literatura
Komiksfest
Multimediální komiksový festival je jednou z největších středoevropských akcí svého druhu, jeho organizátoři se snaží vybírat reprezentativní ukázky z české i zahraniční komiksové scény. Druhý ročník bude zahájen 27. 10. celodenním programem v holešovické La Fabrice a vyvrcholí slavnostním večerem 3. 11. v Divadle Archa, kde budou mimo jiné poprvé uděleny komiksové ceny Muriel. Motto festivalu zní Komiks unlimited. Ve výstavních prostorách pražských kulturních zařízení se komiks představí jako atraktivní a univerzální médium, schopné nést jakýkoli obsah. K hvězdám festivalu patří David B., autor světově uznávané autobiografie Padoucnice, Petr Sís, který pokřtí svou novou knihu Zeď, ředitel bruselského Centra komiksu Jean Auquier nebo mladý německý autor Mawil, jeden den bude věnován fenoménu Tintin. Info na komiksfest.cz.
La Fabrika (Studio 1, Komunardů 30, Praha 7) a Divadlo Archa (Na Poříčí 26, Praha 1), od soboty 27. 10. do neděle 3. 11.
Přednáška Yvese Bonnefoye
Společnost Franze Kafky uděluje od roku 2001 významným současným literátům mezinárodní Cenu Franze Kafky. Nositelem letošní ceny, kterou předá primátor Pavel Bém na Staroměstské radnici 31. 10. v 17.00, se stane přední francouzský básník Yves Bonnefoy. Den nato bude Bonnefoy, jehož díla byla přeložena do 32 jazyků a jenž je čestným profesorem College de France, přednášet o budoucnosti poezie a o díle Franze Kafky. Moderovat bude Václav Jamek, simultánní tlumočení. Centrum Franze Kafky (Široká 14, Praha 1), ve středu 31. 10. v 18.00.
Listování v Proměněných snech
Kniha Petry Dvořákové byla oceněna Magnesií Literou 2007 za publicistiku a sestává z deseti rozhovorů s lidmi rozličných, většinou tíživých či tragických osudů, kteří se vyrovnávají s křesťanskou vírou. V premiéře vedle autorky účinkují Lukáš Hejlík, Věra Hollá a Pavel Oubram.
Poetická kavárna Obratník (Jindřicha Plachty 28, Praha 5), ve středu 31. 10. v 19.00.
–pa–
divadlo
Miraculum Český Krumlov
Mezinárodní divadelní festival Miraculum Český Krumlov vychází především z předností místa – první kulturní, historické a turistické destinace jižních Čech –, jemuž dominuje zámek a jeho zahrady, obnovené historické paláce a především zámecké barokní divadlo. Festival pracuje s těmito prostory jako se scénografií, protože jeho smyslem je oživit druhové a žánrové tradice spojené s historií města. Repertoár by měl divákovi ukázat jezuitské divadlo, dvorskou kulturu s výraznými teatrálními rysy nebo festivitu pašijového divadla, stejně jako různé moderní divadelní formy (komorní opery, balet, pohybové a fyzické divadlo, commedii dell’arte, pouliční a karnevalové divadlo, nový cirkus s žonglováním, akrobacií, chůdařením). Vystoupí domácí českokrumlovská scéna, Divadlo Continuo, Studio Ypsilon Praha, Geisslers-Hofcomoedianten Kuks, Divadlo Mimotaurus. Více na theatrecentre.cz. Od středy 24. 10. do neděle 29. 10.
–ah–
Oidipus (komplexně)
Divadlo jako hru, do níž je aktivně zapojeno publikum, jež má přímý vliv na vývoj každého představení, nabízí uskupení HoME. Má za sebou projekt site-specific performance DoMA / at home, odehrávající se v různých pražských domácnostech a reflektující život lidí v daných bytech. Toto „bytové“ divadlo obdrželo minulý rok hlavní cenu festivalu Next Wave. Za téma či platformu k nejnovější inscenaci si jeho tvůrci vybrali příběh mytického hrdiny Oidipa v klasické řecké tragédii. Na základě jeho individuálního osudu chtějí provokovat pokud možno každého diváka, aby se skrze Oidipa zabýval sám sebou. Experimentální činohra v režii Howarda Lotkera bude uvedena v divadle Alfred ve dvoře (Františka Křížka 36, Praha 7) poprvé ve středu 24. 10. ve 20.00, dále ve čtvrtek 25. 10. v 17.30 a v pátek 26. 10. opět ve 20.00.
–vmk–
Salto nel vuoto
– tedy Skok do prázdna je název taneční performance o hledání přesahů člověka, jak zní podtitul inscenace. Jejím režisérem je italský choreograf působící ve Francii Paco Decina. Projekt, na jehož hudební stránce se podílel Jan Burian, nastudoval Decina s šesticí českých a francouzských tanečníků. Jeho dvě reprízy máte možnost zhlédnout v brněnském HaDivadle (Alfa pasáž, Poštovská 8d) v pondělí 29. a v úterý 30. 10. v 19.30.
–jip–
film
Superbad
Americký komediální tvůrce Judd Apatow si ve světě filmu získává stále větší renomé. Své možnosti naznačil úspěšnou taškařicí 40 let panic a nedávnou komedií Zbouchnutá bodoval naplno jak u diváků, tak u kritiky. Snímek Superbad sice pouze produkoval, přesto se opět setkáváme s atmosférou typickou pro jeho předchozí díla. Hlavními hrdiny jsou nadržení maturanti Evan (Michael Cera) a Seth (Johan Hill), kterým se jedné nekonečné noci přihodí celá směsice „drink and fuck“ dobrodružství, vedoucích k jisté formě poznání sebe samých. Synopse filmu vypadá velmi otřepaně a stupidně, přesto se divák, k smrti znuděný desítkami variací na téma teenagerovská komedie, nemusí obávat tuctovosti. Zárukami dobré podvratné zábavy jsou nejen Apatowův vyzkoušený tvůrčí tým (pod vedením režiséra Grega Mottoly), ale také neobvyklá věková hranice přístupnosti – ve Spojených státech na film nemohou jít diváci pod 17 let. Superbad je fungující směsicí hrubozrnného „zasouvacího“ humoru, slovních a situačních gagů a místy probleskujícího citlivého pochopení pro trapnost a tápavost mládí. Film bývá přirovnáván ke Smithovým Mladým mužům za pultem a do našich kin přichází s nálepkou jedné z nejlepších komedií roku.
Premiéra 25. 10.
–jj–
Rovnost je cool
Smyslem akce Karneval rozmanitosti je upozornit na viditelné i neviditelné formy diskriminace v České republice i ve světě prostřednictvím dokumentárních filmů a sociálních spotů, diskusí a dalších tematicky zaměřených doprovodných akcí. Koná se ve dvanácti městech České republiky. Projekce budou probíhat kromě vybraných kin také v nízkoprahových centrech a v domech dětí a mládeže. Kolekce sedmnácti filmů se dotýká šesti oblastí diskriminace: na základě genderu (sociálního pohlaví), sexuální orientace, etnicity a původu, věku, zdravotního postižení a náboženství. Na výběru snímků se podílelo programové oddělení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Podrobné informace získáte na karnevalrozmanitosti.cz. Akce se koná od října do listopadu.
–ml–
Rebelie a buřičství
jsou tématem osmého ročníku českého gay a lesbického filmového festivalu Mezipatra, který začíná 26. 10. v Brně. Filmy letošního ročníku chtějí poukazovat na témata, o nichž se v mainstreamové kultuře příliš nemluví, a zobrazovat kontroverzní postavy, které většinová lesbická a gay komunita vnímá jako překážku ve svém začlenění do společnosti. Hosty festivalu budou Kanaďan John Greyson a německá režisérka Ulrike Ottingerová. Vedle jejich filmové retrospektivy festival připomene také jednoho z nejradikálnějších evropských tvůrců, Rainera Wernera Fassbindera, od jehož smrti uplynulo právě čtvrt století. Kompletní program na mezipatra.cz. Festival se uskuteční v kině Art (Cihlářská 19, Brno) a Sále Břetislava Bakaly (Žerotínovonám. 533/6, Brno) od 26. 10. do 3. 11.
–jip–
hudba
Mladá americká Antilopa na Sedmičce
Do Prahy přijedou zahrát Antelope. Trio vzniklo roku 2001 ve Washingtonu. Do povědomí posluchačů se kapela dostala tím, že jezdila hrát s umělci z vydavatelství Dischord. Na turné se tak potkali například s Q and Not U, Soccer Team anebo s Joe Lallym, basistou Fugazi. U Dischord začali posléze sami nahrávat. V roce 2003 vydali eponymní šestipísňové EP a o rok později kratičký singl Crowns/The Flock. První dlouhohrající desku (dlouhohrající v tomto případě znamená 25 minut) vydali teprve letos v březnu. Produkoval ji Ian MacKaye. Ten kromě toho, že hraje převážně na kytaru u již zmíněných Fugazi, má na svědomí kupříkladu produkci dvou desek Rollins Band (Do It a Life Time) a Frusciantovy nahrávky DC EP z jeho plodného roku 2004. Antelope hrají v klasickém složení kytara, basa, bicí. Většinou nepoužívají výraznějších zvukových efektů. Sázejí na rytmickou nápaditost a v dobrém slova smyslu chytlavé vokály.
Klub 007 Strahov (Vaníčkova 7, koleje ČVUT, blok 7, Praha), v pátek 26. 10. v 19.30.
–jp–
Moderní flétna
Pražská komorní filharmonie pokračuje ve svém cyklu Krása dneška, věnovaném hudbě dvacátého století. Program bude tentokrát výrazně zvukově vyhraněný – půjde o skladby pro flétnu sólovou či v různých kombinacích, bez výjimky o hudbu francouzské provenience a až na první skladbu také o autory jedné generace. Chronologicky nejstarším kusem bude Syrinx pro sólovou flétnu (1913) Clauda Debussyho, následovaný třemi kusy André Joliveta: Pět inkantací pro sólovou flétnu (1936), Inkantace Pour que l’image devienne symbole pro altovou flétnu (1937) a Chant de Linos pro flétnu a klavír (1944). Skončíme v letech padesátých kompozicemi Jour d’été à la montagne pro flétnový kvartet (1954) Eugena Bozzy a Le merle noir pro flétnu a klavír (1951) Oliviera Messiaena (ten byl stejně jako Jolivet členem skladatelské skupiny Mladá Francie).
Švandovo divadlo (Štefánikova 57, Praha 5), v pondělí 29. 10. v 19.30.
–mk–
výtvarné umění
Heinrich Maria Davringhausen
Malíř Heinrich Maria Davringhausen (1894–1970) je řazen k průkopníkům magického realismu a nové věcnosti v Německu. V Berlíně a Mnichově 20. let platil za velmi vitální a nestálou uměleckou osobnost stejně jako za charismatického bohéma a představitele nově se formujícího malířského proudu. Dobová výtvarná kritika rozpoznala v jeho malbě „blasfemickou nestydatost jeho smýšlení“ a zároveň poukázala na jeho „zálibu v řemeslné dokonalosti při realizaci obrazu“. Zobrazoval zpravidla víceznačné situace z prostředí tehdejšího velkoměsta, které ovšem postrádaly přímou sociální kritiku a sarkasmus jeho kolegů, a vytvořil vlastní typ rozpolceného antihrdiny, snílka-vraha, jedince komprimovaného městským životem a nenaplněnými sny. K autorovým nejbližším přátelům patřil malíř Georg Grosz, Carlo Mense, Anton Räderscheidt nebo bratři Wieland Herzfelde a John Heartfield. Po nástupu nacismu musel i se svou židovskou chotí a dětmi opustit Německo. Uchýlil se nejprve na Mallorku, později do Paříže, Ascony a na jih Francie, kde nalezl po skončení druhé světové války svůj nový trvalý domov v městě Cagnes-sur-Mer. Po roce 1945 zapomenutý a zchudlý pokračoval s velkým pracovním nasazením a disciplínou na svém pozdním díle. Výstava vznikla ve spolupráci s Leopold-Hoesch – Museum Dürer a lze ji navštívit v berlínské Galerii Dieter Reitz (Sophienstraße 34) do 29. 12.
–pev–
televize
Oběti války
Vypořádat se s traumatem vietnamské války se pokoušela pěkná řádka filmařů. Vysledovat lze dvě odlišné tendence. První, kterou vedle Olivera Stonea (a jeho trilogii Četa – Narozen 4. července – Nebe a země) zastupuje i „psychedelický“ Coppolův opus Apocalypsa Now, se k válce staví kriticky a více než o fakta jde o vykreslení vojákovy nemocné duše. Druhou zastupuje glorifikace amerického hrdinství (Údolí stínů), v horším případě prostoduchá propaganda (Zelené barety). Na konci osmdesátých let do první zmiňované linie přispěl svým dílem i Brian de Palma, toho času specialista na příběhy z podsvětí. Jeho Oběti války jsou sice silně subjektivní výpovědí, stejně jako tomu je u Stonea, rozhodně však obraz války nezkreslují patosem. Film, vycházející ze skutečné události, kdy jedna z čet propadla šílenství, je provokativní ne pro zobrazované násilí, ale pro nekompromisní kladení otázek po smyslu válečného konfliktu. De Palmovi vedle scénáře (s dialogy bez plochosti) napomáhá hudební kompozice Ennia Morriconeho a brilantní herectví Michaela J. Foxe a Seana Penna. Oběti války patří bezpochyby mezi nejlepší kinematografická díla vypovídající o válce ve Vietnamu, bohužel vždy stály v zákrytu jiných. O tom, že je moc vážně nebere ani televizní stanice, která film do programu nasadila, svědčí vysílací hodina.
Nova, v sobotu 27. 10. v 1.45.
Sedím na konári a je mi dobre
I o tom, že jednoduché dokáže být současně velmi složité, vypráví příběh Pepeho (Bolek Polívka) a Prengela (Ondřej Pavelka). Oba se vracejí z války a náhodou se potkají. Osud začne spřádat nitě… Pepe a Prengel najdou poklad, usadí se v opuštěné židovské pekárně a začnou péct chleba. Jednoho dne se zde objeví krásná, ale poněkud tajemná dívka Ester (Markéta Hrubešová). Oba se do ní zamilují, dokonce oba se stanou tatínky jedné malé holčičky. Čeká je toho ale daleko víc a ne všechno bude veselé. Režisér Juraj Jakubisko podle svého scénáře natočil v roce 1989 ve slovensko-německé koprodukci film nasáklý vírou v sílu radosti a chuti do života. Mísí zde, ostatně jako i ve své předchozí tvorbě, prvky tragické (na Pepeho a Prengela začnou doléhat neveselá padesátá léta minulého století) s komickými, reálné se snovými. Sedím na konári patří svou pevnou dramatickou výstavbou a výkonem Bolka Polívky mezi nejlepší Jakubiskova díla a současně tvoří předěl mezi tvorbou před- a porevoluční (kvalitativně mnohem rozkolísanější).
ČT1, v neděli 28. 10. ve 20.50.
–lg–
rozhlas
Na jevišti podle jiných, na papíře po svém
Až do středy patří Stránky na dobrou noc drobným povídkám Jaroslavy Pokorné, herečce pražského Divadla v Dlouhé. Pokorná se vedle tradičního divadla celá léta vzdělává v oblasti vypravěčství a autorského herectví u Ivana Vyskočila. Díky tomu vznikl cyklus krátkých povídek, v nichž autorka v roli věčně naivní a mírně sebelítostivé ženy prochází drobnými všedními příhodami. Kouzlo jejích textů spočívá nejen v samotných mikropříbězích, ale také v charakteristickém autorském přednesu.
Český rozhlas 3 – Vltava, každý večer do středy 31. 10. vždy v 23.00.
Woolfová soukromě
Mezi autory, kteří se komunistům nehodili do čítanek ani „do krámu“ a kteří se naopak výrazně prosadili za posledních osmnáct let, patří Virginie Woolfová. Svůj podíl na tom má například znamenitý film Hodiny, který byl v české distribuci před několika lety a nalákal na svéráznou spisovatelku bezpočet čtenářů. Dalším důvodem je zřejmě soustavná překladatelská péče Kateřiny Hilské. Právě ona připravila překlad Deníků Woolfové, jež loni vydal Odeon. Hilská z nich vybrala úryvky pro jedenáctidílnou četbu na pokračování na Vltavě. Zápisky si anglická spisovatelka vedla od konce první světové války až do své smrti uprostřed světové války následující. A tak bychom měli nahlédnout nejen do jejího osobního života a kritických postřehů, ale také se seznámit s jedním tehdejším postojem k právě probíhajícím historickým změnám.
Český rozhlas 3 – Vltava, každý večer od pátku 26. 10. do pondělí 5. 11. vždy v 18.30.
–ja–
ah – Anna Hejmová / ja – Jiří Adámek / jip – Jitka Páleníková / jj – Jan Jílek / jp – Jakub Pech / lg – Lukáš Gregor / mk – Matěj Kratochvíl / ml – Marta Ljubková / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / vmk – Veronika Musilová Kyrianová