literatura
O Popperovi nově
Mezinárodní kongres o filosofickém díle Karla Raimunda Poppera. Na akci, která nese název Rethinking Popper, se sejde téměř stovka účastníků z celého světa, kteří budou diskutovat o relevanci Popperova myšlení v dnešním světě. Karl Raimund Popper patří k nejvýznamnějším filosofům 20. století, proslavil se především ve filosofii vědy a v politické filosofii. Filosofický ústav AV ČR (Jilská 1, Praha 1), od 10. do 14. 9.
Naděje je na další stránce
Výstava se vrací k oslavám z roku 2006, během něhož si Židovské muzeum v Praze připomínalo sté výročí svého založení. Expozice shrnuje stoletou historii muzejní knihovny a připomíná významné osobnosti, které jí dávaly podobu od chvíle jejího vzniku až po současné projekty. Zájemci si mohou prohlédnout archivní materiály týkající se historie knihovny či dobové fotografie. K výstavě byl vydán doprovodný katalog.
Židovské muzeum v Praze – Galerie Roberta Guttmanna (U Staré školy 3, Praha 1), do 21. 10.
–ml–
divadlo
Divadlo – od slova „hrát si“
V první polovině září se bude v areálu pražského Vyšehradu opět konat divadelní festival Vyšehrátky. Jeho podtitul letos zní Divadlo – od slova „hrát si“, ale zdaleka se netýká jen dětských diváků. V programu jsou sice hojně zastoupeny loutkové pohádky, některé kusy jsou ovšem určeny divákům „od dvou do sta let“. Nechybějí ani premiéry: poprvé zde bude uveden autorský projekt Veroniky Riedlbauchové a výtvarného seskupení ECRU s názvem Vodu po lžičkách. Inscenace potěší příznivce pohybového divadla a lightdesignu. Další premiérou je scénická kompozice na pomezí konceptuálního, pohybového a loutkového divadla Vetřelec. Festivalové dění se bude odehrávat ve stanu Buchet a loutek (v blízkosti hostince Na Hradbách), v plenéru před Gorlicí nebo přímo v Gorlici. Mapku a bližší informace o programu najdete na www.vysehratky.cz. Od 1. do 16. 9.
–kv–
Kafkův Proces v Komedii
Prózy, aforismy, deníky a korespondence, mýtus postavy a díla Franze Kafky, Grossmannova proslulá inscenace ze šedesátých let – pravděpodobně každý divák, který navštíví pražské divadlo Komedie, bude mít nejrůznější množství asociací. Třicáté narozeniny, dva muži v bytě, zatčení, soud, smrt – Josef K. a jeho Proces – deset dokončených a pět nedokončených kapitol se v Komedii po třech letech (od inscenace Proměny v režii Arnošta Goldflama v roce 2004) promění v další Kafkův svět. Projekt Pražského komorního divadla a Dušana D. Pařízka (scénář, scéna, režie) je součástí festivalu Projektion Europa, v němž „šest divadelníků prezentuje své subjektivní vidění staronového domova Evropy“. Na tomto projektu se podílejí divadla z Bernu, Talinu, Hamburku, Istanbulu a Dublinu. Krátce po premiéře bude Proces uveden v rámci tohoto festivalu v divadle Deutches Schauspielhaus v Hamburku. Divadlo Komedie (Jungmannova 1, Praha 1), poprvé v pondělí 3. 9. v 19.30.
–ah–
Slezské babí léto
V sobotu 1. 9. začíná jeden z nejstarších kulturních festivalů na území České republiky – Bezručova Opava. Tento „svátek Slezanů“ nese jméno nejznámějšího opavského rodáka Vladimíra Vaška alias Petra Bezruče již od roku 1958, kdy byl připraven jako pocta básníkovi v roce jeho úmrtí. Festival prošel mnoha proměnami a dnes nabízí pestrou škálu všech uměleckých druhů: kromě divadla i film, hudbu, výtvarné umění a literaturu. Každý ročník se odehráá v rámci předem zvoleného tématu; ten letošní padesátý nese motto Evropská duha nad bílým městem. Podle organizátorů půjde o „cestu labyrintem evropské kultury do pravého srdce umění“, tedy o jasnou inspiraci dílem Jana Amose Komenského. Na jeho odkazu je založena výstava Orbis pictus aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie, již jako interaktivní expozici koncipoval Petr Nikl. Vernisáž výstavy proběhne v úterý 4. 9. v 19.00 v kostele sv. Václava (Pekařská ulice). Z divadelních souborů se festivalu svými produkcemi účastní mj. Divadlo loutek Ostrava, Divadlo Drak Hradec Králové, domácí Slezské divadlo, ale i divadlo Vosto5, formace Secondhand Women, tandem Skutr se svým mezinárodním projektem nebo Divadlo Neslyším. Festival potrvá až do 4. 10. Podrobný program na www.opava-city.cz.
–vmk–
film
Bourneovo ultimátum
Zatímco agent 007 James Bond se může vždy spolehnout na podporu své domovské organizace a supermoderní vybavení, bývalý agent CIA Jason Bourne (Matt Damon) je všemi pronásledovaným vyvrhele m, trpícím navíc ztrátou paměti. Jeho první příběh (Agent bez minulosti, režie Doug Liman) byl čistokrevný akční film, ruční kamerou natočený druhý díl (Bournův mýtus, režie Paul Greengrass) přinesl chladnou a depresivní studii totální osamělosti. Také Bourneovo ultimátum režíruje oceňovaný Greengrass (mj. Krvavá neděle, Let číslo 93), takže se diváci mohou znovu těšit na neošizenou porci šedi, paranoie a inovačních prvků uvnitř žánru. V Bourneově ultimátu se blonďatý agent znovu rozpomene na svou identitu, dozví se nové informace o svém „mateřském“ programu Treadstone a střetne se s několika protivníky, mezi nimiž vyniká nájemný vrah Paz (Edgar Ramirez). Všechny bourneovky jsou natočeny podle literárních předloh klasika amerického thrilleru Roberta Ludluma, na scénáři Bourneova ultimáta se navíc podílel výjimečný dramatik (a český rodák) Tom Stoppard.
Premiéra 30. 8.
–jj–
hudba
Musikfest Berlin
Pro zpříjemnění přechodu z léta do podzimu se nabízí výlet do Berlína, kde se koná festival s luxusní sbírkou vážné hudby novější i starší. Na své si přijdou především milovníci 20. století. Hned na úvod zazní šestihodinový Druhý smyčcový kvartet Mortona Feldmana v podání Pellegrini Streichquartett (Flux Quarttet, který se s touto skladbou popral jako první, bude ve stejný den hrát v Ostravě). Boston Symphony Orchestra s Jamesem Levinem bude míchat Charlese Ivese (Three Places in New England), Elliotta Cartera (Three Illusions), Maurice Ravela (Koncert pro klavír G-dur) a Bélu Bartóka (Koncert pro orchestr). San Francisco Symphony pod vedením Michaela Tilsona Thomase zase srovnají Ivesovu Třetí symfonii s Mahlerovou Sedmou. Světovou premiéru bude mít opera Hanse Wernera Henzeho Phaedra a pro ty, kdo budou mít zájem o hudbu dobrodružnější a místy si pohrávající s elektronikou, nabídne soubor musikFabrik skladby Edgara Varèseho (Intégrales a Déserts), Wolfganga Rihma (Form/Zwei Formen) a Emmanuela Nunese (Lichtung II a III). Více informací najdete na berlinerfestspiele.de. Berlín, od 31. 8. do 16. 9.
–mk–
Střekovská mumie
Konec prázdnin příliš hudebních akcí nenabízí, a tak člověk nepohrdne ani festivalem bez zahraničních hvězd. K těm nejlepším určitě patří akce s podivným názvem Střekovská mumie, odehrávající se v sobotu 1. 9. na hradě Střekov blízko Ústí nad Labem. Během jednoho dne se tu předvede několik kapel, kterým to naživo šlape. V půl sedmé vystoupí retrokytarovka The Prostitutes, po ní jeseničtí Priessnitz se stále aktivnějším Jaromírem Švejdíkem (kromě nových hudebních projektů stačí i kreslit Aloise Nebela). Následují bývalí hiphopeři a dnes spíše hudební experimentátoři s poetickými texty Jaromíra Typlta, pražští WWW. Hodinu po půlnoci vystoupí na pódium česká pornostar Bruno Ferrari, který nedávno ohlásil, že s touto svou postavou, uplácanou z popu let osmdesátých a současné elektroniky, končí. Krom toho nabízí festival scénu s méně známými (či spíše neznámými) skupinami a klasicky scénu určenou DJs. Návštěvníci festivalu se mohou ubytovat na vysokoškolských kolejích Univerzity J. E. Purkyně za necelých 200 Kč, vstup na festival pak přijde na 250 Kč.
–jgr–
výtvarné umění
New York v Berlíně
Před padesáti lety vznikla v Berlíně na břehu řeky Sprévy kongresová hala jako dar americké vlády tehdejšímu západnímu Německu. Od pádu berlínské zdi poskytuje tento architektonický symbol západní poválečné moderny přístřeší instituci nazvané Dům světových kultur (Haus der Kulturen der Welt). K 50. výročí postavení objektu připravila instituce interdisciplinárně pojatý projekt k transatlantickým vztahům se zaměřením na jejich ohnisko v nejkosmopolitičtějším městě světa – v New Yorku. Výstava přináší díla uměleckých průkopníků, jako jsou např. Marcel Duchamp, Hans Haacke, Gordon Matta-Clark, ale také práce méně medializovaných autorů jako Kehinde Wileyové, Carolle Schneemannové nebo Jona Kesslera. Vizuální kultura tu jde napříč médii – kresby, malba, socha, fotografie, film, video, instalace, performance, umělecká dokumentace ad. New York představuje neuvěřitelnou šíři uměleckých strategií, se kterými se v této metropoli kultury pracuje a jež zároveň samy sebe reflektují ve vizuální kultuře a filmu USA a především pomáhají vytvářet sounáležitost, identitu a vnitřní spojovací články takového kolosu, jakými jsou multikulturní Spojené státy americké. Na výstavě je zohledněn také New York jako centrum světového hudebního průmyslu, literatury a jako kolébka performance. Výstavu New York / States of Mind lze zhlédnout v berlínském Haus der Kulturen der Welt (John-Foster-Dulles Alle 10, Berlín) od 23. 8. do 4. 11.
Obraz a nevědomí
Symposium u příležitosti retrospektivní výstavy Jindřicha Štyrského pořádá Galerie hlavního města Prahy a Ústav dějin umění AV ČR. Účast přislíbili Dalibor Veselý, Petr Wittlich, Miroslav Petříček, Vojtěch Lahoda, Josef Vojvodík, Matthew S. Witkovsky, Otto M. Urban, Marie Rakušanová, Tomáš Winter, Lenka Bydžovská, Karel Srp. Koncertní sál Domu U Kamenného zvonu (Staroměstské nám. 13, Praha 1), ve čtvrtek 6. 9. v 10.00.
Frank Herrmann a Tomáš Medek
Pražský Komunikační prostor Školská 28 hostí výstavu dvou umělců – malíře Franka Herrmanna a sochaře Tomáše Medka. Frank Herrmann absolvoval v roce 1972 University of Cincinnati v Ohiu, kde nyní působí jako profesor malířství. Je také držitelem ceny Johna Simona Guggenheima – John Simon Guggenheim Memorial Foundatiom Fellowship. V roce 2001 se zúčastnil rezidenčního pobytu v ČR na zámku v Čimelicích. Ve svém malířském díle se inspiruje asmatskou kulturou Papuy – Nové Guineje. Tomáš Medek absolvoval brněnskou Fakultu výtvarných umění (FaVU VUT) u prof. Vladimíra Preclíka. Od roku 1998 na ní působí jako asistent sochařského ateliéru Michala Gabriela. Donedávna ikonický motiv Medkova systematického díla – krychle – se postupně formálně komplikuje v morfologicky složitější formy, plné jinotajných sdělení a prostoru pro divákův intelektuální vklad a teoretikovy možnosti interpretace. Výstavu nazvanou Organely lze navštívit v Komunikačním prostoru Školská 28 (Praha 1) do 6. 9.
Objev amerického malířství
Výstava nazvaná Nový svět (Neue Welt) představuje 73 obrazů a kreseb amerických umělců. Kolekce pochází z Wadsworth Atheneum Museum of Art v Hartfordu (Connecticut), které bylo založeno v roce 1844 jako v Americe vůbec první umělecké muzeum přístupné veřejnosti. Instituce vlastní jednu z největších a nejvýznamnějších sbírek amerického krajinářství. Jádro kolekce tvoří díla dvou stěžejních autorů, kteří žili a působili právě v Hartfordu: Daniel Wadsworth (1771–1848) – autodidakt a jeden ze zakladatelů muzea, a Elizabeth Hart Jarvis Coltová (1826–1905), vdova po známém výrobci zbraní Samuelu Coltovi. Výstavu Neue Welt: Die Erfindund der amerikanischen Malerei lze navštívit ve stuttgartské Staatsgalerie (Konrad-Adenauer Straße 30–32, Stuttgart) do 21. 10.
–pev–
televize
Intimní osvětlení
Šedesátý pátý rok minulého století dal vzniknout celovečernímu filmu Ivana Passera, který měl v té době za sebou režijní debut: adaptaci Hrabalovy povídky pro „manifest nové vlny“, film Perličky na dně. Už tam Passer projevil své osobité vyjadřování, které později rozvinul v Intimním osvětlení. V něm dokázal z banálního příběhu o setkání dávných přátel (jeden je členem oblastního symfonického orchestru, druhý to „dotáhl“ na ředitele místní školy a hraje na pohřbech) vytvořit vynikající studii lidské malosti, nemohoucnosti, nesplněných snů. Passerův styl se v lecčems podobá Formanovi, v Intimním osvětlení však nenacházíme ironickou jízlivost. Skrze nejrůznější všední rituály poodkrývá tu smutné, tu veselé chvíle, které se odehrají během tří dnů. V obsazení dominují neherci, v nichž nechybí ani „formanovský“ Jan Vostrčil (Černý Petr, Hoří, má panenko), ve filmové řeči zase pro českou novou vlnu typická střídmost, dokumentárnost a nestylizovanost. Passerovo dílo bylo nedlouho poté odloženo do trezoru. V anketě filmových kritiků uskutečněné po roce 1989 byl film Intimní osvětlení zařazen mezi desítku nejlepších českých filmů. Passerův následující projekt byl natočen v USA, kde se po roce 1968 podepsal pod šestnáct snímků. Na svůj „český“ rukopis však již nenavázal.
ČT2, v pátek 30. 8. ve 21.40.
–lg–
rozhlas
Novodobá mystéria
Ital Dario Fo je nejen nositelem Nobelovy ceny za literaturu, ale také zásadním tvůrcem divadelním. U nás je známý spíše jako komediant a vypravěč, ačkoliv jeho tvorba vždycky měla silně politický, přesněji komunistický náboj. Mysteria Buffa jsou jeho nejznámějším dílem. Dario Fo v nich na základě pečlivé badatelské práce vytvořil cyklus variací na středověké kejklířské výstupy. Česká rozhlasová adaptace byla natočena před deseti lety.
Český rozhlas 3 – Vltava, v sobotu 1. 9. ve 14.00.
Jak to bylo s Dubčekem?
Je tomu právě patnáct let, co zemřel při tragické autonehodě Alexander Dubček. Patřil mezi nejrozporuplnější česko-slovenské politiky. Jaro 1968 bylo vrcholným obdobím jeho kariéry. Vzápětí přišel pád, Dubček však zůstal po dvě desetiletí uchován v paměti národa jako symbol naděje. Při sametové revoluci hrál roli spíše kontroverzní, vysněný prezidentský post se mu získat nepodařilo. Později se začalo spekulovat, zda k radikálnímu uvolnění poměrů koncem šedesátých let došlo díky jeho odvaze a talentu, nebo naopak jeho představám navzdory. A ještě později, už za nezávislého Slovenska, byl zřejmě bývalý „osmašedesátník“ trnem v oku autoritářského Vladimíra Mečiara. Dubčekovy osudy vzbuzují otázku, zda jeho státnické působení bylo pro vývoj v našich zemích opravdu pozitivní. Sobotní večer na Praze by mohl přinést zajímavou mozaiku postřehů a názorů na toto téma.
Český rozhlas 2 – Praha, v sobotu 1. 9. ve 20.05.
Na počátku byla Duncanová
Úterní Velké osudy se zaměří na Isadoru Duncanovou, jednu z nejslavnějších tanečnic všech dob. Duncanová je jakožto umělkyně i vášnivá žena spjata především s přelomem 19. a 20. století. Tancovala od dětství, jež trávila v rodném San Francisku. Ve své umělecké kariéře se vyhnula tehdy zavedenému přístupu, založenému na přísném drilu baletní techniky. Hledala cestu směrem k spontánnímu, instinktivnímu výrazu. S tímto přístupem v Americe příliš neuspěla, naopak v Evropě se stala hvězdou. Jejímu kouzlu podlehli například Stanislavskij a Rodin, nejznámější je ovšem její osudová láska s ruským básníkem Sergejem Jeseninem. Duncanová patří mezi duchovní kmotry dnešního výrazového tance, jenž ve většině evropských zemí už dávno dominuje nad vytrvalou tradicí klasického baletu.
Český rozhlas 2 – Praha, v úterý 4. 9. v 17.30.
Služebníci slova
Takto se jmenuje pravidelný pořad Petrušky Šustrové. Redaktorka si zve různé české překladatele světové literatury. Ti vyprávějí o svých zkušenostech osobních i pracovních, o vztahu k svému překladatelskému jazyku a ke své profesi vůbec. Často se jedná o představitele starších generací. Proto jsou Služebníci slova velmi poučným vhledem do šťastnějších i méně šťastných období naší nedávné historie. Ukazuje se mimo jiné, která místa v kterých dobách fungovala jako skutečná intelektuální centra, v nichž se dařilo shromažďovat výjimečné talenty. V poslední době patřili mezi hosty Šustrové například Václav Jamek či Michael Žantovský.
Český rozhlas – Rádio Česko, každou sobotu v 10.34.
–ja–
ah – Anna Hejmová / ja – Jiří Adámek / jgr – Jiří G. Růžička / jj – Jan Jílek / kv – Kateřina Veselovská / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / ml – Marta Ljubková / pev – Petr Vaňous / vmk – Veronika Musilová Kyrianová