divadlo
Jubilejní cirkus
Ještě jste neviděli inscenaci Evalda Schorma, Jana Švankmajera a Jiřího Srnce Kouzelný cirkus? Nebo jste ji viděli velmi dávno? Tak či tak máte možnost ji zhlédnout i o letošních prázdninách, v jubilejní třicáté sezoně. Inscenace měla premiéru 15. dubna 1977 a jen v hlavních rolích se za uplynulých 30 let vystřídalo přes dvacet skupin Veselých a Smutných klaunů, Svůdců a Venuší, tedy celkem 85 tanečníků a tanečnic. Kouzelný cirkus, v němž můžete spolu s dvěma klauny putovat za tajemnou krásou Venuše, je plný iluzí vytvářených pomocí tance, pantomimy a černého divadla. A protože cirkus patří k létu, můžete si ho v Laterně Magice (Národní 4, Praha 1) dopřávat od 13. do 18. 8. každý večer ve 20.00.
–kv–
Jiráskův Hronov
Nejstarší festival amatérského divadla v Evropě a pravděpodobně i na světě byl založen roku 1931 v Hronově, rodišti Aloise Jiráska. Do roku 1951 se také v rámci přehlídky tradičně uváděla alespoň jedna jeho hra. Od té doby se Jiráskův Hronov proměnil do podoby, v níž letos zhruba 400 účinkujících nabízí přes 30 inscenací. Na hronovských jevištích se odehrává divadlo činoherní, experimentální, studentské, pohybové i loutkové. Nabídka sestává z hlavního programu, jejž tvoří nejúspěšnější inscenace z celostátních druhových přehlídek a zahraniční hosté, a z tzv. doplňkového programu, který zahrnuje výstavy, koncerty a další divadelní produkce. Kromě tuzemských souborů vystoupí v Hronově tři zahraniční neprofesionální divadla, a to z Chorvatska, Polska a Slovenska.
V rámci festivalu se uskuteční též několik tematických seminářů a dílen a tzv. Problémový club – veřejné fórum, jež reflektuje inscenace uvedené v programu a zároveň tyto inscenace přesahuje a zaobírá se různými aspekty současné divadelní tvorby. Pro seminaristy je také vždy připravena herecká dílna se zahraničním lektorem. Letos jím bude chorvatská učitelka herectví Simona Dimitrov-Palatinušová, která působí v Záhřebu v Chorvatském centru pro dramatickou výchovu. Festival probíhá od pátku 3. do soboty 11. 8. Program je k nalezení na www.hronov.cz.
–vmk–
film
Faunův labyrint
Do domácích kin se konečně dostává kritiky oceňovaný a diváky zbožňovaný fantaskní příběh Faunův labyrint. Příběh je zasazen do roku 1944, kdy se ve Španělsku dostává k moci generál Franco. Dívka Ofélie (Ivana Baguerová) uniká před hrůzami válečného světa do rozsáhlých fikčních světů své fantazie a zároveň nachází blízko vojenského tábora starý labyrint, který je nutno prozkoumat. Po kontaktu s Faunem musí Ofélie projít třemi náročnými zkouškami a zjistit tak, zda je Faunova dcera, nebo ne… Mexický režisér Guillermo del Toro (Ďáblova páteř, Hellboy) popustil v tomto projektu uzdu své fantazii naplno a vytvořil svébytný filmový příběh, složený ze dvou ostře oddělených časoprostorů (naturalisticky krvavý válečný svět a svět bez hranic a zákonů „tam za zrcadlem“). Některé motivy filmu jsou inspirovány výtvarným dílem Franciska Goyi, specifický prostor labyrintu si del Toro osvojil četbou svého oblíbeného J. L. Borgese. Obrovské množství cen, které film po celém světě posbíral, katapultovalo režiséra mezi další dva mexické tvůrce, kteří vládnou současnému filmu – A. Cuaróna a A. G. Iñárritua.
Premiéra 9. 8.
–jj–
hudba
Skinny Puppy v Praze
Do pražského klubu Roxy dorazí kanadští vzteklí psi Skinny Puppy. Kapela byla založena roku 1982 a jako jedna z prvních zkombinovala elektronické taneční rytmy s industriálním hlukem a dala tak vzniknout hudebnímu žánru „electronic body music“. Hlasitou hudbou a provokativními texty nutí své posluchače přemýšlet o určitých aspektech ekologie a politiky. Vrchol jejich tvorby nastal na přelomu osmdesátých a devadesátých let; jde především o nekompromisní alba VIVISectVI (1988) a Too Dark Park (1990). Drogové excesy vyvrcholily v roce 1995 při natáčení alba Process tragickým úmrtím multiinstrumentalisty Rudolpha D. Goettela a skupina se zdánlivě definitivně rozpadla. Roku 2004 se však náhle objevila nová deska The Greatest Wrong of the Right a přeživší členové (Nivek Ogre a cEvin Key), obohacení o čerstvou krev na rozlévání (Mark Walk), se vydali znovu na turné. V jeho rámci si odbyli českou premiéru a předvedli znamenité vystoupení na Love Planet 2005 v Táboře. Svůj úctyhodný návrat letos utvrdili albem Mythmaker, se kterým přijedou do Prahy.
Roxy (Dlouhá 33, Praha 1), ve čtvrtek 9. 8. v 19.00.
–jp–
Hudba v ulicích Plzně
Po deset dní se v ulicích Plzně rapidně zvýší koncentrace hudebního dění ve veřejném prostoru. Bude se tam totiž konat již čtrnáctý ročník festivalu Na ulici. Na několika místech v centru města budou hrát interpreti více i méně známí z různých hudebních oblastí. Silně zastoupen bude především jazz (AghaRTA Gang feat. Štěpán Markovič, Milan Svoboda Quartet, Luboš Andršt Group, Matěj Benko Trio, Ondřej Pivec & Organic Quartet), dojde ovšem i na všelijaké cizokrajné příchutě (Persepolis, Vesna Cáceres, Czaldy Waldy Quartet) a rozličné písničkáře (Jana Vébrová, Vlasta Třešňák, Vašek Koubek, Vladimír Merta). Večerní program budou doplňovat projekce koncertů (Bobby McFerrin – Live in Montreal, Herbie Hancock – Future to Future, Marcus Miller – Master of All Trades, Diana Krall – Live at Montreal) i filmů. Více informací najdete na www.naulici.cz. Plzeň, od 7. do 16. 8.
–mk–
Devítipalcové hřebíky v Praze
Pro mnohé je to hudební událost letošního roku. Trent Reznor se po třinácti letech vrací se svým projektem Nine Inch Nails do Prahy, kde uvede své letošní album Year Zero. To má být příští rok doplněno druhou částí a měla by se tak uzavřít i stejnojmenná hra, kterou Reznor rozkrývá právě na koncertech, kde zanechává jako stopy své odkazy na utopistické webové stránky. Na koncertě se jistě dočkáme nejen energického Reznorova projevu, ale snad i velkolepé světelné show, která jeho vystoupení doprovází (kupř. světelné stěny, které vznikají před pódiem). Kromě nového alba tu jistě zazní i starší skladby s vylepšeným zvukem (to se týká především písní z jeho prvního alba Pretty Hate Machine). I díky dalšímu koncertu tento týden (kanadští Skinny Puppy) budou mít příznivci drsnější elektronické hudby co dělat. V roli předkapely se představí americká retrokytarovka The Dandy Warhols.
Zimní stadion Eden, Praha, v pondělí 13. 8. ve 20.00.
–jgr–
výtvarné umění
Backjumps
Berlín se znovu proměnil v pouliční galerii. V rámci třetího ročníku mezinárodního festivalu pouličního umění (street artu) Backjumps sem opět zavítalo množství streetartistů z celého světa. Nejde pouze o tvůrce graffiti, ale i o multimediální umělce, kteří pracují s městským prostorem a vytvářejí novou urbánní krajinu, přímo inspirováni okolním prostředím. Backjumps je původně časopis, který, přenesen do ulic berlínského Kreuzbergu, v podstatě vychází „živě“, a lze se ho tedy skutečně zúčastnit. Pořadatelé vyhlásili soutěž o nejkrásnější procházku, citywalk, jejímž mottem je moment rozjímání a poznávání. Backjumps trvá od 23. 6. do 19. 8. a díla jeho účastníků jsou vystavena v Kunstraum Kreuzberg/Bethanien (Mariennplatz 2, Berlín).
Bojiště na hřišti
Dublinská galerie Projects Art Center zorganizovala skupinovou výstavu Play Safe, která se zabývá kreativními aspekty hry, od dětské vynalézavosti a dobrodružství až po hry počítačové, jež umělci prozkoumávají prostřednictvím nových médií. Ačkoli se dnes hra vyvinula v sofistikovaný prostředek simulování války, stala se také metodou mírumilovného protestu proti násilí a bezpráví. Ve stále centralizovanější společnosti je hra jednou z mála zbývajících oblastí, kde mohou být testovány různé scénáře bez nebezpečí cenzorského zásahu. Play Safe zahrnuje hry od nevinných dětských až po hraní dospělých, kteří se k nim vracejí a používají je jako politický nástroj. Mezinárodní výstavy se účastní pět umělců: Yael Bartana, Ralph Borland, Joost Conijn, Gintaras Makarevicius a Axel Stockburger a navštívit ji můžete v galerii Project Art Center
(East Essen Street 39, Dublin) do 1. 9.
Kouzelník každodennosti
Výstava laureáta Ceny Michala Ranného, umělce a pedagoga Jiřího Kovandy (1953) probíhá v Moravské galerii v Brně. Málokterý český žijící autor je známý i v zahraničí. Kovanda, který je od 70. let 20. století nenápadně, nicméně významně přítomen na české umělecké scéně, od roku 2000 vystavuje víceméně pravidelně ve světových galeriích (namátkou jen Tate Modern, Londýn; Galerie Krobath-Wimmer, Vídeň; Exit Art, New York). Jeho dílo je charakterizováno jako konceptuální umění a zdá se, že Kovandova tvorba, která se zjednodušeně řečeno zabývá „každodenností“, má snad právě proto potenciál oslovit jakékoli uměnímilovné publikum bez ohledu na národnost. Minimálními prostředky, vytržením z kontextu a zasazením do jiného vytváří autor odkazy k prostým a známým životním situacím, které proměňuje a vtiskává jim jiný význam. Od černobílých koláží přes akce 80. let až po současné instalace, objekty, kresby a malby jde v Kovandově případě o inteligentní a vtipnou narážku na umění a každodenní realitu, mezi nimiž je vztyčena vysoká dělící zeď. Pražákův palác Moravské galerie (Husova 18, Brno) do 2. 9.
Psychedelic screen saver…
Malíř expresivního gesta, dynamického rukopisu a syrové estetiky Martin Šárovec vystavuje v novém výstavním prostoru Icon Gallery. Netrpělivý portrétista, kterého inspirují mimicky „nadané“ tváře, jež zachycuje v momentech křečovitého prožitku či v emotivně vypjaté grimase, patří dnes už ke střední generaci malířů. Čerpá ze světa mediálně utvářené reality, světa dokonalého image, sportu, módy, filmu. Na plátna, rolety, dřevotřísku atd. přenáší vzpomínky z televizních pořadů svého dětství, tváře svých nejbližších i světových pop stars. Jeho malbu lze charakterizovat jako mix abstrakce a pop artu s narativním poselstvím. Icon Gallery (V Jámě 6, Praha 1) do 3. 9.
–kvo–
televize
Všichni prezidentovi muži
Rok 1972 navždy zůstane pro Spojené státy rokem, kdy začala lavina známá jako aféra Watergate. O dva roky později vše vyvrcholilo rezignací prezidenta Nixona. Je pochopitelné, že tato politická krize (a současně krize americké společnosti) poskytuje více domněnek než faktů. Jejich vzájemným hledáním a spojováním však lze získat napínavý thriller.
Toho si byl režisér Alan J. Pakula vědom. K thrillerům inklinoval po celou dobu své kariéry (např. Klute, Pohled společnosti Parallax, Podezření) a vždy dokázal s napětím pracovat, budovat jej pomalu, avšak bez možnosti oddechu. Oscarem ověnčený scénář vycházel především ze získaných informací, rozhovorů, dobových materiálů. V epicentru příběhu figurují dva novináři, Robert Woodward (Robert Redford) a Carl Bernstein (Dustin Hoffman). Snímek tak vypovídá nejen o (ne)čistotě politiky, ale také o novinářské odvaze. Pod Pakulovým vedením se film obejde bez akčních scén, honiček a přestřelek, a přesto je dodnes dech beroucí podívanou.
Prima, v neděli 12. 8. v 11.05.
Profesionál
Filmografii režiséra Georgese Lautnera zdobí především komedie soustředěné na šarm ústředních hrdinů: proto častá spolupráce s Jean-Paulem Belmondem či Pierrem Richardem. V roce 1981 však dal světu jednu z nejlepších francouzským kriminálek. Postavena byla na pevných základech, konkrétně na vynikajícím románu Smrt šelmy s jemnou kůží od Patricka Alexandera. Scénář Michela Audiarda (podílel se na vzniku mnoha filmů s Belmondem) o tajném agentovi, který je vyslán do jisté země, aby zde spáchal atentát na diktátora Njalu, nestaví pouze na akčních scénách. Audiard si bere na mušku i politikaření, zkorumpovatelnost státních úředníků. Diktátor Njalu totiž najednou začne být pro francouzskou vládu akceptovatelný (resp. potřebný), proto tajná služba agenta Josselina zradí a nechá jej odsoudit za pokus o atentát. Josselinovi se však podaří po dvou letech z vězení uprchnout a vydává se do Francie splnit svůj úkol – Njalu totiž právě přijel na oficiální státní návštěvu. Profesionál je drsný příběh pomsty, poskytující Belmondovi jednu z nejlepších rolí. O všudypřítomné napětí a pocit těžko specifikovatelné stísněnosti se velkou měrou postaral svou hudební kompozicí Ennio Morricone.
Nova, v neděli 12. 8. ve 14.10.
–lg–
rozhlas
Jak to bylo s Liehmem
Neznámí diplomaté bez pasu je výstižný podtitul pravidelného pořadu Dějiny sebevědomí na stanici Praha. Tento dokumentární cyklus se zabývá osudy osobností, které byly donuceny odejít z naší vlasti a naštěstí se jim podařilo prosadit se ve světě. Na řadě je rozporuplná postava Antonína Jaroslava Liehma, filmového a literárního publicisty. Patří mezi ty, kteří z komunistického režimu nejprve profitovali a po osmašedesátém se ocitli na opačné straně barikády. Po sovětské invazi utekl do Paříže, kde se z něj stal typický reprezentant intelektuála z východní Evropy, pro jaké měli Francouzi slabost: vypoklonkovaný ze stalinistického rajónu, a přece komunisticky smýšlející. Snad se v pořadu podaří rozkrýt základní paradoxy Liehmova života, včetně údajného posluhování tajné komunistické policii.
Český rozhlas 2 – Praha, v sobotu 11. 8. ve 12.05.
Život podle Casanovy
Od soboty si můžeme užívat příběhů vhodných pro letní večery: dvanáctkrát nám Luděk Munzar přečte vzpomínky Giacoma Casanovy z jeho knihy Můj útěk z olověných kobek. Casanova psal tyto memoáry na konci života v českém Duchcově. Vypráví v nich o benátském vězení, kam se dostal pro svůj nevázaný život, o svých spoluvězních a především o svém neuvěřitelně romantickém útěku přes střechy renesančních paláců.
Český rozhlas 3 – Vltava, od 11. 8. do 22. 8. vždy v 18.30.
Mozart meets Cuba
Čajovna, hodinový pořad „pro mladé“ na Vltavě, nabídne v sobotu ukázku důkladného mixu ze dvou hudebních kultur. Několik kubánských souborů spojilo své síly, aby vytvořily parafrázi děl Wolfganga Amadea Mozarta. Největší z klasiků zazní tedy v afrokubánských rytmech,
což vzbuzuje naděje i obavy: výsledek může být nesmírně iritující nebo velice zábavný.
Český rozhlas 3 – Vltava, v sobotu 11. 8. v 19.00.
Jak pomoci českým Rumunům
A ještě jedna Čajovna. Asi každý zná někoho, kdo navštívil úžasné rumunské Karpaty a nadšeně o svém dobrodružství vyprávěl. V Česku je obzvláště proslulá oblast Banát, která je dosud z turistického hlediska takřka panenská, ale kde se dodnes mluví česky. Jenomže právě dávní přesídlenci z naší země, kteří žijí na tomto úchvatném místě, bojují se zásadními problémy. V šesti ryze českých vesnicích je dva tisíce obyvatel a každý rok jich značná část odchází pryč. Nedělní čajovna s koordinátorem Rozvojového programu Člověka v tísni v Banátu Ivo Dokoupilem by se měla dotknout otázky, zda by rozvíjení šetrného turismu nebylo Banátu spíše k dobru.
Český rozhlas 3 – Vltava, v neděli 12. 8. v 19.00.
Obec a my
Český rozhlas 6, zaměřený na analýzy, rozhovory a publicistiku, týkající se zásadních otázek politických či společenských, můžete poslouchat na středních vlnách AM a na internetu. K pravidelným pořadům patří Člověk a obec, půlhodinka s jednotlivými hejtmany, starosty či radními. Je dobré nezapomínat pro „velkou“ a mediálně vděčnou politiku na obecní záležitosti, které jsou našim životům často mnohem blíže.
Český rozhlas 6, každé pondělí ve 21.10.
–ja–
ja – Jiří Adámek / jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / kv – Kateřina Veselovská / kvo – Klára Vomáčková / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / vmk – Veronika Musilová Kyrianová