9.
–kvo–
Warhol a katastrofy v Praze
Museum Kampa-Nadace Jana a Medy Mládkových připravilo ve spolupráci s Andy Warhol Museum v Pittsburghu výstavu Disaster relics: Selected prints. Ukazuje Warholovy tisky týkající se tématu katastrofy. Mnohé z nich patří do série, jež byla vytvořena na počátku šedesátých let a reflektuje Warholovo zaujetí smrtí i posedlost „patnácti minutami slávy“. Některé dokumentují život slavných, například portrét Jackie Kennedyové těsně před a těsně po atentátu na Kennedyho. Jsou tu i tisky inspirované rasovými nepokoji v Alabamě nebo automobilovými nehodami. Katastrofou je i neustálý upatlaný boj pražského magistrátu s Medou Mládkovou, poslední bitvou je ochrana památky Sovovy mlýny před příliš velkou upoutávkou na výstavu. Rozlišovací schopnosti radních se u hlídání reklamy patrně setřely. Přinejlepším. Muzeum Kampa (U Sovových mlýnů 2, Praha1) do 30. 7.
–vl–
televize
Rychlý běžec
Starodávná eskymácká, přesněji inuitská legenda vypráví o střetu dobra a zla, lásky a pomsty. Dva bratři, Amaqjuaq-Silný a Atanarjuat-Rychlý běžec, se stanou obětí vášní. Zatímco starší Amaqjuaq zahyne rukou žárlivého náčelníkova syna, mladší Atanarjuat smrti unikne. Prchá nahý po ledových krách. Dokáže však být rychlejší než touha po pomstě muže, kterému byla odvedena žena? Daleko za polárním kruhem se rozehrává nejen boj o život, ale také o čest. Dějová linie, jakoby vyňatá z antické tragédie, dokázala oslovit publikum z nejrůznějších koutů světa především pro svoji univerzálnost a emotivnost. Snahou o věrohodné vykreslení prostředí se snímek pohybuje až na hranici etnografického dokumentu, kamera a střih však jdou cestou co nejdramatičtějšího účinku na diváka. Jde o první film natočený v jazyce inuitů, na festivalu v Cannes 2001 oceněný Zlatou kamerou za nejlepší debut.
ČT 2, ve čtvrtek 2. 8. ve 21.40.
Společník
Před čtyřmi lety zvítězil David Šimon v soutěži o nejlepší televizní komedii se svým scénářem o učiteli Mikuláši Myslivečkovi, který má v hudební škole příliš malý plat na to, aby jej nesvíraly dluhy. Snaží si přivydělávat nejprve jako houslista v cimbálové muzice, později přistoupí na doporučení známého a stane se gigolem – společníkem dam. Jako by svých starostí měl málo, musí čelit stupňujícímu se nátlaku přítelkyně Simony, aby se za ni provdal. Zkrátka a dobře, na Mikuláše se lepí smůla, kudy chodí. Na scéně se navíc objeví šarmantní svobodná matka Jiřina. Ano, svým obsahem vzbuzuje komedie u diváka ostražitost, o to víc překvapí vyrovnanost, s jakou i bláznivé situace koexistují s těmi normálními, takže film jako celek působí velmi věrohodně a umírněně. Přesně takový je civilní výkon Jaroslava Duška, který sice sklidil oblibu u diváků svými excentrickými rolemi, daleko interesantnější a sympatičtější je však jeho roztržitý Mysliveček. Třebaže scénář pracuje s černobílými postavami, je bez hluchých míst a graduje až do finále. Společník patří v době kontinuální televizní bídy mezi nejpovedenější televizní komedie.
ČT 1, v neděli 5. 8. ve 20.00.
–lg–
rozhlas
Dorstův Naháč
Tankred Dorst patří k současným nejhranějším německým dramatikům. Mezi jeho oblíbené tematické okruhy patří zpracovávání starých germánských bájí. Dorst vyniká v umění propojit mýtická témata s drsným současným jazykem a s dnešním viděním světa. Povídka Naháč je adaptací jedné z legend o rytíři Parsifalovi. Přeložil ji a poté v rozhlase natočil Vladimír Tomeš.
Český rozhlas 3 – Vltava, ve čtvrtek 2. 8. v 16.00.
Co poslouchají výtvarníci
Čajovna má své místo na Vltavě každý den od sedmi večer. Základní ambicí hodinového pořadu je vytvořit náročnější zábavu pro mladé posluchače. Typickým nápadem je náplň letních čajovních čtvrtků. Tomáš Dvořák navštěvuje výtvarníky, filmaře, teoretiky umění či sběratele a zjišťuje, jaké kompaktní disky nejraději poslouchají. Tento týden je na řadě výtvarník Aleš Černý.
Český rozhlas 3 – Vltava, ve čtvrtek 2. 8. v 19.00.
Operní modlitby podle Hostomské
Před sty lety se narodila Anna Hostomská. Tato znalkyně hudby a především opery patřila mezi osobnosti, které zanechaly v rozhlase výraznou stopu. Na jeho půdu vstoupila už v roce 1929, od šestatřicátého vedla svůj pořad. Její popularitu dokládá mimo jiné neuvěřitelných 14 000 dopisů, které dostala v padesátých letech po jednom z nejpodařenějších dílů operního vysílání na přání Co máte nejraději. Ještě v devadesátých letech vystupovala Hostomská na různých besedách především pro děti. Vzpomínkový pořad První dáma rozhlasové hudby chce poukázat na její schopnost chytře a laskavě vyprávět, aniž by nudně poučovala. Základem bude její poslední rozhlasový projekt, v němž rozebírá různé příklady modlitby v operách.
Český rozhlas 2 – Praha, v sobotu 4. 8. ve 20.05.
Ze světa za mřížemi
Loni zemřel ve věku sedmasedmdesáti let básník Pavel Janský. Jeho osud připomíná mnoho jiných nonkonformních českých umělců druhé poloviny dvacátého století. V padesátých letech neunikl zkušenosti politického vězně. Poté následovala různá podřadná zaměstnání a samozřejmě zákaz publikování. Pro Janského byl zážitek komunistické věznice silným zdrojem inspirace až do konce života. Výstižný je i název tohoto dílu Světa poezie: Přehazovali nás lopatou. Z básníkova díla bude sice číst Michal Pavlata, jenž patří téměř k rozhlasovému inventáři, ale kromě něj uslyšíme i hlas samotného autora.
Český rozhlas 3 – Vltava, v sobotu 4. 8. ve 22.45.
Co se píše o politice
Z někdejší Svobodné Evropy se postupně vyvinula stanice Český rozhlas 6. Můžete ji poslouchat na středních vlnách AM a především na internetu. Vysílá denně od šesté hodiny večerní do půlnoci a jejím obsahem jsou komentáře, diskuze a analýzy politických a společenských jevů. Mezi pravidelné pořady patří i Politická literatura na českých pultech. Každé pondělí je padesát minut věnováno jednomu titulu. Z poslední doby například proslulý Ruský deník Anny Politkovské, zavražděné ruské novinářky, nebo orwellovská monografie od Gordona Bowkera.
Český rozhlas 6 – Rádio Česko, každé pondělí ve 20.10.
–ja–
ja – Jiří Adámek / pa – Petr Andreas/ lg – Lukáš Gregor/ ah – Anna Hejmová/ jj – Jan Jílek/ mk – Matěj Kratochvíl/ vl – Vincenc Lichnovský/ kv – Kateřina Veselovská/ kvo – Klára Vomáčková